|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kdo má právo na Petřín: veřejný park v perspektivě symetrické antropologie
Stulíková, Vlasta ; Gibas, Petr (vedoucí práce) ; Stöckelová, Tereza (oponent)
Tato práce, jež vznikla na základě ročního terénního výzkumu na pražském Petříně, se snaží o symetricko-antropologické zmapování procesů klíčových pro tvorbu a zachování tohoto prostoru. Park je vnímán nikoli jako statické pozadí pro lidské interakce, nýbrž jako hybridní dynamický proces tvořený sítí prvků materiální i nemateriální povahy. Není to pouze prostor veřejný, a tudíž lidský, ale sdílený různými druhy aktérů. Člověk má však v mnoha ohledech rozhodující vliv na to, jakým způsobem bude park spravován, kteří aktéři se na jeho tvorbě a reprodukci mohou účastnit, a kteří budou naopak vyloučeni. Autorka se snaží zodpovědět, na jakém základě k těmto rozhodnutím dochází, komu je přidělováno "právo na Petřín" a z jaké mocenské pozice. Ústředním tvrzením práce je, že tato rozhodnutí jsou vždy politická. Nemohou být pro neuchopitelnost složité petřínské reality založena na jednou provždy platné odborné analýze, ale pouze na momentálním úsudku městských autorit. Důsledkem politiky vylučování určitých aktérů z účasti na tvorbě prostoru pak může být narušení kulturní i sociální diverzity místa. Klíčová slova: bezdomovectví, metabolismus, městský veřejný park, veřejný prostor, symetrická antropologie Bibliografický záznam: Stulíková, Vlasta. 2013. Kdo má právo na Petřín: veřejný park v perspektivě...
|
|
| |
|
|
Faraonci: místo, prostor a lokální identita obyvatel sídliště Stodůlky
Lehečka, Michal ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Gibas, Petr (oponent)
Ve své diplomní práci se na základě kvalitativní analýzy narativních biografických rozhovorů a sebraného materiálu ze zúčastněného a nezúčastněného pozorování snažím interpretovat to, jakým způsobem jednotliví narátoři konceptualizují svoji lokalitu bydliště - sídliště Stodůlky - jako místo či prostor. Zajímá mne tedy to, jakým způsobem narátoři do své žité lokality zasazují sebe sama a jaké hranice a členění svojí žité lokalitě skrze konceptualizace připisují. Tato analýza volně vychází z teoretického členění na místo a prostor učiněného například Ericem Hirschem nebo Maruškou Svašek. Následně jsem se pokusil interpretovat pojímání sídliště jako místa a prostoru na základě současných konceptů pracujících s lokální identitou. Zajímalo mne, zdali se na základě výpovědí narátorů dá hovořit o tom, že konceptualizace poukazují na sociálně vyjednávanou lokální identitu. Zároveň jsem se pokusil nastínit, jak ve výpovědích narátorů vystupuje sídliště Stodůlky jako "domov". V souladu s Maruškou Svašek jsem pak pracoval se třemi formami identity - teritorializovanou, reteritorializovanou a deteritorializovanou, které pracují s pojmem identity převážně v symbolickém významu.
|
|
| |
host ::
RSS.