|
|
Hodnocení kognitivního postižení u schizofrenních pacientů
Kuhnová, Eva ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce se věnuje aktuálnímu tématu kognitivních deficitů u osob se schizofrenií. Blíže představuje subjektivní hledisko nemocných, prožívání deficitů v kognitivní oblasti. Vlastní text práce je obvyklým způsobem rozčleněn na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá specifiky kognitivních funkcí a jejich deficity u pacientů se schizofrenií. Blíže se zaměřuje na subjektivní pohled jedince, prožívání postižení, které vyplývá z narušených kognitivních funkcí. Sleduje také dopad potíží v kognitivních oblastech na život jedince. V práci jsou představeny nástroje, které měří kognitivní funkce. Velký prostor je věnován sebehodnotícímu nástroji Frankfurtský dotazník potíží (FBF, FCQ), jeho vzniku, popisu a psychometrickým vlastnostem. Empirická část je věnována využití českého překladu Frankfurtského dotazníku potíží v praxi. Na vzorku 53 jedinců s diagnózou F20.0 a 53 jedinců bez psychiatrické diagnózy byly zkoumány psychometrické kvality dotazníku (diskriminační validita, Cronbachovo alfa, test-retest reliabilita). U pacientů s F20.0 byl dále zkoumán vliv počtu hospitalizací a vliv absolvované léčby ve stacionáři pro psychotické pacienty na jejich subjektivně prožívané potíže. Sledována byla také souvislost mezi vnímanými kognitivními poruchami a zdravotním stavem, měřeným nástrojem HoNOS....
|
|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním: ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním : ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla" se věnuje nárokům psychologické adaptace na onkologické onemocnění se zaměřením na specifika diagnózy karcinomu děložního hrdla. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek a dále uvádí téma zvládání onkologického onemocnění ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na nádorové onemocnění se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s onkologickou diagnózou. Teoretickou část práce uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Rovněž si všímá i proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty podpůrné aspekty, které pacientky oceňují nebo postrádají u ošetřujícího týmu (lékaři a další zdravotnický personál). Výzkumné šetření zahrnuje 12...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné faktory, které této adaptaci napomáhají a zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje samotného jedince a jeho další život. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případné možnosti intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty. Zároveň popisuje, jak tato ztráta život jedince ovlivňuje. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které prožily ztrátu dítěte. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Na základě výsledků kvalitativního šetření jsme identifikovali čtyři hlavní podpůrné aspekty v adaptaci na ztrátu dítěte - sociální oporu, vlastní aktivitu, odbornou pomoc a víru. Dále jsme zjistili, že ztráta dítěte přinesla do života jedinců i...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Rigorózní práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné aspekty, které této adaptaci napomáhají, a aspekty, které jí naopak komplikují. Dalším cílem je zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje jedince i jeho další život a popsat samotný proces ztráty dítěte. Teoretická část rigorózní práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují, a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případnými možnostmi intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty, a aspekty, které ji naopak znesnadňují. Zároveň mapuje samotný proces ztráty dítěte a její dopady na další život jedince. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které ztrátu dítěte prožily. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výzkumnou sondu doplňuje Škála přístupu k zármutku (AAG), jež znázorňuje míru vyrovnanosti se ztrátou....
|
|
|
Empatie, soucit se sebou a syndrom vyhoření u lékařů v atestační přípravě
Tobiášová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Východiska. Za jednu z klíčovou dovedností lékařů je považováno empaticky se chovat a jednat. Předpokládáme, že pomáhající profese mají velmi dobrou schopnost empatie a umí se snadno vcítit do druhých. Zároveň se v poslední době často objevují názory, že pod tíhou časového tlaku a administrativní zátěže, jsou lékaři pouze stroje bez špetky empatie. U empatie se jedná o schopnost, která vede k poznání vnitřního světa druhých a v souvislosti s tím nás zajímal i vztah lékařů k sobě samým. V posledních letech se na světlo dostává koncept soucit se sebou. Soucit se sebou zahrnuje způsob, jak reagujeme na své emoční trápení, strasti či selhání, jak je kognitivně chápeme a jakou pozornost jim věnujeme. Soucit se sebou by mohl představovat zdravou podobu sebevztahu. V lékařském pracovním prostředí se často objevují zmínky o vyhoření a že nedokážou plnohodnotně pracovat. Tato obtíž může výrazně narušit kvalitu života lékařů, což může mít za následek snížení kvality péče o pacienty. V této profesi je vysoký tlak na perfekcionismus a nemožnost chybovat. Není tedy překvapivé, že se objevují snahy předejít vzniku syndromu vyhoření nebo alespoň zmírnit jeho projevy. Jednou ze zkoumaných strategií je i rozvíjení soucitu se sebou. Cíle. V této diplomové práci si kladu za cíl teoreticky rozebrat a následně...
|
|
|
Úzkost u adolescentů v souvislosti s užíváním sociálních sítí
Varmužová, Klára ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem úzkosti u adolescentů ve vztahu s jejich používáním sociálních sítí. Je rozebráno téma úzkosti, jejího vzniku, fungování i přemostění se do úzkostné poruchy. Dále je věnovaná část adolescenci a to s důrazem na vývojové úlohy tohoto období, jelikož právě vývojové úlohy mohou poskytovat vysvětlení, proč jsou adolescenti a mladí dospělí nejčastějšími uživateli sociálních sítí. Velká část práce je také věnována internetu a sociálním sítím, zejména poznatkům výzkumů, které se zaměřovali na témata duševního zdraví v souvislosti s užíváním internetu a sociálních sítí. Jako takové byly shledány čtyři nejčastější zkoumané oblasti a to narušení spánku, deprese, závislost na internetu a její podtypy a úzkost. V empirické části je prezentováno dotazníkové šetření, které bylo uskutečněno na studentech gymnázií. Součástí dotazníkové baterie byl test závislosti na internetu (IAT), škála poruchy užívání sociálních sítí (SMAS) a škála manifestované úzkosti pro adolescenty (RCMAS-2). Výsledky… Klíčová slova Úzkost, adolescence, sociální sítě, závislost na internetu
|
|
|
Suicidalita u mladých dospělých s homosexuální orientací
Slezáková, Karolína ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem suicidality v mladší dospělosti u jedinců s homosexuální orientací. Teoretická část práce je, kromě vymezení základních pojmů a konceptů, zaměřena na sebevražedné chování v kontextu homosexuálně orientovaných mladých dospělých. Pozornost je věnována i obecným rizikovým faktorům i specifickým faktorům pro homosexuální subpopulaci. Dále jsou zmíněny obecné protektivní faktory a preventivní opatření suicidality a zároveň jsou rozebrány i faktory a opatření specifické pro homosexuální subpopulaci. Závěrečná kapitola teoretické části se zabývá procesem vyhodnocení suicidálního rizika. Empirická část diplomové práce popisuje realizovaný výzkumný projekt, jehož hlavním cílem bylo ověřit, zda homosexuálně orientovaní mladí dospělí vykazují signifikantně vyšší suicidální riziko ve srovnání s jejich heterosexuálními vrstevníky. Pro získání potřebných dat byly využity metody SBQ-R, MSPSS a MSS a vzhledem k pandemické situaci COVID-19 v ČR byl sběr dat realizován online. Výběrový soubor se skládal ze 194 respondentů, ve věku 19 až 29 let. Testování hypotéz bylo provedeno pomocí Welchova t-testu nebo korelační analýzy. Na základě získaných dat bylo zjištěno, že homosexuální mladí dospělí vykazují významně vyšší suicidální riziko v porovnání s heterosexuálními vrstevníky....
|
|
|
Vztah typu locus of control na výskyt depresivity u neplodných osob
Blašková, Ivana ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu neplodnosti a její léčby. Teoretická i empirická část chce postihnout ženské aspekty spojené s touto oblastí. Teoretická část poskytuje přehled klíčových informací důležitých pro orientaci v předkládané problematice. Zabýváme se vymezením pojmů, popisem příčin neplodnosti z hlediska psychologického i fyziologického, procesem léčby neplodnosti a s ní spojenými aspekty. Zaměřujeme se na depresivitu v souvislosti s neplodností a její léčbou a dále na typ locus of control ve vztahu k prožívané míře depresivity. V empirické části je naším cílem popsat míru depresivity, zjistit typ locus of control u dvou námi získaných souborů žen a postihnout možné souvislosti. Výběrový soubor je tvořen 58 ženami, které se v současné době léčí pro neplodnost a kontrolní soubor je složen z 58 zdravých žen. Sběr dat proběhl za pomoci těchto metod - Beckův inventář depresivity (BDI-II), Rotterovo Internalita-externalita škály a anamnestického dotazníku. Na podkladě získaných dat jsme objevili jistá specifika v míře depresivity a typu locus of control u těchto souborů žen.
|
|
|
Meziplochy v Rorschachově metodě. Jejich význam a korespondence s projevy osobnosti u adolescentních studentů
Simon, Vratislav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Diplomová práce se věnuje interpretacím meziploch v Rorschachově metodě, které jsou tradičně spojovány s osobnostní opozičností. Teoretická část se zabývá fenoménem opozičnosti na úrovni percepce a osobnosti a analyzuje spektrum diagnostických významů, které jsou meziplochám připisovány. Cílem empirické části je ověření validity meziploch na souboru adolescentních studentů. Výsledky nepotvrzují, že by výrazná tendence interpretovat meziplochy v ROR významně souvisela s projevy opozičnosti, které hodnotili učitelé studentů. Z diskuze vyplývá nutnost interpretovat výskyt meziploch v individuálním kontextu. U adolescentních studentů byl zjištěn vyšší výskyt interpretací meziploch než je běžné u dospělé populace. Nález může naznačovat vývojově specifickou potřebu nezávislosti, příznačnou pro adolescentní věk. Klíčová slova: Rorschachova metoda, percepce, osobnost, opozičnost, adolescence
|
|
|
Srovnání dvou metod osobního rozvoje a jejich dopadu na chování
Štěpánová, Irena ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je srovnání dopadu na chování rozvojové metody hraní rolí a diskuze o videu natočeném pro účely rozvojové aktivity. V teoretické části představuji oblast rozvoje pracovníků z hlediska psychologie a popisuji psychologické koncepty, které stojí v pozadí procesu rozvoje konkrétních dovedností například leadershipu, sebeřízení, komunikace a ovlivňování. Usiluji o hlubší porozumění způsobům, jak si tyto dovednosti osvojujeme a porozumění možnostem, které lze využít při rozvoji pracovníků, ať již jde o podobu konkrétních rozvojových metod, nebo o řízení procesu rozvoje pracovníků jako celku. Tyto poznatky nacházejí uplatnění v oblasti firemního vzdělávání a rozvoje, což je prostředí, ve kterém také realizuji praktickou část své diplomové práce. V empirické části jsem realizovala dva výzkumy. V kvalitativním výzkumu jsem zjišťovala potřeby cílové skupiny pracovníků, abych následně mohla vybrat rozvojové metody v návaznosti na relevantní rozvojové cíle, jejichž soulad se skutečnými potřebami pracovníků je předpokladem pro úspěšné ovlivnění chování. V hlavní výzkumné části jsem realizovala kvazi-experiment, kde porovnám stav cílové skupiny před a po rozvojové intervenci. Statisticky významné rozdíly před a po intervenci jsem srovnala u experimentálních skupin a v kontrolní skupině....
|
host ::
RSS.