Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vznik, přenos a ekologický význam apomixie v rodě Hieracium s.str.: role genetických a epigenetických mechanismů.
Pinc, Jan ; Mráz, Patrik (vedoucí práce) ; Hojsgaard, Diego (oponent) ; Mandák, Bohumil (oponent)
Apomixie (nepohlavní rozmnožování pomocí semen) má velký potenciál v zemědělství a šlechtění zemědělských plodin, zejména díky schopnosti produkovat geneticky identické potomky ve formě semen. I přes početné pokusy, procesy stojící za vznikem apomixie jsou stále neznámé. Apomiktické druhy jsou navíc často rozšířenější než jejich sexuálně se množící příbuzní, a to i přes to, že apomiktické druhy jsou často považovány za slepou evoluční větev. Tento fenomén je v literatuře označován jako geografická partenogeneze (GP), a i přes desítky let výzkumu, nejsou jeho příčiny stále zcela známé. Kromě toho, několik studií z posledních let poukázalo na to, že klonální rostliny (včetně apomiktů) disponující omezenou genetickou variabilitou mohou reagovat na měnící se prostředí pomocí změn genové exprese způsobených epigenetickými modifikacemi. Předpokládá se, že hybridizace a polyploidizace hrají klíčovou roli při vzniku apomixie. Z tohoto důvodu tato práce testuje původ vybraných polyploidních apomiktů a zda mezidruhová hybridizace mezi vybranými diploidními, sexuálně se rozmnožujícími taxony spouští polyploidizaci. K tomuto experimentu byly vybrány druhy z převážně polyploidního a apomiktického rodu Hieracium s. str.. Výsledky prvního experimentu překvapivě ukazují hybridní původ téměř všech studovaných...
ZnMg0.8Ca/Sr0.2 ternary alloys - the influence of the third element on material properties
Čapek, Jaroslav ; Pinc, Jan ; Kubásek, J. ; Molnárová, Orsolya ; Maňák, Jan ; Drahokoupil, Jan
Zinc-based materials alloyed with the elements of the 2nd group of the periodic table have been studied as potential materials for the fabrication of various biodegradable implants. In this study, we prepared two ternary alloys: ZnMg0.8Ca0.2 (wt.%) and ZnMg0.8Sr0.2. The microstructure of both ternary alloys was similar, the main difference was in the size and morphology of the Ca/SrZn13 phase. The SrZn13 phase formed fine particles with a submicron size and had more significant hardening effect in the as-cast state compared to the CaZn13 phase. The annealing led to a transformation of the eutectic structure into the “massive” Mg2Zn11 phase which caused a significant increase of both hardness and compressive yield stress. In the annealed states, comparable hardness was observed for both alloys and higher compressive yield strength for the Ca-containing alloy.
Microstructure and mechanical properties of the potentially biodegradable ternary system Zn-Mg0. 8-Ca0.2
Pinc, Jan ; Čapek, Jaroslav ; Kubásek, J. ; Veřtát, Petr ; Hosová, K.
Zinc and zinc alloys exhibit suitable corrosion properties for biodegradable implants. Insufficient mechanical properties (for some applications) or low biocompatible Zn2+ concentrations can be modified by the alloying by essential elements like magnesium, calcium or strontium. The alloying elements also enhance the biocompatibility of zinc due to a decrease of Zn2+ release which could be toxic in a concentration exceeding 100 µM. In this study, the microstructure and hardness of a potentially biodegradable alloy ZnMg0.8Ca0.2 were observed in relation to different cooling rates. It was found that zinc dendrites, Mg2Zn11 (MgZn2) and CaZn13 phases occur in the material structure. The micro-hardness measurements revealed constant hardness of the particular phases, however, the macro-harness slightly decreased with the decreasing cooling rate due to changes in phase sizes and distribution.
Význam epigenetické variability v evoluci klonálních rostlin
Mareš, Štěpán ; Pinc, Jan (vedoucí práce) ; Latzel, Vít (oponent)
Klonální rostliny jsou díky své nízké genetické variabilitě a omezené schopnosti reagovat na okolní prostředí často považovány za slepou evoluční větev. Na druhou stranu řady studií z posledních let ukazují, že klonální rostliny jsou schopny reagovat na okolní prostředí pomocí epigenetických mechanismů, zejména methylace DNA. Epigenetická informace může být navíc u klonálních rostlin předána i do následujících generací (tzv. transgenerační paměť) a může tak zajistit lepší fitness následující klonální generace. Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o roli epigenetické variability v životě klonálních rostlin, které jsou známé svou omezenou genetickou variabilitou. Klíčová slova: epigenetika, epigenetická variabilita, klonální rostliny, methylace DNA, transgenerační paměť
Adaptace Arabidopsis podél výškového gradientu
Požárová, Doubravka ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Pinc, Jan (oponent)
Studium adaptace umožňuje vhled do klíčové části evolučních procesů. Tato práce představuje zakladní informace o adaptačních procesech a dále se zaměřuje na lokální adaptaci. Během lokální adaptace dochází k výběru fenotypů (a genotypů, ze kterých jsou odvozeny) nejlépe přizpůsobených konkrétnímu prostředí. Poté se práce zaměřuje na stručný přehled metodických přístupů k detekci lokální adaptace na molekulární i fenotypové úrovni. Dále se zaměřuji na alpské prostředí. Díky komplexnímu souboru stresových faktorů, působících selektivně a s různou intenzitou podél výškového gradientu a ostrůvkovité distribuci (umožňující paralelní původ lokálně přizpůsobených ekotypů) je horské prostředí ideálním modelem pro studium lokální adaptace. Tak he tomu i u lokální adaptace na horské prostředí u modelových rostlin rodu Arabidopsis. Uvádím odezvy studovaných rostlin na proměnné vlastnosti prostředí podél výškového gradientu a shrnuji faktory, které se podílejí na lokální adaptaci: srážky, vodní režim, teplotu a záření. Zaznamenané adaptivní znaky jsou spojeny zejména s životním cyklem, fenologií, růstovými formami a tolerancí stresu vůči suchu. Studium adaptace ve vysokohorském prostředí pomáhá porozumět evolučním a ekologickým procesům, a také tomu, jak rostliny (ohrožené druhy v horách, ale i polní plodiny)...
Opylování rostliny Clusia blattophila: kvalitativní a kvantitativní parametry vztahu mezi rostlinou a opylovači
Pinc, Jan ; Vlasáková, Blanka (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce pojednává o opylovacím systému druhu Clusia blattophila na inselbergu Nouragues v centrální části Francouzské Guyany. Tento opylovací systém je jedinečný tím, že v něm figuruje šváb druhu Amazonina Platystylata. Je to třetí, a zatím poslední známý případ, kdy se švábi účastní opylování. Květy studované rostliny dále navštěvuje drobný dvoukřídlý hmyz (Diptera) náležící do čeledí Hybotidae, Cecidomyiidae, Dolichopodidae. Tato práce se zabývá efektivitou tohoto opylovacího systému a jejími dvěma složkami. Kvantitativní složka efektivity opylovacího systému pojednává o frekvenci, s kterou se jednotliví návštěvníci vyskytují na květech a době, kterou zde stráví. Kvalitativní charakteristika opylovacího systému pojednává o tom, kolik pylových zrn jednotliví návštěvníci na květy přenášejí. Za účelem zjištění kvantitativní charakteristiky bylo pořízeno kolem 450 hodin videozáznamů, z kterých je patrné, že švábi a dvoukřídlý hmyz se na květech vyskytují častěji, a také to, že švábi a cvrčci tráví na květu delší dobu. Za účelem zjištění kvantitativní charakteristiky byla provedena série experimentů, jako například vyhodnocení počtu pylových zrn na květech, vyhodnocení počtu pylových zrn na jednotlivých návštěvnících a experimentální vyloučení některých květních návštěvníků. Všechny provedené experimenty...
Vztahy mezi rostlinami a opylovači v extrémních a izolovaných ekosystémech
Pinc, Jan ; Vlasáková, Blanka (vedoucí práce) ; Vazačová, Kristýna (oponent)
Organismy žijící v extrémních a izolovaných ekosystémech jsou, díky poměrně rychle probíhající diverzifikaci a silnému selekčnímu tlaku, často specificky adaptovány na zdejší abiotické podmínky a jejich mutualistické vztahy jsou velmi často poměrně neobvyklé a ojedinělé. Rostliny zde rostou v populacích s omezeným počtem jedinců a jsou vystaveny silnému selekčnímu tlaku pro vznik outcrossingu, aby minimalizovali ztrátu genetické variability během inbreedingu, ke kterému v malých populacích často dochází. Maximalizace outcrossingu většinou probíhá nejrůznějšími modifikacemi opylovacích systémů, které jsou komplikovány nedostatečným počtem potencionálních opylovačů a jejich nepravidelným výskytem. Cílem této práce je shrnout typické vlastnosti opylovacích systémů v extrémních a izolovaných ekosystémech a objasnit podmínky, které vedly k jejich vzniku.

Viz též: podobná jména autorů
2 Pinc, Jindřich
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.