|
|
Informovanost rodičů a rodinných příslušníků dětského pacienta o lymfedému
Langerová, Kateřina ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Informovanost rodičů a rodinných příslušníků dětského pacienta o lymfedému" se zabývá otázkou informovanosti rodičů (pečovatelů) dětského pacienta o tomto onemocnění. Cílem práce bylo zjistit stav informovanosti rodičů a rodinných příslušníků dětského pacienta v oblasti lymfedému a závislost mezi touto informovaností a některými parametry zkoumané skupiny a různými druhy informací. Jako metoda výzkumného šetření byl zvolen nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován respondentům v papírové a online podobě, a to prostřednictvím specializovaných zdravotnických pracovišť a soukromých facebookových skupin zaměřujících se na problematiku lymfedému. Do tohoto šetření bylo zahrnuto 59 dotazníků. Výsledky tohoto šetření ukázaly, že informovanost respondentů je na dobré úrovni, a to nezávisle na vzdělání respondentů a době od prvních příznaků onemocnění. Vedle specializovaných pracovišť se jasně ukázal význam internetu jako dalšího častého zdroje informací pro respondenty. Naopak mezi méně preferované zdroje informací byla respondenty zařazena média jako časopisy, noviny a televize, edukační materiály, odborná literatura, ale také praktičtí lékaři pro děti a dorost. Závěr: Tento nález lze přičítat zejména kvalitní specializované péči, jejíž součástí je...
|
|
|
Vliv hospitalizace dítěte na celou rodinu
Lejnarová, Andrea ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hospitalizací dítěte a všemi faktory, které v souvislosti s příjmem dítěte do zdravotnického zařízení ovlivňují i další členy rodiny. Teoretická část práce se zaměřuje na dítě, vnímání nemoci, vliv hospitalizace na dítě, dále na rodinu, sourozence a spolupráci se zdravotnickým personálem. Empirická část je založena na kvantitativním výzkumném šetření a analýze získaných dat. Cílem empirické části bylo zjistit, zda hospitalizace dítěte ovlivňuje rodinu, rodinný život a sourozence. Byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce, který byl určený pro rodiče hospitalizovaných dětí na předem vybraných odděleních Fakultní nemocnice Motol. Do vlastního šetření bylo zahrnuto 123 vyplněných dotazníků. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že rodiče hospitalizovaných dětí nemají dostatečnou podporu zdravotnického personálu. Největší podpora jim je poskytována rodinou, která také poskytuje pomoc v domácnosti a s dalšími dětmi. Ze závěru, po vyhodnocení získaných dat, se domnívám, že je důležité a mohlo by být přínosné podrobněji prozkoumat tuto problematiku. Výsledky šetření budou předány vedení daných oddělení FN Motol, aby bylo možné zajistit nápravy.
|
|
|
Rozhodování o střídavé péči
Krejčí, Simona ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Rozhodování o střídavé péči Abstrakt Cílem mé diplomové práce na téma "Rozhodování o střídavé péči" je analýza rozhodování soudů a kritéria, které ovlivňují svěření dítěte do střídavé péče v České republice. Cílem je nejen posoudit do jaké míry jsou tyto faktory a kritéria v zájmu dítěte, ale také do jaké míry musí být naplněna, aby byl tento institut využíván s ohledem na potřeby samotných dětí. Zároveň se také věnuji i největším problémům, které střídavou péči provázejí. Tato diplomová práce je rozdělena do sedmi částí. V první části vymezuji základní pojmy souvisejícími se střídavou péčí a také rozebírám formy porozvodové péče o dítě. Formami porozvodové péče jsou výlučná péče jednoho z rodičů, společná péče, střídavá péče a svěření do péče jiné osoby. V druhé části popisuji vývoj střídavé péče v České republice. V části třetí se zaměřuji na vybranou judikaturu Ústavního soudu, která se konkrétně týká střídavé péče a jejích úskalí. Judikatura Ústavního soudu je v tomto ohledu velmi důležitá. Ve čtvrté části do hloubky popisuji tzv. čtyřstupňový test vhodnosti, který byl Ústavním soudem zformulován, aby sjednotil alespoň základní faktory, které musí obecné soudy zvážit při rozhodování o střídavé péči. V páté části poukazuji na negativa a pozitiva střídavé péče, ačkoliv je samozřejmě potřeba brát v potaz,...
|
|
| |
|
|
Plánování budoucnosti v rodinách s dítětem s mentálním postižením
Gažiová, Magdalena ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou plánování budoucnosti v rodinách s dítětem s mentálním postižením. V teoretické části je vymezena definice rodiny, specifika rodiny s dítětem s mentálním postižením, sociální služby pro dospělé lidi s mentálním postižením a specifika plánování budoucnosti lidí s mentálním postižením. V rámci praktické část bakalářské práce je vymezena metodologie zvoleného přístupu a interpretovány výsledky výzkumného šetření. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem přistupují v rodinách s dítětem s mentálním postižením k plánování budoucnosti. Zvolenou metodou výzkumu je polostrukturovaný rozhovor s deseti respondenty. Výpovědi rodičů a sourozenců dětí s mentálním postižením poskytly náhled do přístupu a plánování budoucnosti, obtížích s tímto tématem spojených a jedinečných příběhů jednotlivých rodin.
|
|
| |
|
|
Rodina dítěte s mentálním postižením
Kasíková, Eliška ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tématem bakalářské práce je rodina dítěte s mentálním postižením a jejím cílem bylo zjistit, jakým způsobem narození dítěte s mentálním postižením ovlivnilo život jeho rodiny a jak rodina tuto skutečnost prožívala. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je věnována uvedení do problematiky mentálního postižení. Dále se věnuje tématu rodiny, narození dítěte s mentálním postižením a procesem jeho přijetí. Přibližuje také změny v životě rodin dětí s mentálním postižením. Praktickou částí je kvalitativní výzkum, který se věnuje zkušenosti matek dětí s mentálním postižením. Data byla zjišťována metodou polostrukturovaných rozhovorů a následně analyzována za užití interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledkem práce je interpretace zkušenosti matek dětí s mentálním postižením a prožívání jejich života v souvislosti s péčí o dítě. KLÍČOVÁ SLOVA mentální postižení, péče o dítě s mentálním postižením, rodiče dětí s mentálním postižením, rodina, zkušenost rodičů dětí s mentálním postižením
|
|
|
Hodnocení komplexní péče o děti neurologicky postižené z pohledu rodičů
Mazánková, Barbora ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název: Hodnocení komplexní péče o děti neurologicky postižené z pohledu rodičů Cíle: Zmapovat názor rodičů na proběhlou komplexní rehabilitační péči o jejich děti s neurologickým postižením, případně poukázat na nedostatky v multidisciplinárním přístupu k terapii. Metody: Sběr dat proběhl za pomoci integrovaného výzkumu. Byly kombinovány jak kvalitativní, tak kvantitativní metody. Kvalitativní část zahrnovala polostrukturované rozhovory s 8 rodinami. Tyto rozhovory byly navrženy tak, aby umožnily hlubší porozumění pohledu rodičů na poskytnutou péči jejich dětem. Základní soubor otázek poskytoval rámec pro diskusi, s možností dalšího zaměření na konkrétní témata podle potřeby. Získaná data byla za pomoci segmentace a kódování vymezena do jednotek, které byly v rámci zakotvené teorie mezi sebou porovnávány. Kvantitativní analýza byla provedena prostřednictvím online dotazníku, který vyplnil vzorek 62 rodin. Dotazník obsahoval jak uzavřené, tak polouzavřené otázky. Byl vytvořen za pomoci nástroje Click4Survey, ve kterém byla umožněna kompletní realizace a vyhodnocení online dotazníku. Pro statistickou analýzu dat byla využita relativní četnost. Výsledky: V kvalitativní části studie se podařilo detailněji porozumět zkušenostem rodičů s komplexní rehabilitační péčí o jejich neurologicky postižené děti....
|
|
|
Vztahy v rodině dítěte s kombinovaným postižením
Krausová, Natalie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vztahů v rodině dítěte s kombinovaným postižením, dále se zabývá ekonomickou, sociální situací a dopadem postižení dítěte na sourozence a širší rodinu. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole je vymezen pojem "kombinované postižení", jeho druhy, sociální služby podporující rodiny s kombinovaným postižením a jednotlivé druhy postižení vývojová vada mozku, SYNGAP, porucha autistického spektra, epilepsie, kortikální postižení zraku, ADHD, které se odrážejí v mé výzkumné části bakalářské práce a zmiňuji také další druhy kombinovaného postižení (Downův syndrom, dětská mozková obrna). Druhá kapitola je zaměřena na pojem "rodina", kde popisuji funkce, znaky a druhy rodiny. Třetí část bakalářské práce je věnována popisu mezilidského vztahu, partnerského vztahu, sourozeneckému vztahu a jak tyto vztahy ovlivňuje dítě s postižením. Je zde zmiňována i širší rodina. Praktická část BP se zabývá výzkumem vztahů v rodině dítěte s kombinovaným postižením. Mezi výzkumné metody jsem zařadila multi-případové studie a polostrukturované rozhovory, které jsem dále analyzovala. V bakalářské práci je také využita metoda tzv. otevřeného kódování a Interpretativní fenomenologická analýza (dále jen IPA) u rodin dítěte s kombinovaným postižením. V závěru jsou uvedena...
|
|
|
Nadané děti s ADHD v rodině
Němcová, Hana ; Kadrnožková, Monika (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Práce je zaměřena na tématiku dvojí výjimečnosti u dětí školního věku. Zabývá se specifiky nadaných dětí s ADHD. Cílem práce je zjistit a popsat, jak rodiny přistupují k péči o nadané děti s ADHD. Cílem je také zjistit a popsat, jakým způsobem rodiče spolupracují s dalšími institucemi a jaké zdroje informací využívají při sebevzdělávání se v této problematice. Teoretická část definuje základní pojmy nadání, mimořádné nadání, inteligence, dvojí výjimečnost a ADHD. Popisuje specifika diagnostiky a péče o nadané děti s ADHD. V empirické části bylo provedeno kvalitativní šetření prostřednictvím designu případové studie. Jako respondenti byli zvoleni rodiče žáků s dvojí výjimečností. Získaná data byla analyzována pomocí metod otevřeného kódování, tematického kódování a komparativní analýzy. Z výsledků výzkumu vyplývá, že rodičům se při péči o nadané děti s ADHD osvědčilo zavést pevný řád a strukturu a své děti motivovat pomocí odměn. K péči o tyto děti rodiče přistupují aktivně a zodpovědně. Efektivní komunikace se školou je pro rodiče velmi důležitým aspektem vzdělávání jejich dětí. Tato komunikace bývá ale v některých případech spíše problémová a část rodičů by vyžadovala aktivnější přístup školy k řešení problémů. Rodiče při sebevzdělávání ohledně problematiky dvojí výjimečnosti využívají řadu zdrojů,...
|
host ::
RSS.