|
|
Zájem o bio potraviny v České republice a jejich spotřeba – červen 2017
Pilecká, Jarmila ; Černá, Lucie
V rámci bloku otázek týkajících se spotřebního chování dotázaných a plýtvání potravinami zařazeného do červnového šetření CVVM bylo respondentům předloženo i několik otázek týkajících se bio potravin. Byl zjišťován nejprve zájem respondentů o informace spojené s bio potravinami. Dále pak, zda lidé bio potraviny sami nakupují, jak často a z jakých důvodů to dělají. Položena byla rovněž otázka, jak často lidé dávají přednost potravinám s označením „bio“ před těmi, které toto označení nemají.
|
|
|
Vyhazování vzhledově nedokonalé zeleniny jako jedna z forem plýtvání potravinami – červen 2017
Pilecká, Jarmila ; Černá, Lucie
V rámci svého červnového šetření CVVM položilo respondentům několik otázek týkajících se potravin a především jejich plýtvání. Součástí tohoto bloku otázek byla část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci.
|
|
|
Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – květen 2017
Černá, Lucie
V květnu 2017 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným mužům a ženám. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.\n
|
|
|
Mystifikace a intertextualita ve hrách Divadla Járy Cimrmana
Černá, Lucie ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
V této diplomové práci se budu věnovat hrám Divadla Járy Cimrmana. Pomocí deskripce a explanace budu zkoumat vliv mystifikace, intertextuality a komiky na úspěšnost tohoto pražského divadla. Nápomocné mi k tomu budou záznamy představení Divadla Járy Cimrmana i knižní vydání jejich her. Teorii budu přebírat především od B. Brouka, V. Boreckého, J. Homoláče, H. Bergsona a L. Dvorského.
|
|
|
Facebook a dospělá populace
Černá, Lucie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá jednou z největších online sociálních sítí - Facebookem. Klade si za cíl odhalit, jak je vnímána jejími staršími uživateli, to znamená, snaží se s využitím polostrukturovaných individuálních rozhovorů zodpovědět následující otázky: "Jak dospělá populace využívá Facebook? Co ji k tomu vede? A lze nalézt obdobná kritéria v uživatelství Facebooku jako u dospívajících či je vhodnější využít přístupu za pomoci vytvoření typologie uživatelů? " Na základě realizovaného výzkumu bylo zjištěno, že i vývoj uživatelství dospělých jedinců na Facebooku prochází obdobnými etapami jako vývoj uživatelství dospívajících (pre-etapa novictví, etapa experimentování, etapa uživatelství), ale s velkými diferenciacemi, nejen mezi těmito dvěma věkově odlišnými skupinami, ale i mezi jednotlivými dospělými probandy. Uchopení projevů chování dospělých jedinců se zdá být příhodnější s pomocí vytvoření jejich typologie, která umožní více přihlédnout k individuálním zvláštnostem jedinců, ať už to jsou Provokatéři, Neználci, Závislí či Ledabylí uživatelé. KLÍČOVÁ SLOVA Dospělý jedinec Facebook Online sociální sítě Typologie Uživatel
|
|
|
Možnosti veřejné politiky ve zvyšování politické informovanosti dospělých občanů v České republice
Černá, Lucie ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Mička, Pavel (oponent)
Tato práce představuje problematiku nízké politické informovanosti dospělých občanů v České republice z pohledu veřejné politiky. Nízkou míru politické informovanosti přitom pojímá jako zásadní příčinu toho, že voliči nejsou schopni volit podle svých reálných zájmů. Soustředí se na to, zda tento problém představuje téma, kterým by se veřejná politika měla zabývat, a zda je možné najít určité veřejně politické nástroje k jeho řešení. Vychází především z trojdimenzionálního modelu politické informovanosti, z pojetí nástrojů veřejné politiky Everta Vedunga, konceptu správného hlasování a z idejí participativní demokracie. I přesto, že daná problematika nese znaky ideálního problému pro veřejnou politiku a lze najít určité nástroje, které by současnou situaci mohly zlepšit, jsou zde širší faktory, které jejich fungování brání. Jedná se například o vliv minulého nedemokratického režimu či o chování politiků. Tyto zábrany úzce souvisí se způsobem přemýšlení lidí a lze je tedy odstraňovat jen stěží.
|
|
|
Muzeum umění v proměnách své sociální funkce
Černá, Lucie ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Muzea umění stále mají nezastupitelnou úlohu, a to jak pro svět umění, tak pro širší společnost. Tato diplomová práce se zabývá zejména jejich proměnou a problémy, kterým ve vztahu k současné společnosti čelí. Soustředí se na vývoj muzeí, na proměny hodnot, které mají ztělesňovat, a rovněž na změny v normativních očekáváních, ke kterým ve spojení s muzei došlo. Stať rozebírá rovněž funkce muzeí se vzrůstajícím důrazem na jejich vzdělávací úlohu, jelikož právě ona by mohla muzeím pomoci uspět v jejich současné snaze o otevření se publiku. Právě snahy o demokratizaci dnes představují zásadní úkol muzeí umění. Tyto snahy však závisí na pojetí estetického vkusu, jemuž se práce rovněž věnuje. Aby byly úspěšné, je žádoucí na vkus pohlížet jako na schopnost, kterou je možné kultivovat právě pomocí vzdělání. Jelikož těmi, kdo úspěchy muzeí v této oblasti zejména ovlivňují, jsou muzejní profesionálové, zabývá se práce i jejich postavením v rámci muzea a světa umění a strategiemi, které využívají. K zásadním proměnám v oblasti muzeí umění a jejich reakcím na požadavky veřejnosti došlo v důsledku institucionální kritiky, která započala v 60. letech minulého století. Pod tento proud lze zahrnout tzv. novou muzeologii, kritické kurátorství či relační estetiku. Jelikož tyto přístupy jsou v muzejní praxi...
|
|
|
"Toxíci": Pionýři světa drog ve světě reálsocialismu. Symbolická re-konstrukce počátků drogové subkultury v Československu
Černá, Lucie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Cílem předkládané práce je nalézt odpověď na otázky, které se pojí s problematikou symbolické konstrukce kolektivní identity počáteční drogové komunity v Československu. Toto symbolické vytváření kolektivní identity je analyzováno na základě biograficky zaměřených rozhovorů s přeživšími členy tehdejší drogové subkultury. Za využití metody nestrukturovaného a polostrukturovaného interview bylo během vlastního výzkumu zaznamenáno 34 vyprávění představitelů dvou po sobě následujících generací drogové komunity. Pro naše výzkumné účely pracujeme se 7 rozhovory, jež pojednávají specificky období počátků a formování drogové komunity. Předmětem analýzy a interpretace obsahu tohoto biografického materiálu jsou primárně kolektivně sdílené interpretační hodnotové rámce a významné identifikační atributy, jejichž prostřednictvím aktéři nejstarší generace této komunity formují svoji někdejší kolektivní identitu. Práce objasňuje, jakými způsoby narátoři během vyprávění o svém životě re- konstruují a re-interpretují své subjektivně zakoušené "My" a jaké volí prostředky k vymezení jeho hranic vůči nečlenům této kolektivity. Jako analytického nástroje je využito kontrastního srovnávání mezigenerační perspektivy, které odhaluje, jakým způsobem, na jakých základech a na jakém pozadí narátoři vytvářejí vlastní...
|
|
| |
|
|
Fenomén camp
Černá, Lucie ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
V této bakalářské práci se věnujeme zejména širšímu představení fenoménu, který je nazýván camp. Popisujeme zde základní rysy campu, jakými jsou například přehnaná snaha o efekt, zaujatost pro nepovedené umění a jeho vážnost, která selhává. Rozebíráme pohled campu na okolní svět, pro který je velmi typická ironie, a poukazujeme rovněž na současnou podobu tohoto fenoménu. Snažíme se ukázat historický vývoj campu, přičemž klademe důraz zejména na modernitu, neboť právě z té jeho vnímavost vychází. Prostor je zde věnován rovněž vývoji zaznamenatelnému v dílech různých autorů, kteří se tématem campu zabývají. Soustředíme se též na zvláštní redefinici "dobrého" a "špatného" umění a neopomíjíme ani vztah mezi campem a kýčem, jelikož nezřídka dochází k chybnému zaměňování těchto dvou fenoménů. Velká část práce je věnována rovněž vkusu, jelikož camp se sociologicky relevantním tématem stává právě ve spojení s ním. Zde se zaměřujeme zejména na rozdílný pohled jak na vkus "vyšší třídy", tak na vyšší třídu samotnou. Ukazujeme i spojení campu s teorií amerických autorů Kerna a Petersona o tvz. kulturních omnivorech. Zároveň se snažíme naznačit, kde v sociologickém pohlížení na vkus vzniká místo právě pro camp, a že tento fenomén má svůj smysl jakožto sociologická kategorie.
|
host ::
RSS.