|
|
Generalizace zástavby s využitím typifikace
Gottstein, Otomar ; Bayer, Tomáš (vedoucí práce) ; Jindrák, Přemysl (oponent)
Generalizace zástavby s využitím typifikace Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem kartografické generalizace. Hlavním cílem této práce bylo navrhnout novou metodu generalizace zástavby s využitím techniky typifikace pro oblasti s menší koncentrací zástavby (vesnická či horská zástavba). Navržená metoda byla koncipována pro mapy velkých měřítek (1 : 25 000 a 1 : 50 000). Představený generalizační algoritmus je založen na přednostním výběru budov při jejich zákresu do mapy na základě jejich občanské funkce, plošné výměry a jejich poloze vůči okolním komunikacím, železnicím a vodním tokům. Respektuje kartografická pravidla uplatňovaná pro tento typ generalizačních operací. Algoritmus byl implementován v programovacím jazyce Python s využitím knihoven Shapely a Fiona, a to za účelem jeho důkladného otestování. Za vhodná testovací data byla zvolena data ZABAGED a DATA50. V předkládané práci je mimo jiné představena také metoda objektivní kartografické evaluace výsledků typifikace, která využívá Voroného diagramu. Dosažené výsledky jsou prezentovány na mapách celkem patnácti obcí s odlišným typem převládající zástavby v obou cílových měřítkách. Klíčová slova: digitální kartografie, kartografická generalizace, typifikace, budovy, zjednodušení
|
|
| |
|
|
Generalizace cestní sítě v topografických mapách
Vojtíšková, Zuzana ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Jindrák, Přemysl (oponent)
Generalizace cestní sítě v topografických mapách Abstrakt Stěžejním tématem práce je automatizace výběru prvků cestní sítě. Kromě stručného představení pojmu a objasnění jeho pozice v rámci procesu generalizace je rešeršní část věnována především metodám řešení výběru prvků, a to v české topografické praxi i ve světové odborné literatuře. Následující část práce popisuje data a nástroje použité během řešení práce. Stěžejní část je věnována vlastní metodice automatizace výběru prvků cestní sítě, včetně jejího podrobnějšího rozboru a testování její správnosti na vybraných územích. Klíčová slova: generalizace mapy, cestní síť, výběr cest, teorie grafů, ZABAGED, ArcGIS, Python, NetworkX
|
|
|
Národní stereotypy: vztah Čechů a Španělů
RYBÁKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce si klade za cíl představit problematiku národních stereotypů, která napříč vědami vstupuje stále více do popředí vědeckého zkoumání. V rámci teoretické části práce je tato tématika nejprve analyzována v obecné rovině a autorka se v ní zabývá charakteristikami konceptu stereotyp a jednotlivými aspekty, které objasňují vznik, modifikaci a zánik národních stereotypů. Zvláštní pozornost je v ní věnována mechanismům přenosu stereotypů, které jsou klíčovým faktorem pro praktickou část práce a společně s vybranými národními stereotypy o Španělech tvoří přechod mezi oběma částmi práce. Praktickou část práce tvoří analýza provedeného kvalitativního šetření, která je zaměřena na postoje Čechů ke Španělům. Analýza je zaměřena zejména na změnu představ, která u respondentů nastala na základě účasti na zahraniční mobilitě ve Španělském království. Dále si klade za cíl zjistit, jaké mechanismy přenosu stereotypů na respondenty nejčastěji působí. Součástí práce je resumé ve španělském jazyce.
|
|
|
Artificial Neural Networks and Their Usage For Knowledge Extraction
Petříčková, Zuzana ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce) ; Procházka, Aleš (oponent) ; Andrejková, Gabriela (oponent)
Název práce: Umělé neuronové sítě a jejich využití při extrakci znalostí Autor: RNDr. Zuzana Petříčková Katedra: Katedra teoretické informatiky a matematické logiky Vedoucí disertační práce: doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc., Katedra teo- retické informatiky a matematické logiky Abstrakt: Vrstevnaté neuronové sítě jsou známé především díky své schopnosti dobře zobecňovat a odhalit v datech i složité nelineární závislosti. Na druhé straně má tento model tendenci vytvářet poměrně složitou vnitřní strukturu, a to především pro rozsáhlé datové sady. Při efektivním řešení náročných úloh jsou proto kladeny vysoké nároky především na rychlost procesu učení, schopnost sítě zobecňovat a na vytvoření jednoduché a transparentní struktury modelu. V této práci jsme navrhli obecnou metodologii pro učení vrstevnatých neuro- nových sítí. Jejím základem je rychlá a robustní metoda škálovaných konjugo- vaných gradientů. Tento standardní algoritmus učení je rozšířen o analytické či aproximativní oslabování citlivosti a o vynucovaní kondenzované interní re- prezentace. Redundantní vstupní a skryté neurony jsou prořezávány pomocí technik založených na citlivostní analýze a interní reprezentaci znalostí....
|
|
|
Potravní a hostitelská specializace u žahadlových blanokřídlích (Hymenoptera: Aculeata)
Hochová, Veronika ; Policarová, Jana (vedoucí práce) ; Černá, Kateřina (oponent)
Žahadloví blanokřídlí (Aculeata) je skupina hmyzu, jejíž zástupci se mezi sebou výrazně odlišují ve využívání zdrojů potřebných pro své přežití a rozmnožování. Do této skupiny patří býložravci živící se částmi rostlin, masožravci lovící jiné druhy hmyzu a všežravci. V žahadlových blanokřídlých se však vyskytují i druhy parazitické, jako například kleptoparazité, hnízdní parazité nebo parazitoidi. Jednotlivé skupiny žahadlových blanokřídlých jsou na získávání zdrojů adaptovány, takové adaptace se vyskytují u dospělých i nedospělých stádií. Adaptacemi na zdroje může být uzpůsobení ústního ústrojí na lov kořisti nebo sběr nektaru, sběrné košíčky a specializované chloupky pro sběr pylu a oleje, nebo žihadlo k paralyzování hostitele nebo pro vlastní obranu. Žahadloví blanokřídlí se mezi sebou liší v míře, v jaké jsou na potravu a hostitele specializovaní. U žahadlových nacházíme jak druhy úzce specializované, tak druhy generalizované. V této bakalářské práci jsou shrnuté dosud známé poznatky o specializaci žahadlových blanokřídlých na potravu a hostitele.
|
|
|
Diskriminace a generalizace kořisti u ještěrů (Squamata: Sauria)
Vohralík, Martin ; Gregorovičová, Martina (vedoucí práce) ; Schořálková, Tereza (oponent)
Schopnost vyhledávat a rozlišovat poživatelnou kořist je velice podstatná pro přežívání organismů. V této práci se zabýváme způsoby rozlišování takové kořisti jednotlivými skupinami šupinatých ještěrů (Squamata) a způsobem jakým se této diskriminaci učí. Squamata jsou známa především svojí schopností vnímat chemické podněty z prostředí pomocí Jacobsonova orgánu, který je u této skupiny zcela oddělen od nosní dutiny. Vedoucím smyslem však může v této skupině být také zrak nebo jiná forma chemorecepce. Dominantní podíl některého z těchto smyslů může být odvozen od morfologie jazyku a obsazením chuťovými buňkami nebo ekologickou strategií užívanou druhem při získávání kořisti. Když se predátor naučí rozlišovat daný podnět, může generalizovat podobné podněty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Experimentální studium müllerovských mimetických komplexů
Jůnová, Lenka ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Jeden z typů strategie ochrany kořisti před napadením predátora je miméze. Rozlišujeme několik druhů mimetických vztahů, jeden z nich je müllerovská miméze neboli mutualistický vztah dvou nejedlých druhů kořisti. Pokud se v tomto vztahu nachází více druhů živočichů, nazýváme jej müllerovský mimetický komplex. Vztahy uvnitř mimetických komplexů jsou ovlivňovány mnoha faktory, jako je stupeň obrany a míra podobnosti aposematických signálů jednotlivých druhů, poměry jejich početnosti, zastoupení alternativní kořisti, komplexita společenstva kořisti nebo druh a míra zkušenosti predátorů. Tyto faktory určují, zda je vztah jednotlivých zúčastněných druhů mutualistický či parazitický. Mají vliv také na chování predátorů, na jejich rychlost učení, paměť a generalizaci mezi mimetickými druhy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztahy mezi rostlinami a opylovači v extrémních a izolovaných ekosystémech
Pinc, Jan ; Vlasáková, Blanka (vedoucí práce) ; Vazačová, Kristýna (oponent)
Organismy žijící v extrémních a izolovaných ekosystémech jsou, díky poměrně rychle probíhající diverzifikaci a silnému selekčnímu tlaku, často specificky adaptovány na zdejší abiotické podmínky a jejich mutualistické vztahy jsou velmi často poměrně neobvyklé a ojedinělé. Rostliny zde rostou v populacích s omezeným počtem jedinců a jsou vystaveny silnému selekčnímu tlaku pro vznik outcrossingu, aby minimalizovali ztrátu genetické variability během inbreedingu, ke kterému v malých populacích často dochází. Maximalizace outcrossingu většinou probíhá nejrůznějšími modifikacemi opylovacích systémů, které jsou komplikovány nedostatečným počtem potencionálních opylovačů a jejich nepravidelným výskytem. Cílem této práce je shrnout typické vlastnosti opylovacích systémů v extrémních a izolovaných ekosystémech a objasnit podmínky, které vedly k jejich vzniku.
|
|
|
Generalizace digitálního modelu terénu založeného na TIN
Pancová, Iveta ; Bayer, Tomáš (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Generalizace digitálního modelu terénu založeného na TIN Abstrakt Práce se zabývá existujícími způsoby a možnostmi generalizace digitálního modelu terénu založeného na TIN (nepravidelná trojúhelníková síť). Na základě dosavadních metod generalizace digitálního modelu terénu je navržen vhodný způsob generalizace digitálního modelu terénu z dat laserového skenování, která jsou charakteristické svou vysokou plošnou hustotou. Základním požadavkem algoritmu je vzhledem k velkému počtu bodů rychlost výpočtu, dodržení hlavních terénních tvarů (hřeben, údolí, terénní stupeň, terénní zlom, sráz … atd.). Navržený algoritmus je konfrontován s výsledky doposud navržených algoritmů a s výsledky generalizace digitálního modelu terénu za použití softwaru Atlas DMT a ArcGIS.
|
host ::
RSS.