|
|
Srovnání sovereign ratingu a rizikové kategorizace zemí a jejich změny po finanční krizi
Vasická, Lucie ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Sedláček, Milan (oponent)
V první kapitole se budeme věnovat sovereign ratingu a pokusíme se jej zasadit do kontextu použití v daném oboru. Uvedeme základní charakteristiku sovereign ratingu, jeho využití v praxi, omezení a problémy, které jsou s ním spojeny a ve stručnosti se dotkneme i historie jeho používání. Druhá kapitola bude zaměřena na Konsensus OECD a bude v ní vysvětleno propojení Konsensu a rizikové kategorizace, opět s ohledem na použití v daném oboru. Za tímto účelem se budeme zabývat stručnou historií Konsensu OECD, jeho účelem a podmínkami, za kterých je úvěr se státní podporou přípustný. Hlavní důraz bude kladen na tzv. Knaepen Package, který zavádí rizikovou kategorizaci zemí, zmíníme se také o novém Malzkuhn-Drysdale Package. Ve třetí a čtvrté kapitole této práce bude provedena komparace na základě teoretických hledisek, jakými jsou například vyhodnocovaná kritéria rizika zemí, používané metody vyhodnocení a časová pružnost změn jednotlivých hodnocení. Pátá kapitola se soustředí na vysvětlení souvislostí obou srovnávaných systémů s regulací Basel II a nově Basel III. V šesté kapitole budeme věnovat pozornost aktuální otázce kritiky ratingových agentur, která byla vyostřena finanční krizí, zejména v souvislosti s hodnocením strukturovaných produktů. Poslední kapitola práce se bude věnovat případové studii, která shrne odlišnosti v průběhu vývoje finanční krize v Itálii a Řecku a ukáže jejich dopad na změny hodnocení ratingů a rizikových kategorií těchto zemí.
|
|
|
Srovnání sovereign ratingů a rizikové kategorizace zemí dle Konsensu OECD
Vasická, Lucie ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Sedláček, Milan (oponent)
V první kapitole se budeme věnovat sovereign ratingu a pokusíme se jej zasadit do kontextu použití v daném oboru. Uvedeme základní charakteristiku sovereign ratingu, jeho využití v praxi, omezení a problémy, které jsou s ním spojeny a ve stručnosti se dotkneme i historie jeho používání. Druhá kapitola bude zaměřena na Konsensus OECD a bude v ní vysvětleno propojení Konsensu a rizikové kategorizace, opět s ohledem na použití v daném oboru. Za tímto účelem se budeme zabývat stručnou historií Konsensu OECD, jeho účelem a podmínkami, za kterých je úvěr se státní podporou přípustný. Hlavní důraz bude kladen na tzv. Knaepen Package, který zavádí rizikovou kategorizaci zemí. Ve třetí kapitole této práce bude provedena komparace na základě teoretických hledisek, jakými jsou například vyhodnocovaná kritéria rizika zemí, používané metody vyhodnocení a časová pružnost změn jednotlivých hodnocení. Poslední kapitola práce se bude věnovat případové studii vývoje obou porovnávaných hodnocení na příkladu zemí Visegrádské čtyřky.
|
host ::
RSS.