|
|
Interakce vybraných antidepresiv s vyššími rostlinami jako model environmentální kontaminace
Herčíková, Adéla ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Bělonožníková, Kateřina (oponent)
V posledních letech nabývá na významu studium reziduí farmak v životním prostředí, které se zdají být odpovědné za řadu nežádoucích ekotoxikologických vlivů. Významné místo mezi farmaky zaujímají psychofarmaka, jejichž spotřeba dramaticky vzrůstá a je vhodné hledat způsoby odstranění z ekosystému a posoudit možnosti kontaminace potravních řetězců. Práce se týká studia fytoextrakce psychofarmak mianserinu a olanzapinu. Mianserin patří mezi tetracyklická antidepresiva (TCA). Využívá se především k léčbě deprese, úzkosti a poruch spánku. Olanzapin patří do skupiny atypických antipsychotik. Je využíván k léčbě psychotických stavů, jako je schizofrenie a schizoafektivní poruchy. Fytoextrakce je ekologicky šetrný proces, který umožňuje odstranění zbytkových koncentrací znečišťujících látek z vodních ekosystémů. Tyto látky se mohou uvolnit do životního prostředí i po průchodu čistírnou odpadních vod. Bohužel i úprava vody na pitnou nedokáže zcela odstranit zbytkové koncentrace farmaceutických látek. S tím souvisí neustálé hledání nových metod dekontaminace odpadních vod. V této práci byly k fytoextrakčním experimentům využity rostliny kukuřice seté (Zea mays L). Kultivační experimenty prokázaly při výchozí koncentraci obou látek 5 mg/l pokles koncentrace mianserinu za 48 h na 7% jeho původní koncentrace v...
|
|
|
Fytoextrakce nesteroidních protizánětlivých látek
Sacher, Šimon ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Vlk, Martin (oponent)
Fytoextrakce jednou z metod odstranění chemických polutantů z životního prostředí. V bakalářské práci byla sledována možnost fytoextrakce vybraných farmak a jednoho metabolitu farmaka pomocí kukuřice seté (Zea mays). Konkrétně byla zkoumána možnost fytoextrakce farmak ze skupiny NSAID. Jedním byl ibuprofen, jehož původní koncentrace v živném médiu 5 mg/l byla snížena za dobu 9 dní o 99 % a z původní koncentrace 10 mg/l téhož léčiva o 77 %. Zkoumána byla též možnost fytoextrakce metabolitu 2-hydroxyibuprofenu. Z jeho původní koncentrace 5 mg/l byla za dobu 9 dní koncentrace snížena o 47 %. Posledním zkoumaným xenobiotikem byl ketoprofen, jehož výchozí koncentrace 5 mg/l byla za 9 dní snížena o 89 %. Byla stanovena koncentrace léčiv akumulovaných v rostlinném těle při stejném způsobu kultivace. Hodnoty koncentrací byly vyšší v listové části rostliny a pohybovaly se v rozmezí setin mg léčiva na g čerstvé hmotnosti rostliny. V kořenové části se pohybovaly v rozmezí tisícin mg na g čerstvé hmotnosti rostliny. Hodnoty odpovídající 2-hydroxyibuprofenu se nacházely pod limitem detekce. Byla sledována rovněž koncentrace uvolněného 2-hydroxyibuprofenu do živného média v průběhu fytoextrakce ibuprofenu. Při nižší výchozí koncentraci se do živného média uvolnilo látkové množství odpovídající 15 % přijatého...
|
|
|
Fytoremediace triazolů
Doležalová, Zuzana ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fytoextrakci triazolů, anastrozolu a letrozolu, které se řadí mezi nesteroidní inhibitory aromatas třetí generace. Jednotlivé fytoextrakční experimenty byly provedeny na rostlinách kukuřice seté (Zea mays L.) kultivované ve sterilním médiu. V obou experimentech byla zjištěna fytoextrakční účinnost v odebraných vzorcích pomocí HPLC s UV detektorem při vlnové délce 215 nm. Účinnost fytoextrakce anastrozolu byla 0,067 mg na 1 gram čerstvé hmotnosti (FW). Fytoextrakční účinnost rostlin pro letrozol byla 0,082 mg/g(FW). Při stanovení extrahovatelných reziduí z rostlin byly naměřeny vyšší koncentrace léčiva v kořenech kontaminovaných rostlin. Nejvyšší koncentrace byla stanovena v kořenech rostlin kontaminovaných letrozolem na 0,0034 mg/g(FW). Dále byla provedena biochemická analýza rostlin, bylo stanoveno množství proteinů metodou dle Bradforda, kde došlo k poklesu obsahu proteinů v listech rostlin kultivovaných s léčivy.Aktivita celkových volných a membránově vázaných peroxidas byla ve většině případů zvýšena oproti kontrolní skupině, nejvyšší navýšení bylo pozorováno při stanovení membránově vázaných peroxidas v kořenech rostlin kultivovaných v prostředí anastrozolu. K navýšení aktivity došlo i při stanovení ABTS-peroxidas v kontaminovaných rostlinách. Dále byla stanovena...
|
|
|
Fytoremediační potenciál vyšších rostlin - fytoextrakce paroxetinu
Štelbacká, Kristína ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Znečištění životního prostředí je pro lidstvo již dlouho důležitým tématem. Ve vodě a půdě se nachází mnoho mechanických i chemických polutantů, které je třeba odstranit. Jedním z problému jsou taktéž xenobiotika, která se vyskytují v životním prostředí čím dál tím více. Tato bakalářská práce se zabývá studiem fytoextrakce léčiva paroxetinu pomocí rostliny kukuřice seté (Zea mays). Antidepresivum paroxetin patří do skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a využívá se pro léčbu depresivních poruch. Rostliny byly kultivovány ve sterilním médiu po dobu nezbytně nutnou k jejich dostatečnému růstu. Následně byl do rostlinného média přidán paroxetin a vzorky byly odebírány po dobu 96 hodin. Pro první pokus byla koncentrace léčiva v médiu 3 mg ∙ l−1 , pro druhý 2 mg ∙ l−1 a pro třetí 1 mg ∙ l−1 . Pro zjištění fytoextrakční aktivity byly odebrané vzorky detekovány pomocí systému HPLC s UV detektorem. Účinnost fytoextrakce paroxetinu byla u prvního pokusu stanovena na 0,0023 mg/g(čerstvé hmotnosti) a pro druhý pokus 0,0014 mg/g(čerstvé hmotnosti). Rostliny používané pro fytoremediaci mají zvýšené předpoklady pro vznik oxidativního stresu a tvorbu reaktivních forem kyslíku. Po fytoextrakčních experimentech byla stanovena antioxidační kapacita extraktů listů a kořenů jednotlivých...
|
|
|
Záchyt a translokace buspironu v kulturách vyšších rostlin
Schmidová, Anna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje fytoextrakci anxiolytika buspironu z živného média a dále studiu vlivu tohoto abiotického stresu na rostlinný metabolismus. Byly provedeny dva experimenty s kukuřicí setou (Zea mays), která byla hydroponicky kultivována ve sterilním médiu po dobu 10 a 14 dní. Po přidání roztoku média s obsahem buspironu o koncentracích 10 a 5 mg · L-1 byly odebírány vzorky média v jednodenních intervalech ze všech experimentálních rostlin. Následně byla v médiu sledována klesající koncentrace buspironu pomocí metody HPLC/UV s reverzní fází při vlnové délce 240 nm. Při prvním experimentu s počáteční koncentrací buspironu v roztoku média 10 mg · L-1 byl zjištěn jeho úbytek o 65 % za 96 hodin, během kterých fytoextrakce probíhala. Celkový pokles koncentrace buspironu pro druhý experiment, kdy jeho počáteční koncentrace v roztoku média činila 5 mg · L-1 byl za 144 hodin fytoextrakce 53 %. Po ukončení fytoextrakčních experimentů byla v listech a kořenech rostlin stanovena aktivita celkových volných peroxidas, membránově vázaných peroxidas, guajakol-peroxidasy a ABTS-peroxidasy. Dále bylo provedeno stanovení obsahu fenolických látek, které se řadí do skupiny tzv. sekundárních metabolitů a jejichž účinky souvisí s antioxidačním systémem rostlin. V gelech po nativní elektroforetické separaci...
|
|
| |
|
|
Fytoextrakce směsných vzorků farmak z vodných roztoků
Hájková, Eliška ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
V životním prostředí byla detekována řada kontaminantů, včetně léčiv. Jejich přítomnost v půdě a vodních zdrojích může mít pro jejich neustále se zvyšující koncentraci toxický vliv na necílové organismy. Metoda fytoremediace využívá schopnosti rostlin vychytávat tyto kontaminanty a různými mechanismy je detoxikovat. Cílem této práce byla fytoextrakce ibuprofenu za využití kukuřice seté (Zea mays) z vodných roztoků média. Byla provedena také fytoextrakce ibuprofenu v kombinaci s dextromethorphanem. Kvantitativní množství extrahovaného ibuprofenu bylo detekováno pomocí HPLC s UV detekcí. Ibuprofen byl velmi dobře rostlinami extrahován. V přítomnosti dextromethorphanu byla účinnost fytoextrakce snížena. Účinnost fytoextrakce ibuprofenu byla 0,10 mg na gram čerstvé hmotnosti listu, zatímco za přítomnosti dextromethorphanu byla fytoextrakční účinnost 0,09 mg na gram čerstvé hmotnosti listu. Po fytoextrakci ibuprofenu byla stanovena antioxidační kapacita v listech a kořenech experimentálních rostlin, z nichž nejvyšší hodnoty vykazovaly kořeny rostlin pěstované s ibuprofenem v kombinaci s dextromethorphanem v médiu. V listech a kořenech byl detekován i obsah fenolických látek, kde nejvyšší zastoupení fenolických látek bylo detekováno v kořenech rostlin pěstovaných s oběma léčivy. Metodou dle Bradforda...
|
|
|
Studium fytoextrakce benzodiazepinů
Rychlovská, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo provedení experimentů s kukuřicí setou (Zea mays) za účelem zjištění účinnosti fytoextrakce vybraných léčiv z živného média. Rostliny byly hydroponicky kultivovány ve sterilním prostředí po 3 týdny, poté k nim byly přidány roztoky médií obohacených o vybrané benzodiazepiny (diazepam, flunitrazepam, nitrazepam a bromazepam) v koncentracích 5-10 mg/l. Odběry z jednotlivých rostlin byly prováděny po 24 hodinách a vzorky byly následně analyzovány pomocí metody HPLC/UV. Účinnost fytoextrakce byla hodnocena dvojím způsobem: jako procentuální úbytek koncentrace léčiva v médiu, a jako množství fytoextrahovaného léčiva v miligramech na gram biomasy rostliny. Z hlediska úbytku koncentrace léčiva byla jako nejúčinnější vyhodnocena fytoextrakce nitrazepamu (74,7 %), méně účinná diazepamu a bromazepamu (55,2 %, resp. 53,9 %) a nejméně účinná fytoextrakce flunitrazepamu (38,0 %). Při přepočtu na 1 g biomasy rostlin byla zjištěna nejlepší fytoextrakce bromazepamu (0,08 mg léčiva na 1 g biomasy rostliny), nižší účinnost u bromazepamu a diazepamu (0,02 mg) a nejnižší účinnost byla shledána opět u flunitrazepamu (0,01 mg). klíčová slova: fytoextrakce, benzodiazepiny, diazepam, flunitrazepam, nitrazepam, bromazepam
|
|
|
Vliv diklofenaku na fytoextrakci naproxenu.
Urbánková, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
P ítomnost organických slou enin ze skupiny farmaceutických substancí v povrchových vodách je v posledních letech pova ována za pseudo-perzistentní kontaminaci s mo nými negativními biologickými ú inky. Jednou z metod omezení vstupu t chto látek do ekosystému je pou ití biotechnologických metod k do i ování výtok z istíren odpadních vod. V modelových in vitro experimentech byla sledována fytoextrakce naproxenu a diklofenaku rostlinami kuku ice, slune nice a epky v podmínkách monokomponentního a multikomponentního zne i t ní. V p ípad jednotlivých substancí byla nalezena fytoextrak ní schopnost. Narozdíl od kuku ice, slune nice rozli uje testované substance v závislosti na pou itém kultivaru (80% a 34% extrahovaného naproxenu a diklofenaku po 24 hodinách), v p ípad epky nejsou rozdíly tak významné (50% naproxenu, 33% pro diklofenak). Obecn je naproxen extrahován z media snadn ji, p ítomnost diklofenaku sni uje záchyt naproxenu u v ech testovaných kultivar .
|
|
| |
host ::
RSS.