|
|
Právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců
Dvořáková, Tereza ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
77 Záv r Systém odpov dnosti zam stnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání na našem území funguje již více než 40 let. V následujících letech by eskou republiku v tomto sm ru m la ekat velká zm na, která bude spojena nejen se zavád ním nových institut úrazového pojišt ní, ale i s finan ními náklady. Systémy úrazového pojišt ní zam stnanc nalezneme ve v tšin vysp lých evropských zemí. Fungují zde dlouhou dobu, bez v tších zm n a ot es . Na našem území došlo po roce 1948 k p erušení kontinuálního vývoje v oblasti sociálního pojišt ní a navazovat po tak dlouhé dob na tradice v oblasti úrazového pojišt ní bude jist velmi náro ným úkolem. První krok tímto sm rem byl u in n v roce 2006 v podob vydání zákona o úrazovém pojišt ní. Druhým krokem bude pak p enesení tohoto právního p edpisu do praktického života. Odp rci zákona o úrazovém ešení mohou namítat jeho rozpornost, nekoncep nost a nejasnost, jak se m žeme do íst i v d vodových zprávách. V legisvakan ní lh t by tyto problémy m ly být diskutovány a vy ešeny, aby ú innost již nemusela být dále posunována. Odpov dné osoby by si m ly uv domit, že by eská republika v d sledku neustálého odkládání ú innosti mohla velmi výrazn sankcionována ze strany Evropské unie a že je pot eba tento problém co nejd íve vyjasnit. A už n jakým provizorním ešením nebo novým...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odpovědnost za škodu v soudní judikatuře
Kulišová, Magdaléna ; Pichrt, Jan (oponent) ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce)
68 Záv r Záv r této práce zam ím p edevším na zhodnocení platné právní úpravy a úvahy de lege ferenda, zejména s ohledem na sou asné ekonomické pom ry, kdy pracovn právní legislativa m že být významným prost edkem jak napomáhat ešení d sledku ekonomických turbulencí nebo naopak m že tyto negativní jevy ješt více prohlubovat. Prvním nedostatkem sou asné právní úpravy, kterým se budu zabývat, je nerovnom rné rozložení preven ních povinností mezi zam stnance a zam stnavatele. Prevence škod je významným institutem nejen pracovního práva a proto by m l být kladen d raz na pe livé vymezení preven ních povinností obou stran pracovn právního vztahu. Zákoník práce však v této oblasti ud lal oproti p vodní úprav krok zp t a nadále nezakotvuje povinnost zam stnavatele soustavn kontrolovat, zda zam stnanci plní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám. Naproti tomu zam stnanec má stanovenu mimo jiné obecnou preven ní povinnost po ínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezd vodnému obohacení. Dle mého názoru obdobná povinnost zam stnavatele v ZPr chybí zcela bezd vodn a tak je na zam stnance vedoucí i adové p enášena podstatná ást povinností tohoto druhu. Jak bylo e eno výše, zam stnavatel nemá nadále povinnost kontrolovat, zda zam stnanci ádn plní pracovní úkoly. V zájmu každého zam...
|
|
|
Konkurenční doložka v ČR a ve vybraných členských státech EU
Hořáková, Jitka ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Závěr Listina základních práv a svobod ve svém článku 26 stanoví, že každý člověk má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, stejně tak je i oprávněn podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost. V tomtéž článku je zakotveno, že podmínky či omezení pro výkon určitých povolání nebo činností mohou být stanoveny pouze zákonem. S tímto se setkáváme v ustanovení § 304 zákoníku práce, který umožňuje omezení výdělečné činnosti zaměstnance v zájmu ochrany vlastnického práva zaměstnavatele. Lze dovodit, že takové omezení musí být přiměřené a opodstatněné, tedy, že zaměstnanec nesmí za trvání pracovního poměru vykonávat takovou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele. Výjimka může být zaměstnanci udělena prostřednictvím písemně uděleného souhlasu zaměstnavatele. Uvedená úprava odpovídá soudobým evropským standardům, neboť obdobné vymezení nacházíme též v právních úpravách evropských demokratických právních států. V právním řádu Francie takové omezení spadá pod povinnost loajality zaměstnance, vyplývající přímo z pracovní smlouvy a spočívající v povinnosti zaměstnance pracovat loajálně a nečinit nic, co by mohlo být v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Výslovně může být závazek zákazu konkurenčního jednání zaměstnance obsahem tzv. doložky o exkluzivitě, která je v...
|
|
|
Pracovněprávní vztahy s cizím prvkem
Chizzola, Philipp ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr V úvodu této diplomové práce byla kladena otázka, zda současná právní úprava pracovněprávních vztahů s cizím prvkem dostatečně reflektuje potřeby zaměstnavatelů z hlediska flexibility a liberálnosti a zda zároveň poskytuje zaměstnancům dostatečnou míru ochrany. Pokud se týká stanovení rozhodného práva v pracovněprávních vztazích s cizím prvkem je právní úprava jasná a přehledná a neměla by v praxi činit problémy. Rozhodujícím hraničním určovatelem je volba práva; zásada autonomie smluvní stran je omezena v podstatě jen imperativními normami. Jediným problémem představuje snad skutečnost, že kolektivní smlouvy nespadají pod věcnou působnost nařízení Řím I a ŘÚ. Způsobuje to štěpení smluvního statutu, které může mít za následek oslabení pozice vyslaného zaměstnance a celkově to neprospívá ke zpřehlednění právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Naopak "evropeizace" Římské úmluvy jejím (částečným) nahrazením nařízením Řím I bezesporu posílilo právní jistotu v oblasti stanovení rozhodného práva. V oblasti minimálně garantovaných pracovních podmínek stanovených Směrnicí č. 96/71/ES, které se uplatní uvnitř EU/EHP a Švýcarska, není situace, co se jejího přínosu týká, tak jednoznačná. Garantuje vyslaným zaměstnancům v rozsahu jí upraveném, že s nimi nebude zacházeno hůře než s "domácími"...
|
|
|
Ochrana informací a osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Kosobudová, Lucie ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Závěr Lidé mají jen omezenou možnost ovlivnit samotné vytváření osobních údajů, jež se jich týkají. Proto existují zákony, které jim zajišťují určité záruky a ochranu jejich osobních údajů. Zákon o ochraně osobních údajů musí obstarat ochranu osobních údajů osob bez toho, aby se jí tyto osoby museli jakkoliv aktivně domáhat. Aktivně chránit musí ten, kdo osobní údaje zpracovává, subjekt údajů je ten, který je chráněn. Z obsahu diplomové práce vyplývá, že ochrana osobních údajů nemá za cíl absolutně bránit používání osobních údajů, její cíl je daleko skromnější, ale pro ochranu lidských práv velice důležitý. Cílem je zabránit zneužití osobních údajů a umožnit pouze zákonné zpřístupnění osobních údajů. Základní dokument Evropské unie v ochraně osobních údajů, směrnice EP a Rady EU 95/46/ES považuje za nepřijatelné, aby členské státy omezovaly nebo dokonce zakazovaly volný pohyb osobních údajů mezi sebou s odvoláním na jejich ochranu. Na základě této směrnice byl přijat český zákon o ochraně osobních údajů, který zakotvil všechny zásady legálního zpracování osobních údajů. Zákon je velice zdařilý a dle mého názoru podchytil všechny důležité oblasti v ochraně osobních údajů. Některým lidem se může zdát, že povinnosti, které zákon ukládá správcům či zpracovatelům osobních údajů, jsou až přehnané, může se zdát,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.