|
|
Návrat ztraceného Bati: post-socialistická transformace české kulturní paměti
Babička, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Po roce 1989 dochází v Československu, potažmo České republice nejen k transformaci politické a ekonomické, ale k širší transformaci kulturní - sémiotické. Do procesů kolektivního vzpomínání vstupuje více aktérů, kteří si konkurují, či se míjí, doplňují se, či si protiřečí. Tito se dále liší mírou své institucionalizace, motivace nebo způsobem reprezentace. Legitimizační funkce minulosti se stává ve větší míře otázkou vyjednávání, související s hledáním jiných kolektivních identit a příchodem jiných ideologií. Na příkladu Bati lze tento proces dobře zachytit: na začátku devadesátých let se mění Baťův historický význam; začínají ho využívat různí aktéři v různých reprezentacích (novinové články, paměti, odborné a popularizační knihy, dokumentární filmy, veřejný prostor) pro různé účely; Baťa je zároveň synekdochou vzpomínání na meziválečné Československo a může se tak stávat nástrojem konstruované kontinuity. Zmapování podob reprezentace Bati v české historické kultuře po roce 1989 poukáže na širší proměny a dopady transformace českého kolektivního vzpomínání v její heterogenní podobě. Práce primárně vychází z konceptů paměťových studií a přístupů soudobých dějin ke studiu post-socialismu. Klíčová slova Baťa, transformace, post-socialismus, paměťová studia, kulturní paměť, soudobé dějiny
|
|
|
Přístupy ke studiu recyklace urbánního prostoru v České republice: Vývoj a perspektiva
Osman, Robert ; Malý, Jiří ; Klusáček, Petr
Předkládaný příspěvek se zabývá problematikou recyklace urbánních prostor, konkrétně opuštěných a nevyužívaných prostor (brownfields) v České republice. Regenerace těchto území je důležitá především z důvodu jejich ekonomického, sociálního, kulturního, symbolického, historického a environmentálního významu. Dosavadní výzkumy recyklace urbánních prostor však do jisté míry opomíjí studium samotného procesu revitalizace. V této souvislosti lze na recyklaci prostoru nahlížet prostřednictvím konceptu sítě, konkrétně skrze teorii akté síť (A-NT). Ta umožňuje nazírání recyklace území jako mobilizaci aktérské sítě. Recyklace takto pojatého prostoru pak nutně neznamená samotnou fyzickou přestavbu území z jedné funkce využití na jinou, ale vznik nového síťového prostoru, respektive transformaci jednoho síťového prostoru v jiný. Cílem příspěvku je vyzdvihnutí hlavních přínosů A-NT při studiu recyklace prostorů. Kromě teoretických východisek pro propojení A-NT s procesem revitalizace území příspěvek nabízí konkrétní příklad regenerace území, kde aplikace A-NT rozkrývá síťovou strukturu procesu regenerace, která by dosavadními přístupy ke studiu brownfields zůstala skryta.\n
|
|
| |
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Crisis and the construction of home: Narrative accounts of the Financial crisis on the Czech housing market
Samec, Tomáš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Text prezentuje téma finanční krize (2008) z každodenní perspektivy laického aktéra na českém realitním trhu. V textu je obsažena analýza narativních výpovědí těchto aktérů, kteří měli zkušenost s nákupem nemovitostí v průběhu krize. Teoreticky a konceptuálně text vychází přístupů narativní analýzy. Rozšiřuje tak většinově převládající zkoumání finanční krize o novou dimenzi tím, že vnáší do analýzy koncepty emocí, étosu a symbolických hranic. Text ukazuje, jak se v rámci výpovědí o krizi ukázal jako významný narativ vytváření domova. V textu jsou prezentovány tři hlavní zjištění: a) Krize je vypravěči v narativech využívána jako trope a je nejčastěji chápána jako vnější síla pomocí které je možné vysvětlit určité strukturální podmínky (př. nejistotu na pracovním trhu) b) v narativech se často objevují morální hodnocení, které lze označit jako měšťanskou morálku, a jsou významná pro tvorbu symbolických hranic i expresi identity vypravěče c) v rámci rozhodování o bydlení hrají roli faktory "racionální" a "iracionální" - emoce, morální hodnocení. Interpretace těchto zjištění naznačuje význam narativu vytváření domova pro možnost vyjádření určitých vlastností a schopností: nezávislosti, schopnosti, zodpovědnosti, dospělosti a tedy úspěšnosti. Právě kategorie úspěšnosti na základě toho, že je jedinec a...
|
|
|
"Jiná" geografie alternativních potravinových sítí: farmářské trhy jako cestující koncept
Fendrychová, Lenka ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Boom farmářských trhů v roce 2010 byl v rámci spíše poklidného vývoje českých alternativních potravinových sítí (APS) něčím zcela novým. Bezprecedentní byl rozsah politické podpory na lokální a státní úrovni, zájem médií i spotřebitelů. Touha porozumět tomuto fenoménu stála na počátku mého doktorského projektu. V letech 2011 a 2012 jsem realizovala kvalitativní výzkum praxe a diskurzu farmářských trhů na území pražského metropolitního areálu (PMA). Mezi hlavní výzkumné metody patřily rozhovory s pořadateli, pozorování na trzích a analýza mediálních obsahů. V průběhu výzkumu se potvrdil předpoklad, že stávající akademický diskurz, zakotvený převážně v angloamerickém kontextu, nelze aplikovat na českou realitu. Navíc pouze část specifik farmářských trhů v PMA bylo možné vysvětlit na základě odlišnosti českého, postsocialistického kontextu od "Západu". Interpretaci fenoménu odpovídající výsledkům mého výzkumu umožnil teprve inovativní přístup kombinující optiku cestování konceptů s postkoloniální citlivostí vůči vzájemným vztahům výchozích a cílových kontextů a s poznatky studií postsocialismu. Tento přístup umožnil identifikovat komplexní geografickou zakotvenost fenoménů i diferencované působení faktorů jako je postsocialismus v rámci procesu cestování konceptů. Jinými slovy, farmářské trhy v PMA...
|
|
| |
host ::
RSS.