|
|
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...
|
|
| |
|
|
Labyrint světa a ráj srdce 1623-2023. Druhý život nejznámějšího Komenského díla.
Vik, Dalibor Jiří ; Schifferová, Věra (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Beneš, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem druhého života nejznámějšího Komenského českého spisu Labyrint světa a ráj srdce a konstitucí jeho místa v dějinách idejí. V šesti hlavních historických etapách rozložených do čtyř staletí od sepsání rukopisu (1623) až do současnosti (2023) zkoumá recepci díla v rovině kulturně-společenské a badatelské, sleduje jejich vzájemnou interakci a popisuje posuny v interpretaci díla v souvislosti s měnícími se dobovými paradigmaty. Z pramenného materiálu analyzuje především širokou paletu různých edic a překladů díla, zmínek, komentářů a odborných publikací o díle a objekty umělecké povahy, na jejichž základě se snaží rekonstruovat dobové obrazy díla, které symbolicky i fakticky doprovázelo českou společnost při jejích dějinných proměnách. Práce obsahuje dosud nejúplnější soupis českých vydání a překladů Labyrintu a související sekundární literatury. Byla sepsána ke 400. výročí sepsání rukopisu díla.
|
|
|
Historie kaplanství v ČR a profesní postavení nemocničního kaplana dnes
Kašparová, Kateřina ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší o vhled do služby nemocničního kaplana v České republice. Seznamuje nás s počátky svého pramene v Bibli a historii v Evropě, kdy péče o nemocné byla v kompetenci církve do doby, kdy se stávala povinností i státní. Vzhledem ke vzniku sociálního systému bylo nutné vytvořit funkční zákony a vládní nařízení, které se ve stručnosti snažím vypsat v rámci působení církve a státu. Tím, že je tato práce psaná na Husitské teologické fakultě, je doplněna historií sociální a charitativní péčí v rámci Církve československé husitské. Celá práce je ve své druhé části doplněna kvalitativním výzkumem soustředícím se na překážky a pohled nemocničních kaplanek a farářů CČSH působících v nemocničním prostředí.
|
|
|
Pojetí spásy u Řehoře z Tours a Eusebia z Caesareje
Holeček, Adam ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komparací teologických přístupů klasiků, jakož jsou Eusebius z Caesareje a Řehoř z Tours. Cílem byla komparace jejich pojetí spásy v dané historické době a zjištění, zdali mezi nimi panuje nějaký vztah. Výsledku bylo dosaženo na základě důkladného přezkoumání obou děl. Samotný výsledek zní: Oba autoři mají identický pohled na to, kdo je spásnou silou v jejich časovém období. Avšak Řehoř k tomuto závěru došel na základě toho, že Eusebiova říše, v jeho době byla již zaniklá a byla pouhým stínem své bývalé slávy.
|
|
|
Dějiny NO ČCSH Vodňany v letech 1925 - 1990
Kissová, Edita ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl podat stručně zdokumentovanou historii náboženské obce CČSH Vodňany v letech 1925 až 1990. Svědectví o vzniku a existenci náboženské obce je uvedeno obecnou historií města Vodňany. Následuje předpoklad pro založení náboženské obce CČSH. Město Vodňany se po první světové válce vyznačovalo velkou nákloností k reformaci katolické církve. Založení náboženské obce nové církve CČSH se neslo v duchu velké radosti z nových začátků. Ty byly ihned vystřídány povinnostmi při výstavbě budovy sboru a následnými komplikacemi se splácením nákladů na stavbu. Studie se věnuje také architektuře sboru. Členové náboženské obce byli aktivní. Věnovali se nejen fungování obce, ale také rozvíjeli kulturní (divadelní) a sportovní aktivity. O těchto aktivitách vypovídá nejvíce svědectví Jednoty mládeže CČSH Vodňany a divadelního spolku Zeyer. S příchodem druhé světové války se činnost náboženské obce omezila na to nejnutnější. Poválečná léta znamenala nabrání nového dechu, avšak vzpamatování z války nevydrželo dlouho. Příchod totalitního režim s sebou nesl novou vlnu omezování na svobodách jedinců a společenstvích. Církevních obzvláště. Náboženská obec se udržela po celou dobu tohoto režimu. V padesátých letech se zdařilo zrealizovat v prostorách Husova sboru výstavu Petra Chelčického k 500....
|
|
|
Anežka Česká - život a dílo
Samcová, Lucie ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Anežka Česká - život a dílo" se zaobírá životem a konáním sv. Anežky České. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších českých světic. Přestože pocházela z královské rodiny, neváhala vzdát se veškerého bohatství a vstoupit do kláštera, kde žila v chudobě podle přísných pravidel. Hluboce milovala své bližní a pečovala o potřebné. První kapitola popisuje dobu, ve které se Anežka narodila, ve které žila a ve které zemřela. Je to vláda posledních Přemyslovců na českém trůně, a to vláda Přemysla Otakara I., Václava I., Přemysla Otakara II. a počátky vlády Václava II. Druhá kapitola se již věnuje samotné Anežce. Jako malá Anežka doma moc nepobyla, nejvíce času trávila v klášterech a na rakouském dvoře, kam byla poslána kvůli plánovanému sňatku. Zasnoubena byla z politických důvodů hned několikrát, ke sňatku však nikdy nedošlo. Kapitola pokračuje vztahem Anežky k františkánství, její snahou o reformu řehole a stručným popisem privilegia chudoby. Třetí kapitola je nejrozsáhlejší. Věnuje se osobám, které Anežku ovlivnily, konkrétně se jedná o sv. Františka z Assisi, sv. Kláru, sv. Alžbětu Durynskou a sv. Hedviku Slezskou. Dále se kapitola věnuje Anežčině stavební činnosti. Nejdříve je stručně popsán gotický sloh, poté následuje založení špitálu, kde je také zmíněn Rytířský řád křížovníků s...
|
|
| |
|
|
Zdislava z Lemberka - život a dílo
Soukupová, Michala ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Zdislava z Lemberka - život a dílo" se zabývá celým životem a činností sv. Zdislavy z Lemberka na základě dostupných informací, které podává dosavadní odborná literatura. Snaží se i na základě informací o její rodině, zejména pak o její matce Sibyle z Křižanova a manželu Havlovi z Lemberka, vytvořit ucelený přehled o jejím mnohotvárném životě, činnosti a službě pro český národ. Snaží se potvrdit tezi, že ačkoliv o Zdislavě z Lemberka není dochováno mnoho přímých informací, jistě pro svou dobu představovala výjimečnou osobnost s jedinečnými charakteristickými rysy. První kapitola této práce popisuje dobu středověkých Čech, v níž Zdislava z Lemberka žila a představovala se tehdejšímu českému národu. Druhá kapitola se věnuje církevním řádům, zejména pak dominikánskému řádu, s kterým je Zdislava z Lemberka dodnes spojována. Třetí kapitola se zaobírá životem Zdislaviných rodičů a manžela a jejich působením v českém prostředí, které spojuje i s osobností Zdislavy. Čtvrtá kapitola zachycuje Zdislavu z Lemberka a její životní cestu. Zaměřuje se na její církevní a sociální činnost, její roli jako ženy v rodinném i veřejném životě a procesy, které vedly k jejímu blahořečení a svatořečení. Pátá kapitola se krátce věnuje Zdislavině současnici sv. Anežce České a její komparaci se Zdislavou. Je...
|
|
|
Tábor 1420 - 1453
Barták, Zdeněk ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Cílem mé práce bylo představit Tábor, město, které bylo i přirozeným centrem stejnojmenného svazu spojeného od svého vzniku s husitským hnutím. Dále porovnat jednotlivé etapy vývoje politického, vojenského a duchovního, protože Tábor, v období let 1420-1453, byl nábožensky nejradikálnějším, díky vlivu heretických pikartských sekt, proudem husitské konfese. Založením vlastní církevní organizace svou výjimečnost potvrdil, ale již nedokázal své představy v oblasti věrouky prosadit v rámci celého husitského společenství, které nemělo zájem rozejít se s katolickou církví. Táborské vojenství spojené se jmény dvou vynikajících vojevůdců, ale také státníků Jana Žižky a Prokopa Holého, je dodnes symbolem odkazu a velikosti husitského období, které dokázalo fyzicky odolat pěti křížovým výpravám katolické Evropy. Politický odkaz Tábora je spojen s diplomatickým vítězstvím počínaje úmluvami v Chebu, až přijetím kompaktát, které potvrdily možnost volby svobodného křesťanského vyznání. Historie Tábora a ani husitství nebude nikdy uzavřena, protože v ní zůstává ještě mnoho otazníků, mnoho nejasností, které si zaslouží dalšího výzkumu a bádání jako odkazu pro celou naši dnešní společnost, neboť základy demokracie a národního sebevědomí a svobody byly položeny v rámci husitského období.
|
host ::
RSS.