|
|
Mechanismy stojící za nepoměrem pohlaví v prevalenci autoimunitních onemocnění
Ráček, Vojtěch ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Ciferská, Hana (oponent)
Studie prokázaly, že ženy mají obecně silnější imunitní odpovědi než muži. Na druhou stranu jsou díky tomu náchylnější k autoimunitním onemocněním a tvoří až 80 % pacientů. U žen dochází k procesu zvanému inaktivace chromosomu X, jehož výsledkem je epigenetické umlčení jednoho z chromosomů X. Některé X-vázané geny, například TLR7 a CD40L, tomuto mechanismu však mohou v určitých buňkách či tkáních uniknout. Výsledkem toho je nerovnoměrná exprese těchto genů mezi pohlavími, která napomáhá ke vzniku a náchylnosti k autoimunitním onemocněním, jako například systémovému lupusu erythematosus, revmatoidní artritidě a Sjögrenově syndromu. Dalším zajímavým faktorem vysvětlujícím toto nerovnoměrné zastoupení pohlaví je dlouhá nekódující RNA XIST, která je hlavním regulátorem procesu inaktivace. Tato RNA je klíčová pro vznik lupusu a společně s dalšími proteiny, které se podílí na epigenetickém umlčení jednoho z chromosomů X, tvoří ribonukleoproteinový komplex. Mnohé z proteinů tohoto komplexu jsou autoantigeny u celé řady autoimunitních onemocnění a mohou sloužit jako klinické ukazatele pro diagnózu těchto chorob. Ačkoliv mikrobiom a pohlavní hormony také hrají důležitou roli v rozvoji autoimunitních onemocnění, práce je zaměřena zejména na úlohu RNA XIST a unikajících genů. Klíčová slova: autoimunitní...
|
|
|
Variabilita amylázového genu u člověka
Vosmíková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Amyláza je enzym produkovaný u člověka v pankreatu a slinných žlázách, jehož funkcí je štěpení škrobu. Geny pro slinný izoenzym (AMY1) nacházející se na chromozomu 1p21.1 vykazují výraznou variabilitu v počtu kopií (CNV). Jejich počet pozitivně koreluje s výsledným množstvím produkovaného enzymu. Tato variabilita je pravděpodobně důsledkem pozitivní selekce v lidské evoluční historii a odráží zastoupení škrobu v potravě jednotlivých populací. Škrob přednatrávený slinnou α-amylázou je vstřebáván efektivněji, s vyšším ziskem energie v pozdějších fázích jeho metabolizace. Vyšší produkce α-amylázy tak mohla být jedním z faktorů rapidního zvětšování mozku u člověka a mnohem později i přechodu k zemědělství. Řadila by se tím mezi další známé evoluční změny v lidském genomu podmíněné subsistencí, vedoucí např. k laktázové perzistenci či pomalejší acetylaci xenobiotik. V současnosti se počet kopií a množství produkované α-amylázy může odrážet především na hladině glukózy v krvi, produkci inzulínu po příjmu potravy a na incidenci některých civilizačních onemocnění, jakými jsou např. obezita či diabetes II. typu. Sporný je vliv slinné α-amylázy na složení mikrobiomu, kardiovaskulární onemocnění a prozánětlivý profil jedince. Pokračující výzkum by mohl osvětlit podmínky přispívající ke vzniku zmíněných...
|
|
|
The effect of specific dietary intervention on inflammatory activation of innate immunity in patients with stabilized celiac disease
Selková, Katarína ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Úvod: Celiakia je komplexná autoimunitná choroba vyvolaná u geneticky predisponovaných jedincov po požití obilnín obsahujúcich lepok. Monocyty ako hlavné efektorové bunky vrodenej imunity hrajú nezanedbateľnú úlohu v rozvoji imunitnej odpovede v reakcii na patogénne a cudzorodé agens i v rámci patogenézy celiakie. Jedinou efektívnou liečbou celiakie je prísne a celoživotné dodržiavanie bezlepkovej diéty, pričom stravovacie voľby majú kľúčový význam pri regulácii tohto ochorenia. Ovos sa objavil ako kontroverzná, no nutrične bohatá možnosť, ako rozšíriť bezlepkovú diétu o zdroj bohatý na vlákninu, mikro- a makroživiny. Preto sme sa v rámci tejto diplomovej práce zamerali na to, ako vrodený imunitný systém, konkrétne monocyty, interagujú s avenínovými peptidmi vybraného kultivaru bezlepkového ovsa a či dochádza v reakcii na jeho konzumáciu k imunitnej reakcii detekovateľnej na molekulárnej úrovni. Materiál a metódy: Do štúdie bolo zahrnutých 39 pacientov so stabilizovanou celiakiou, ktorí po dobu 14 dní konzumovali denne 50 g surových ovsených vločiek vybraného kultivaru. Z plnej krvi boli pred začiatkom štúdie a po jej ukončení vyizolované CD14+ monocyty pomocou imunomagnetickej separácie, u ktorých boli stanovované expresie mRNA TLR2, TLR4, TNFα, IL8 a IL1 pomocou kvantitatívnej polymerázovej...
|
|
|
Úloha mitochondriální DNA v reprodukci
Svobodová, Mariana ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jelínková, Ladislava (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na roli mitochondriální DNA (mtDNA) v reprodukci člověka, zejména pak popisuje rozdíly v dynamice mtDNA v oogenezi, spermatogenezi a raném vývoji embrya. Fyziologická funkce mtDNA je doplněna jejími patologiemi a jejich vlivem na fertilitu a schopnost embrya se úspěšně implantovat. Dále je v práci rozvedena možnost využití mtDNA jakožto biomarkeru při hodnocení kvality spermií, vajíček a embryí. Tyto poznatky jsou velmi podstatné zejména při asistované reprodukci, kdy je cílem vybrat nejkvalitnější embryo s vysokou schopností implantace. Práce se také krátce zmiňuje o přítomnosti volné mtDNA v krvi matky a její souvislosti s rozvojem preeklampsie. Klíčová slova: mtDNA, mitochondrie, reprodukce, (ne)plodnost
|
|
|
Vliv biologické léčby a tělesné konstituce na in vitro osteoklastogenezi z periferních prekurzorů u axiální spondyloartritidy
Beránková, Martina ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Úvod: Biologická léčba se stává častou metodou pro zastavení progrese a potlačení symptomů axiální spondyloartritidy, zánětlivého revmatického onemocnění charakterizovaného úbytkem kostní hmoty způsobeným dysregulací kostního obratu a zvýšenou diferenciací osteoklastů. Obezita pravděpodobně ovlivňuje kostní metabolismus několika mechanismy. Obezita může zvyšovat diferenciaci adipocytů a akumulaci tuku, zatímco snižuje diferenciaci osteoblastů a tvorbu kostní hmoty. Současně je obezita spojována s chronickými záněty, které mohou podporovat aktivitu osteoklastů a kostní resorpci. Tato diplomová práce zkoumá možný vliv nadměrného tuku na proces osteoklastogeneze u pacientů léčených biologickou terapií při axiální spondyloartritidě. Materiál a metody: Monocyty separované z periferní krve pacientů s axiální spondyloartritidou podstupující biologickou léčbu, a zdravých dárců, byly 7-14 dní in vitro stimulované pooly sér pacientů na biologické léčbě, bez biologické léčby a zdravých kontrol. Osteoklasty byly vyhodnoceny jako mnohojaderné, TRAP pozitivní buňky a jejich počty byly statisticky zpracované. Markery kostního metabolismu a markery zánětu byly stanoveny laboratorně a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Sérum pacientů léčených biologickou terapií nevykazovalo stimulační účinek na osteoklastogenezi...
|
|
|
Molekulární mechanismy účinků cfDNA
Hříbková, Natálie ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Biologická role volné cirkulující DNA je v současné době zkoumána především z hlediska etiologie autoimunitních stavů a rakovinového onemocnění. Ukazuje se, že úloha cfDNA jaderného či mitochondriální původu v interakci s receptory vrozeného imunitního systému je poměrně komplexní a cfDNA je tak zapojena do celé řady molekulárních mechanismů jako je například šíření rakovinových metastáz, indukce autofágie a spouštění zánětlivých procesů. Znalost konkrétních drah, do kterých je cfDNA v rozvoji těchto patologických stavů zapojena, se zdá být klíčová především z hlediska zvolení a cílení vhodné léčebné terapie. Tato práce poskytuje rámcovým přehled poznatků o interakci cfDNA s receptory vrozeného imunitního systému, indukci imunologických signálních drah a možných důsledků, které tyto molekulární dráhy mohou v organismu způsobovat. Klíčová slova: cfDNA, TLR9, cGAS/STING, AIM2, autoimunitní onemocnění, biomarker, rakovina
|
|
|
Volná cirkulující DNA jako biomarker civilizačních onemocnění
Dyachenko, Yulia ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Výskyt civilizačních chorob v populaci se každoročně zvyšuje, a to kvůli měnícím se podmínkám prostředí a modernímu životnímu stylu. Tato onemocnění snižují kvalitu života, vedou ke vzniku zdravotních komplikací nebo dokonce k úmrtí pacientů. Tomu lze předcházet monitorováním zdravotního stavu. Potenciál k zavedení do praxe jako neinvazivního biomarkeru vykazuje volná cirkulující DNA (cfDNA). Možné mechanismy uvolnění cfDNA jsou zprostředkovány procesy apoptózou, nekrózou, NETózou, pyroptózou a dále aktivní sekrecí. Výskyt těchto procesů u některých civilizačních onemocnění umožňuje použití cfDNA jako biomarkeru. Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky o možnostech využití cfDNA v rámci diagnózy, monitorování rozvoje a průběhu některých civilizační onemocnění, konktrétně obezity, diabetes mellitus, aterosklerózy, hypertenze, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Z dostupné literatury lze dojít k závěru, že by cfDNA mohla být používána v klinické praxi pro výše popsané účely. Klíčová slova: volná cirkulující DNA (cfDNA), civilizační onemocnění, biomarker, obezita, diabetes mellitus, ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.
|
|
|
Vzájemná spolupráce sester a rodinných příslušníků a jejich náhled na pacienty hospitalizované na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
DAŇKOVÁ, Pavlína
Tato diplomová práce se zabývá problematikou návštěv na anesteziologicko-resuscitačních odděleních, vzájemnou spoluprací, komunikací a náhledem sester i rodinných příslušníků pacientů na pacienty. Prvním cílem bylo zmapovat vzájemnou spolupráci sester a rodinných příslušníků pacientů hospitalizovaných na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, druhým cílem bylo zjistit, jaký mají sestry a rodinní příslušníci náhled na tyto pacienty. Těchto cílů bylo dosaženo prostřednictvím jednak kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů, kterých se účastnili rodinní příslušníci pacientů, dále prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí dotazníků, kterého se zúčastnily sestry pracující na anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Z výzkumu vyplývá, že sestry mají otevřený pozitivní přístup k podpoře rodiny pacienta, spolupráce sester s rodinnými příslušníky nesouvisí s náročností směny, ale náročnost směny ovlivní, kolik času sestra stráví s rodinou pacienta a náhled na pacienta nesouvisí ani se vzděláním, ani s délkou praxe sestry. Pro rodiny je velmi těžké spatřit svého blízkého hospitalizovaného na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, doprovázejí je velmi negativní pocity, dále rodinní příslušníci očekávají od sestry, že se bude chovat a jednat tak, jak předurčují její role. Rodiny obvykle chtějí být nápomocné při péči o jejich blízkého a pozitivně vnímají, pokud je sestra ochotná, iniciativní, nápomocná a nevyhýbá se jim, negativně na rodiny působí pro ně neznámý a cizí vzhled oddělení, ale i jejich blízký člověk, který bojuje o život. Výstupem z této práce je návrh informačního letáku, který mohou využít sestry pro edukaci návštěv anesteziologicko-resuscitačních oddělení, na němž naleznou základní informace o oddělení, základní pokyny i popis pacienta s názornou ilustrací.
|
|
|
Functional crosstalk between human adipose tissue and lymphatic system
Varaliová, Zuzana ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent) ; Horáková, Olga (oponent)
SHRNUTÍ Tuková tkáň (TT) a lymfatický systém (LS) jsou orgány, které ovlivňují homeostázu a metabolismus celého těla. Ačkoli první důkazy o spojení mezi TT a LS byly podány již v 19. století, kdy byly v omentálním TT nalezeny imunitní shluky zvané "mléčné skvrny", jejich funkční spojení zůstávalo dlouho neprozkoumané, a tudíž nedoceněné. Výzkum v posledních letech však začal jasně ukazovat vztah mezi těmito dvěma orgány díky vývoji nových nástrojů pro studium a vizualizaci LS. Přesto zůstává mnoho otázek týkajících se právě této souhry nezodpovězeno. Cílem této disertační práce proto bylo na některé z nich odpovědět: Jak se mění TT a adipocyty v reakci na dysfunkci LS od poruchy lymfatické drenáže až po chronický lymfedém? Co je spouštěčem aberantní expanze TT u lymfedému? Podporují adipocyty lymfangiogenezi a jak? Ovlivňují lymfatické endotelové buňky (LEB) metabolické aktivity adipocytů? Přestože naše experimenty zaměřené na zodpovězení těchto otázek stále probíhají, tato práce poukazuje na několik nových skutečností. Prokázali jsme, že nedostatek účinné lymfatické drenáže ovlivňuje lipolytickou reaktivitu v stehenní oblasti TT vede k významným rozdílům v distribuci metabolitů TT mezi intersticiem a cirkulací. Srovnání zdravé a lymfedémem postižené TT u horních končetin odhalilo vyšší expresi...
|
|
| |
host ::
RSS.