|
| |
|
|
Analýza vztahu mezi změnou ratingu vládních dluhopisů a tržním chováním
Cibulka, Jakub ; Musílek, Petr (vedoucí práce) ; Vorek, Marián (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi změnou ratingu vládních dluhopisů a tržním chováním. První část je věnována ratingu samotnému. Pojednává o rozličných druzích ratingu, vývoji, struktuře a rizicích na trhu ratingových agentur. Druhá část se zaměřuje na podstatu vládních dluhopisů a metodologii stanovení ratingového hodnocení. Třetí část obsahuje rozbor vývoje tržních indikátorů u vybraných států, ekonometrickou analýzu vztahu mezi ratingovým hodnocením a vnímáním rizika na trhu a srovnání s jinými indikátory možného selhání. Závěr shrnuje získané poznatky a snaží se predikovat budoucí vývoj na trhu ratingových agentur.
|
|
|
Význam investičního ratingu a mezinárodních ratingových agentur pro stabilitu mezinárodních finančních trhů
Búry, Jan ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Ratingové agentury hodnotí solvenci dlužníka nebo rizikovost dluhového instrumentu a relativní pravděpodobnost vyhlášení úpadku. Kreditní rating hraje důležitou roli na finančních trzích. Ovlivňuje chování všech účastníků transakcí na finančních trzích (investorů, dlužníků a regulátorů). První část práce se zabývá funkcí ratingu na finančních trzích a ukazuje, jaké největší výhrady zaznívají směrem k činnosti ratingových agentur. Ve druhé části je analyzován sovereign rating a ověřována hypotéza, zda rating působí procyklicky. Skutečný rating země je porovnán s ratingem vypočteným pomocí regresního modelu určeného na základě veřejně dostupných dat
|
|
|
Srovnání sovereign ratingu a rizikové kategorizace zemí a jejich změny po finanční krizi
Vasická, Lucie ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Sedláček, Milan (oponent)
V první kapitole se budeme věnovat sovereign ratingu a pokusíme se jej zasadit do kontextu použití v daném oboru. Uvedeme základní charakteristiku sovereign ratingu, jeho využití v praxi, omezení a problémy, které jsou s ním spojeny a ve stručnosti se dotkneme i historie jeho používání. Druhá kapitola bude zaměřena na Konsensus OECD a bude v ní vysvětleno propojení Konsensu a rizikové kategorizace, opět s ohledem na použití v daném oboru. Za tímto účelem se budeme zabývat stručnou historií Konsensu OECD, jeho účelem a podmínkami, za kterých je úvěr se státní podporou přípustný. Hlavní důraz bude kladen na tzv. Knaepen Package, který zavádí rizikovou kategorizaci zemí, zmíníme se také o novém Malzkuhn-Drysdale Package. Ve třetí a čtvrté kapitole této práce bude provedena komparace na základě teoretických hledisek, jakými jsou například vyhodnocovaná kritéria rizika zemí, používané metody vyhodnocení a časová pružnost změn jednotlivých hodnocení. Pátá kapitola se soustředí na vysvětlení souvislostí obou srovnávaných systémů s regulací Basel II a nově Basel III. V šesté kapitole budeme věnovat pozornost aktuální otázce kritiky ratingových agentur, která byla vyostřena finanční krizí, zejména v souvislosti s hodnocením strukturovaných produktů. Poslední kapitola práce se bude věnovat případové studii, která shrne odlišnosti v průběhu vývoje finanční krize v Itálii a Řecku a ukáže jejich dopad na změny hodnocení ratingů a rizikových kategorií těchto zemí.
|
|
|
Srovnání sovereign ratingů a rizikové kategorizace zemí dle Konsensu OECD
Vasická, Lucie ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Sedláček, Milan (oponent)
V první kapitole se budeme věnovat sovereign ratingu a pokusíme se jej zasadit do kontextu použití v daném oboru. Uvedeme základní charakteristiku sovereign ratingu, jeho využití v praxi, omezení a problémy, které jsou s ním spojeny a ve stručnosti se dotkneme i historie jeho používání. Druhá kapitola bude zaměřena na Konsensus OECD a bude v ní vysvětleno propojení Konsensu a rizikové kategorizace, opět s ohledem na použití v daném oboru. Za tímto účelem se budeme zabývat stručnou historií Konsensu OECD, jeho účelem a podmínkami, za kterých je úvěr se státní podporou přípustný. Hlavní důraz bude kladen na tzv. Knaepen Package, který zavádí rizikovou kategorizaci zemí. Ve třetí kapitole této práce bude provedena komparace na základě teoretických hledisek, jakými jsou například vyhodnocovaná kritéria rizika zemí, používané metody vyhodnocení a časová pružnost změn jednotlivých hodnocení. Poslední kapitola práce se bude věnovat případové studii vývoje obou porovnávaných hodnocení na příkladu zemí Visegrádské čtyřky.
|
|
|
Fiskální pravidla a jejich efektivita ? anglofonní země a EMU
Haas, Jakub ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání fiskálních pravidel - omezení fiskální politiky, která byla přijata v průběhu devadesátých let 20. století. Zkoumané země se dělí na dvě skupiny. Zaprvé se jedná o anglofonní země (Spojené království, Austrálie, Nový Zéland) s odlišným právním a politickým systémem než země druhé skupiny - Evropské měnové unie, které musely akceptovat tzv. Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu. Analýza efektivnosti fiskální pravidel, která zahrnují pravidla numerická, procesní i transparentnostní, se zaměří na rizikovou prémii u úrokových sazeb finančního trhu jednotlivých zemí, na tzv. sovereign rating hodnotící kreditní riziko a samozřejmě také na konkrétní výsledky působení pravidel na fiskální agregáty jednotlivých zemí. Ačkoliv byla klíčová pravidla přijata až v devadesátých letech, reflektovala určitý vývoj veřejných financí v minulosti, proto se práce zaměří také na historické aspekty vzniku těchto pravidel, které hrály důležitou roli při jejich konstrukci. Výsledkem analýzy pak bude mezinárodní komparace efektivity fiskálních pravidel, která pomůže formulovat obecnější hospodářsko-politická doporučení pro země s rizikovým vývojem veřejných financí.
|
host ::
RSS.