|
| |
|
|
Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku(Obecné a jedinečné v typologii mužského dvorského, vojenského a církevního oděvu ve světle ikonografických a písemných pramenů v českých zemích raného novověku v rámci evropské kultury odívání)
Kutílková, Dagmar ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Nachtmannová, Alena (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce s názvem "Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku" zpracovává obecné a jedinečné rysy základních typů mužských dvorských, vojenských a církevních oděvů jako jednotlivých součástí celého pánského obleku. Výzkum, který je založen na písemných, ikonografických a hmotných pramenech, je zaměřen do prostředí středoevropského habsburského dvora v období raného novověku od konce 15. století do počátku 90. let 18. století se zřetelem k českým dějinám v kontextu s evropskou kulturou odívání. Koncepce práce vychází z pojetí pánského obleku v rámci dějin odívání jako kulturně historického oboru. Hlavním teoreticko-metodologickým východiskem je zkoumání obecného a jedinečného v konkrétním typu mužského oděvu, který je charakterizován především dobově podmíněnou konstrukcí (střihem), materiálem a barvou oděvu a který má svými obecnými rysy slohotvorný význam. Výsledky výzkumné práce přinášejí nejen rozšíření poznání v oblasti dějin odívání, ale i možnost praktického využití tohoto poznání ke zvýšení vypovídací hodnoty písemných, ikonografických i hmotných památek o časovou, věcnou i osobní identifikaci. Klíčová slova v českém jazyce Kultura odívání, oděv, typ oděvu, oděvní typologie, oděvní styl, móda, vkus, panovnický dvůr, mužský dvorský oblek, vojenský oblek, církevní...
|
|
|
Nikdo se neodváží říci, že je to nudné. Sociologie vysokého a nízkého umění
Paulíček, Miroslav ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Miroslav Paulíček NIKDO SE NEODVÁŽÍ ŘÍCI, ŽE JE TO NUDNÉ SOCIOLOGIE VYSOKÉHO A NÍZKÉHO UMĚNÍ Práce se věnuje problematice rozlišování vysokého a nízkého umění - tématu, jehož analýza se často odehrává v rámci nekritické obhajoby populární kultury nebo ve spojení s jistou kulturní povýšeností. Právě proto bývá toto rozlišení často prohlašováno za zbytečné, nebo dokonce za škodlivé. Autor zde pracuje s vysokým a nízkým uměním jako se vzájemně nesoupeřícími sociologickými kategoriemi, které mají specifický smysl a které mohou být užitečné pro popis sociální reality. Tyto kategorie vznikají spolupůsobením mnoha rozmanitých aktérů, mezi něž patří nejen publikum, umělecké dílo, tvůrce a určité instituce, ale i takové fenomény jako národ, tradice nebo ironie. Práci je vlastní konstruktivistická optika, inspirovaná sociologií vědy, která umožňuje vidět, jakým způsobem drží skupiny vysokého a nízkého umění pohromadě, aniž je nutné považovat je za neměnné, na sociálním kontextu nezávislé.
|
|
|
Heslo "Móda" v českých encyklopediích
Schambergerová, Lucie ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Bakalářská práce Heslo "Móda" v českých encyklopediích sleduje vývoj estetického hlediska hesla móda, a to od samotného jeho vzniku (tedy od první česky psané encyklopedie v roce 1866) až po dnešní dobu (tj. k heslu móda z roku 2001). Metodou se mi stala analýza vybraných encyklopedických hesel vytvořená na základě teorie estetické funkce, normy a hodnoty Jana Mukařovského a jeho zmínek o módě, které jsem podřadila pod vlastní termín estetické hledisko. Pro lepší orientaci jsem se rozhodla nejprve rozbory jednotlivých hesel móda shrnout do tabulky, ze které je vývoj, způsob tematizování a terminologická proměnlivost estetického hlediska lépe patrná. Práce se snaží odpovědět na tyto otázky: 1. Zda autor hesla rozlišuje módu-normu od módy-oděvu? 2. Jaké termíny použil pro tematizování estetického hlediska? 3. V jakých souvislostech se v hesle k estetickému hledisku módy dostává?
|
|
|
Fenomén camp
Černá, Lucie ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
V této bakalářské práci se věnujeme zejména širšímu představení fenoménu, který je nazýván camp. Popisujeme zde základní rysy campu, jakými jsou například přehnaná snaha o efekt, zaujatost pro nepovedené umění a jeho vážnost, která selhává. Rozebíráme pohled campu na okolní svět, pro který je velmi typická ironie, a poukazujeme rovněž na současnou podobu tohoto fenoménu. Snažíme se ukázat historický vývoj campu, přičemž klademe důraz zejména na modernitu, neboť právě z té jeho vnímavost vychází. Prostor je zde věnován rovněž vývoji zaznamenatelnému v dílech různých autorů, kteří se tématem campu zabývají. Soustředíme se též na zvláštní redefinici "dobrého" a "špatného" umění a neopomíjíme ani vztah mezi campem a kýčem, jelikož nezřídka dochází k chybnému zaměňování těchto dvou fenoménů. Velká část práce je věnována rovněž vkusu, jelikož camp se sociologicky relevantním tématem stává právě ve spojení s ním. Zde se zaměřujeme zejména na rozdílný pohled jak na vkus "vyšší třídy", tak na vyšší třídu samotnou. Ukazujeme i spojení campu s teorií amerických autorů Kerna a Petersona o tvz. kulturních omnivorech. Zároveň se snažíme naznačit, kde v sociologickém pohlížení na vkus vzniká místo právě pro camp, a že tento fenomén má svůj smysl jakožto sociologická kategorie.
|
|
|
Estetika Campu
NOVOTNÁ, Pavlína
Tato práce se zabývá problematikou fenoménu camp a jeho projevy v západní moderní kultuře. Cílem práce je identifikovat signifikantní vlastnosti typické pro camp jakožto estetický postoj a pro camp jakožto objekt. Zkoumán je vztah campu a kýče, především je poukázáno na podobnosti těchto dvou fenoménu, stejně tak na jejich odlišnosti. Dále je zkoumán vztah campu k vysokému a nízkému umění či dandysmu. Výchozím textem pro tuto práci je esej Poznámky k fenoménu camp Susan Sontagové.
|
|
|
Divadlo a fachidiocie?
Rut, Adam ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; ŠIKTANCOVÁ, Jaroslava (oponent)
Magisterská práce Divadlo a fachidiocie se věnuje problematice oborové zaslepenosti
v souvislosti s divadlem. Zabývá se vkusem, citem a řemeslností. Obsahuje také reflexe
zkoušení několika inscenací a jednoho angažmá. Práce se také zabývá otázkou, za jakých
podmínek má smysl dělat divadlo. Autor vychází z teze, že právě pátrání po smyslu je tou
nejlepší obranou proti zaslepenosti diskursem svého oboru. Snaží se kriticky nahlédnout svoje
dosavadní režijní působení i podmínky a prostředí, ve kterých tvořil. Je si vědom toho, že nám
na jedné straně hrozí ustrnutí v čistě řemeslném a dávno odlidštěném přístupu k divadlu, na
straně druhé pak chaos a snaha vymezit se za každou cenu.
|
|
|
Rozvoj kulturních potřeb, výchova ke vkusu a možnosti motivace v rámci PVČ - předškolní věk
VALEŠOVÁ VAČKÁŘOVÁ, Ingrid
Tato bakalářská práce pojednává o rozvoji kulturních potřeb a motivaci ke vkusu u dětí předškolního věku. V první časti vymezuje pojmy pedagogika, pedagogika volného času a také výchova a vzdělávání. Druhá část připomíná důležitost kultury i její vliv na umění. V této souvislosti se zmiňuje o estetice, jakožto vědě o kráse a specifikuje pojmy vkus a kýč. Třetí část se zabývá předškolním věkem, socializací dítěte, tělesným vývojem a výtvarným projevem včetně symboliky kresby a významu barev. Poslední část je věnována estetické výchově a rozvoji tvořivosti.
|
|
| |
|
|
Rozvoj kulturních potřeb, výchova ke vkusu a možnosti motivace v rámci PVČ (mladší školní věk)
KOPECKÁ, Linda
Práce se zabývá rozvojem kulturních potřeb, výchovou ke vkusu a možnostmi motivace v rámci pedagogiky volného času se specializací na mladší školní věk. Teoretická část popisuje pojmy jako je kultura, vkus, umění, motivace, volný čas. Dále charakterizuje mladší školní věk, dětský výtvarný projev v tomto věkovém období a uvádí výtvarnou činnost ve školní družině jako jednu z možností trávení volného času. Praktická část je zaměřená na výtvarný projekt, složený z výtvarných činností, realizovaných ve školní družině u dětí prvních tříd. Jednotlivé výtvarné činnosti obsahují různé možnosti motivace a následně i závěry a hodnocení dětí. Mezioborové vazby mezi jednotlivými výchovami (výtvarná, dramatická, hudební, tělesná), které jsou vzhledem k věkovým zvláštnostem dětí mladšího školního věku dobře využitelné, se dají propojovat a navzájem ovlivňovat. Děti mladšího školního věku ve školní družině pracují tvořivě, svižnějším tempem, jsou však vnímavé, tvoří s nadšením a mají k výtvarné činnosti jako takové velmi kladný vztah a vřelý přístup. Své vrstevníky tolerují a navzájem si při výtvarných činnostech pomáhají.
|
host ::
RSS.