|
|
Ekonomická efektivnost pěstování vybraných plodin v konvenčním a ekologickém systému hospodaření - případová studie
GRÁFOVÁ, Pavla
Diplomová práce má za cíl porovnat ekonomickou efektivnost vybraných plodin, které se pěstují v ekologickém a konvenčním zemědělství. Analýza ekonomické efektivnosti probíhá v období od roku 2019 do roku 2023 a týká se pšenice ozimé a ovsa setého. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí, jednu část tvoří lite-rární přehled. Zde je charakterizována ekonomická efektivnost, dále ekologický a konvenční systém zemědělství. Je zde uveden krátký popis historie zemědělství v České republice, jednotlivé způsoby pěstování plodin a stručný výčet zeměděl-ských dotací. Praktická část se věnuje výnosům plodin, jednotlivým operacím u pšenice ozimé a ovsa setého. Jsou zde zobrazeny výkupní ceny pěstovaných plodin a poté uveden výpočet ekonomické efektivnosti obou způsobů pěstování.
|
|
|
Detekce patogenů u infekcí kloubů včetně totálních endoprotéz metodou BioFire (Biomérieux)
ŠTĚTINOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá detekcí patogenů u infekcí kloubů včetně totálních endoprotéz metodou BioFire (Biomérieux, Francie). Tato metoda je systémem multiplexní PCR pro rychlé a komplexní vyšetření. Panel Biofire Joint Infection (BioMérieux, Francie) nabízí oproti konvenčním metodám současnou detekci až 39 patogenů a markerů antimikrobiální rezistence a to již zhruba za hodinu času. Jde o inovativní metodu, která díky své rychlosti a komplexnosti umožní klinickým mikrobiologům a lékařům činit včasná rozhodnutí v rámci vhodné antibiotické terapie. Díky včasnému a cílenému nasazení vhodného ATB bude rovněž umožněna brzká deeskalace této antibiotické terapie. Teoretická část práce pojednává o významných infekcích kloubů a kloubních náhrad, seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími původci těchto infekcí a část je též věnována mikrobiologické diagnostice. V praktické části je popsána klasická multiplexní PCR, FilmArray multiplexní PCR systém a s ním panel BioFire Joint Infection, jenž byl použit v analýze synoviální tekutiny u pacientů s podezřením na septickou artritis, či periprotetickou infekci. Data z analýzy jsou v praktické části též vyhodnocena. Data pochází z období od března roku 2021 do června roku 2022 a jsou v praktické části zpracována v podobě tabulek a grafů. Závěr práce shrnuje význam metody pro rutinní diagnostiku a zodpovídá stanovené výzkumné otázky.
|
|
|
Pseudomonas aeruginosa jako původce močových infekcí
ŽÁČEK, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá mikrobiologickou laboratorní diagnostikou močových bakteriálních infekcí, s důrazem na gramnegativní bakterii Pseudomonas aeruginosa. Tato bakterie je známá svou vysokou rezistencí a často se vyskytuje jako původce močových infekcí u imunokompromitovaných pacientů. V teoretické části této bakalářské práce je popsána stavba vylučovací soustavy, bakteriální močové infekce jako celek a samotná bakterie Pseudomonas aeruginosa. Metodická část, provedena v sekci mikrobiologie laboratoře SYNLAB České Budějovice, následně popisuje postupy zpracování vzorků moči pro bakteriologické vyšetření, včetně odběru, transportu a příjmu vzorků, předkultivačního screeningu a metod kultivace. Dále jsou zde popsány způsoby identifikace založené na biochemických vlastnostech bakterií a identifikace pomocí MALDI-TOF. Součástí metodické části je také stanovení citlivosti bakterií k antimikrobiálním látkám pomocí diskové difuzní metody. Výsledky získané z laboratorního informačního systému laboratoře, za období listopadu a prosince roku 2023 a ledna roku 2024, jsou vyhodnoceny a porovnány s výsledky jiných autorů. Tato práce slouží k verifikaci používaných metod a zdůrazňuje využívání moderních metod v diagnostice bakteriálních močových infekcí.
|
|
|
Vliv CTF na utužení půdy a ekonomiku zemědělského podniku
DVOŘÁK, Jan
Bakalářská práce se zabývá porovnáním tří způsobu pěstování ozimé pšenice Julie. Práce je zaměřena na způsob pěstování v systému CTF. V práci je vysvětleno, co znamená hospodaření v systému CTF a jaké výhody přinášejí pro zemědělce. Dále jsou popsány GPS systémy, které patří do automatizace v zemědělství. Pozornost je věnována hlavně na náklady spotřeby paliva použitých souprav a na přebytečné přejezdy na poli.
|
|
|
Grape vine
Lubovská, Karolína ; Písaříková, Jana (oponent) ; Korbička, Pavel (vedoucí práce)
Práce Grape Vine prozkoumává téma jihomoravské vinařské krajiny a prvky, které jsou s ní spojené a pro ni nejvíce charakteristické. Práce poukazuje na praktiky, jakými je tato krajina průběžně měněna a šlechtěna k lidskému využití, a to v tomto případě k pěstování vinné révy a produkci vína. Soustředí se na přístup ke krajině a na to, jakými specifickými způsoby se přistupuje k jejím různým částem prostřednictvím kultivace, selekce a kontroly růstu vinné révy s cílem dosažení nejvyšších úrod za použití postupů určených tradicí vinařského zemědělství v této konkrétní oblasti.
|
|
|
Salmonelové infekce, jejich zdroj a diagnostika
Valkus, Martin ; Veselá, Mária (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá salmonelovými infekcemi, jejich zdroji, prevencí a diagnostikou. Teoretická část zahrnuje základní seznámení s rodem Salmonella, jeho morfologií. Popisuje patogenezi, klinické projevy vzniklé infekce, léčbu a dietní doporučení. Rozebírá zdroje salmonelózy. Statisticky zpracovává počet případů infekcí na území ČR. Věnuje se prevenci vzniku infekcí na školách, informovanosti obyvatelstva a klimatickým vlivům. V experimentální části byla optimalizovaná metoda identifikace Enterobakterií úpravou pH připravovaného média MIU.
|
|
|
Studium produkce 3D bakteriální celulózy za využití banánových slupek jako uhlíkového zdroje
Netopilík, Tibor ; Pernicová, Iva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem produkce 3D bakteriální celulózy pomocí bakterie Komagataeibacter xylinus za využití banánových slupek jako zdroje uhlíku. V teoretické části se zabývá porovnáním vlastností bakteriální celulózy a rostlinné celulózy, různými způsoby biotechnologické produkce bakteriální celulózy a jejím využitím. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je možné použít banánové slupky jako uhlíkový zdroj pro biotechnologickou produkci bakteriální celulózy. Banánové slupky jsou odpadním lignocelulozóvým materiálem vznikajícím například při výrobě přesnídávek anebo ovocných případně mléčných nápojů v potravinářském průmyslu. HPLC analýza ukázala, že 1 l hydrolyzátu po enzymatické hydrolýze 100 g suchých banánových slupek na 1 l vody obsahoval 8,86 g glukózy a 10,46 g fruktózy. Hydrolyzát byl použitý jako uhlíkový zdroj pro statickou a dynamickou kultivaci bakterie Komagataeibacter xylinus. Výtěžky bakteriální celulózy získané produkcí na hydrolyzátu byly porovnané s produkcí za použití glukózy. Zjistilo se, že použití hydrolyzátu příznivě ovlivnilo výtěžky o 170 % v případě statické kultivace a o 220 % v případě dynamické kultivace. Morfologická analýza pomocí SEM potvrdila rozdíly mezi bakteriální celulózou produkovanou staticky a dynamicky. Vliv druhu uhlíkového zdroje na morfologii bakteriální celulózy byl též patrný.
|
|
|
Optimalizace kultivace karotenogenních kvasinek na směsných odpadních substrátech
Holub, Jiří ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce je řešena problematika kultivací vybraných druhů karotenogenních kvasinek na odpadních produktech potravinářského průmyslu za pomoci laboratorního bioreaktoru. Buňky karotenogenních kvasinek produkují v průběhu kultivace velmi hodnotné metabolity nacházející se převážně v lipidické části buněk. Konkrétně jde o karotenoidy, ergosterol, koenzym Q a mastné kyseliny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou část, a praktickou část. V teoretické části jsou popsány jednotlivé druhy kvasinek, typy odpadních substrátů, zkoumané metabolity a metody jejich analýzy. V experimentální části je řešeno zpracování odpadních produktů potravinářského průmyslu, konkrétně živočišného tuku, syrovátky a kávové sedliny do podoby využitelných substrátů pro kultivaci kvasinek. Dále je řešena problematika kultivace se zaměřením na zisk sledovaných metabolitů a jejich analýza pomocí HPLC/PDA a GC/FID. Při práci byly využity kvasinkové rody Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6), Rhodotorula kratochvilae (CCY 20-2-26), Rhodosporidium toruloides (CCY 062-002-001), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6) a Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2). Jako jeden z nejlepších kmenů byl vyhodnocen Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), který dosahoval velmi vysokých produkcí karotenoidů, koenzymu Q a ergosterolu.
|
|
|
Charakterizace kvasinkových a řasových metabolitů pomocí instrumentálních technik
Kurowska, Klára ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou a produkcí vybraných mikrobiálních metabolitů kvasinky Rhodotorula kratochvilovae v porovnání s různými druhy mikrořas. V teoretické části byly shrnuty poznatky o podmínkách pro optimální růst a produkci sekundárních metabolitů. Dále byly popsány analytické metody, pomocí kterých byly metabolity kvantifikovány a vyhodnoceny. V rámci experimentální části této práce bylo studováno množství na akumulované biomasy, exoglykolipidů, intracelulárních lipidů, fykobiliproteinů a karotenoidů dle různých zdrojů živin v kultivačním médiu. Konkrétně byly zkoumány výtěžky těchto metabolitů při utilizaci různých zdrojů dusíku (kvasničný extrakt, močovina, síran amonný, chlorid amonný a dusičnan draselný), uhlíku (glukóza, manóza, xylóza, glycerol a laktóza) a při variabilních C/N poměrech (20; 40; 70; 100 a 120:1) ideálně vybraných zdrojů sledovaných živin v dílčích experimentech. Poslední část experimentální části byla zaměřena na srovnání analýz metabolitů autotrofních řas (chlorofyly, fykobiliproteiny a lipidy).
|
|
|
Produkce magnetických částic mikroorganismy
Chvalkovská, Eva ; Mgr. Martina Mikešová, Ph.D. (roz. Pravečková) (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá magnetickými nanočásticemi, které jsou produkované bakteriemi. Jedná se o dva typy bakterií. Jeden typ jsou bakterie žijící v industriálním prostředí, které produkují magnetické nanočástice pomocí tzv. magnetozomů. Magnetozomy jsou útvary obsahující nanokrystaly a jsou obklopeny lipidovou vrstvou. V bakterii se skládají do řetízků a slouží bakterii jako kompas. V této práci se zabývám možností kultivace těchto bakterií, získání magnetozomů a jejich následným zpracováním. Druhým typem jsou bakterie žijící v lidském těle, a které začnou produkovat magnetické nanočástice až po přidání spouštěče, jako například dusičnanu stříbrného. Patří se například Bacillus sp, Escherichia coli, Lactobacillus casei ssp. casei a Lactobacillus fermentum. V experimentální části bakalářské práce byla testována produkce stříbrných nanočástic po přidání dusičnanu stříbrného v koncentracích 0,1; 1; 2; 4 mM. Bakterie, u nichž byla prokázána produkce stříbrných nanočástic jsou Lactobacillus casei ssp. casei CCM 7088T a Lactobacillus casei ssp. casei CCM 7089 a Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T.
|
host ::
RSS.