|
|
Studium cytotoxicity látek in vitro
Vašková, Lucie ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Kuchařová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Vašková Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium cytotoxicity látek in vitro Předmětem této diplomové práce bylo posoudit vliv vývojových antimykobakteriálně účinných látek na viabilitu buněk lidského hepatocelulárního karcinomu (HepG2). Testovanými látkami byly estery (HE-nMe, HE-4PHOPH, HE- KARVA, HE-2NAFT, HE-METRO, HE-CH2PY, HE-8CHIN) a thioestery (HES-4H, HES-nETH) antituberkulotika izoniazidu. U všech těchto látek bylo experimentálně prokázáno, že stejně jako izoniazid působí u mykobakterií inhibici enzymu InhA, díky čemuž interferují s biosyntézou buněčné stěny. Izoniazid je léčivo standardně používané v první linii léčby TBC. Společně s dalšími antituberkulotiky první linie byl u tohoto léčiva popsán určitý hepatotoxický potenciál. Pro zhodnocení možného cytotoxického účinku testovaných derivátů izoniazidu byla jako buněčný model zvolena standardní buněčná linie lidských hepatocytů HepG2. Viabilita buněk byla hodnocena kolorimetrickou metodou, která posuzuje metabolickou aktivitu buněk na základě redukce tetrazoliové sloučeniny MTS. Získané hodnoty byly kvantitativně porovnávány pomocí toxikologického parametru IC50. Z naměřených hodnot vyplývá, že...
|
|
|
Interaction of human immune cells with ultrasmall nanoparticles
Javorová, Pavlína ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Aplikace nanočástic v oblasti teranostiky vyžaduje znalost specifické interakce nanočástic s imunitním systémem. Jedny z prvních buněk, se kterými nanočástice po vstupu do těla interagují jsou buňky mononukleárního fagocytárního systému. Cílem diplomové práce je připravit in vitro studii, která popisuje vliv dvou druhů zlatých a tří druhů křemíkových ultramalých nanočástic na imunitní buňky. Imunitní buňky jsou prezentovány v podobě primárních PBMC izolovaných z plné krve a buňky monocytární buněčné linie THP-1 v podobě monocytů a diferencovaných makrofágů. V průběhu experimentů s primárními buňkami je kladen důraz na zachování konceptu personalizované proteinové korony. Po charakterizaci použitých imunitních buněk jsou následně buňky stimulovány ultramalými nanočásticemi a je sledován vliv těchto nanočástic na buněčný metabolismus, životnost, stupeň diferenciace a sekreci pro- a protizánětlivých cytokinů. Výsledkem analýzy je zohlednění dalšího použití testovaných nanočástic v oblasti biomedicíny. Klíčová slova: primární monocyty, buněčné linie, diferenciace, makrofágy, cytokiny, cytotoxicita
|
|
|
Hodnocení jaterní toxicity in vitro
Kafuňková, Kateřina ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Kateřina Kafuňková Vedoucí: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení jaterní toxicity in vitro Předmětem diplomové práce bylo hodnocení toxicity nově syntetizovaných látek na buněčném modelu reprezentujícím jaterní buňky. Testované látky byly dodány z Katedry organické a anorganické chemie, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovy jakožto potencionální antifungální léčiva a léčiva účinná na Meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MK-NO2-1, MK-NO2-2, DAB-5-K, PABA- Me-5, PABA-Et-5, MK-F-1, PABAN-3, PABAN-5, MK-F-2, MK-CF3-1, MK-CF3- 2). Pro stanovení toxicity byly využity dvě metody. První metoda je založena na měření metabolické aktivity buněk pomocí redukce tetrazolinu na barevný produkt. Druhá metoda detekuje množství uvolněného LDH jako markeru cytotoxicity. Jako buněčný model byla použita buněčná linie lidských buněk hepatomu HepG2. K posouzení míry viability a cytotoxicity byl použit parametr IC50 a EC50. Výsledné hodnoty za využití první metody ukázaly, že všechny testované látky vykazovaly určitou míru toxicity vůči jaterní tkáni. Nejtoxičtější látkou je MK-CF3-2. Použitý standard (amfotericin B) můžeme na základě naměřených hodnot označit za netoxickou...
|
|
|
Determination of organ toxicity of BRAF inhibitors in vitro.
Miškovčíková, Zuzana ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Zuzana Miškovčíková Školiteľ: RNDr. Jana Maixnerová, PhD. Názov diplomovej práce: Stanovenie orgánovej toxicity BRAF inhibítorov in vitro. Malígny melanóm je jedným z najzávažnejších kožných ochorení v dnešnej dobe. Liečba pokročilých štádií melanómu je náročná a často neúčinná. BRAF inhibítory (dabrafenib a vemurafenib) v posledných rokoch dramaticky zmenili výsledky liečby melanómu. Sú to jedny z najúčinnejších liečiv proti melanómu, ich klinická aplikácia je však do značnej miery obmedzená rezistenciou na liečivá. V prístupných klinických štúdiách sa objavuje nežiaduci nefrotoxický účinok BRAF inhibítorov, ale informácie o jeho mechanizme sú obmedzené. V publikovaných štúdiách sa naznačuje, že toxický účinok BRAF inhibítorov je primárne zameraný na podocyty lokalizované v glomerulárnej membráne. Preto bolo cieľom našej práce posúdiť cytotoxický účinok BRAF inhibítorov na vybrané modelové renálne bunky in vitro so zámerom potvrdiť renálny cieľ toxicity. Hlavným cieľom štúdie bolo analyzovať, či je nefrotoxický účinok BRAF inhibítorov špecificky obmedzený len na podocyty, alebo môže poškodiť aj iné renálne bunky. Pokusy prebiehali na ľudských bunkových líniách, predstavujúcich rôzne typy obličkových...
|
|
|
Determination of organ toxicity of BRAF inhibitors in vitro.
Miškovčíková, Zuzana ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Hyršová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Zuzana Miškovčíková Školiteľ: RNDr. Jana Maixnerová, PhD. Názov diplomovej práce: Stanovenie orgánovej toxicity BRAF inhibítorov in vitro. Malígny melanóm je jedným z najzávažnejších kožných ochorení v dnešnej dobe. Liečba pokročilých štádií melanómu je náročná a často neúčinná. BRAF inhibítory (dabrafenib a vemurafenib) v posledných rokoch dramaticky zmenili výsledky liečby melanómu. Sú to jedny z najúčinnejších liečiv proti melanómu, ich klinická aplikácia je však do značnej miery obmedzená rezistenciou na liečivá. V prístupných klinických štúdiách sa objavuje nežiaduci nefrotoxický účinok BRAF inhibítorov, ale informácie o jeho mechanizme sú obmedzené. V publikovaných štúdiách sa naznačuje, že toxický účinok BRAF inhibítorov je primárne zameraný na podocyty lokalizované v glomerulárnej membráne. Preto bolo cieľom našej práce posúdiť cytotoxický účinok BRAF inhibítorov na vybrané modelové renálne bunky in vitro so zámerom potvrdiť renálny cieľ toxicity. Hlavným cieľom štúdie bolo analyzovať, či je nefrotoxický účinok BRAF inhibítorov špecificky obmedzený len na podocyty, alebo môže poškodiť aj iné renálne bunky. Pokusy prebiehali na ľudských bunkových líniách, predstavujúcich rôzne typy obličkových...
|
|
|
Zavedení buněčného modelu pro ovlivnění NFkappa-B faktoru
Čečrle, Michal ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Michal Čečrle Školitel: Prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Zavedení buněčného modelu pro ovlivnění NF-κB faktoru Nf-κB je nejdůležitější transkripční faktor zapojený do buněčné signalizace zánětlivých procesů. Podílí se na zánětlivé reakci v různých kompartmentech organismu. Jako transkripční faktor řídí genovou expresi řady genů, především pak cytokinů (tumor nekrotizující faktor alfa, interleukiny: IL-1β, IL-2, IL-6, IL-12; chemokiny aj.) NF-B je také klíčovým faktorem aktivace monocytů a makrofágů. V této diplomové práci jsem se zaměřil na roli NF-κB v monocytární buněčné linii THP-1. Tato linie je důležitým modelem lidských makrofágů, do kterých lze linii THP-1 diferencovat. Pomocí dostupné literatury jsem shrnul všechny dostupné poznatky o této problematice. Současně jsem provedl několik experimentů týkající se aktivace NF-κB v THP-1 linii jako potencionálního modelu při výzkumu a vývoji terapeutického zásahu do NF-κB signalizace pro potlačení zánětlivých procesů.
|
|
|
Studium adherence bakterií na plicní epitel nemocných Cystickou fibrosou
Vašková, Lucie ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
Cystická fibróza je autozomálně recesivní onemocnění, které patří k nejčastějším dědičným poruchám. Tato nemoc je způsobena mutací v genu CFTR kódujícím chloridový kanál, čímž dochází k poruše transportu iontů a výraznému zvýšení viskozity hlenů. Nejvíce postižen je respirační systém. Zvýšení obsahu solí a přítomnost hustého hlenu v plicích potlačují antibakteriální účinky imunitního systému. Bakteriální infekce jsou nejčastější příčinou smrti pacientů s CF, zejména infekce Pseudomonas aeruginosa. Nejčastěji je pro terapii infekce tímto patogenem používána léčba antibiotiky, která je komplikována častým vznikem rezistencí. Jsou proto hledány nové možnosti terapie. Nadějnou by mohla být pasivní imunizace pacientů pomocí žloutkových protilátek IgY. Pro sledování vlivu těchto protilátek in vivo byl zvolen modelový systém buněk plicního epitelu zdravého pacienta (NuLi-1), pacienta trpícího CF (CuFi-1) a 3 kmenů bakterií Pseudomonas aeruginosa. Byly porovnávány protilátky proti lektinu Pseudomonas aeruginosa PA-IIL, který je významnou adhezivní strukturou této bakterie, pocházející od 2 různých imunizovaných zvířat. K vizualizaci a vyhodnocení adheze bakterií na plicní buňky v přítomnosti protilátek bylo používáno barvení fluorescenčními sloučeninami PKH a následné spektrofluorimetrické vyhodnocení....
|
|
|
Studium procesu zánětu na buňkách plicního epitelu
Majerová, Barbora ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Lidský dýchací systém je ve stálém kontaktu s cizorodými činiteli z okolního prostředí. Protože v respiračním traktu dochází k ukládání různých částic, musí existovat jak efektivní způsob jejich mechanického odstraňování, tak imunitní ochranné mechanismy. Vzájemná rovnováha mezi přirozenou a adaptivní imunitou plic umožňuje likvidaci infekčních činitelů bez iniciace zánětlivé reakce. Nadměrná aktivace imunitního systému plic však může vést k produkci nejrůznějších zánětlivých mediátorů a cytokinů, např. interleukinů IL-1, IL-6 a IL-18. Jednou z možností pro zjištění imunogenicity určité látky je stimulace plicních epiteliálních buněk požadovaným činitelem s následným měřením koncentrace produkovaných cytokinů. Pro zjištění imunogenicity savčích imunoglobulinů typu G a slepičích imunoglobulinů typu Y byla provedena jejich čtyřiadvacetihodinová expozice plicním buňkám nádorové linie A549. Koncentrace produkovaných cytokinů IL-1 a IL-6 byla změřena metodou Luminex, která naznačila imunogenicitu jak kozích imunoglobulinů typu G, tak určitých slepičích imunoglobulinů typu Y.
|
|
|
Studium interakce antimikrobiálních peptidů s tkáňovými kulturami
Kroupová, Hilda ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Votruba, Ivan (oponent)
Česky Práce se zabývá studiem nových antimikrobiálních peptidů (AMP) Halictinů (HAL- 1, GMWSKILGHLIR-NH2 a HAL-2, GKWMSLLKHILK-NH2) a jejich strukturních analogů izolovaných z jedových váčků divokých včel Halictus sexcinctus. Struktura a antimikrobiální aktivita těchto peptidů byly popsány dřive [1]. Cílem práce bylo nalézt takový peptid, který by byl silně toxický pouze pro rakovinné buňky a netoxický vůči normálním buňkám a pomocí fluorescenčně značených peptidů získat informace o mechanismu účinku studovaných peptidů. Toxicita HAL-1 a HAL-2 a jejich analogů byla stanovována vůči 2 normálním buněčným liniím (lidské endotheliální buňky pupečníkové vény, HUVEC, a krysím střevním epiteliálním buňkám, IEC) a 2 nádorovým liniím (nádorové buňky děložního čípku, HeLa-S3a buňky karcinomu tlustého střeva, CRC SW 480) metodou MTT (stanovení hodnoty IC50). V prvé řadě jsme testovali peptidy s vysokou antimikrobiální aktivitou a nízkou hemolytickou aktivitou, pro kontrolu jsme stanovovali toxicitu i méně aktivních analogů. Zjistili jsme, že nejcitlivější vůči těmto peptidům jsou buňky HeLa S3. Nejtoxičtější peptidy (HAL-1/9, HAL-1/18, HAL-2/2) usmrcují 50% buněk v testu již v koncentracích 2,5 - 10 µM. Vůči ostatním liniím buněk je třeba k docílení stejného efektu 5-10 krát vyšší koncentrace peptidů. Peptidy...
|
|
|
Cytotoxicita vláknitých sinic v návaznosti na jejich ekologii
TOMEK, Petr
Cílem této studie bylo vyhodnotit cytotoxickou aktivitu 53 kmenů sinic rodů Nostoc a Anabaena pocházejících z různých biotopů a porovnat její výskyt v závisloti na ekologii zkoumaných izolátů. Složení aktivních extraktů bylo vyhodnoceno pomocí HPLC-MS. Kmeny obsahující neznámé sekundární metabolity se silným cytotoxickým efektem byly podrobněji analyzovány a frakcionovány. Získané aktivní frakce byly dále charakterizovány pomocí HPLC-MS a TLC postupu. Nakonec byla hodnocena toxicita vybraných kmenů v závislosti na expoziční koncentraci a čase.
|
host ::
RSS.