|
| |
|
|
Význam monitorování návštěvnosti pro chráněná území na příkladové studii v NPR Vůznice
Skalková, Petra ; Patzelt, Zdeněk (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Chráněná území, která dnes pokrývají 11 % plochy zemského povrchu (Rodrigues et al., 2004), hrají zásadní roli v cestovním ruchu a navštěvuje je čím dál více návštěvníků (Buckley, 2003). Řada chráněných území byla vyhlášena pro ochranu druhů a přírodních stanovišť, aby se zabránilo disturbanci a degradaci stanovišť návštěvníky (Kelly et al., 2002; Boo, 1990). Tato diplomová práce pojednává o monitoringu turismu a hodnocení vlivu ilegální návštěvnosti na Národní přírodní rezervaci Vůznice. Proto jsem se v této studii zaměřila na 3 hlavní celky. Za prvé na vegetaci - kdy jsem zmapovala zvláště chráněné druhy rostlin a vyhodnotila cennost biotopů v ArcGis. Za druhé na zhodnocení vlivu na ptactvo a dále na monitoring turismu. Cennost biotopů se zde prolíná a velmi cenné biotopy se nachází především v údolí NPR Vůznice, tedy i kolem cest. Naproti tomu méně cenné biotopy jsou nepravidelně rozprostřeny. Při monitorování zvláště chráněných rostlin jsem v oblasti nalezla 11 druhů rostlin chráněných zákonem. Ze zvláště chráněných druhů se v oblasti kolem cest nachází bledule jarní Leucojum vernum, měsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva, či lilie zlatohlavá Lilium martagon a větší podíl významných druhů se nachází mimo cesty ve svazích, a to např. tařice skalní Aurinia Saxatilis, třemdava bílá Dictamnus albus a...
|
|
|
Vybrané aspekty turistiky a udržitelného rozvoje v Národním parku Šumava a v Národním parku Podyjí z pohledu tří skupin respondentů
Staňková, Jindřiška ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Plesník, Jan (oponent) ; Třebický, Viktor (oponent)
5. Závéry Podle celkolrych výsledků průzkumu je možné shrnout, Že oba dva sledované národní parky se Iišily vzhledem k charakteru turistiky na jejich úzenrí. Dlouhodobé a opakované návštěvy převaŽovaly na Šumavě vroce 1998 i vroce 2003, zatímco vPodyjí vroce 2000 byla absolutní převaha prvně přijiždějících návštěvníků, kteří zůstávali jeden den. Intenzita turistického ruchu byla nímána rušivě zejména místnínri obyvateli v obou sledovaný'ch letech na Šunlavě a i v NP Podyjí zazniva|y vůči intenzitě turistického ruchu negatiní hlasy mísmÍch ob}.Valct oproti názorurn trrristťr.Počet turistů na Šumavě byI vnímán skupinami respondentůjako rostoucí v obou sledovaných letech. Proto by v obou národních parcích měla být změřena a vyhodnocena nosná kapacita úzenrí, aby se předešlo či nedocházclo k negativním vlivůnr nadměrného turistického zatižení' Mezí názory a postoji místních obyvatel na Šumavě vroce 1998 a vPodyjí vroce 2000 bylo statisticky prokázáno více rozdílů nežli mezi oběma pozorováními na Sumavě. Bylo prokázáno, Že místní obyvatelé obou sledovaných oblastí nebyli zaměstnáni ve sluŽbách vázaných na cestovní ruch ani přímo nepodnikali v turistickénl ruchu. Místní obyvatelé se také nepodíleli na udrŽitelném rozvoji obou území. Více negatir'rrích názorů místních obyvatel na národní park bylo zjištěno na...
|
|
|
Udržitelnost kiteboardingu: Vytvoření sady indikátorů k hodnocení environmentálních dopadů kiteboardingových výrobců
Heuer, Dan ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
9 Abstrakt Tato práce se zabývá udržitelností kiteboardingu a především výrobou vybavení pro tento vodní sport. Cílem výzkumu bylo vytvořit sadu specializovaných indikátorů, které umožní kiteboardingovým firmám monitorovat jejich dopady na životní prostředí. Nejdříve autor zmapoval dosavadní vědecké poznání o tomto mladém sportu. Dále byla rozebrána udržitelnost příbuzných sportů jako surfing, windsurfing a wakeboarding. Zde vyšlo najevo, že značným problémem těchto aktivit jsou materiály používané pro výrobu sportovních pomůcek. Další negativní dopady způsobují hromadné akce a turistika. Metodou porovnání byla vybrána iniciativa GRI, aby poskytla základní sadu indikátorů. Tyto indikátory byly následně upravovány tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám kiteboardingového průmyslu. Zároveň však byly vytvořeny úplně nové indikátory a nehodící se vyřazeny. Změny byly založeny na analýze CSR reportů velkých sportovních firem, analýzy negativních dopadů kiteboardingu, surfingu a windsurfingu na životní prostředí a rozhovorech se samotnými výrobci vybavení pro kiteboarding. Konečná podoba byla nakonec pojmenována jako Kiteboarding Indicators for Threats to Environment (KITE) a otestována v jedné z kiteboardingových firem. Z práce vyplývá, že kiteboarding představuje pro životní prostředí určité riziko. Avšak nyní...
|
|
|
Aplikace metodiky Národních účtů ekologické stopy a biokapacity pro zemědělskou produkci na základě národních dat
Corlannová, Lenka ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Cílem této práce je porovnat Národní účty ekologické stopy a biokapacity pro Českou republiku podle globálních dat a dat dostupných v České republice v kategoriích orné půdy a pastvin za rok 2007, a dále porovnat tyto účty pro Českou republiku podle národních dat za roky 2007 a 2013. K výpočtu ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin v České republice jsem použila metodiku vyvinutou organizací Global Footprint Network. Podle národních dat je ekologická stopa orné půdy ČR nižší než podle globálních dat, ekologická stopa pastvin je vyšší. Ekologická stopa orné půdy i pastvin ČR je podle národních dat v r. 2013 nižší než v r. 2007. Práce umožňuje porovnat výpočet ekologické stopy a biokapacity orné půdy a pastvin z různých zdrojů dat a také zohledňuje aktuální data z r. 2013. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vodní stopa kravského mléka pro dva typy hospodářství v Libereckém kraji
Hojcsková, Daniela ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Vodní stopa je mnohorozměrný indikátor, který byl vytvořen se záměrem kvantifikovat celkový objem vody využité člověkem pro různé účely. Pomocí vodní stopy je možné určit objem a druh vody, která byla přímo i nepřímo využita během výroby produktu v daném místě a čase. Data o vodních stopách produktů se využívají také při hodnocení mezinárodního obchodu se zbožím (koncept virtuální vody sloužící pro analýzu vývozu zátěže vodních zdrojů ze země, která dováží produkty náročné na vodu). Největší množství vody je globálně využíváno pro zemědělskou produkci. Zemědělské výrobky tak patří mezi výrobky s největší vodní stopou. Objektem zájmu je vodní stopa zemědělské produkce a cílem této práce je podat první výsledky o vodní stopě kravského mléka v České republice a zároveň ověřit metodiku výpočtu. Pro výzkum byly vybrány dvě farmy v Libereckém kraji zabývající se tržní produkcí mléka. Farma Rváčov představuje intenzívní hospodářský systém, zatímco farma Bzí smíšený hospodářský systém s prvky extenzivního i intenzivního hospodaření. Pro porovnání mléčných výnosů byla použita metoda korekce mléka podle energetické hodnoty. Výpočet byl proveden podle metody hodnocení vodní stopy, která je v souladu se standardy vyvinutými organizací Water Footprint Network. Z výsledků vyplývá, že přes 99 % celkové vodní...
|
|
|
Hodnocení přesunů zátěže životního prostředí mezi státy a regiony prostřednictvím indikátorů materiálových toků
Maric, Andrija ; Kovanda, Jan (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Obchod se stává více a více propojeným mezi světovými regiony a s ním zvyšuje i provázanost států těchto regionů. Státy se stávají více specializovanými na určitý typ výroby produktů, služeb atd., a tím pádem jsou na sobě více závislé. Stačí si jen vzpomenout, co udělal krach trhu s nemovitostmi ve Spojených Státech a pak ve Světě. Svět se stává "menším místem". Evropa a Severní Amerika méně a méně těží a více a více se stávají závislými na dovozech z ostatních světových regionů. Tím, že něco těžily a zpracovávaly, zatěžovaly životní prostředí. Jednoho dne se doly a továrny zavřely nebo se přeorientovaly na jiný druh výroby a tím pádem ustala i daná zátěž životního prostředí v tomto státě. Jenže spotřeba těchto výrobku je pořád přítomná, dokonce se zvyšuje. To znamená, že tento produkt někdo někde vyrábí. Výroba se přesunula do jiných států a s ní i zátěž životního prostředí. Cílem práce je přehled dopadů na životní prostředí spojená s využíváním kovů: zinku, hliníku, mědi, niklu, železa, cínu; kvantifikace fyzických dovozů a vývozů, výpočet fyzické bilance zahraničního obchodu. Zpracování analýzy pro šest výše uvedených kovů. Tyto cíle přispějí k zodpovězení výzkumných otázek, Do jaké míry ČR prostřednictvím svého zahraničního obchodu s kovy zinku, hliníku, mědi, niklu, železa a cínu přispívá k...
|
|
|
Subjektivní blahobyt: Přístupy a hodnocení v EU - 15 a ČR
Hemala, Jakub ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce "Subjektivní blahobyt: přístupy a hodnocení v EU-15 a ČR" je subjektivní blahobyt a jeho konceptualizace. Důraz je v tomto ohledu kladen na význam konceptu subjektivního blahobytu při měření a hodnocení pokroku a rozvoje společnosti, který je trvale udržitelný. Práce analyzuje dokumenty, které se v jednotlivých zemích EU-15 vydávají k národním strategiím trvale udržitelného rozvoje. Analýza posuzuje míru jejich relevance z hlediska zakomponování konceptu subjektivního blahobytu (štěstí, kvality života, spokojenosti) a také rozebírá v nich implementované indikátory blahobytu, které se z různých důvodů vztahují k faktorům s vlivem na míru osobního či sociálního blahobytu občanů. V zájmu analýzy leží i rozbor českých dokumentů relevantních k této tematice (Strategický rámec udržitelného rozvoje a Situační zpráva) zacílený na rozpoznání případných explicitních i implicitních znaků subjektivního blahobytu. Dále je otázkou pro výzkum, zdali v českém prostředí již existují kvalitativní data použitelná pro sestavení českých indikátorů subjektivního blahobytu. Analýza dokumentů je pojata kvalitativním metodickým přístupem. Analytická část práce je doplněna neméně důležitým teoretickým rámcem. Ten se zevrubně věnuje konceptu subjektivního blahobytu a jeho determinantům,...
|
|
|
Decoupling vybraných indikátorů zátěže a dopadu na životní prostředí
Kovalský, Pavel ; Kovanda, Jan (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
6 Shrnutí Práce analyzuje vývoj dvou aspektů životního prostředí na území České republiky od jejího vzniku až do roku 2010: zátěže životního prostředí vyjádřeného emisemi okyselujících látek a dopady na životní prostředí vyjádřené defoliací korun stromů. Protože mezi vybranými aspekty existují kauzální vazby, analyzuje práce také vzájemné vztahy ve vývoji obou aspektů a posuzuje výsledky podle konceptu decouplingu jakožto oddělení křivek zátěže životního prostředí od ekonomického růstu. Mezi základní body zjištění patří, že relativní snížení zátěže životního prostředí vyjádřeného emisemi okyselujících látek je sice obrovské, ale ke snížení dopadů na životní prostředí vyjádřené defoliací docházelo ve velmi malé míře. K decouplingu ve sledovaném období docházelo, ale cíle zlomit vzájemnou vazbu mezi "environmentálním zlem" a "ekonomickým dobrem" se na sledovaném území nepodařilo zcela dosáhnout. Práce popisuje faktory, které tuto skutečnost ovlivňovaly. Porovnává také jednotlivé koncepty decouplingu a diskutuje, který je vhodnější pro sledování oddělení křivek ekonomického růstu a zátěže životního prostředí v širších souvislostech. Klíčová slova: trvale udržitelný rozvoj, udržitelnost, decoupling, emise okyselujících látek, defoliace, hrubý domácí produkt.
|
|
|
Hodnocení relevance vybraných indikátorů udržitelnosti
Vilhelmová, Zuzana ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Za účelem monitorování trvale udržitelného rozvoje měst je používáno mnoho indikátorů a indikátorových sad. Poměrně málo pozornosti je ale věnováno porovnání indikátorů a výzkumu jejich kvality a kritérií jejich hodnocení z hlediska využitelnosti. Tato práce zkoumá jedno z kritérií kvality na sadě Společných evropských indikátorů ECI (European Common Indicators). Tato sada byla navržena Evropskou komisí v součinnosti s evropskými městy a obsahuje deset indikátorů. Zkoumaným kritériem kvality je relevance, která je hodnocena na základě vyhledávání klíčových slov. Klíčová slova jsou stanovena pomocí analýzy významu textů, vztahujících se k indikátorům sady ECI. Pro vyhledávání bylo vybráno několik sad klíčových slov pro témata jednotlivých indikátorů a jedna sada klíčových slov pro samotný indikátor. Určovány byly tři typy relevance: veřejná, vědecká a politická. Veřejná relevance je vyhledávána na World Wide Webu pomocí vyhledávače Google, vědecká v databázi Google Scholar a politická ve vybraných dokumentech, souvisejících s trvale udržitelným rozvojem. Pro vyhledávání politické relevance byla použita dodatečná obsahová analýza kvůli malému rozsahu dat. Veřejná a vědecká relevance byla stanovena jako podíl počtu výskytů klíčových slov tématu a indikátoru současně počtem výskytů klíčových slov...
|
host ::
RSS.