|
|
Stomatocysty a šupiny chrysofyt a jejich využítí v paleolimnologii
Bartošová, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Škaloudová, Magda (oponent)
Tato práce pojednává o šupinách a stomatocystách chrysofyt jako užitečném nástroji pro paleoekologické rekonstrukce prostředí v jezerních ekosystémech. V první části jsou popsány geologické, fyzikální a biologické aspekty rekonstrukcí jezer. Druhá část obsahuje informace o chrysofytách a jejich využití jako paleoekologických indikátorů. Mikrofosílie chrysofyt zahrnují dvě hlavní skupiny křemičitých indikátorů: stomatocysty a tvarované a ornamentované druhově specifické šupiny. Za pomoci kalibračních datových souborů mohou být sestaveny inferenční modely pro eutrofizaci, acidifikaci, atmosférické znečištění, zasolování, klimatické změny a jiné změny prostředí. Práce je prezentována jako literární rešerše.
|
|
|
Sledování ročních změn výšky hladin jezer ve Vysokých Tatrách
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá kolísáním výšky hladin vysoko-tatranských jezer v průběhu roku, s tím souvisejícím hydrologickým režimem jezer a sledováním závislosti kolísání hladiny na genetickém typu jezera. Cílem práce je na základě dostupné literatury stanovení příčin ročních změn kolísání hladiny a ty následně porovnat s jinými vysokohorskými jezery. Poznatky z literatury jsou aplikovány na řadu dat kolísání výšky hladiny ze Skalnatého plesa a Hincových Ok. Porovnáním kolísání hladin jezer ve Vysokých Tatrách a na Šumavě byly prokázány výrazné rozdíly v ročním chodu výšky jezerní hladiny. Naopak jezera v ledovcových oblastech, jejichž hydrologický režim je závislý na jiných fyzicko-geografických činitelích, mají roční chod kolísání hladiny podobný. Klíčová slova: Vysoké Tatry, jezero, hydrologický režim
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
|
Využití rozsivek (Bacillariophyta) v paleolimnologii
Aubrechtová, Martina ; Píšková, Anna (oponent) ; Kulichová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující metodiku a možnosti využití rozsivek (Bacillariophyta) při paleoekologických rekonstrukcích prostředí zaniklých jezerních ekosystémů. Teoretická část je věnována také základní charakteristice, evoluční historii a ekologii skupiny, jezerům a fosilnímu záznamu. V praktické části jsou pak srovnávány dva vzorky sedimentů fosilního jezera, které bylo objeveno a studováno v rámci projektu Morava ve Strážnickém Pomoraví.
|
|
|
Rodinný dům na jezeře
Sedláčková, Markéta ; Vránová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Předmětem mé bakalářské práce je návrh novostavby rodinného domu na jezeře. Tento objekt má dvě nadzemní podlaží, je zastřešen plochou dvouplášťovou střechou. Nedílnou součástí jsou velké terasy přístupné jak z 1NP tak i z 2NP. Svislé nosné i nenosné konstrukce jsou navrženy ze zdícího systému Porotherm. Vodorovné nosné konstrukce stropu jsou navrženy z železobetonové konstrukce. Nosná konstrukce terasy 1NP bude tvořena ocelovou svařovanou konstrukcí. Základová konstrukce velkoprůměrových pilot je navržena z železobetonové konstrukce. Konstrukce převázky pilot, nosných sloupů a desky vynášející konstrukci objektu je navržena z vodostavební železobetonové konstrukce. Návrh klade důraz na dispoziční řešení, tepelně technické vlastnosti a bezpečnost při užívání.
|
|
|
Fish detection with modern sonar systems
TUŠER, Michal
Tato dizertační práce byla zaměřena na vylepšení metodických postupů při detekci ryb moderními sonarovými systémy v jezerech a nádrží. První část práce je zaměřena na vertikální akustický průzkum s hlavním důrazem na akustickou slepou zónu a její praktické řešení. Druhá část se zabývá orientací ryb v volných vodách nádrží a jejími následky pro horizontální akustické průzkumy. Poslední část se věnuje DIDSONu, mnohokuželového sonaru, a jeho spolehlivosti při detekci a odhadu velikosti ryb.
|
|
| |
host ::
RSS.