|
|
Možnosti intenzivního chovu hlavatky podunajské (\kur{Hucho hucho}) v RAS
MAREŠ, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi intenzivního chovu hlavatky podunajské v RAS, a také se zabývá kombinací chovu hlavatky podunajské se pstruhem duhový. Ryby byly rozděleny do třech skupin, kdy každá skupina byla odchovávána ve třech nádržích. První skupina byla monokultura hlavatky podunajské, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks hlavatky o průměrné hmotnosti 432,37 ? 116,01 g. Druhá skupina byla monokultura pstruha duhového, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks pstruha duhového o průměrné hmotnosti 253,27 ? 61,77 g. Třetí skupina byla bikultura hlavatky podunajské se pstruhem duhovým, kde do každé nádrže bylo nasazeno 80 ks pstruha, o průměrné hmotnosti 250,74 ? 61,91 g, a 80 ks hlavatky, o průměrné hmotnosti 435,04 ? 119,29 g. Experiment probíhal 84 dní při průměrné teplotě 17,43 ? 0,51°C (7:00) a 17,16 ? 0,56 °C (15:00), kontrolní přelovení a převážení se dělalo vždy po 28 dnech. Na začátku a na konci experimentu byla provedena pitva deseti kusů ryb od každého druhu a z každé skupiny, pro výpočet organosomatických indexů, a bylo provedeno biometrické měření, kdy se zjišťovala celková délka ryb (TL), standardní délka těla ryb (SL) a hmotnost ryb (BW). Po skončení experimentu došlo na vyhodnocení produkčních ukazatelů (TL, SL, BW, FC, SGR, FCR, CVBW, WG, FE a SR) a vyhodnocení organosomatických indexů (SSI, HSI, IPF a GSI). Ve všech produkčních ukazatelích dosahoval pstruh duhový v obou způsobech chovu výrazně lepších hodnot než hlavatka podunajská. Pstruh duhový v bikultuře dominoval, efektivněji využíval předkládané krmivo na úkor hlavatky podunajské, protože byl agresivnější a aktivnější při krmení. Dle výsledků organosomatických indexů opět nejlépe prosperoval pstruh duhový v obou způsobech chovu. U indexu intraperitoneálního tuku (IPF) byl markantní rozdíl mezi hlavatkou a pstruhem duhovým v bikultuře. Hlavatka podunajská v bikultuře dosáhla lepšího výsledku než pstruh duhový pouze u gonadosomatického indexu. U obou druhů byl rozdíl u slezinosomatického indexu (SSI). Hodnota SSI byla nejvyšší u hlavatky podunajské v monokultuře, což poukazuje na to, že hlavatka podunajská v bikultuře byla více omezena na zdroj potravy.
|
|
|
Konstrukce mobilního pásového podvozku transportního stroje
Mareš, Michal ; Škopán, Miroslav (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
První část této bakalářské práce se zabývá rešerší pásových delta podvozků pro transportní stroje se čtyřmi pásovými jednotkami. Jejich výhodami, či nevýhodami a následným konstrukčním řešením. Druhou částí bakalářské práce je návrh vlastní konstrukce delta podvozku s nosností pěti tisíc kilogramů. Podvozek je koncipován jako modulární člen pro výměnný systém podvozků transportního stroje. Z koncepčního návrhu byla navrhnuta konstrukce, která byla ověřena základními pevnostními výpočty vybraných prvků. V programu Autodesk Inventor 2015 byl vytvořen detailní 3D model podvozku a následně provedena orientační pevnostní analýza nosného rámu modulu pásového podvozku. Z navrhnuté konstrukce je vytvořena vybraná výkresová dokumentace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Diverzifikace v rámci evropského exportního směru jako základ energetické bezpečnosti Ruské federace
Mareš, Michal ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce "Diverzifikace v rámci evropského exportního směru jako základ energetické bezpečnosti Ruské federace" pojednává, jak již napovídá název, o přístupu Ruska k diverzifikaci, jako klíčovém nástroji pro posilování energetické bezpečnosti. Nerozebírá však všechny druhy diverzifikace, ale pouze diverzifikaci transportních cest v rámci evropského směru, jako naprosto dominantního směru pro export ruských energetických surovin. Práce tedy analyzuje současné hlavní ruské energetické projekty z oblasti exportní infrastruktury a snaží se na základě množství pramenů a literatury, ale také osobní zkušenosti autora s fungováním ruského energetického sektoru, jakožto energetických sektorů dalších zemí bývalého Sovětského svazu, poskytnout komplexní pohled na budoucí vývoj těchto projektů i na dopad jejich realizace na ruské energetické odvětví, stejně jako na energetický sektor dalších (v první řadě evropských) zemí.
|
|
|
Konstrukce mobilního pásového podvozku transportního stroje
Mareš, Michal ; Škopán, Miroslav (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
První část této bakalářské práce se zabývá rešerší pásových delta podvozků pro transportní stroje se čtyřmi pásovými jednotkami. Jejich výhodami, či nevýhodami a následným konstrukčním řešením. Druhou částí bakalářské práce je návrh vlastní konstrukce delta podvozku s nosností pěti tisíc kilogramů. Podvozek je koncipován jako modulární člen pro výměnný systém podvozků transportního stroje. Z koncepčního návrhu byla navrhnuta konstrukce, která byla ověřena základními pevnostními výpočty vybraných prvků. V programu Autodesk Inventor 2015 byl vytvořen detailní 3D model podvozku a následně provedena orientační pevnostní analýza nosného rámu modulu pásového podvozku. Z navrhnuté konstrukce je vytvořena vybraná výkresová dokumentace.
|
|
|
Analýza strukturálního schodku státního rozpočtu
Mareš, Michal ; Bisová, Sára (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Božena (oponent)
Práce analyzuje ukazatel strukturálního deficitu státního rozpočtu na datech České republiky mezi roky 2004 a 2014. V současné době se velmi často hovoří o nutnosti konsolidace veřejných financí, a proto je cílem této práce posoudit, zda je tento ukazatel vhodným k docílení fiskální odpovědnosti jednotlivých zemí. Nejprve je strukturální deficit odhadnut pomocí metody Evropské komise, to znamená takzvaným produkčním přístupem na základě článku Denis, Morrow, Röger (2002). Práce se rovněţ opírá o článek autorů Bezděk, Dyczak, Krejdl (2003), který porovnával metodu OECD smetodou ESCB. Následně je výpočet proveden upraveným postupem, pouţitím Hodrick-Prescottova filtru namísto produkční funkce k odhadnutí potenciálního produktu. Z analýzy vyplývá komplikovanost odhadu daného ukazatele, která je dána velkou náročností na vstupní data a přítomnou arbitrárností. Strukturální deficit je v práci diskutován nejen metodologicky, ale také v jeho praktickém vyuţití v kontextu hospodářské situace v Evropě.
|
host ::
RSS.