|
|
Projekt Grand Paris Nikolase Sarkozyho
Filipi, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Projekt Grand Paris Nicolase Sarkozyho" pojednává o návrhu prezidenta na kompletní přestavbu Paříže, kterou Nicolas Sarkozy navázal na tradici Velkých projektů předchozích prezidentů republiky, kterými byly například pyramidy v Louvru či Centre Georges Pompidou. Hlavní část práce se zaměřuje na Sarkozyho vizi a motivaci k administrativní reorganizaci pařížského regionu, v rámci něhož se zasazoval o vytvoření centrálního řídícího orgánu, který dosud městu chyběl. Sleduje období od prvního Sarkozyho projevu z června roku 2007 týkajícího se Grand Paris až po odstoupení prezidenta v květnu roku 2012, přičemž pro zasazení celého projektu do kontextu aktuálního dění je nastíněna i nedávná historie snah o administrativní reorganizaci Paříže a současné rozložení politických sil v její samosprávě. Práce zkoumá zejména důvody, které ho k administrativnímu aspektu Grand Paris vedly, způsob, jakým chtěl změnu prosadit a vliv komunálních voleb v roce 2008 na následné směřování a strukturu celého projektu. Právě po těchto volbách, ve kterých většinu důležitých postů v regionu Ile-de-France obhájila levice, upustil Nicolas Sarkozy od myšlenky správní reorganizace tohoto území a projekt pokračoval již jen v omezeném rozsahu. Bakalářská práce využívá jak primární zdroje, a to zejména Sarkozyho...
|
|
|
Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu
Boháč, Marek ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Unie pro Středomoří: Francie jako iniciátor nového projektu" pojednává o tématu nového projektu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se zabývá problematikou vzájemných vztahů zemí v oblasti Středozemního moře. Práce zachycuje období od první Sarkozyho zmínky ohledně jeho nové iniciativy z Toulonu v únoru 2007 až po oficiální započetí procesu v červenci 2008, přičemž pro kompletnost tématiky je zmíněn i předchozí vývoj evropských a francouzských politik k regionu Středomoří. Předkládaná práce poukazuje na zásadní roli Francie ve vytváření koncepce projektu Unie pro Středomoří, kdy jejím hlavním cílem je odůvodnit jednání a postoje Francie, v čele s Nicolasem Sarkozym. Tyto cíle jsou zjišťovány především prostřednictvím analýzy Sarkozyho oficiálních veřejných vystoupení. Dále pak se práce snaží najít odpověď na otázku, zdali se Sarkozymu podařilo prosadit původní formu projektu, a jakou roli hrály na jeho finální podobě ostatní zainteresované státy spolu s orgány Evropské unie.
|
|
|
The fate of the Harkis in France after the Algerian War
Danišová, Michaela ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá vznikom a vývojom pomocných jednotiek francúzskej armády počas Alžírskej vojny a prináša analýzu prístupu francúzskeho politického vedenia voči jej predstaviteľom harkis, ako aj analýzu vývoja, ktorým prešla samotná komunita harkis od skončenia konfliktu a príchodu do Francúzska až do roku 2005. Prvá kapitola práce je venovaná obdobiu počas Alžírskej vojny, kedy dochádza k formácii týchto pomocných vojenských jednotiek zložených z autochtónneho alžírskeho obyvateľstva, ku kategorizácii jednotlivých oddielov a k ich vojenskému využitiu zo strany francúzskej armády. Text prvej kapitoly sa pritom zameriava na analýzu motivácie Francúzska k vytvoreniu týchto pomocných jednotiek ako aj motiváciu samotných Alžírčanov pre vstup do nich. V druhej kapitole sa práca venuje rozboru situácie, ktorá nastala tesne po skončení vojny kedy dochádza k repatriácii harkis spolu s rodinami do Francúzska a započatiu integračnej politiky Francúzska voči tejto sociálnej skupine. Ďalej sa táto kapitola venuje premene sociálnej štruktúry, ku ktorej dochádza vo vnútri komunity harkis v povojnovom období. Táto premena viedla v polovici sedemdesiatych rokov k aktivizácii komunity, ktorá mala za následok obrat vo vedení integračnej politiky zo strany štátu. Tomuto vývoju sa venuje tretia a...
|
|
|
Institucionalizace muslimského vyznání ve Francii na základě principů laïcité
Lánová, Zuzana ; Emler, David (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "Institucionalizace muslimského vyznání ve Francii na základě principů laïcité" se v prvé řadě zabývá důsledky přijetí zákona z roku 1905 o oddělení církve od státu na současnou snahu francouzských vlád o vytvoření instituce reprezentující zájmy francouzské muslimské komunity. Jelikož implikace vyplývající z přijetí tohoto zákona předpokládaly právě i vytvoření zastupitelských organizací jednotlivých uznaných vyznání, mezi které však islám nepatřil, jeho současná pozice druhého nejrozšířenějšího vyznání ve Francii předpokládá i vytvoření reprezentativního orgánu, právě na základě laïcité. Tato práce sleduje úsilí jednotlivých francouzských vlád, které vyústilo v ustanovení Francouzské rady pro muslimské vyznání v roce 2003. Tato reprezentativní organizace měla být základem pro vytvoření tzv. francouzského nebo galského islámu, avšak vnitřní problémy způsobené diverzitou participujících muslimských organizací, poukazují na to, že tohoto cíle prozatím nebylo dosaženo.
|
|
|
Harkis - zrádci či oběti alžírské války? Reflexe pomocných jednotek francouzské armády v Alžírsku od r. 1962
Ondrová, Sára ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a vývojem pomocných jednotek francouzské armády harkas během alžírské války a dále analyzuje vnímání jejích členů (harkis) v alžírském prostředí od roku 1962, tedy od vyhlášení nezávislosti Alžírska, do současnosti. V prvních kapitolách se práce věnuje představení a vzniku pomocných jednotek v kontextu alžírské války. Text se zaměřuje na motivaci Alžířanů pro vstup do pomocných jednotek francouzské armády a zároveň na prostředky používané francouzskou armádou pro přesvědčení co největšího množství místního obyvatelstva pro zapojení se do jejích služeb. Následně je popsán osud členů pomocných jednotek v konečné fázi války a po vyhlášení příměří. V další kapitole je nastíněn vývoj samostatného Alžírska. Největší prostor je věnován charakteristice nově vzniklého režimu, konkrétně jeho propojení s vojenskými složkami státu a dále splynutí vládnoucí elity s Frontou národního osvobození, které přetrvává dodnes. Tato historická kapitola také zkoumá alžírské pojetí dějin a vliv tohoto fenoménu na vytvářený obraz bývalých členů pomocných jednotek francouzské armády v alžírské společnosti. V souvislosti s historickým vývojem Alžírska jsou popsány osudy bývalých členů pomocných jednotek, kteří po ukončení války ať už dobrovolně či nedobrovolně zůstali na půdě nově...
|
|
|
"Současná" krize multikulturalismu v Nizozemsku
Komárek, Martin ; Emler, David (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
V nizozemských všeobecných volbách v roce 2010 zaznamenal mimořádný úspěch populistický pravicový politik, kritik islámu a především muslimských imigrantů - Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV). Tento fakt posílil obavy o existence schopnosti ideálu multikulturní společnosti. Ačkoli bylo Nizozemsko dlouho považováno za jeden z mála evropských států, kde se oficiální obraz společnosti blížil ideální multikulturní představě, realita zdá se, byla poněkud odlišná Tato práce se kriticky zabývá několika obecně rozšířenými a pravděpodobně mylnými představami o nizozemském multikulturalismu. První z nich, v českém prostředí možná méně známou, je představa, že nizozemská multikulturní společnost je jakýmsi rozšířením odkazu pilířové společnosti. S takovouto ideou může být spojen i názor, že imigrantům bylo ze strany tehdejších vlád poskytnuto maximum možného prostoru, aby se integrovali do nizozemské společnosti. V mé práci se v první - teoretické - části zabývám institucionalizací islámu v nizozemské společnosti, v druhé části pak chronologickým vývojem samotné muslimské imigrace, který dále člením do čtyř specifických časových období - období zanedbání, období uvědomění a etnizace islámu, období stigmatizace a vyloučení a poslední období počátku nového milénia, které je specifické určitou...
|
|
|
Emigrace kulturních elit z vichistické Francie
Píchová, Marta ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Práce analyzuje emigrace kulturních elit během vichistického režimu ve Francii, tj. v letech 1940-1944. Zabývá se narůstající hrozbou nacistického režimu a řeší specifika politické situace ve Francii, která za druhé světové války zabraňovala emigraci. V tomto směru hraje zásadní roli přijetí proticizineckých opatření a přistoupení k internaci cizinců. Základem této práce je seznam osobností, který byl sestaven americkou organizací Emergency Rescue Committee, přičemž takto vymezená kulturní elita je sledována napříč celou prací. Autorka se zabývá situací v internačních táborech a způsoby úniků z těchto táborů, ale také komunitou umělců a intelektuálů v Marseille. Město Marseille se stalo místem setkávání kulturních osobností, protože bylo jediným přístavem, z kterého bylo možné opustit Francii. Cílem práce je definování tří únikových cest, které byly za války používány, přičemž nehraje roli, zda se jednalo o legální či nelegální způsob emigrace.
|
|
|
Přístup Francie k reformě institucí EU pod taktovkou prezidenta Chiraca
Vaidišová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce "Přístup Francie k reformě institucí EU pod taktovkou prezidenta Chiraca" analyzuje evropskou politiku Francie v letech 1995 - 2005, tedy od počátku vlády prezidenta Jacquese Chiraca do odmítnutí Ústavní smlouvy Francouzy v referendu, kdy fakticky evropská politika prezidenta Chiraca přestala existovat. Práce se zabývá zejména francouzským přístupem k reformě institucí Evropské unie a to hlavně reformou Evropské komise, Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a v případě smlouvy z Nice také Evropského soudního dvora. Tento přístup zkoumá bakalářská práce prizmatem mezivládních konferencí, předcházejících jednotlivým smlouvám upravujícím Maastrichtskou smlouva, jimiž jsou Amsterdamská smlouva, Niceská smlouva a Smlouva o ústavě pro Evropu. Každá tato konference je podrobena rozboru, který zahrnuje myšlenky a cíle, s kterými francouzská vyjednávací skupina na jednání přišla, co se reálně snažila tato skupina vyjednat, co se jí podařilo, z jakých požadavků musela eventuelně ustoupit, v čem musela učinit kompromis s ostatními státy a které požadavky se jí povedlo nechat zapracovat do textu smluv. Hlavním cílem této práce je zodpovědět otázku kontinuity či diskontinuity francouzské evropské politiky a určit, který z přístupů k evropským institucím převažoval.
|
|
|
Hlavní pilíře zahraniční politiky Chralese de Gaulla a jejich současná francouzská reflexe
Staňková, Olga ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Cílem této bakalářské práce je potvrdit či vyvrátit následující hypotézu, a totiž že gaullistická zahraniční politika stále do jisté míry, alespoň na úrovni inspirativní, ovlivňuje současné zahraničně-politické směřování Francie, ovšem její uplatňování je neuskutečnitelné vzhledem k zániku bipolárního světa. Tato práce nejprve analyzuje hlavní pilíře zahraniční politiky Charlese de Gaulla. Těmi byly: vztah k Evropě, Spojeným státům americkým a Východnímu bloku. První část klade důraz na období let 1958-1969, tedy dobu, kdy Charles de Gaulle zastával prezidentskou funkci. Ve druhé části práce prostřednictvím případové studie francouzské politiky vůči Německu hledá kontinuitu či diskontinuitu současné politické scény, v čele s neo- gaullistou Jacquesem Chiracem, s hlavními liniemi, sledovanými Charlesem de Gaullem. Druhá část stručně analyzuje postoje prezidentů působících v období mezi odchodem Charlese de Gaulla a nástupem Jacquese Chiraca, a poté se věnuje Chiracovu prezidentství, končícímu v roce 2007. Hlavními metodami této práce jsou analýza a případová studie.
|
|
|
Aféra Oradour sur Glane
Klingorová, Kamila ; Emler, David (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce Aféra Oradour sur Glane pojednává o sporu dvou francouzských regionů, který vyvolal proces v Bordeaux v roce 1953. Během druhé světové války byla limousinská obec Oradour sur Glane srovnána se zemí jednotkami SS. Na masakru se podíleli i alsaští vojáci násilně inkorporovaní do německé armády, tzv. "malgré-nous". V průběhu soudního procesu s vojáky podílejícími se na masakru vznikla aféra Oradour, tedy spor mezi regiony Alsaskem a Limousinem. Alsasko se během aféry postavilo na stranu "malgré-nous" proti oradourský pozůstalým reprezentovaným Limousinem. Každá strana bojovala o svou spravedlnost pomocí manifestací a nátlaku na politické představitele. V čele mobilizace proti soudnímu procesu a následné amnestii udělené "malgré-nous" francouzskou vládou stály na obou stranách asociace chránící práva alsaských vojáků odsouzených v Bordeaux a oradourských pozůstalých. Spor obou stran pokračoval až do roku 2004, kdy proběhlo 60. výročí masakru v Oradouru. Výroční ceremonie se konala v duchu usmíření obou stran, o kterém hovořili jak přítomní politici, tak novináři. Cílem bakalářské práce je zmapovat průběh aféry Oradour a ověřit, zda lze považovat 60. výročí masakru za konec sporu mezi "malgré- nous" a oradourskými pozůstalými.
|
host ::
RSS.