| |
| |
|
Německobrodský graduál Pavla Mělnického z roku 1506
Blechová, Světlana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Předkládaná práce s názvem "Německobrodský graduál Pavla Mělnického z roku 1506" navazuje na mou bakalářskou práci, která se rovněž zabývala rukopisem vzešlým z dílny iluminátora Pavla Mělnického. Úvod práce nejprve shrnuje dosavadní odbornou literaturu k tématu (kap. 1). Následující kapitoly pojednávají o iluminátorovi studovaného graduálu (kap. 2.1) a věnují se taktéž provenienci a problematické dataci graduálu, který je sice datován rokem 1506, avšak iluminace v něm obsažené se analogicky odkazují na grafiky A. Dürera vydané až v roce 1511 (kap. 2.2). Práce obsahuje rovněž kapitolu zabývající se donátorem rukopisu (kap. 3.1) a zahrnuta je i problematika literátských bratrstev a umění utrakvismu v Čechách (kap. 3.3). Kapitola 3.2 se snaží shrnout tvorbu iluminátora Pavla Mělnického a přiblížit iluminátorovu uměleckou povahu. Poslední kapitoly se již věnují výzdobě graduálu a možným analogiím v rámci iluminací (kap. 4).
|
|
Grafická výzdoba nejvýznamnějších tisků Pavla Severína z Kapí Hory a jeho pokračovatelů
Vlášková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bibliografická citace Grafická výzdoba nejvýznamnějších tisků Pavla Severína z Kapí Hory a jeho pokračovatelů [rukopis] : diplomová práce / Barbora Vlášková; vedoucí práce: Magdalena Nespěšná Hamsíková. -- Praha, 2012. - 170 s. Anotace Diplomová práce s názvem "Grafická výzdoba nejvýznamnějších tisků Pavla Severína z Kapí Hory a jeho pokračovatelů" pojednává o kulturním a historickém významu největší renesanční pražské tiskárny působící na konci 15. a v první polovině 16. století. Práce se zejména zaměřuje na vývoj a kvalitativní zpracování dřevořezové výzdoby tisků, vydaných v severínsko-kosořské tiskárně v průběhu jejího sedmdesátiletého působení. Zmíněny zde budou počátky severinské tiskárny a rané knižní ilustrace v kontextu se zahraničními inspiracemi, které měly vliv na pozdější práce jednoho z nejvýznačnějších pražských tiskařů, na osobnost Pavla Severína z Kapí Hory. Grafická výzdoba tisků vydaných Pavlem Severínem z Kapí Hory dosáhla vysoké úrovně, srovnatelné se zahraničními ilustracemi. Na tradici a význam kvalitní grafické výzdoby tisků pak navázali jeho následovníci, Jan Severín mladší a Jan Kosořský z Kosoře, jejichž tiskařské produkci zde bude také věnováno nemalé místo. Práce bude zakončena seznamem tisků vydaných od roku 1488 až do roku 1557, včetně stručného popisu dřevořezových ilustrací....
|
| |
|
Financování přímých nákladů zařízení školního stravování v jednotlivých krajích a jeho vliv na kvalitu poskytovaných služeb
Zapletalová, Jana ; Marková, Jana (vedoucí práce) ; Všetečková, Helena (oponent)
Název: Financování přímých nákladů zařízení školního stravování v jednotlivých krajích a jeho vliv na kvalitu poskytovaných služeb Autor: Jana Zapletalová Katedra: Centrum školského managementu Vedoucí práce: RNDr. Jana Marková Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce seznamuje čtenáře s možnými zdroji financování zařízení školního stravování, zaměřuje se zejména na objasnění podstaty financování přímých nákladů v návaznosti na kvalitu poskytovaných služeb. Součástí práce je rovněž vysvětlení principu financování přímých nákladů na úrovni MŠMT - KÚ v roce 2012. Výzkumná část práce porovnává výši prostředků vynakládaných na financování přímých nákladů pro zařízení školního stravování v jednotlivých krajích v roce 2010 a v roce 2011, ve kterém došlo k podstatným změnám, projevující se jednak v rozdělení mzdových prostředků na pedagogické a nepedagogické pracovníky, jednak v neustále se snižujícím objemu finančních prostředků ONIV. Zjištěné poznatky poskytnou ucelený přehled a zlepší orientaci vedoucích pracovníků zařízení školního stravování v této problematice, ve školské legislativě, postupech a rozpočtových pravidlech. Klíčová slova: Zařízení školního stravování, finanční zdroje, přímé náklady, doplňková činnost, normativy.
|
| |
| |
|
Ikonografický program výzdoby Strakova paláce na Malé Straně
Bartůšek, Michael ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Ikonografický program výzdoby Strakova paláce na Malé Straně Anotace Diplomová práce se zabývá interpretací ikonografického programu výzdoby paláce Straků z Nedabylic na Malé Straně. Práce pojednává především o nástěnných malbách zhotovených švýcarským malířem Johannem Rudolfem Bysem, které objednal pro svou pražskou rezidenci hrabě Jan Petr Straka Z Nedabylic. Zvláštní pozornost je věnována hlavnímu sálu paláce, ve kterém se soustředí nejhodnotnější a ikonograficky nejkomplikovanější část malířské výzdoby. Alegorické a mytologické výjevy se vztahují k historickým událostem a oslavují císaře Leopolda I. jako vítěze nad Turky a nad Francií Ludvíka XIV. Práce také popisuje a interpretuje nástěnné malby a štukové dekory v ostatních salónech reprezentační etáže paláce. Výklad těchto maleb je podán na základě souvislostí s historickým a politickým kontextem doby a poznáním osobnosti objednavatele a předpokládaného inventora tohoto ikonografického programu Jana Petra Straky. Samostatná kapitola je věnována stavebnímu a historickému vývoji paláce až do současnosti a rovněž pražskému působení malíře Johanna Rudolfa Byse. Klíčová slova Petr Jan Straka z Nedabylic; Jan Rudolf Bys; nástěnná malba; Strakovský palác; Leopold I. Habsburský
|
|
Tvorba Jana Jiřího Schaubergera na Moravě
Břečka, Petr ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a díle Jana Jiřího Schaubergera, barokního umělce, který pocházel z Rakouska, ale pracoval a žil na Moravě, kde vytvořil mnoho kamenných soch, ale i dřevěných nebo štukových plastik, zejména do interiérů kostelů. Mezi jeho nejznámější a zároveň i vůbec první dílo na Moravě patří jezdecké sousoší Caesarovy kašny v Olomouci, které vzniklo v roce 1725. Po zbytek svého uměleckého života zaměřil svou práci zejména pro sakrální stavby. Zemřel poměrně jako mladý ve svých zhruba 44 letech v roce 1744, přesné datum jeho narození neznáme, ale všeobecně je uváděn údaj okolo roku 1700. První kapitola se podrobně věnuje kritice literatury vztahující se k tématu. Druhá, rozsáhlá kapitola se zabývá souhrnně životem a dílem sochaře. Ve třetí kapitole se autor zamýšlí nad J. J. Schaubergerovou osobností, v další jako nad umělcem. A poslední, velká část je rozdělena na několik podkapitol v závislosti na materiálu, který byl užit u jednotlivých významných děl, kterým se autor podrobně v dalších podkapitolách věnuje. V závěru pak své poznatky shrnuje.
|