|
|
Molekulárně modelovací studie potenciálních inhibitorů acetylcholinesterasy.
Kratochvíl, Jakub ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Marek, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická chemie kontrola léčiv Vedoucí práce: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Diplomant: Jakub Kratochvíl Název diplomové práce: Molekulárně modelovací studie potencionálních inhibitorů acetylcholinesterasy. Tato práce se zabývá využitím molekulárního dockingu pro ověření schopnosti vybraných látek inhibovat enzymy acetylcholinesterasu a butyrylcholinesterasu. Jako ligandy vázající se do aktivního místa enzymu byly vybrány známé inhibitory AChE (donepezil, takrin, galanthamin, huperzin A), u kterých byla ověřena jejich aktivita. Dále byly zkoumány látky s určitým inhibičním potenciálem, který byl ve většině případů potvrzen. Pro studie byly použity známé struktury cholinesteras z lidského organismu a dále z Parejnoka kalifornského (Torpedo californica). Samotná experimentální část probíhala na PC s pomocí programů MGL Tools, PyMOL, Chimera a Autodock Vina.
|
|
|
In silico screening of SIRT6 inhibitors
Kučera, Tomáš ; Doležal, Martin (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Název práce: In silico screening inhibitorů SIRT6 Autor: Tomáš Kučera Katedra: Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Vedoucí diplomové práce: prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D. Školitel-specialista: Maija Lahtela-Kakkonen, Ph.D. Abstrakt: SIRT6 je nazýván NAD-dependentní protein deacetylasa sirtuin-6 a je členem proteinové rodiny sirtuinů. Moduluje acetylaci histonu H3 (klinicky důležitých Lys9 a Lys56). SIRT6 je zajímavým cílem léčiv vzhledem k jeho roli při replikaci DNA, glykolýze a zánětu - proto je vývoj inhibitorů SIRT6 významný v souvislosti s diabetes mellitus, artritidou a rakovinou. Cílem práce bylo najít nové molekuly inhibující deacetylační aktivitu SIRT6 za využití metod výpočetní chemie a molekulového modelování. Snažili jsme se najít zejména nové struktury, které by bylo možné optimalizovat v dalších fázích cesty za léčivem. Jako vstupní data bylo použito 9 inhibitorů a krystalová struktura SIRT6 (PDB kód 3K35). Ze skupiny metod založených na ligandech byly vybrány farmakofor a chemická podobnost, z metod založených na struktuře to pak byl molekulový dock- ing. Farmakofor byl definován po strukturálním srovnání čtyř známých ligandů a testován na souboru ligandů a neligandů. Jako vzor...
|
|
|
Příprava a hodnocení lipidických nanočástic jako nosičů léčiv
Kučerová, Kateřina ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitelé: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: Mgr. Jana Kubačková Posluchač: Kateřina Kučerová Název diplomové práce: Příprava a hodnocení lipidických nanočástic jako nosičů léčiv Pevné lipidové nanočástice (SLN) a nanostrukturované lipidické nosiče (NLC) jsou slibnými systémy pro doručování léčiv. Jejich schopnost enkapsulovat jak lipofilní, tak hydrofilní molekuly a biokompatibilita a biodegradovatelnost použitých lipidů z nich činí vhodnou alternativu pro již zavedené nosiče léčiv. Cílem této práce bylo stanovit vhodné poměry jednotlivých lipidů a surfaktantů, které povedou k tvorbě částic s vhodnými vlastnostmi (zejména redukce velikosti a polydisperzity částic, vysoký absolutní zeta-potenciál), dále studovat stav a termodynamické chování částic a použitých lipidů a zkoumat enkapsulační efektivitu pro léčivo. K přípravě nanočástic byla využita metoda nanoprecipitace s kyselinou stearovou jako pevným lipidem, v případě přípravy NLC byl použit isopropylmyristát jako tekutý lipid. Jako nejlepší volba pro zisk částic o zamýšlených charakteristikách se jevilo použití Kolliphoru® P 188 jako surfaktantu a Spanu® 20 jako ko-surfaktantu. Ukázalo se, že s nižšími použitými koncentracemi surfaktantu...
|
|
|
Příprava polymerních farmaceutických nanočástic: optimalizace procesu
Bárta, Michal ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Michal Bárta Název diplomové práce: Příprava farmaceutických nanočástic: optimalizece procesu Farmaceutické, polymerní nanočástice fungují mimo jiné jako nosiče léčiv. Unikátní jsou nejen díky subcelulární velikosti, ale také protože jsou biodegradabilní a biokompatibilní. Výhodou je možnost připravy selektivních částic, které jsou schopny kontrolovaně a dlouhodobě uvolňovat léčivo. K tvorbě polymerních nanočástic se používají metody přípravy z hotových polymerů nebo polymerací z monomerů. Cílem této práce byla optimalizace procesu tvorby polymerních nanočástic a studování vlivu použitého rozpouštědla. Využívalo se metody odpařování rozpouštědla a nanoprecipitace. Sledovanými parametry byla velikost výsledných částic, jejich polydisperzita a zeta potenciál. Granulometrické a elektrické vlastnosti částic byly měřeny na přístroji Zetasizer ZS 90. Měření dokázalo, že pro přípravu malých nanočástic s nízkou polydisperzitou a dostatečnou stabilitou je vhodnější použít metodu nanoprecipitace. Z výsledků granulometrické analýzy nanočástic připravených metodou odpařování je zjevné, že menší částice poskytují převážně větvené polymery . Jako nejlepší rozpouštědlo se...
|
|
|
Optimalisation of preparation of biodegradable nanocarriers of drugs
Kvasnicová, Lucia ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Kandidát: Mgr. Lucia Kvasnicová Vedúci rigoróznej práce: PharmDr. Ondřej Holas Ph.D. Názov práce: Optimalizácia prípravy biodegradovateľných nanonosičov liečiv Teoretická časť bola venovaná jednotlivým druhom nanočastíc, obzvlášť tým, ktoré boli pripravené z poly(α-hydroxy kyselín). Ďaľšie kapitoly boli venované metódam ich prípravy - a to buď už z predom pripravených polymérov, alebo z priamo polymerizovaných monomérov a využitím nanočastíc v zdravotníctve. Experimentálna časť bola zameraná na optimalizovanie prípravy rôznych derivátov poly(mliečnej-ko-glykolovej kyseliny) (PLGA) pomocou nanoprecipitačnej metódy medikovaných modelovým liečivom. Ako modelové liečivo bol použitý Rhodamin B a ako stabilizátor bol použitý poloxamer Pluronic® F127 v rôznych koncentráciach. V experimente bola meraná veľkosť daných nanočastíc, ich polydisperzitný index (PDI) a zeta potenciál. Taktiež bola zisťovaná aj výťažnosť, enkapsulačná efektivita a relatívna enkapsulačná efektivita. Podľa výsledkov bolo preukázané, že acetón bolo vhodnejšie rozpúšťadlo ako acetonitril. Ako najvhodnejšia navážka polyméru sa ukázala 20 mg, kedy hodnoty PDI boli menšie ako 0,2 a veľkosť nanočastíc bola od 100 nm do 300 nm a teda tieto vzorky...
|
|
|
Formulace lyofilizovaných tablet pro bukální aplikaci vakcín.
Vuová, Ngoc Lien ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Školitel: Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Posluchač: Ngoc Lien Vuová Název diplomové práce: Formulace lyofilizovaných tablet pro bukální aplikaci vakcín Slizniční vakcinace je velmi atraktivním způsobem aplikace vakcín s výhodou indukce jak systémové, tak i lokální imunity. Cílem této diplomové práce byl návrh složení lyofilizovaných tablet pro bukální aplikaci modelové vakcíny Bordetella pertusis. Požadovanými vlastnostmi bylo snadné vyjmutí z blistru, pevnost a vyhovující vzhled, vhodná chuť a mukoadhezivita lyofilizované tablety. Vlastnosti pomocných látek a lyofilizátů byly hodnoceny pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie, měření osmolality a pH; byly sledovány mechanické vlastnosti a rozpadavost tablet. Z řady použitých pomocných látek a jejich kombinací bylo nejlepších výsledků dosaženo použitím dextranu 40 jako hlavní složky, pro modifikaci vlastností je vhodný přídavek rybí želatiny, karagenanu iota a makrogolu 300. Lyofilizáty obsahující trehalosu, mannitol a povidon 25 neměly vhodné vlastnosti. Lyofilizované tablety obsahující karagenan iota jako vhodnou alternativu rybí želatiny v kombinaci s dextranem a makrogolem měly nejlepší vlastnosti.
|
|
|
Hodnocení reologických vlastností krémů s terbinafin-hydrochloridem
Stehlíková, Dagmar ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Dagmar Stehlíková Konzultant: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Název práce: Hodnocení reologických vlastností krémů s terbinafin-hydrochloridem Cílem rigorózní práce bylo hodnocení reologických vlastností krémů s terbinafin- hydrochloridem v různé fázi formulace generického přípravku pomocí vhodně zvolené testovací metodiky a srovnání s originálním přípravkem Lamisil 10 mg/g crm. (GlaxoSmithKline), který byl zadán jako standard. Teoretická část práce se zabývá charakterizací generických přípravků, farmaceutickou a terapeutickou ekvivalencí. Jsou prezentovány testy vhodné pro měření tokových vlastností polotuhých přípravků a metody vyhodnocení. Jsou shrnuty vlastnosti terbinafin-hydrochloridu a proces vývoje generických polotuhých formulací. Testování bylo realizováno při teplotě 25 řC na rotačním reometru Kinexus Pro+ za použití geometrie kužel-deska. Tokové vlastnosti krémů byly hodnoceny nerovnovážnými tokovými a viskozitními křivkami, které byly analyzovány mocnniným a Herschel-Bulkely modelem. Byl vyjádřen koeficient konzistence, index tokového chování a mez toku. Tixotropní chování bylo popsáno plochou hysterezní smyčky a mírou obnovy struktury krému při krokovém tixotropním testu. Na...
|
|
|
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Moravcová, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
|
|
|
Příprava polymerních fluorescenčních nanočástic
Širajová, Daniela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Daniela Širajová Názov diplomovej práce: Príprava polymérnych fluorescenčných nanočastíc Nanočastice založené na biodegradovateľných polyesteroch sú široko využívanou platformou pre cielené dodanie liečiv a ich následné riadené uvoľňovanie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo pripraviť a optimalizovať prípravu polymérnych nanočastíc s fluorescenčným farbivom ako modelovou látkou. Na prípravu nanočastíc bola použitá metóda nanoprecipitácie. Hodnotili a porovnávali sa nanočastice pripravené z dvoch druhov polymérov PLGA (COOH terminovaný a esterom terminovaný). Na optimalizovanie prípravy bola použitá povrchovo aktívna látka a stabilizátor v rôznych koncentračných pomeroch. Povrchovo aktívnou látkou bol cholát sodný v koncentráciách 0,1%, 0,5%, 1%, 2% a 5%. Nanočastice boli stabilizované poloxamérom Pluronic F-127 v koncentráciách 0,1%, 0,5% a 1%. Nanočastice sa porovnávali z hľadiska enkapsulačnej efektivity, veľkosti častíc a zeta potenciálu. V disolučnom experimente sa hodnotilo a porovnávalo množstvo uvoľneného fluoresceínu v závislosti na čase (48 hodín), ktorý prebiehal s PLGA zakončeným kyselinou a cholátom sodným v koncentráciách 0,1 % a 2 %....
|
|
|
Development and characterization of modified polysulfone hemodialysis membranes by means of immobilized neutrophil elastase inhibitors
Morgošová, Kristína ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Univerzita Porto Farmaceutická fakulta Katedra chemických věd Katedra biologických věd Kandidát: Kristína Morgošová Školitel: doc. PharmDr. Radim Kučera, Ph.D. Konzultanti: prof. Maria da Conceição Branco da Silva, Ph.D. prof. Maria Alice dos Santos Silva Gomes Martins, Ph.D. Susana Maria Santos Rocha, Ph.D. Název diplomové práce: Vývoj a charakterizace polysulfonových hemodialyzačních membrán modifikovaných inhibitory neutrofilní elastázy. Chronické onemocnění ledvin představuje velkou zdravotní a finanční zátěž, hlavně z důvodu nákladné renální substituční terapie a přidružené léčby. Jeho poslední stádium je spojeno s vysokou morbiditou a mortalitou, což je obvykle zapříčiněno kardiovaskulárními komplikacemi. U pacientů s chronickým onemocněním ledvin je často přítomen chronický zánět, který je zesílen dlouhodobým opakujícím se intra-dialytickým kontaktem mezi krví a hemodialyzační (HD) membránou a dále přispívá k rozvoji aterosklerózy. Kontakt s umělým materiálem HD membrán vede k oxidačnímu stresu a aktivaci neutrofilů uvolňujících neutrofilní serinové proteázy, jako například lidskou neutrofilní elastázu. Pacienti na hemodialýze často vykazují zvýšenou hladinu volné neutrofilní...
|
host ::
RSS.