|
|
Trestní řízení, veřejnost a media
Žilová, Denisa ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Zásada veřejnosti je základním atributem práva na spravedlivý proces. Veřejná povaha jednání chrání strany sporu před tajnou správou justice bez možnosti kontroly veřejností. Projednávání věci v hlavním líčení, před očima veřejnosti, plní rovněž funkci výchovnou a preventivní. K vyloučení veřejnosti tak může dojít jen ze zákonem stanovených důvodů. S veřejnou kontrolou justice je spjato právo veřejnosti informace přijímat a sdělovacím prostředkům je poskytnuto právo informace šířit. Soudy nefungují ve vakuu a trestní případy mohou být předmětem veřejných diskuzí. Nic z toho se však neděje bez jakékoli regulace, i svoboda projevu má své mantinely. Neboť osobnostní práva a presumpce neviny stojí na stejné úrovni jako tato svoboda. Sdělovací prostředky hrají v trestní řízení dvě důležité role. Tou první je šíření informací, ve veřejném zájmu, o probíhajícím trestním řízení. Tento úkol má hned několik důsledků - např. rozvoj generální prevence, kdy se stát snaží působit na společnost jako celek, a pomoc při hledání pohřešovaných osob. Druhá role je propojena s kontrolou. Média umožňují veřejnosti, prostřednictvím informací, kontrolovat trestní řízení. Bez dostatečné informovanosti bychom těžko mohli dohlížet na nezávislost a nestrannost soudců. Cílem této práce tudíž je podrobně se zaměřit na právní...
|
|
|
Trestní řízení, veřejnost a media
Kubešová, Pavlína ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Trestní řízení, veřejnost a média Pavlína Kubešová Abstrakt Informace o trestných činech tvoří významnou část zpravodajství veřejnoprávních i soukromoprávních médií. Právo na informace o trestných činech, resp. trestních řízeních a kriminalitě obecně, je, ať již přímou účastí na soudním jednání či přijímáním informací ze sdělovacích prostředků, v demokratické společnosti nepochybně významným právem každého jednotlivce. Účast veřejnosti na soudním projednávání věci je prostředkem, jak může občanská společnost kontrolovat činnost justice. Trestní proces je řízením, kterým stát více než v jiných řízeních zasahuje do práv a svobod jednotlivců, a kde je proto o to více kontrola veřejnosti nad jeho zákonným výkonem zásadní. Možnost přístupu veřejnosti k informacím o trestních řízeních je pak i zárukou obžalovaného, že jeho vina bude posuzována před nestranným soudem a ne za "zavřenými dveřmi." Cílem této práce je podrobně analyzovat relevantní právní úpravu týkající se předmětu diplomové práce (tj. zejména ustanovení § 8a až 8d a § 199 až 201 tr. řádu) a na základě syntézy získaných poznatků následně kriticky zhodnotit její kvality jednak v kontextu ústavně garantovaných práv, jednak co se týče jejich možného uplatnění v praxi a obrany proti jejímu porušování. Práci jsem rozdělila do dvou klíčových částí, z nichž...
|
|
| |
|
|
Lorkovo "nemožné" divadlo: El público (Publikum)
Byronová, Lucie ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Bakalářská práce se věnuje divadelní hře Federika Garcíi Lorky, Publikum (El público). Autor toto dílo spolu s několika dalšími dramaty označoval jako nemožné divadlo, protože se podle něj příliš vymykalo konvenčním divadelním představením, než aby mohlo být uvedeno na jeviště. Práce se snaží zachytit především ty aspekty Publika, které souvisí s jeho "nemožností" a zároveň tak poukázat na specifičnost a originalitu díla. Pro hru je podstatné téma lásky a téma divadla. Na rozdíl od jiných Lorkových her se zde ovšem jedná o lásku homosexuální, která jakožto společensky nepřijatelná vyvolává u většiny protagonistů vnitřní konflikt. Rovněž problematika divadla je předmětem konfliktu; snaha renovovat dramatickou scénu zde naráží na strach z nepříznivé reakce publika. Děj dramatu se tedy odehrává jednak v rovině osobní a jednak v rovině společenské, přičemž obě roviny se stýkají a proplétají v ústředních motivech hry jako je divadlo v písku a divadlo pod širým nebem nebo maska. Práce se snaží tyto motivy interpretovat a odhalit tak významovou bohatost díla. Pozornost je věnována rovněž tomu, jak je v díle zobrazeno publikum a jak Lorca využívá princip divadelního představení uvnitř svého vlastního dramatu. Tato otázka souvisí s autorovým pojetím divadla a vztahu mezi divadlem a skutečností. Vzhledem k...
|
|
|
Rekonstrukce letiště Brno - Tuřany
Paťha, Radim ; Ruller, Ivan (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je rekonstrukce provozu mezinárodního letiště v Brně a návrh nové příletové haly. Zvládnutí specifického provozu letiště v návaznosti na stávající odletovou halu a vytvoření vhodného konceptu pro přístavbu nových objektů s doplněním chybějících funkcí. Rekonstrukce řeší nedostatečnou kapacitu příletové haly a současně špatný technický stav zázemí a jeho nedostatečná kapacita provozu příletu a odletu. V tomto konceptu lze kapacitu letiště zdvonásobyt na 2 000 000 přepravených osob za rok. V konceptu, který je založen na osovosti a společné působení objektů jako celku, byly vytvořeny dva objekty, z nichž centrální část s provozy pro veřejnost (odbavení, čekací hala, restaurace, řídící věž, pronajímané plochy, zázemí celého provozu odletů a příletů) a příletová hala (kontrola, výdej zavazadel). Diplomový projekt je zpracován v rozsahu studie. Vychází z předchozí urbanistická studie řešeného území letiště v návaznosti na okolní obce a rozvoj celého území.
|
|
|
Vnímání sociálních pracovníků veřejností
FISCHEROVÁ, Kateřina
Posláním sociální práce je podle Úlehly (1999) vést dialog mezi tím, co chce společnost ve svých normách, a tím, co si přeje klient. Pracovníkovou odborností je pak umět být prostředníkem mezi normami společnosti a přesvědčením klienta. Pomáhat druhým lidem je považováno za samozřejmost, která vychází především z dobré výchovy a z pocitu člověka být potřebný. Pokud se ovšem z pomoci druhým stane poslání, je člověk považován za profesionála, a jeho práce směřuje k tomu, aby přispěl ke zlepšení života těchto lidí. Janebová a Musil (2007) tvrdí, že si sociální pracovníci a pracovnice osvojují mnoho rolí, aby dosahovali cílů sociální spravedlnosti a zvyšování kvality lidského života. Sociální práce by měla reflektovat úlohu médií v moderní společnosti a měla by je umět využít k dosažení svých cílů a k budování veřejného obrazu profese (Sveřepa, 2005). Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak je sociální pracovník vnímán veřejností. V první kapitole práce se vymezují základní pojmy k danému tématu. Uvádí se zde, kdo je to sociální pracovník, jaké jsou předpoklady pro výkon práce sociálního pracovníka, jaké existují etické zásady a principy v pomáhajících profesích. Pozornost se věnuje profesionální etice, etickému kodexu sociálních pracovníků a vyjádření základních postojů sociálních pracovníků na klienta. Definují se sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. Formulaci žádoucích kompetencí sociálního pracovníka popisujeme podle Zastrowa a Havrdové (in Matoušek, 2003). Práce se snaží ukázat podstatu rozlišení pomoci a kontroly v sociální práci. Druhá kapitola práce se věnuje vyjasnění pojmů potřebných k tématu vnímání sociálních pracovníků veřejností. Specifikuje, kdo je veřejnost, co je osobnost a vnímání. Zmíněny jsou faktory, které vnímání ovlivňují. Popisujeme, jaký obraz má sociální práce ve vybraných českých médiích. Dle Sveřepy (2005) ve vztahu sociální práce a médií hraje významnou úlohu způsob, jakým je sociální práce v médiích zobrazována. Sociální práce i samotní sociální pracovníci by měli reflektovat úlohu médií v moderní společnosti a měli by je používat k naplňování svých cílů. První dvě kapitoly práce jsou koncipovány teoreticky. Významnou oporou je zde použitá relevantní odborná literatura. Práce se snaží prezentovat komplexnější pohled a ucelenější představu o zpracovávaném tématu. Ve výzkumné části práce je stanoven cíl výzkumu a zformulovány dvě hypotézy, které se během výzkumu ověřovaly. První hypotéza zněla: Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mediálním obrazem. Druhá hypotéza: Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mírou osobní zkušenosti respondentů. Vzhledem k vybranému tématu byl výzkum realizován metodou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl uskutečněn v městě Třeboň v období červen a červenec 2014. Díky velikosti základního souboru nebylo možné provést výzkum na celé populaci základního souboru, proto se přistoupilo k technice tzv. kvótního výběru, která je velmi často používána při průzkumech veřejného mínění. Použita byla metoda dotazníkového šetření, technika dotazník. Dotazník obsahoval 14 otázek a byl distribuován převážně osobním kontaktem. Výzkumu se zúčastnilo celkem 368 respondentů. Výsledek výzkumu poskytl odpovědi na obě dvě položené hypotézy. První hypotéza: "Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mediálním obrazem", se potvrdila. I druhá hypotéza "Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mírou osobní zkušenosti respondentů" byla verifikována a potvrdilo se, že míra osobní zkušenosti ovlivňuje, jak je sociální pracovník veřejností vnímán. Výzkum poskytl pohled na to, jak je veřejností vnímána profese sociálního pracovníka. Vnímání veřejnosti je ovlivněno mírou osobní zkušeností respondenta se sociálním pracovníkem a zároveň mediálním obrazem, prezentovaným masovými médii.
|
|
|
Povědomí veřejnosti o systému sociální pomoci v České republice
NAJMANOVÁ, Radka
Tato práce se zabývá systémem sociální pomoci v České republice a mapuje jej v celém jeho kontextu. Jejím hlavním úkolem je prezentovat, k jakým změnám v této oblasti došlo a jak tyto reformy vnímá česká veřejnost. V teoretické části práce se zabývám charakteristikou systému sociální pomoci s důrazem na formy pomoci {--} dávky sociální pomoci a sociální služby. Praktická část práce popisuje názory vybraných respondentů ze široké veřejnosti na jednotlivé oblasti systému sociální pomoci i na systém jako celek, včetně jeho hodnocení. Velmi podstatné pro zmapování názorů se ukázaly být dílčí cíle výzkumného šetření, proto jsem se zaměřila také na zjišťování zkušeností lidí a na míru informovanosti o systému sociální pomoci společně s tím, odkud tyto informace získávají. V rámci kvantitativního výzkumu jsem použila metodu dotazování, jako techniku sběru dat jsem použila dotazník. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že povědomí veřejnosti o systému sociální pomoci je poměrně nízké. Většina oslovených lidí se velmi špatně orientovala v oblasti sociálního zabezpečení a vůbec neznala pojem sociální pomoc. Respondenti nedokázali vyjádřit svůj názor, protože měli málo informací o dané problematice. Výsledky poukazují na nízkou míru informovanosti a nezájem české veřejnosti o oblast sociální pomoci. Domnívám se, že česká veřejnost je po přijetí nových zákonů dezorientována. Doporučovala bych věnovat mnohem větší pozornost přenosu informací k uživatelům, obecně posílit informovanost a schopnost příslušných úřadů poskytovat uživatelům srozumitelné informace.
|
|
|
Politická orientace občanů
Veselský, Michal
Rozhodování koho volit nemusí vždy znamenat názorové ztotožnění se s konkrétní stranou. Centrum pro výzkum veřejného mínění se proto ve svém zářijovém šetření zajímalo o obecnou politickou orientaci respondentů. Ti tak byli kromě standardní otázky na stranu, již by volili do Poslanecké sněmovny, rovněž dotázáni, jaký politický názor je jim nejbližší.
|
host ::
RSS.