|
|
Sport v československém denním tisku mezi lety 1918 a 1928
Kalát, Ondřej ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá stav a vývoj československé sportovní žurnalistiky v rámci denního tisku mezi lety 1918 a 1928. Vychází ze studia pěti dobových deníků - Národních listů, Lidových novin, Národní politiky, Práva lidu a Českého slova. Vzhledem k nedostatku původní literatury jsou informace z těchto pět tiskovin základním zdrojem analýzy. Cílem bylo zjistit, jak často a jakým způsobem tehdy novináři psali o sportu a jestli se sportovní rubriky staly během zkoumaného období pevnou součástí tehdejších novin. Jednou z částí rozboru bylo i zjištění, kteří novináři do sportovních rubrik přispívali, a jestli se byla sportovní žurnalistika jejich jediným zaměřením. Rozbor se také zaměřuje na stav fotografií a inzerce v rámci sportovních rubrik a na vývoj zpravodajství z olympijských her. Součástí práce je i nastínění procesu vzniku sportovní žurnalistiky jako svébytného novinářského oboru od samotného jejího počátku až do roku 1918. Další část popisuje stav českého sportu mezi lety 1918 a 1928. V práci je také úsek, který charakterizuje mediální situaci v Československu v letech 1918-1928 se zaměřením na sportovní žurnalistiku a pozici profese sportovního novináře. Tato část se věnuje také sportovní fotografie v daném období.
|
|
|
Křetínského brašna, mediální obraz české fotbalové aféry
Jína, Pavel ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukšů, David (oponent)
Cílem této práce je popsat mediální obraz české fotbalové aféry, která začala v září roku 2012 předáním informací o řízení zápasů v první a druhé nejvyšší fotbalové lize. K předsedovi Fotbalové asociace České republiky Miroslavu Peltovi se dostaly z rukou majitele pražského týmu Sparta Praha Daniela Křetínského. Jako období je zvolen prvotní impuls aféry, a to zápas mezi Plzní a Spartou, jehož výsledek ovlivnil pokutový kop ve prospěch Plzně nařízený po nafilmovaném pádu Davida Limberského. Koncem období je 1. únor, den kdy disciplinární komise FAČR ukončila šetření a vyjádřila se v tom smyslu, že bude závěry vyvozovat až na základě výsledků šetření protikorupční policie, která se případem taktéž zabývala. Zkoumanými médii jsou ČTK, jakožto největší tisková agentura na českém mediálním trhu, deník Sport, jediný tištěný deník v České republice zaměřený výhradně na sport, a Aktuálně.cz, online zpravodajský deník se sportovní rubrikou vedenou reportérem Luďkem Mádlem, který byl už v roce 2005 odměněn cenou Novinářská křepelka za rozkrývaní korupce v českém fotbale.
|
|
|
Média spjatá s významnými cyklistickými závody
Jirků, Jakub ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Média spjatá s významnými cyklistickými závody" se zabývá rolí médií při zakládání nejstarších a nejvýznamnějších cyklistických závodů na světě. Hlavním kritériem pro výběr daného závodu bylo, aby se jeho první ročník odehrál před první světovou válkou. Práce pojednává o závodech ve Francii a Itálii. Obsahovou analýzou dobového tisku přibližuje, kterak fungovaly tehdejší redakce sportovních novin. Popisuje první roky historie vybraných závodů. Práce se zabývá zejména závody, které se konají dodnes a mapuje, jak se měnila role médií na jejich organizaci. Důležitou částí je pak popis médií, která vybrané závody organizovala. Nejdůležitější pro popis jsou údaje, kdy byl list založen, jaké závody organizoval a jak se měnil jeho náklad v závislosti zvýšeného zájmu o cyklistiku na počátku 20. století. U nejvýznamnějších novin, které stály za organizací závodů, jejichž význam vydržel až do dneška, jsou připojeny překlady původních zpráv, které reportovaly o prvních ročnících. Část práce je též věnována Českým zemím, kam se zprávy z nejdůležitějších závodů šířily třeba prostřednictvím časopisu Sport a hry. Práce neopomíjí i roli dalších subjektů na organizaci prvních závodů. Důležití pro ně byly i sponzoři zejména z cyklistického odvětví, kteří finančně na závody přispívali a dodnes...
|
|
|
Média spjatá s významnými cyklistickými závody
Jirků, Jakub ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Média spjatá s významnými cyklistickými závody" se zabývá rolí médií při zakládání nejstarších a nejvýznamnějších cyklistických závodů na světě. Hlavním kritériem pro výběr daného závodu bylo, aby se jeho první ročník odehrál před první světovou válkou. Práce pojednává o závodech ve Francii, Itálii, Belgii a ve Španělsku. U každé země osvětluje tamější politickou a socioekonomickou situaci v době vzniku závodů. Dále přibližuje první roky historie vybraných závodů. Práce se zabývá zejména závody, které se konají dodnes a mapuje, jak se měnila role médií na jejich organizaci. Důležitou částí je pak popis médií, která vybrané závody organizovala. Nejdůležitější pro popis jsou údaje, kdy byl list založen, jaké závody organizoval a jak se měnil jeho náklad v závislosti zvýšeného zájmu o cyklistiku na počátku 20. století. U nejvýznamnějších novin, které stály za organizací závodů, jejichž význam vydržel až do dneška, jsou připojeny překlady původních zpráv, které reportovaly o prvních ročnících. Část práce je též věnována Českým zemím, kam se zprávy z nejdůležitějších závodů šířily třeba prostřednictvím časopisu Sport a hry. Práce neopomíjí i roli dalších subjektů na organizaci prvních závodů. Důležití pro ně byly i sponzoři zejména z cyklistického odvětví, kteří finančně na závody...
|
|
|
Média spjatá s významnými cyklistickými závody
Jirků, Jakub ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Média spjatá s významnými cyklistickými závody" se zabývá rolí médií při zakládání nejstarších a nejvýznamnějších cyklistických závodů na světě. Hlavním kritériem pro výběr daného závodu bylo, aby se jeho první ročník odehrál před první světovou válkou. Práce pojednává o závodech ve Francii, Itálii, Belgii a ve Španělsku. U každé země osvětluje tamější politickou a socioekonomickou situaci v době vzniku závodů. Dále přibližuje první roky historie vybraných závodů. Práce se zabývá zejména závody, které se konají dodnes a mapuje, jak se měnila role médií na jejich organizaci. Důležitou částí je pak popis médií, která vybrané závody organizovala. Nejdůležitější pro popis jsou údaje, kdy byl list založen, jaké závody organizoval a jak se měnil jeho náklad v závislosti zvýšeného zájmu o cyklistiku na počátku 20. století. U nejvýznamnějších novin, které stály za organizací závodů, jejichž význam vydržel až do dneška, jsou připojeny překlady původních zpráv, které reportovaly o prvních ročnících. Část práce je též věnována Českým zemím, kam se zprávy z nejdůležitějších závodů šířily třeba prostřednictvím časopisu Sport a hry. Práce neopomíjí i roli dalších subjektů na organizaci prvních závodů. Důležití pro ně byly i sponzoři zejména z cyklistického odvětví, kteří finančně na závody...
|
|
|
Sport na stránkách českých specializovaných časopisů v období první republiky - rozvoj sportovní žurnalistiky v letech 1918-1938
Hoffmann, Martin ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Obsahem předkládané diplomové práce je rozvoj sportovní žurnalis<ky v období první republiky v Československu, tedy od vyhlášení samostatnos< v říjnu 1918 do uzavření mnichovské dohody v září 1938. Výzkum je zaměřený především na specializované všesportovní časopisy, přičemž jeho základ stojí na podrobném rozboru šes< nejvýznamnějších žurnálů - Slavistovi, Sportovní revue, Sportovního věstníku, Sportu, Staru a Rekordu. SoučásN textu je také představení klíčových novinářů a sportovních funkcionářů, kteří časopisy vytvářeli a výrazně Nm formovali sportovní žurnalis<ku jako svébytnou profesi. Jde především o šéfredaktory a klíčové redaktory zkoumaných <tulů - Karla Petrů, Josefa Fantu, Miloslava Josefa Horáčka, Ondřeje Sekoru a Ferdinanda Scheinosta. Nechybí ani přehled sportovních fotografů, jelikož i < měli na vývoj a úspěch specializovaných všesportovních časopisů nezanedbatelný podíl. Práce, která jako první ucelený text přináší širší pohled na všesportovní magazíny meziválečného období, sleduje také kooperaci, konkurenci a soupeření sportovních novinářů a jejich vliv na fungování českého sportu a jeho obrazu v zahraničí. Samostatnou kapitolou jsem věnoval také sportovní fotografii, která měla na úspěch všesportovních časopisů zásadní vliv a přinesl jsem pohled na její hlavně představitele.
|
|
| |
|
|
Odchod sportovních komentátorů z redakce Československé televize po zveřejnění seznamů spolupracovníků StB
Tylšar, Pavel ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Záruba, Robert (oponent)
Diplomová práce monitoruje přerod Československé televize ze státní na veřejnoprávní instituci během mediálně složitého období od pádu komunismu v listopadu roku 1989 do konce roku 1992. K pochopení souvislostí si všímá i vzniku ČST a nastiňuje funkce KSČ u jejího vývoje. Sleduje propojení mezi politicko-společenským vývojem ČSR a evolucí Čs. televize za totalitního režimu. Hlavní pozornost věnuje funkci tajných spolupracovníků KSČ ve společnosti a v institucích, seznamům spolupracovníků Státní tajné Bezpečnosti, a taky dodnes neověřeným Cibulkovým seznamům spolupracovníků StB. Na jejich protizákonné uniknutí z parlamentu přidává také pohled médií. Graduje odejitím sportovních komentátorů Ivana Niňaje v roce 1991 z ČST a Jána Lacka během hokejového šampionátu v roce 1992 z ČST - oba v televizi skončili kvůli jejich pozitivnímu lustračnímu osvědčení. Nakonec analyzuje Lackovy a Niňajovy dostupné archivní materiály. Klíčová slova Československá televize, sportovní redaktor, Seznamy spolupracovníků StB, Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB, slovenští komentátoři, Ivan Niňaj, Ján Lacko Název práce Odchod sportovních komentátorů z redakce Československé televize po zveřejnění seznamů spolupracovníků StB
|
|
|
Odchod sportovních komentátorů z redakce Československé televize po zveřejnění seznamů spolupracovníků StB
Tylšar, Pavel ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Záruba, Robert (oponent)
Diplomová práce monitoruje přerod Československé televize ze státní na veřejnoprávní instituci během mediálně složitého období od pádu komunismu v listopadu roku 1989 do konce roku 1992. K pochopení souvislostí si všímá i vzniku ČST a nastiňuje funkce KSČ u jejího vývoje. Sleduje propojení mezi politicko-společenským vývojem ČSR a evolucí Čs. televize za totalitního režimu. Hlavní pozornost věnuje funkci spolupracovníků KSČ ve společnosti a v institucích, seznamům spolupracovníků Státní tajné Bezpečnosti, a taky dodnes neověřeným Cibulkovým seznamům spolupracovníků StB. Na jejich protizákonné uniknutí z parlamentu přidává také pohled médií. Graduje odejitím sportovních komentátorů Jána Lacka a Ivana Niňaje z ČST v roce 1992 během hokejového mistrovství světa kvůli jejich pozitivnímu lustračnímu osvědčení. Nakonec analyzuje Lackovy a Niňajovy dostupné archivní materiály. Klíčová slova Československá televize, sportovní redaktor, Seznamy spolupracovníků StB, Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB, slovenští komentátoři, mistrovství světa v hokeji 1992, Jan Lacko, Ivan Niňaj Název práce Odchod sportovních komentátorů z redakce Československé televize po zveřejnění seznamů spolupracovníků StB
|
|
|
Práce hokejového reportéra v československém tisku v letech 1967 - 1969
Repáňová, Michala ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Ve své práci se věnuji okolnostem výkonu povolání hokejového reportéra v letech 1967 - 1969. Ke zpracování tohoto námětu mne přivedl zájem o práci sportovních komentátorů a zároveň výročí 50 let od okupace a od tzv. "hokejových událostí". Ve své práci se snažím oba tyto náměty spojit a zmapovat. Zaměřuji se na to, jak se zmíněné politické skutečnosti odrazily na výkonu povolání hokejového reportéra, a to především ve způsobu referování o zápasech proti sovětskému svazu. Práce je složena ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji popisu historických okolností, postupnému vývoji soupeření týmů Československa a Sovětského svazu a profesi novináře v dané době. V praktické části analyzuji hokejové zpravodajství denního tisku, konkrétně titulů Mladá fronta, Československý sport, Rudé právo a časopisu Stadión. Zkoumám, jak vypadalo referování o zápasech světových šampionátů a zjišťuji, zda se v průběhu politických změn nějakým způsobem měnilo. Práce je doplněna výpovědí pamětníků, pánů Přemysla Hrubého, Miloslava Jenšíka a Petra Turka, kteří byli ve sledovaném období aktivními novináři a popsali fungování každodenní praxe ve sportovním oddělení. Vzpomínky na reportéry dodal bývalý hráč národního týmu Československa Jan Gusta Havel, který byl tehdy úspěšným hokejistou a s reportéry...
|
host ::
RSS.