Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv charakteru urbanizace na únikové chování ptáků
Dontová, Alena ; Mikula, Peter (vedoucí práce) ; Brlík, Vojtěch (oponent)
Urbanizace, tj. přeměna přírodních stanovišť člověkem na lidská sídla, má značný dopad na biodiverzitu. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšné přežití živočichů v městském prostředí je zvýšení jejich tolerance k lidem, což se projevuje snížením jejich plachosti. Jednou z terénních metod, jak stanovit míru plachosti napříč různými jedinci, populacemi a druhy živočichů je měření únikové vzdálenosti. V této bakalářské práci se zaměřuji primárně na ptáky, protože byli v tomto kontextu nejvíce zkoumáni. Předchozí studie se zabývaly rozdíly v únikovém chování ptáků převážně mezi městskými a venkovskými prostředími a soustředily se hlavně na Evropu a Severní Ameriku, avšak lidská sídla se napříč světovými regiony liší svou historií, velikostí, hustotou lidské populace a mnoha dalšími charakteristikami. Zjištěné vzorce chování ptáků tedy nemusí být vždy aplikovatelné univerzálně napříč všemi městy. V této bakalářské práci proto prostřednictvím literární rešerše shrnuji, jak se únikové chování ptáků liší nejen mezi městským a venkovským prostředím, ale také v závislosti na charakteristikách lidského sídla, jako je jeho velikost, historie, stupeň urbanizace, kompaktnost zástavby, ale také hustota místní lidské populace a ekoregion, kde se lidské sídlo nachází. Ukazuji, že jedny z nejdůležitějších charakteristik jsou...
Design městského elektrokola
Růčka, Jakub ; Surman, Martin (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Dopravní situace ve městech se každým dnem zhoršuje. Neustále roste počet automobilů, které jeho infrastruktura nezvládá pojmout. Jako téma pro tuto práci byl zvolen design městského elektrokola s cílem analyzovat problematické stránky produktu a prostředí, ve kterém je využíván, a pokusit se je vyřešit. Proto finální design primárně respektuje uživatele a jeho potřeby. Splňuje jednotlivé ergonomické a technické parametry. Vyladění elektrokola do posledních detailů zlepšuje komfort a bezpečnost při jízdě. Díky vhodné integraci světelných prvků přímo do jednotlivých částí elektrokola bylo dosaženo dostatečného množství osvětlení. Elektrokolo umožňuje upozornit na změnu směru jízdy pomocí světelných signálů. Pro elektrokolo byl navržen také úložný prostor, který umožňuje převoz menších předmětů. Tato práce přináší nový pohled na městské elektrokolo. Ukazuje, jak lze přistupovat k jeho jednotlivým částem a pracovat s různými praktickými doplňky. Nastiňuje také, jak by mohlo být elektrokolo propojeno s chytrým telefonem s cílem zpříjemnit uživateli jeho použití.
Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor
Podivínská, Adéla ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Kyjov ve mně vyvolává čtyři hesla – maloměsto, tradice, náklonost a pochopení. Maloměsto jako ve spasení ve skromnosti, malebnosti, vědění. Tradice, které jsou pro město důležité a zakládá si na nich. Jsou to například lidové písně, kroj, hody, nářečí a vše, co ještě zůstalo z dob minulých. Náklonost je kvalitní architektuře, která sice už dávno uplynula, ale stále její pozůstatky zůstávají. A posledním heslem pochopení, a to především v opěvování tradic, uchování svých hodnot, uchopení a ukotvení nebo nalezení své jedinečnosti. V práci se věnuji prostorům okolo Kyjovky od Boršova po jižní konec města. Snažím se, aby tok jen tak neprotékal, ale aby se zapojil do městského prostředí Kyjova. Vytipovala jsem si několik míst, které jsem revitalizovala, dala jim hodnotu a využila rezerv pro zahuštění zástavby. Tyto prostory mají nové uplatnění a jsou místem k zastavením, pozdvihují město a otevírají se návštěvníkům i dosavadním obyvatelům. Kyjovka komunikuje nejen s parky, ale i s novou zástavbou a její funkcí, budete se moci přiblížit k samotnému toku a nalézt v něm místo k odpočinku, ale i k zábavě nebo k procházce.
Malé větrné turbíny v městském prostředí
Ondráček, David ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Linda, Jakub (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku použití menších větrných turbín v městském zastavěném prostředí. Začátek práce se věnuje základní teorii o větru, jeho vzniku a specifickém proudění vzduchu v zastavěném prostředí. Následně je v práci provedena rešerše aktuálně dostupných větrných turbín vhodných právě do městského zastavěného prostředí a s ohledem na specifické proudění vzduchu v tomto prostředí jsou navrženy možnosti na zvýšení efektivity těchto turbín. Další část práce rozebírá zkušenosti ze skutečných instalací. Závěrem práce jsou počítány energetické zisky generované vybranou turbínou a fotovoltaickými panely v dané lokalitě, zakončené porovnáním vhodnosti těchto dvou zdrojů obnovitelné energie.
Urbanistická analýza města se zaměřením na veřejné prostory - městské zásahy
Kotrla, Jakub ; Rozmanová, Naděžda (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na rozbor veřejných prostranství obecně a poté i na veřejná prostranství ve městě Vsetíně. Práce vychází z poznatků o veřejných prostorech a jejich návaznost na prostředí, ve kterém se vyskytují. Poznatkem této práce tak je právě to, že kvalita prostředí ovlivňuje kvalitu veřejných prostranství. Ty jsou následně rozebírány v dalších návaznostech na urban sprawl a jeho funkční hodnoty. Řešení tohoto problému zavádí zahradní město jako účinný koncept a prostředek ke zkvalitnění prostředí i veřejných prostor a dále rozvádí potřebu regulačních plánů pro zachování udržitelných hodnot v budoucnosti. Práce posléze rozebírá veřejné prostory ve městě Vsetíně, kdy ukazuje dolní náměstí, náměstí Svobody, projekt obchodní galerie a přednádražního prostoru a velkou pozornost ubírá na koncept lanovky jako možnou budoucí složku městské hromadné dopravy ve městě. Lanovku řeší práce hlavně z pohledu multikriteriální analýzy, která porovnává možné varianty projektu a výsledek s největším množství shody s našimi kritérii.
Index environmentálního zdraví na příkladu vybraných měst České republiky
Sládková, Veronika
Diplomová práce se věnuje tématu hodnocení indexu environmentálního zdraví na příkladu měst České republiky. Práce vymezuje jednotlivé environmentální oblasti, které ovlivňují lidské zdraví a strategické dokumenty zaměřené na problematiku environmentálního zdraví. Aplikační část je zaměřena na vyhodnocení indexu environmentálního zdraví ve 4 vybraných městech České republiky – Uherské Hradiště, Jeseník, Blansko, Bohumín. Stav environmentálního zdraví byl posouzen prostřednictvím 12 dílčích indikátorů reprezentujících 5 environmentálních oblastí, které jsou na území pozorovány – kvalita ovzduší, hluková zátěž, zelená infrastruktura, modrá infrastruktura, podmínky bydlení a technická infrastruktura. Pořadí měst bylo stanoveno na základě výsledků kompozitního indikátoru a metody TOPSIS. U obou metod se na prvním místě umístilo město Jeseník, a naopak na posledním místě městská část Nový Bohumín.
Početnost a biotopové nároky holuba hřivnáče \kur{(Columba palumbus)} v městském prostředí.
MELNYK, Andrii
Bakalářská práce se zaměřuje na studium početnosti a biotopových nároků holuba hřivnáče (Columba palumbus) v různých prostředích. Analyzuje se adaptace holuba hřivnáče (Columba palumbus) na městské prostředí a jeho ekologie v urbanizovaných oblastech. Výsledky ukazují, že nejvíce holubů bylo nalezeno v parkové zóně, kde bylo také nejvíce hnízd. V městském prostředí bylo zjištěno menší množství holubů a hnízd v porovnání s parkovou zónou, zatímco v zemědělském biotopu bylo nejméně holubů a hnízd. Průměrný počet holubů na hektar a počet hnízd na hektar byl také vypočítán pro každý biotop a ukázal rozdíly v hustotě populace mezi nimi. Práce se také zaměřuje na faktory ovlivňující výskyt a početnost holuba hřivnáče v městském prostředí, jako je dostupnost potravy, hnízdní místa a vhodné klimatické podmínky. Cílem práce je získat podrobnější informace o adaptaci holuba hřivnáče (Columba palumbus) na městské prostředí a jeho ekologii, což může přispět k lepšímu pochopení vztahů mezi městským prostředím a životními podmínkami ptáků.
Historické vinice v městském prostředí
Javůrková, Sylva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou historických vinic ve městech a jejich obnovení v současném pojetí daného městského prostředí. V první části je představena historie vinařství na našem území. Tato část následně napomáhá čtenáři uvědomit si souvislosti v rámci historie jednotlivých vinic. Druhá část se věnuje představení vybraných obnovovaných vinic, a to Modřanské vinice, Vinice Pod Chrámem svaté Barbory a Vinice na Špilberku. V této části je představena historie, zakládání a současný stav vinic, také je vyhodnocen přínos obnovy pro veřejnost a vize do budoucna. Pro průzkum byly uskutečněny rozhovory s fundovanými osobami. Ve třetí části je navržen obecný postup pro obnovování vinic, a to z hlediska volby sponu, podnože, odrůdy, použitého vedení a sociálně-kulturního významu. V poslední části je proveden literární průzkum požadavků révy vinné na stanoviště a podmínek města. Na základě získaných poznatků je vyhodnoceno, zda je réva vinná vhodná do městského prostředí. V závěru jsou zváženy všechny aspekty pro obnovu historických vinic ve městském prostředí.
Analýza energetické bilance intravilánu města pomocí metod dálkového průzkumu Země
ŠOUREK, David
Energetická bilance intravilánu každého sídla je závislá na specifikách aktivního povrchu a dalších komplexních jevech. Převažují plochy se suchým a nepropustným charakterem v porovnání s okolní krajinou. Různé druhy zástavby mají odlišné vlastnosti, jež určují způsob distribuce slunečního záření prostřednictvím energetických toků. Ty vyjadřuje především zjevné teplo, latentní teplo výparu a teplo vedené do půdy. Důležitou roli v podílech daných toků hraje vegetace, která dokáže efektivně transformovat příchozí solární radiaci a ovlivnit tím mikroklimatickou situaci prostřednictvím klimatizačního efektu evapotranspirace a dalších ekosystémových služeb. Účinnost závisí na stavu vegetace a panujících podmínkách (roční období, počasí, zásoby vody atd.). Za zájmové území bylo zvoleno město Písek. Zkoumání probíhalo ve dvou letních a dvou podzimních termínech roku 2019 pomocí dálkového průzkumu Země a statistického vyhodnocení. Výsledky ukázaly závislost růstu toku latentního tepla výparu v lokalitách s vyšší hustotou vegetace a dostatečnou zásobou vody. Vysoká teplota povrchu a tok zjevného tepla se vyskytovaly v zástavbě s převažujícími materiály s velkou tepelnou kapacitou, tj beton, asfalt, plech, kámen apod. Byly tak definovány problematické kategorie zástavby z pohledu přehřívání ploch a výskytu lokálních tepelných ostrovů. Konkrétně se jednalo o historické centrum, průmyslové zóny a obchodní zóny. Lepší mikroklimatická situace panovala v parku s vodní plochou, suburbiích a zástavbě rodinných domů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.