Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 117 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dr. Jan Herben - novinář a politik (1857-1936)
Hejná, Karolína ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Dr. Jan Herben - novinář a politik (1857-1936) mapuje život významného novináře a politika konce 19. a počátku 20. století od dob jeho studií až po závěr jeho profesionální kariéry. Je zpracována na základě literatury, která o Janu Herbenovi vyšla nebo popisuje období přelomu 19. a 20. století, dobových periodik a archivních materiálů z Památníku národního písemnictví v Praze nebo Herbenova letního domu v Hostišově. Soustřeďuje se především na období vydávání listu Čas, který se pod vedením dr. Jana Herbena stal ústředním deníkem realistické strany Tomáše Garrigua Masaryka, na aféry, se kterými bylo vydávání Času spojeno (mezi něž patřily spor o Rukopisy, vlna protestů proti Času po uveřejnění prvního úvodníku s názvem "Naše dvě otázky" od Huberta Gordona Schauera, Hilsneriáda nebo obžaloba dr. Jana Herbena z defraudace peněz ze sbírky pro mostecké sirotky). Je zde v krátkosti popsána i Herbenova poválečná novinářská praxe v Lidových novinách, humoristickém týdeníku Nebojsa a v Národní práci, jeho spisovatelská kariéra a práce politika. V úvodu práce se nachází charakteristika období, ve kterém dr. Herben žil a pracoval, popis mediální scény a platné legislativy této doby společně s charakteristikou jednotlivých politických stran, ve kterých dr. Herben působil.
Dějiny a současnost : kulturně historické periodikum v proměnách doby (1959-1969)
Nováková, Alexandra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vznik a vývoj časopisu Dějiny a současnost od konce 50. let 20. století do jeho zákazu vydávání v roce 1969. Vše je zasazeno do mediální krajiny 60. let, historických, politických a právních souvislostí. Dále se práce zabývá obsahovou charakteristikou média a jeho proměnami v průběhu 60. let. Zachycuje změnu původního vydavatelského záměru v roce 1963, kdy periodikum stálo v opozici vůči režimu. V roce 1965 po zásahu KSČ byly tyto jeho ambice dočasně zastaveny, ale v období pražského jara se stal opět progresivním a propagoval myšlenky reformního komunismu.
Počátky senzacechtivého tisku v českých zemích
Dorčáková, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Počátky senzacechtivého tisku v českých zemích" pojednává o začátcích tohoto typu tisku na našem území. Mapuje jak jeho vznik, tak i charakter. Snaží se charakterizovat bulvár jako takový, jeho vývoj v krajinách, které významně ovlivnily vývoj žurnalistiky na našem území, a také jeho postupné pronikání do běžného života. Na pozadí tehdejší doby poukazuje na podmínky, za kterých se bulvár na území České republiky vytvářel, co mu předcházelo a jakým směrem se ubíral. Mapuje také soudobé reakce na nový typ žurnalistiky a její vývoj. Na základě typických znaků současných bulvárních novin poukazuje na tehdejší charakter senzacechtivého tisku. Zaobírá se také postupným pronikáním slova bulvár do českého jazyka, historií kolportérství a vývojem jak českého národního povědomí, tak i vývojem českého tisku tehdejší doby, zejména bulvárního. Při jeho charakterizování používá jak kvantitativní analýzu, tak i poznatky ze studia populárního tisku ve světě. Rozborem tehdejších novin se určují základní rozdílnosti mezi seriózním a neseriózním tiskem. Zaměřujeme se jak na obsah, tak i uspořádání a grafickou úpravu. Práce je uceleným obrazem doby, kdy se na českém území objevily první bulvární periodické noviny a poukazuje na jejich vlastnosti a zaměření.
Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut
Fridrich, Tomáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut" je přiblížit čtenáři souvislosti, ve kterých archivy účinkují, a především prozkoumat konkrétní mediální činnost dvou předních evropských filmových archivů. Těžiště první části textu spočívá v popisu měnících se podmínek souvisejících především s digitalizací, kterým se tradičně strnulé instituce musí přispůsobit, pokud chtějí odpovídat standardům kulturních institucí 21. století. Hlavní část textu se pak zabývá analýzou mediální činnosti Národního filmového archivu a referenční instituce Deutsches Filminstitut. Práce rozebírá konkrétní podsložky mediálního jednání od prezentace instituce na webu po práci s žurnalisty a v případě potřeby navrhuje optimalizaci stávajících procesů. Důvodem zaměření se právě na mediální činnost archivů je stoupající potřeba získávat nové publikum, rekrutující se z neodborné veřejnosti, která se doposud o činnost archivů nezajímala, a v neposlední řadě také fakt, že dobrá mediální činnost může být pádným argumentem při oslovování sponzorů ze soukromé sféry. To je v perspektivě snižujících se státních příspěvků kulturním institucím činnost, na niž se paměťové instituce budou v budoucnu muset zaměřit stále silněji. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
Meziválečná propaganda Československa v zahraničí: propagandistické akce Ministerstva zahraničních věcí ve Vídni
Lukešová, Olga ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá propagandistické praktiky Ministerstva zahraničních věcí ve Vídni uplatňované zejména v tamějším tisku meziválečného období. Studiem archivních pramenů, metodou historické analýzy, byl učiněn pokus odůvodnit tyto kroky československé vlády a zrekonstruovat události okolo subvencování tiskového podniku Vernay. Součástí zkoumání je analýza listů zde tištěných (Der Tag, Die Stunde, Die Börse, Die Bühne, Die Sphinx a hospodářské adresáře Compass) - tzn. jejich historie, politické orientace, rubrik, redakčního obsazení, celkového charakteru, apod., přičemž je zvláštní důraz kladen na změny, které přineslo československé působení. Práce sleduje chování redakce těchto novin i ostatního rakouského tisku v klíčových momentech dějin rakousko-československých vztahů (např. za uzavření rakousko- německé celní unie v r. 1931) a na základě toho vyslovuje závěry ohledně efektivity celé propagandistické akce. Za problematické považuje hlavně nestoprocentní loajálnost některých redaktorů, široké povědomí o prováděné propagandě v rakouském i československém prostředí a výběr listů určených k propagandě.
Postavení Pražského denníku ve skladbě českého tisku v druhé polovině šedesátých let 19. století
Tůma, Ondřej ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je určit pozici Pražského denníku v kontextu ostatního českého tisku druhé poloviny šedesátých let 19.století. Jde o období, ve kterém se odehrávají zásadní změny důležité pro rozvoj moderní společnosti a ústavního politického života v Rakousku a českých zemích. Zároveň se v této době začíná formovat politická žurnalistika a novinářské řemeslo směrem k modernímu pojetí specializované redakční práce a názorovému vymezování veřejné diskuse. Působení Pražského denníku se až do současnosti přímo nevěnovala žádná odborná studie. Toto periodikum bylo totiž považováno za neobjektivní a úpadkové, protože patřilo k staré vývojové linii úředního novinářství. K takovému zařazení však starší historiografie dochází bez jakékoliv hlubší analýzy a obsahového rozboru tohoto listu. Ve výkladu české žurnalistiky, který se zaměřuje takřka výhradně na působení opozičních deníků (např. Národních listů), jež měly na české národní hnutí největší vliv, mu není věnováno žádné místo. Vzhledem k tomu, že každé číslo Pražského denníku vycházelo v nákladu přes 20 tisíc kusů, neměli bychom při hodnocení vlivu tehdejších novin na čtenáře tento deník vynechávat. Ve své práci se proto zaměřuji na obsahový rozbor Pražského denníku, ve kterém budu analyzovat tematickou skladbu a teritoriální zaměření...
Proces postupné emancipace českého tisku v letech 1966 - 1968 na příkladu brněnské Rovnosti
Hruban, Martin ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Proces postupné emancipace českého tisku v letech 1966 - 1968 na příkladu brněnské Rovnosti" se zabývá analýzou deníku Jihomoravského KV KSČ Rovnost v letech 1966 - 1968. Základní časové vymezení tématu diplomové práce je ohraničeno lednem 1966 až lednem 1968. V tomto období, které předcházelo krátkodobému osvobození médií a žurnalistické práce od cenzury a direktivního řízení v roce 1968, lze vysledovat zárodky procesu, jenž vyvrcholil v několika měsících během tzv. Pražského jara. Obnovující se žánrová pestrost a důraz na informační roli tisku, oslabování ideologie, hledání vlastní grafické tváře, spolu se stále stoupajícím významem ekonomické stránky výroby novin, to všechno byly jevy, které provázely postupné osvobozování sdělovacích prostředků ze schematismu a postavení pouhého poslušného nástroje a vykonavatele vůle vládnoucí komunistické strany. Sonda do obsahu a fungování krajského deníku KSČ Rovnost, může rovněž tvořit zajímavé regionální doplnění historického bádání věnujícího se procesům předcházejícím československým událostem roku 1968.
Publicistika poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií exilové sociální demokracie v letech 1948-1953, konkrétně její publicistikou, zpravodajstvím a propagandou. Popisuje vytváření jednotlivých stranických frakcí, jejich vymezování, vzájemnou komunikaci a mediální prezentaci. Pozornost věnuje formě tiskovin, výrobě, financování a velikosti nákladu. Sleduje působení sociálních demokratů v rozhlasu a otázky související s plány na tzv. černou vysílačku. Na případu tajemníka Blažeje Vilíma a Bohumila Laušmana, posledního předúnorového předsedy strany, pak studie ukazuje, zda se jednotlivé stranické skupiny ve zkoumaném období snažily publicistickou činností primárně ovlivnit dění v ČSR, nebo zda toto snažení s postupem času ochromoval frakční boj a frustrace z beznadějné politické situace a nedostatku publika natolik, že se mediální výstupy omezily jen na vnitrostranickou diskuzi a formulování politických názorů.
První vývojová stádia reklamy v tradičních médiích
Kesl, Jakub ; Vošahlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
První vývojová stádia reklamy v tradičních médiích Jakub Kesl Abstrakt Diplomová práce "První vývojová stádia reklamy v tradičních médiích" se zabývá komerčním využitím médií ve svých prvních formách a pojednává o vývoji reklamní komunikace v součinnosti s vývojem jednotlivých medií. Pro účely této práce byla zvolena média tradiční, jimiž je myšlen tisk, rozhlas a televize, v období od vzniku těchto médií po dobu, kdy se inzerce v nich etablovala jako víceméně samozřejmá součást. Diplomová práce se snaží zodpovědět tyto otázky:  Jak se v prvních okamžicích své existence reklama v tradičních médiích formovala a vyvíjela?  Jak vypadala první vývojová stádia mediální reklamy?  Jaká byla reakce společnosti na nové formy mediální reklamy?  Jak vstup reklamy do médií ovlivnil samotná média a jejich obsahy či jak média ovlivnila podobu reklamy? V diplomové práci je poukázáno na podoby vlivu reklamy na média a jejich obsahy i vlivy médií na reklamu, či popisuje formy a podoby komerčních sdělení v tradičních médiích ve svých počátcích. Práce se primárně zabývá prvními vývojovými stádii reklamy v zemích, kde počal vývoj tisku, rozhlasu a televize a reklamy nejdříve. Důraz je kladen na situaci ve Velké Británii a Spojených státech amerických, a je doplněn specifikami situace v naší zemi, přičemž se snaží nabídnout...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 117 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.