|
|
Lomové chování tepelně ovlivněné oblasti heterogenního svarového spoje
Jelínek, Vladimír ; Válka, Libor (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá mechanickými charakteristikami heterogenního svarového spoje. Jako experimentální materiál byl použit svarový spoj nízkouhlíkové oceli (22K), která je ve výchozím stavu feriticko-perlitická, a austenitické oceli. Vzorek byl hodnocen ve výchozím stavu a po žíhání simulující podmínky provozu. V experimentální části byl posouzen vliv žíhání na strukturu a mechanické vlastnosti, byl proveden detailní rozbor mikrostruktury pomocí světelné mikroskopie. Mechanické vlastnosti byly zkoumány také v obou stavech a to měřením mikrotvrdosti dle Vickerse a zkoušek lomové houževnatosti na CT tělesech.
|
|
|
Vliv tepelného zpracování na mikrostrukturu ocelí
Kocman, Lukáš ; Havlík, Petr (oponent) ; Štěpánek, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tepelného zpracování oceli, především pak posouzením vlivu jednotlivých technologií tepelného zpracování na změnu mikrostruktury ocelí. V rešeršní části práce jsou představeny slitiny železa s uhlíkem, následně jsou popsány jejich fázové přeměny v tuhém stavu, zejména pak transformační diagramy ocelí. Pozornost je dále věnována popisu základních technologií tepelného zpracování a jejich vlivu na mechanické vlastnosti a mikrostrukturu ocelí. V experimentální části je popsána příprava metalografických vzorků a uvedeny výsledky zkoumání mikrostruktury a měření tvrdosti jednotlivých vzorků. V závěru práce je využita syntéza rešeršní části a výsledků experimentální části k dílčímu i celkovému vyhodnocení vlivu tepelného zpracování na mikrostrukturu ocelí.
|
|
|
Effect of heat treatments on the microstructure and hardness of high-entropy alloy
Jesenská, Mária Ľudmila ; Adam, Ondřej (oponent) ; Moravčíková de Almeida Gouvea, Larissa (vedoucí práce)
In this work, a non-equiatomic Al0.2Co1.5CrFeNi1.5Ti high-entropy alloy was produced through the vacuum induction melting process. The as-cast alloy was analyzed, then heat treated at 1000 °C for 5h, and subsequent heat treatment at 750 °C for an additional 5h took place, in order to investigate the effect of heat treatment temperature and time on the phase composition, microstructure, and mechanical properties of the alloy in all states. A pseudo binary phase diagram (CALPHAD) was performed to evaluate the possible phases present in the alloy. The alloy‘s microstructures were characterized and analyzed chemically by X-ray diffraction (XRD), scanning electron microscopy (SEM), and energy dispersive spectroscopy (EDS). Microhardness and nanoindentation testing was performed to evaluate the hardness of the material.
|
|
|
Mikrostruktura vysoce legovaných ocelí
Feller, Šimon ; Bořil, Petr (oponent) ; Ostratický, Marek (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje problematice tvorby mikrostruktury vysoce legovaných ocelí. V teoretické části bylo shrnuto rozdělení vysoce legovaných ocelí, její možné struktury a jaké vlastnosti dané struktury oceli přinášejí. V rámci experimentu byly vytvořeny dva malé 66 gramové odlitky se složením a strukturou napodobujícími dva odlitky mnohem větších velikostí. Porovnávána byla mikrostruktura, makrostruktura a míra odmíšení na hranicích zrn.
|
|
|
Geopolymery na bázi elektrárenských popílků a cihelného střepu
Řezník, Bohuslav ; Lang,, Karel (oponent) ; Příhoda,, Jiří (oponent) ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
V souladu se současnými trendy využívání vedlejších produktů různých výrob jako zdroje surovin pojednává disertační práce o alkalické aktivaci vedlejších produktů – popílků a cihelného střepu, která vede ke vzniku geopolymerních látek. Byl studován průběh geopolymerizační reakce popílku z vysokoteplotního spalování hnědého uhlí z elektrárny Chvaletice, popílku ze spalování černého uhlí z elektrárny Dětmarovice, popílku ze spalování biomasy a fluidního popílku z elektrárny Hodonín. Experimenty byly zaměřeny na faktory ovlivňující tvorbu geopolymeru, tj. na složení alkalického aktivátoru, poměr aluminosilikátu k aktivátoru a na vliv teploty při vytváření pevné struktury. U připravených produktů byla studována mikrostrukturu a fázové složení, odolnost vůči agresivnímu prostředí, mechanické vlastnosti, u vybraných typů popílkových geopolymerů pak navíc lomově-mechanické vlastnosti. Cílem práce bylo optimalizovat proces geopolymerace tak, aby výsledný geopolymer byl výhodný jak ekonomicky, tak i ekologicky. Jako nejvhodnější pro přípravu geopolymerů se jeví popílek z elektrárny Chvaletice, kde u výsledného produktu bylo dosaženo nejlepších užitných vlastností. Popílek z černého uhlí, fluidní popílek a popílek ze spalování biomasy nevedly při geopolymerizaci k uspokojivým výsledkům. V další části je práce zaměřena na možnost alkalické aktivace odpadů z cihlářské výroby, zejména z broušení kalibrovaných tepelně izolačních cihel. Cihelný střep, který obsahuje odvodněné aluminosilikáty, vesměs v amorfní formě, jsou vhodným zdrojem surovin pro alkalickou aktivaci. Výsledky výzkumu ukázaly, že alkalická aktivace cihelného střepu poskytuje produkty o vysokých pevnostech. Směsná pojiva popílku s cihelným střepem nevykázala synergický efekt, vlastnosti produktů alkalické aktivace byly vesměs horší, než u čistých složek.
|
|
|
Studium účinnosti polymerní přísady EVA v závislosti na ošetřovacích podmínkách malty
Hlawiczka, Jakub ; Sokola, Lubomír (oponent) ; Žižková, Nikol (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou polymerem modifikovaných malt (PMM) a jejich vlastnostmi v závislosti na ošetřovacích podmínkách. V teoretické části jsou popsány důvody a vybrané využití polymerních přísad k modifikaci cementového kompozitu a taktéž je rozebrán mechanismus vytvrzování cementového kompozitu, respektive malty, s důrazem na modifikaci polymerní přísadou a v závislosti na podmínkách ošetřování. V posledních částech teoretické rešerše jsou představeny poznatky o spolupůsobení zejména kopolymeru ethylenu a vinylacetátu (EVA) s portlandským cementem. V návaznosti následuje praktická část práce, kde je sledován vliv kopolymeru EVA na fyzikální a mechanické vlastnosti PMM v závislosti na dávkování polymerní přísady a exogenních faktorech. Za účelem poznání mikrostruktury PMM bylo provedeno studium mikrostruktury v závislosti na podmínkách ošetřování pomocí vysokotlaké rtuťové porozimetrie a rastrovací elektronové mikroskopie. Zkoušky a stanovení jsou popsány a vyhodnoceny.
|
|
|
Příprava a charakterizace porézních materiálů na bázi hořčíku
Březina, Matěj ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Vojtěch, Dalibor (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
V současnosti zkoumané hořčíkové materiály připravované práškovou metalurgií vycházejí ze značně obsáhlého technologického spektra, díky čemu je možné vytvářet širokou škálu materiálů. Tato práce se zaměřuje na přípravu objemových materiálů z hořčíkového prášku metodami lisování za studena a za tepla, slinováním a polem aktivovaným slinováním. Objemové materiály byly připravovány v sérii lisovacích tlaků 100 MPa až 500 MPa a slinovací teploty byly voleny v rozsahu 300 °C až 600 °C s cílem charakterizovat vliv podmínek přípravy a technologie na výsledné vlastnosti připravovaných materiálů. Připravené materiály byly hodnoceny z hlediska mikrostruktury, tvrdosti, mikrotvrdosti, tříbodového ohybu a fraktografie. Objemové materiály byly připraveny pomocí všech testovaných metod, ovšem vlastnosti těchto materiálů se značně lišily v závislosti na použité technologii. Z materiálů lisovaných za tepla měly nejvyšší pevnost a tvrdost ty, které byly připraveny při tlaku 400 a 500 MPa a teplotě 400 °C. Klasické slinování hořčíku v muflové peci a argonové atmosféře se ukázalo jako neefektivní z důvodu oxidické vrstvy na povrchu a přítomnosti kyslíku v technickém argonu. Slinování pomocí technologie SPS (Spark Plasma Sintering – slinování pomocí jiskrového výboje) bylo tím efektivnější, čím nižší byl lisovací tlak použitý na výrobu předlisků a čím vyšší byl aplikovaný tlak během samotného procesu SPS. Nejvyšší pevnosti a tvrdosti dosáhly v tomto případě materiály slinované při teplotě 600 °C připravené z volně sypaného prášku a z nejporéznějšího předlisku (100 MPa).
|
|
|
Povrchové kalení ocelí výkonovým polovodičovým laserem
Bazalová, Lucie ; Daněk, Ladislav (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Práce se zabývá technologií povrchového kalení pomocí polovodičového laseru. V rámci diplomové práce je provedení experimentu povrchového kalení na oceli 12 050 při různých parametrech rychlosti pohybu laserové hlavy a použitého výkonu. Zpočátku se práce zabývá možnými technologiemi povrchového kalení, průmyslovými lasery a možnými metodami pro měření tvrdosti. Dále je popsán použitý materiál a vyhodnocení makrostruktury a mikrostruktury vzorků a vyhodnocena dosažená tvrdost v závislosti na vzdálenosti od povrchu. Výsledky jsou použity pro posouzení vhodnosti použitých parametrů při kalení.
|
|
|
Cementotřískové desky s využitím alternativních surovin
Urbánek, Libor ; Vacula, Miroslav (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na efektivní využití aktuálně produkovaných alternativních surovin při výrobě cementotřískových desek. Důraz je primárně kladen na odřezky a prach vznikající při opracování cementotřískových desek, dále pak teplárenskou škváru a vápenec. Teoretická část obsahuje průzkum aktuálních poznatků týkajících se dané problematiky. V rámci experimentální části byly alternativní suroviny podrobně analyzovány a dále pak zkoumán jejich vliv (jako modifikační složky matrice i plniva) na vlastnosti cementotřískových desek. Výzkum a vývoj probíhal s využitím fyzikálně-mechanických, termických i mikrostrukturních metod.
|
|
|
Využití odpadního skla u alkalicky aktivovaných aluminosilikátů
Novák, Václav ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Bayer, Patrik (vedoucí práce)
Teoretická část práce se bude zabývat nejznámějšími materiály z kterých se vyrábějí geopolymery, jejich alkalickou aktivací a vlastnostmi. Dále se práce bude věnovat sklu jako takovému a alkalické aktivaci skla. Práce bude zkoumat možnosti vytvoření geopolymerů z tohoto materiálu, či směsného geopolymeru s přídavkem skla. V experimentální části budou vyrobeny geopolymery a jejich základní surovina se nahradí částí skla. Budou se zkoumat mechanické vlastnosti a mikrostruktura těchto směsných geopolymerů a jak ovlivňuje sklo výsledné vlastnosti těchto geopolymerů.
|
host ::
RSS.