|
|
Screening nových látek chelatujících železo/měď - in vivo a in vitro studie
Říha, Michal ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Michal Říha Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název disertační práce: Screening nových látek chelatujících železo/měď - in vivo a in vitro studie Železo a měď jsou esenciální stopové prvky, jež hrají roli v řadě fyziologických procesů v lidském organismu. Homeostáza těchto přechodných kovů je pečlivě regulována, neboť volné či labilně vázané železo nebo měď katalyzují tvorbu volných radikálů. Hereditární hemochromatóza, transfuzní hemosideróza a Wilsonova choroba představují stavy spojené s absolutním nadbytkem železa a mědi v organismu. Pro jejich léčbu mají zásadní význam chelátory těchto kovů. Existuje však několik dalších onemocnění, u nichž je dokumentováno zapojení železa a/nebo mědi do patofyziologie. Jedná se především o neurodegenerativní onemocnění, kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění či diabetes mellitus. V těchto potenciálních indikacích jsou zkoumány nejrůznější látky s chelatačními schopnostmi. Cílem této disertační práce bylo provést screening látek chelatujících železo a měď a detailněji studovat vlastnosti těchto látek v in vitro a in vivo experimentech. V rámci in vitro studií byly zkoumány...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - IXX
Seidlová, Markéta ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - IXX Tato práce se zabývá možností ovlivnění produkce sekundárních metabolitů in vitro kultur Silybum marianum L. metodou elicitace. V této studii byl použit jako elicitor oxid seleničitý v koncentracích 9,012.10-3 mol/l; 9,012.10-4 mol/l a 9,012.10-5 mol/l. Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Výsledky byly porovnávány s kontrolními vzorky, které byly kultivovány bez elicitace. Analýza vzorků probíhala metodou HPLC. Výsledky ukázaly, že téměř všechny sledované metabolity byly vyplaveny do živného média. V buňkách kalusových a suspenzních kultur bylo detekováno pouze nepatrné množství taxifolinu (0,01 mg/g DW). V médiích kalusových i suspenzních kultur bylo zaznamenáno vyplavování taxifolinu i silymarinového komplexu jak u kontrolních, tak u elicitovaných vzorků. Elicitací došlo ke statisticky významným nárůstům obsahu taxifolinu i složek silymarinového komplexu. Statisticky nejvýznamnější vyplavení flavonolignanů (2,2 mg/100 ml) do média suspenzní kultury nastalo po 72 hodinách působení elicitoru o koncentraci c1 (9,012.10-3 mol/l). V médiu kalusové kultury bylo dosaženo statisticky nejvyšší hodnoty obsahu flavonolignanů po 168 hodinovém působení (1,64 mg/100 ml) elicitoru o koncentraci c2 (9,012.10-4 mol/l). Zkoumaný...
|
|
|
Transportní mechanismy sekundárních metabolitů přes membrány rostlinných buněk
Kubeš, Jan ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Babula, Petr (oponent) ; Obložinský, Marek (oponent)
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Jan Kubeš Školitel: PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název disertační práce: Transportní mechanismy sekundárních metabolitů přes membrány rostlinných buněk V rámci studia metabolismu isoflavonů byla pozornost zaměřena na způsob jejich transportu v rostlinách nebo in vitro kulturách. Tento výzkum zahrnuje identifikaci mechanismu přenosu přes membrány buněk nebo vakuol, který se odehrává pomocí transportních proteinů nebo vezikul. Přenos pěti isoflavonů (genistin, genistein, biochanin A, daidzein a formononetin) do živného media byl sledován u suspenzních kultur Trifolium pratense L. a Genista tinctoria L. Po aplikaci roztoků NH4VO3 (1 a 10M koncentrace) došlo u G. tinctoria a T. pratense po 24 hodinách k zvýšení obsahu isoflavonů v živném mediu. Tento nárůst byl inhibován látkami, které ovlivňují aktivitu různých transportních mechanismů. Na koncentraci většiny isoflavonů v mediu s kulturou T. pratense působily převážně látky inhibující ABC proteiny z podskupiny MRP, kdy obsah genisteinu byl spíše ovlivněn MDR inhibitory. Na přítomnost isoflavonů v mediu také negativně působil brefeldin A, který inhibuje vesikulární transport. V sušině byl poté pozorován vzestup obsahu některých těchto isoflavonů. U kultury...
|
|
|
Fytochemická studie jednotlivých taxonů rostlin rodu Bergenia
Hendrychová, Helena ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Nagy, Milan (oponent) ; Šmejkal, Karel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognozie Kandidát: Mgr. Helena Hendrychová Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název disertační práce: Fytochemická studie jednotlivých taxonů rostlin rodu Bergenia Bergénie, původní asijský druh, patří mezi nejhodnotnější zdroj léčivých látek zejména v tradiční čínské a indické medicíně. Využití nalézají již po staletí při léčbě různých onemocnění. Ceněny jsou pro svoji schopnost rozpouštět močové a ledvinové kameny. Využívány jsou při léčbě infekcí dýchacích cest a nachlazení. Prokázány u nich byly antioxidační, antibakteriální, antivirové, imunostimulační, protizánětlivé, protirakovinné, antidiabetické, antitusické, hepatoprotektivní a diuretické účinky. Cílem této disertační práce bylo stanovit obsah sekundárních metabolitů (arbutinu, celkových polyfenolů, bergeninu a anthokyanů) ve třech taxonech rostlin rodu Bergenia - Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. a Bergenia x ornata Stein., současně porovnat jejich biologické aktivity a určit nejvhodnější druh bergénie s největším potenciálem pro využití v léčebné terapii. Hybrid rostliny B. x ornata byl vůbec poprvé hodnocen na obsah fenolických látek a biologickou aktivitu. Extrakty z bergénií byly testovány na antioxidační,...
|
|
|
Produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách Trichocereus pachanoi (Cactaceae)
Urbanová, Lucie ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách Trichocereus pachanoi (Cactaceae). Lucie Urbanová Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Farmacie Klíčová slova: Trichocereus pachanoi, explantátové kultury, meskalin, sekundární metabolity, prekurzory, elicitace, kyselina skořicová, skořican sodný, tryptofan, ozon, methylenová modř Cílem této diplomové práce bylo sledování vlivu vybraných prekurzorů a elicitorů na produkci sekundárního metabolitu meskalinu v explantátových kulturách Trichocereus pachanoi. Ke kultivaci suspenzních kultur bylo použito medium dle Murashigeho a Skooga s přidanými růstovými regulátory kyselinou 2,4-dichlorfenoxyoctovou a 6-benzylaminopurinem. Ke zkoumání ovlivnění produkce byly vybrány prekurzory kyselina skořicová, skořican sodný a tryptofan a elicitory ozon a methylenová modř. Prekurzory byly připraveny a použity v koncentracích 50, 100 a 500 mg·l-1. Ozon byl přidán ve dvou časových úsecích 5 a 10 sekund. Methylenová modř byla použita v koncentraci 1, 10 a 100 mg·l-1. Kultivace s přidanými látkami probíhala po dobu 24 a 168 hodin. Ke stanovení obsahu meskalinu byla použita metoda HPLC. Statisticky významný vliv na produkci meskalinu v kultuře in vitro byl prokázán pouze u skořicanu sodného. U koncentrace 500...
|
|
|
Screening nových látek chelatujících železo/měď - in vivo a in vitro studie
Říha, Michal ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Michal Říha Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název disertační práce: Screening nových látek chelatujících železo/měď - in vivo a in vitro studie Železo a měď jsou esenciální stopové prvky, jež hrají roli v řadě fyziologických procesů v lidském organismu. Homeostáza těchto přechodných kovů je pečlivě regulována, neboť volné či labilně vázané železo nebo měď katalyzují tvorbu volných radikálů. Hereditární hemochromatóza, transfuzní hemosideróza a Wilsonova choroba představují stavy spojené s absolutním nadbytkem železa a mědi v organismu. Pro jejich léčbu mají zásadní význam chelátory těchto kovů. Existuje však několik dalších onemocnění, u nichž je dokumentováno zapojení železa a/nebo mědi do patofyziologie. Jedná se především o neurodegenerativní onemocnění, kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění či diabetes mellitus. V těchto potenciálních indikacích jsou zkoumány nejrůznější látky s chelatačními schopnostmi. Cílem této disertační práce bylo provést screening látek chelatujících železo a měď a detailněji studovat vlastnosti těchto látek v in vitro a in vivo experimentech. V rámci in vitro studií byly zkoumány...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XV
Slavík, Marek ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Předmětem této práce je hodnocení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kulturách Hypericum perforatum L. po ošetření elicitorem. Cílem bylo zjistit, zda kyselina křemičitá jako abiotický elicitor zvyšuje produkci flavonoidů a hypericinu v in vitro kulturách Hypericum perforatum L. Pokus byl proveden na kalusových a suspenzních kulturách Hypericum perforatum L. za použití živného média dle Murashige- Skoog s přídavkem 10 mg. ml-1 naftyloctové kyseliny jako růstového regulátoru. Elicitor byl přidáván ve formě roztoku a o třech různých koncentracích (C1 = 10.4047∙10-3 mol l-1 , C2 = 10.4047∙10-4 mol l-1 , C3 = 10.4047∙10-5 mol l-1 ) a nechal se působit 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonoidů a hypericinu byl stanoven HPLC analýzou. Uvolňování sekundárních metabolitů do živného média bylo také předmětem studia. Zvýšení produkce flavonoidů a hypericinu v kalusových kulturách po elicitaci nebylo pozorováno v žádné koncentraci. Maximální obsah flavonoidů v suspenzní kultuře byl detekován po 72 hodinách elicitace u koncentrace elicitoru c1, kde byl pozorován hyperosid. Nejvyšší produkce hypericinu v suspenzní kultuře byla detekována po 12 hodinách od začátku elicitace v koncentraci c1. Významné zvýšení hypericinu v suspenzní kultuře bylo i po 24 hodinách působní elicitoru o koncentraci c1....
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XX
Chreňová, Kateřina ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Studie byla zaměřena na zvýšení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kultuře Genista tinctoria L. prostřednictvím elicitoru. Byly použity různé koncentrace elicitoru - oxidu seleničitého k ovlivnění hladiny isoflavonoidů vyskytující se v těchto kulturách. Pokus byl prováděn na kalusových a suspenzních kulturách v MS živném médiu suplementovaného růstovým regulátorem - 10 g l-1 NAA (α-naftyloctové kyseliny). Elicitor byl přidán ve formě roztoku v koncentraci 9,012.10-3 mol l-1 ; 9,012.10-4 mol l-1 a 9,012.10-5 mol l-1 . Kultury byly vystaveny působení elicitoru po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah isoflavonoidů v sušině i médiu byl zhodnocen prostřednictvím HPLC analýzy. Nejvýznamnější produkce v kalusové kultuře byla zaznamenána u genistinu (6,20 mg g-1 DW, 8,30 mg g-1 DW) při koncentraci elicitoru 9,012.10-4 mol l-1 a 9,012.10-5 mol l-1 po 168 h. Druhý nejvýznamnější nárůst obsahu genistinu 5,20 mg g-1 DW byl zaznamenán při použité koncentraci elicitoru 9,012.10-4 mol l-1 po 6 h. Obsah genisteinu, daidzeinu a formononetinu v kalusové kultuře nebyl významně zvýšen a ve vetšině vzorcích došlo k nulovému nárůstu oproti kontrole. Obsah biochaninu A byl nulový oproti kontrolním vzorkům. V suspenzní kultuře byl nejvýznamnější nárůst zjištěn u daidzeinu. Nejvyšší nárůst (37,10 mg g-1 DW)...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVIII
Bremertová, Iva ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Genista tinctoria L., kručinka barvířská z čeledi Fabaceae, je bohatým zdrojem izoflavonoidů (genistin, genistein, daidzein, formononetin, biochanin A) s potenciálně širokým terapeutickým účinkem. Obsahuje též chinolizidinové alkaloidy (cytisin, anagyrin, lupanin, spartein, atd.), které však pro jejich toxicitu nejsou žádoucí. Proto se pro izolaci izoflavonoidů této rostliny využívají kultury in vitro, které jedovaté alkaloidy neprodukují a navíc dosahují vyšší produkce izoflavonoidů než mateřská rostlina. Pro zvýšení produkce izoflavonoidů se pak využívá metoda elicitace. Izoflavonoidy jsou studovány pro jejich fytoestrogenní účinky, které by mohly být využity v terapii menopauzálních symptomů či dokonce v terapii různých hormon-dependentních nádorů. V této studii byl jako elicitor použit ethephon v koncentraci 7000 µM, 700 µM a 70 µM. Sledoval se také vliv inhibitoru ethephonu (AgNO3) v koncentraci 120 µM. Vzorky byly odebírány po 24, 48, 72, 96 a 168 hodinách a analyzovány metodou HPLC. Vliv ethephonu a kombinace s jeho inhibitorem se sledovala u kalusových a suspenzních kultur. Zároveň se zjišťovalo uvolnění izoflavonoidů do živných médií obou kultur. Nejvyšší produkce ze všech izoflavonoidů dosáhl daidzein v kalusové kultuře po ošetření ethephonem o koncentraci 700 µM po 96 hodinách (45,10...
|
|
|
Izolace rostlinných organel a studium transportních dějů
Kettnerová, Dana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Diplomová práce Autor: Dana Kettnerová Školitel: PharmDr. Jan Martin, Ph.D. Název diplomové práce: Izolace rostlinných organel a studium transportních dějů Klíčová slova: izolace, chloroplast, protoplast, vakuola, buněčná stěna Izolace rostlinných organel a ostatních buněčných komponent je nezbytnou podmínkou pro studium fyziologických i patologických procesů uvnitř rostlinné buňky. Díky izolaci je možné provádět analýzu buněčných struktur, zjišťovat kumulaci určitých metabolitů, iontů, enzymů a dalších látek. Cílem této diplomové práce bylo poskytnout přehled izolačních metod využívaných při izolaci buněčné stěny, protoplastů, chloroplastů a vakuol rostlinných buněk. Byly popsány izolační procesy využívané pro jednotlivé typy buněčných struktur, klady a zápory jednotlivých izolačních metod, složky použitých médií a jejich funkce, stejně jako struktura a funkce jednotlivých rostlinných struktur.
|
host ::
RSS.