|
|
Ptačí malárie vlaštovky obecné
Krausová, Simona ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Ptáci migrující na dlouhé vzdálenosti se mohou setkat se širokým spektrem parazitů. V rámci jednoho druhu různé populace často využívají různé migrační trasy a mohou i zimovat na odlišných lokalitách. Lze předpokládat, že jedinci využívající různé migrační cesty by měli být nakaženi odlišnými parazity. Pro studium vztahu migrace a distribuce parazitů jsme zvolili kosmopolitně rozšířenou vlaštovku obecnou (Hirundo rustica) a ptačí malárie. Vlaštovky migrují na dlouhé vzdálenosti různými migračními směry a některé populace u nich nemigrují vůbec, jsou residentní. Vlaštovka je proto vhodným modelovým druhem pro zodpovězení otázek, zda jsou populace využívající různé migrační cesty nakaženy odlišnými parazity a zda je u populací migrujících na velkou vzdálenost větší diverzita parazitů než u populací residentních. Malarické linie rodu Plasmodium a Haemoproteus byly detekovány za pomoci nested PCR a sekvenování. Analýzováno bylo 1242 vzorků z 8 různých lokalit z USA, Evropy a Asie. Detekovali jsme 24 různých linií malárií. Z 16 linií patřících do rodu Plasmodium byly 4 linie nové a z 6 linií patřících do rodu Haemoproteus byly nové 3 linie. Prevalence byly nízké (většinou do 20 %) u všech populací. Residentní populace byly zcela bez nákaz. Vlaštovky z USA byly infikovány unikátními liniemi, které se...
|
|
|
Proměny půdního krytu a reliefu v důsledku zvýšené dynamiky erozně akumulačních procesu na vybraných lokalitách.
Votýpka, Jan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Proměny půdního krytu a reliéfu v důsledku zvýšené dynamiky erozně akumulačního procesu na vybraných lokalitách Abstrakt Koluvizemě vznikají akumulací materiálu v důsledku zvýšené intenzity erozní činnosti. Jsou spojeny se specifickou pozicí v reliéfu, nachází se v místech akumulace erodovaného materiálu. Nejčastěji se vyskytují při úpatích svahů. Koluvizem se vyznačuje hloubkou akumulovaného horizontu > 25 cm a také velkým množstvím organického materiálu pohřbeného v ní. Ve své práci se zabývám charakteristikou koluvizemí ve 3 lokalitách s různými převládajícími půdními typy. Cílem práce je také vymodelování původního tvaru reliéfu před počátkem erozního procesu. Klíčová slova: koluvizem, eroze půdy, akumulace půdy, využití půdy, digitální model reliéfu (DMR)
|
|
|
Vývoj pohlavních znaků u flebotomů
Pavlasová, Michaela ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium vývoje pohlavních znaků u flebotomů a vliv velikosti těla na některé determinační znaky, a je proto rozdělena na dva tématické okruhy. První tematická část této práce je věnována rotaci vnějších genitálií samců vybraných podrodů flebotomů a jejich zástupců: Adlerius (Phlebotomus arabicus), Larroussius (Phlebotomus orientalis a Phlebotomus tobbi), Euphlebotomus (Phlebotomus argentipes), Paraphlebotomus (Phlebotomus sergenti), Phlebotomus (Phlebotomus papatasi), Lutzomyia (Lutzomyia longipalpis) a Sergentomyia (Sergentomyia schwetzi). V této části byla zjišťována a porovnávána doba trvání rotace genitálií u uvedených druhů. Byla rovněž měřena doba od vylíhnutí dospělců po začátek rotace a závislost doby rotace na denní době líhnutí dospělců. Doby trvání rotace včetně časů od začátku rotace se u některých podrodů výrazně lišily, od S. schwetzi s nejkratší průměrnou dobou rotace 12 hodin až po P. sergenti s nejdelší průměrnou dobou rotace 32 hodin. Dále byly srovnávány rotace u dvou druhů v rámci podrodu Larroussius: P. orientalis a P. tobbi. I zde se doby trvání rotace výrazně lišily, což nepotvrzuje, že by rotace byly specifické pro daný podrod. Byl také sledován vliv teploty na dobu trvání rotace u P. papatasi při 20 a 25 řC, přičemž rozdíly v dobách nebyly významné...
|
|
|
Peritrofická matrix krevsajícího dvoukřídlého hmyzu.
Homola, Miroslav ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Peritrofická matrix je nebuněčný extracelulární obal, který odděluje střevní epitel od trávené potravy. V trávicím traktu živočichů plní nejrůznější funkce: chrání střevní epitel před mechanickým poškozením a toxickými látkami, zlepšuje funkci trávení a především pomáhá chránit epitel střeva před patogeny. Posledně zmiňovaná funkce je dle některých hypotéz hlavním důvodem výskytu této struktury napříč živočišnou říší. Peritrofická matrix se vždy skládá z chitinového základu, který může být organizován třemi základními způsoby (náhodné, čtverečné a hexagonální). Chitinová vlákna dodávají peritrofické matrix pevnost a pružnost. Na tuto chitinovou mřížku jsou navázány nejrůznější proteoglykany a proteiny s velmi variabilní glykosilací. Tyto proteiny - peritrofiny - určují velikost pórů v peritrofické matrix a udávají tak její prostupnost pro nejrůznější molekuly, především pro trávicí enzymy. Tato bakalářská práce se blíže zabývá peritrofickou matrix u hmyzu sensu stricto - šestinozí (Hexapoda) se zvláštním zaměřením na krevsající dvoukřídlé (Diptera). V jednotlivých kapitolách budou blíže popsány názory na její nomenklaturu, výskyt v rámci živočišné říše, typy tvorby, složení, indukce tvorby, proces vzniku a zániku a především funkce, které peritrofická matrix plní v zažívacím traktu hmyzu, především na...
|
|
|
Viry přenášené flebotomy
Nedvědová Cvanová, Lucie ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Flebotomové (Diptera: Psychodidae) jsou významní v humanní i veterinární medicíně jako přenašeči protozoárních, bakteriálních i virových nákaz. Práce se zabývá viry přenášenými flebotomy, jejich výskytem, příznaky onemocnění a cyklem v přírodě. Tyto viry jsou přenášeny flebotomy rodů Phlebotomus, Lutzomyia a Sergentomyia a vyskytují se na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Lze je zařadit do čtyř čeledí, Bunyaviridae, Rhabdoviridae, Reoviridae a Flaviviridae, nejrozšířenější a nejznámější zástupci patří do čeledi Bunyaviridae a rodu Phlebovirus. Některé tyto viry způsobují pouze horečnatá onemocnění podobná chřipce, jiné mohou vyvolat vážná onemocnění doprovázená meningoencefalitidou (např. Toscana virus), u jiných nebyl vliv na obratlovce doposud prokázán. U většiny zástupců nebyl doposud odhalen zvířecí rezervoár.
|
|
|
Flebotomové jako hostitelé jedno a vícehostitelských trypanosomatid
Vondráček, Oldřich ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Kateřina (oponent)
Flebotomové jsou krevsající dvoukřídlí, kteří jsou významnými přenašeči různých patogenů, zejména leishmanií (Trypanosomatida, Leishmaniinae). Kromě leishmanií však přenášejí i řadu dalších parazitů a jsou považováni za přenašeče trypanosom a hostitele některých jednohostitelských trypanosomatid. Tato diplomová práce se věnuje výskytu a vývoji jedno- a vícehostitelských trypanosomatid (mimo rod Leishmania) ve flebotomech. Experimentálně jsme studovali nákazy různých druhů flebotomů a komárů dvěma druhy trypanosom a jednohostitelským parazitem druhu Strigomonas galati. Všechny tři studované druhy trypanosomatid byly isolovány z flebotomů. Dále se práce zabývá přenosem obou druhů trypanosom z flebotomů na obratlovčí hostitele a přenosem jednohostitelského druhu mezi hmyzími hostiteli a také morfologickými změnami buněk parazitů během vývoje v kultuře a ve hmyzím a obratlovčím hostiteli.
|
|
|
Způsoby vývoje leishmanií ve flebotomech
Nováková, Julie ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat způsoby vývoje leishmanií (rod Leishmania) ve flebotomech (Phlebotominae). Tři hlavní skupiny leishmanií (podrody Leishmania, Viannia a Sauroleishmania) se ve svých vektorech vyvíjejí mírně odlišnými způsoby, z nichž nejméně známý je vývoj sauroleishmanií. Vývoj podrodu Leishmania ve flebotomovi je lokalizován výhradně do mesenteronu a stomodea, zatímco druhy podrodu Viannia se vyskytují i v proctodeu (byť nezbytnost této fáze pro dokončení vývoje a nákazu obratlovčího hostitele je zpochybňována) a podrod Sauroleishmania se dle většiny dostupných informací vyvíjí výhradně v proctodeu. Poměrně málo prozkoumaným rodem, co do jeho vývoje v přenašeči, je rovněž rod Endotrypanum, který dle fylogenetických dat tvoří vnitřní skupinu leishmanií. Ve své bakalářské práci shrnuji dosavadní poznatky týkající se typů vývoje leishmanií ve flebotomech a možných příčin vedoucích k tomuto vývoji.
|
|
|
Rozlišení parous a nulliparous samic u krevsajícího nematocerního hmyzu
Mračková, Marie ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Nematocera (dlouhorozí) patří mezi dvoukřídlé (Diptera), jedné z nejpočetnějších a celosvětově nejrozšířenějších skupin hmyzu. Mnozí krevsající zástupci jsou nejenom obtížní trapiči, ale i přenašeči řady nebezpečných patogenů. První část této bakalářské práce shrnuje informace o rozmnožovací soustavě, sání krve, autogenii a vývoji vajíček krevsajících zástupců, které jsou mj. nezbytné pro pochopení problematiky přenosu onemocnění. Stěžejní částí předložené práce je shrnutí poznatků a metod sloužících k rozlišení samic parních (parous; tedy těch, které již kladly) a nuliparních (nulliparous), a to u čtyř medicínsky a veterinárně důležitých skupin nematocerního hmyzu: komárů (Culicidae), muchniček (Simuliidae), flebotomů (Phlebotominae) a tiplíků (Ceratopogonidae, rod Culicoides). Znalost parity samic je důležitá pro epidemiologické i ekologické studie, protože pouze parní samice, které již sály na potencionálně nakažených hostitelích, slouží jako zdroj infekce a mohou se zapojit do přenosu patogenů. Největší pozornost je věnována čeledi Culicidae, protože právě od metod používaných u komárů se odvíjí metody i pro jiné skupiny. Některé z postupů, jako například počítání folikulárních dilatací nebo stav tracheol v ováriích, jsou používané u většiny ze studovaných skupin, jiné, jako např. zbarvení...
|
|
|
Phylogeography and ecology of the Cimex species (Heteroptera: Cimicidae) in Europe; the evolution of taxa and specialization of hosts
Balvín, Ondřej ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Hypša, Václav (oponent) ; Votýpka, Jan (oponent)
U parazitických organismů lze pro jejich komplexní vztah s hostitelem nalézt neobvyklé a zajímavé mechanismy diverzifikace a speciace. Štěnice rodu Cimex (Heteroptera: Cimicidae) jsou jedna z obligátně ektoparazitických krevsajících skupin hmyzu. Na rozdíl od většiny ektoparazitů štěnice zaujaly strategii skrytého života v úkrytu hostitele, jehož tělo využívají pouze k potravě a transportu. Výhodu vyhnutí se konkurenci s jinými ektoparazity vyvažuje potřeba zvláště stabilního zdroje potravy, pro nějž si štěnice vybírají sociální hostitele žijící v koloniích. Nejčastějšími a také původními hostiteli štěnic jsou netopýři. Spektrum hostitelů jednotlivých druhů je často spíše široké. Morfologická analýza skupiny druhů Cimex pipistrelli ovšem prokázala rozdíly mezi štěnicemi z různých druhů netopýrů a poukázala tak na potřebu určité míry adaptace na jednotlivé hostitele. Mitochondriální DNA ale rozdíly v morfologii nereflektovala. Takto podmíněná morfologická variabilita zřejmě stála za popisem celkem tří evropských druhů skupiny C. pipistrelli, z nichž dva byly prokázány za neplatné. Štěnice jsou schopné sát na hostitelích značně vzdálených od zástupců jejich obvyklého hostitelské spektra. Dlouhodobé přežití ale vyžaduje velkou míru přizpůsobení, jehož vývoj může být v konfliktu s tokem genů z populací...
|
|
|
Psí babesióza v Evropě
Majerová, Karolina ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Široký, Pavel. (oponent)
Babesióza je parazitické onemocnění mnoha druhů zvířat a také lidí, charakteristická destrukcí erytrocytů a příznaky podobnými malárii. Jejími původci jsou prvoci rodu Babesia, patřící ke kmeni Apicomplexa. Psí babesióza je závažné veterinární onemocnění, které se šíří do nových oblastí v Evropě a dá se zařadit mezi tzv. emerging infectious diseases. Nejčastějším původcem psí babesiózy v Evropě je prvok Babesia canis, jehož vektorem je klíště piják lužní (Dermacentor reticulatus). Areál rozšíření pijáka lužního se v Evropě během posledních desetiletí výrazně zvětšil, zřejmě v důsledku klimatických změn, a to směrem na sever a ve střední Evropě také na západ. Výskyt psí babesiózy v nových oblastech, který je dobře zdokumentován ve střední a severní Evropě, je umožněn právě šířením klíštěte D. reticulatus, i když roli může hrát více faktorů.
|
host ::
RSS.