|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci dědického řízení
Zethner, Aleš ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci dědického řízení Abstrakt Tato práce se zabývá možností promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci řízení o pozůstalosti, resp. identifikaci podmínek, za kterých je takové promlčení možné, neboť za situace, kdy roste počet sepisovaných závěti a délka řízení o pozůstalosti, nabývá tato otázka na aktuálnosti. V práci jsou popsány související právní instituty, včetně rozboru související judikatury, a aplikovány na konkrétní případ, přičemž autor dochází k názoru, že promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci řízení o pozůstalosti možné je, když promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kdy se vyděděný potomek o existenci závěti prokazatelně dozvěděl a nikoliv sepsáním závěti, či smrtí zůstavitele. Závěr autora je do značné míry v rozporu se zcela aktuálním rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky, který je v práci rovněž analyzován. Z pohledu autora je tento rozsudek silně právotvorným rozhodnutím, které není zcela konsistentní s předešlým rozhodováním Nejvyššího soudu ČR. Rozsudek paradoxně může rovněž výhledově znamenat snížení ochrany vyděděných (resp. v závěti opomenutých) dědiců, protože se zůstavitelé začnou uchylovat k jiným způsobům řešení majetkového uspořádání po jejich smrti. Klíčová slova: námitka relativní neplatnosti,...
|
|
|
Čas a jeho reflexe v právu
Bernklau, Petra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Čas a jeho reflexe v právu Tato diplomová práce se zabývá reflexí času v právu. Cílem je zachytit, jak je čas promítán do občanského práva, a to s ohledem na platnou právní úpravu v občanském zákoníku. Práce má osm kapitol, první čtyři jsou obecným pojednáním, pátá a každá další kapitola je věnována již konkrétně jednomu z právních institutů spojených s časem. V první - obecné - části je čas definován jako právní událost, je vysvětlen rozdíl mezi dobou a lhůtou, zmíněny jsou stěžejní zásady pro tuto právní oblast; mj. zásada vigilantibus iura scripta sunt, či zásada poctivosti. V části, která je věnována jednotlivým právním institutům, je postupně pojednáno o promlčení, prekluzi, vydržení a doložení času. Vždy je nejprve popsána podstata toho kterého právního institutu, následně jeho charakteristické znaky, to, v čem se daný právní institut odlišuje od ostatních právních institutů, a jaký je jeho dopad do reálného života adresátů právních norem. Nejvíce prostoru je v práci věnováno promlčení. Důraz je kladen na podstatu tohoto institutu, a sice zachování rovnosti stran a požadavek bdělosti ke svým právům. V kapitole o promlčení jsou práva rozdělena na ta, která promlčení podléhají a na práva nepromlčitelná, dále jsou zmíněny následky marného uplynutí promlčecí lhůty a popsána právní konstrukce...
|
|
|
Čas a jeho reflexe v právu
Kučerová, Barbora ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Čas a jeho reflexe v právu Tato diplomová práce se zabývá reflexí času v právní úpravě občanského práva. Cílem této práce je zachytit čas jako veličinu, která ovlivňuje lidský život víc, než kterákoli jiná, a která je jednou z nejvýznamnějších právně relevantních událostí, se kterými právo spojuje určité právní následky. Text práce je rozdělen do devíti kapitol, první čtyři se věnují filosofickému a historickému úvodu k pojmu "čas", zbylých pět je zaměřeno na působení času v kontextu současného občanského zákoníku. První kapitola sleduje vnímání času od počátku lidstva, přičemž čerpá především z díla významného rumunského historika a filosofa minulého století - Mircey Eliadea. Druhá kapitola se věnuje času jako dělitelné veličině a vysvětluje jednotlivé možnosti, jak čas dělit prostřednictvím dnů na delší časové jednotky - roky. Třetí kapitola pojednává o pojetí času ve starověkém Římě z pohledu velkých učenců své doby - Isidora Sevillského a Ambrosia Theodosia Macrobia. Je zmíněno nejen římské dělení času, ale i vývoj římského kalendáře v až do významných reforem Gaia Julia Caesara a Augusta v prvním století před naším letopočtem. Čtvrtá kapitola o Gregoriánské reformě kalendáře navazuje na výklad o dalším vývoji kalendáře až do dnešní podoby. Pátá kapitola má být základním pohledem do problematiky...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Koláček, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce si stanovila za cíl výklad k institutu bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Bezdůvodné obohacení jako takové však vlastní obchodněprávní úpravu nemělo a muselo být vykládáno podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Ke změně došlo rekodifikací občanského práva, která obchodní zákoník zcela zrušila a u nově vzniklých právních vztahů nebude nutné zkoumat, které jsou obchodní povahy a které nikoliv. Závěry, ke kterým dospěla judikatura ohledně původní právní úpravy, ještě však nelze zcela opustit, neboť na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku zůstane původní právní úprava, a tedy i závěry judikatury k ní se vztahující, i nadále aplikovatelná. Práce tak rozebírá institut bezdůvodného obohacení především z pohledu práva občanského, kde v rámci srovnání s předchozí právní úpravou řeší specifika či aplikační problémy, které v souvislosti s bezdůvodným obohacením v obchodním právu vyvstaly. Za tímto účelem je podán výklad i k souvisejícím právním institutům jako jsou promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, neplatnost právních jednání, apod. Práci tvoří pět kapitol. V první kapitole je rozebrán historický vývoj právní úpravy. Druhá kapitola podává výklad obecných znaků bezdůvodného obohacení a zaměřuje se i na problematiku obchodních závazkových vztahů s...
|
|
|
Význam času a lhůt v soukromém právu
Kolátorová, Pavlína ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Analýza a popis historického vývoje a aktuální právní úpravy problematiky významu času a lhůt v soukromém právu. Problematika vzniku, změny nebo zániku občanskoprávních vztahů v návaznosti na plynutí času. Otázka počítání času, rozlišení pevně stanoveného času (data) a času plynoucího (lhůty, doby). Problematika konkrétního určení počátku či konce lhůt, otázka nepřetržitosti běhu lhůt (přerušení či stavení běhu lhůt), důsledky u/plynutí času. Analýza, historický vývoj, popis a srovnání institutů promlčení (oslabení práva), prekluze (zánik práva) a vydržení, jejich současná právní úprava. Význam a důsledky promlčení a prekluze, rozlišení obou institutů.
|
|
|
Promlčení jako právní skutečnost
Paulů, Marek ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Právní institut promlčení je součástí právních systémů již od dob římského práva, přesto se nejedná o právní relikt, který by v moderní pojetí práva neměl své místo. Promlčení je právním institutem, jenž je nedílnou součástí moderních právních řádů a jehož význam v právu je ověřen tradicí čítající více jak patnáct set let. Cílem této diplomové práce je podat komplexní výklad o institutu promlčení v oblasti občanského práva. Tato závěrečná práce v pěti kapitolách přibližuje postavení promlčení mezi ostatními právními skutečnostmi, podrobuje ho důkladné analýze, poskytuje vhled do úpravy promlčení de lege lata i její evoluci na našem území v historických civilněprávních kodifikacích a komparuje ji s pojetími vybraných evropských zemí. První kapitola pojednává obecně o právních skutečnostech, tyto skutečnosti dělí podle tradičního klíče a na základě tohoto dělení mezi ně řadí institut promlčení. Druhá kapitola definuje pojem promlčení, poukazuje na jeho smysl, analyzuje jeho dílčí složky, podrobuje námitku promlčení testu souladu s dobrými mravy, vypočítává práva, která promlčení podléhají, a uvádí, která jsou naopak zákonodárcem prohlášena za nepromlčitelná. V této kapitole jsou taktéž nastíněny odlišné názory soudní praxe na uplatnění námitky promlčení v odvolacím řízení. Třetí kapitola je věnována...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Gejdoš, Jakub ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na institut bezdůvodného obohacení specificky ve vztahu k oblasti obchodněprávních vztahů. Ačkoli základní zákonná úprava byla a je i po přijetí nových soukromoprávních kodexů i pro oblast obchodního práva obsažena v občanském zákoníku, práce se snaží zaměřit na některá specifika související právě s obchodními vztahy. Pro tyto účely se více či méně detailně zabývá i dalšími právními instituty, které jsou pro toto téma významné a úzce s ním souvisejí (např. promlčení práv na vydání bezdůvodného obohacení, dobrá víra právnických osob, neplatnost právních jednání apod.). Práce analyzuje právní předpisy upravující institut bezdůvodného obohacení pro oblast soukromoprávních vztahů, případně specificky pro vztahy obchodněprávní. Dále doplňuje zejména v oblastech, kde vlastní zákonná úprava není vyčerpávající, analýzu poměrně rozsáhlé relevantní judikatury (dostupné ovšem dosud pouze ve vztahu k předchozí právní úpravě), případně rozbor názorů odborné veřejnosti. Upozorňuje na některé rozpory v interpretaci jednotlivých zákonných ustanovení. S ohledem na nedávnou zásadní změnu ohniska soukromoprávní úpravy (nové soukromoprávní kodexy) se práce do značné míry věnuje i porovnání právního stavu podle úpravy účinné od 1.1.2014 a úpravy předchozí, která na základě přechodných...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Loukotová, Šárka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu Abstrakt Cílem této práce je rozebrat institut bezdůvodného obohacení v obchodním právu. Toto téma bývá obvykle zpracováno jako součást občanskoprávních studií a zároveň bývá upozaďováno na úkor závazků, které vznikají ze smluv. Právě proto jsem si vybrala popsat tuto problematiku z hlediska obchodního práva. Práci tvoří sedm kapitol. V první úvodní kapitole jsou definovány základní právní předpisy, které byly používány pro výklad a zároveň nastiňuje, že došlo k významné změně v důsledku rekodifikace soukromého práva v České republice. Druhá kapitola je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na římskoprávní úpravu institutu, jakožto základu pro kontinentální právo. Druhá část poskytuje přehled platných úprav na našem území do založení České republiky. Třetí kapitola je soustředěna na účinnou úpravu do konce roku 2013. Zejména analyzuje přístup soudů a rozhodování Nejvyššího soudu ČR ve spojení s otázkou promlčení podle Obchodního zákoníku. Kapitola čtvrtá rozebírá změny od účinnosti Nového občanského zákoníku především z pohledu podnikatelů. Kapitola se více zaměřuje na úpravu promlčení a vyšší míru ochrany poctivého příjemce. V následující páté kapitole je zkoumán vliv práva Evropské unie a potenciál vzniku Evropského občanského zákoníku. V posledních dvou...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení v obchodním právu
Jančařík, Ondřej ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje institutu bezdůvodného obohacení s přesahem do obchodního práva. Zaměřuje se přitom na specifické aspekty působení tohoto institutu v obchodním právu. Zejména se jedná o problematiku promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v obchodních vztazích ale i další speciální prvky výskytu bezdůvodného obohacení v obchodněprávních předpisech jako je otázka vrácení poskytnutého plnění při odstoupení od smlouvy, nároků z ochrany firmy a ochrany proti nekalé soutěži, nároků z průmyslového vlastnictví a směnečného, resp. šekového obohacení. Práce sice primárně vychází ze stávající úpravy, nicméně se přitom neomezuje ve zkoumání dané problematiky z pohledu rekodifikace soukromého práva. Práce analyzuje jednotlivá ustanovení příslušných právních předpisů obchodního práva, jejichž výklad je v teorii i praxi značně nejednotný, a pomocí jejich detailního rozboru za použití prvotně stanovených teoretických východisek se pokouší přinést vlastní návrhy řešení.
|
host ::
RSS.