Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 337 záznamů.  začátekpředchozí155 - 164dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
Galerie letecké techniky a tradic letectví na letišti Medlánky v Brně
Bělehradová, Věra ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Areál sportovního letiště Brno-Medlánky je zasazen v mírně zvlněném kopcovitém terénu v polích těsně za obydleným územím městské části Brno-Medlánky. Historie letiště sahá až do roku 1924, kdy byl postaven první dřevěný hangár pro účely výcviku kluzákových letů. Současný stav letiště je urbanisticky neuspořádaný. Cílem práce je areál zpřehlednit a dát mu řád, umožňující snadnou a účelnou orientaci v daném prostoru. Hlavním zásahem bylo vytvoření nové centrální budovy – Muzea letectví. Koncept návrhu vychází z rozdělení celého prostoru do dvou ramen – komunikačních os, vycházející z hmoty zachovalých historických dřevěných hangárů. Mezi tato dvě komunikační ramena je vložena osa centrální, na níž leží srdce areálu – Muzeum letectví. Jedná se o budovu organického tvaru, inspirující se osově symetrickým rozpětím křídel (pták, letadlo, brouk). Právě tato symetrie budovy vytváří osu směřující výhled z budovy na přistávací a vzletovou dráhu. Hmota stavby využívá svažitého terénu a je částečně zapuštěná pod zem. Objem budovy zvenčí kopíruje stoupající svah a splývá tak s okolním terénem. Vnitřní dispozice se skládá ze tří podlaží, z nichž jedno je zcela zapuštěno pod terénem a druhé zpoloviny. Hlavní vstup do galerie je v místě nejvýše položeného podlaží, směr expozice je tedy veden shora dolů do suterénu. Expozice je členěna na 6 částí: expozici RC modelů, expozici větroňů, expozici motorových letadel, promítací sál, expozici pro děti a letecké trenažery. Ostatní prostory tvoří technické zázemí budovy. V suterénu je umístěna servisní dílna s nákladovým výtahem pro letadla, s možností umístění nevystavených letadel. Nosný systém budovy sestává ze dvou částí: železobetonové vany a obloukové ocelové konstrukce s rozponem 50m.
Sportovní letiště Drnholec
Trnová, Jana ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Podkladem bakalářské práce byl ateliérový projekt, jenž byl vypracován v 6. semestru bakalářského studia v rámci předmětu AG035. Předmětem zadání práce je návrh novostavby objektu sportovního letiště na okraji městyse Drnholec (okres Břeclav). Hlavní přístup na pozemek zabezpečuje přilehlá silnice III. třídy. Koncept ovlivňují zejména požadavky na provoz sportovních letišť a orientace budovy vůči stávající travnaté RWY. Navržený objekt je nízkopodlažní se dvěma nadzemními podlažími. Objekt lze hmotově i konstrukčně rozdělit na tři části. První z nich je letecký hangár zaujímající výšku dvou podlaží. Jeho nosný systém tvoří ocelová oblouková konstrukce krytá technickou textilií. Na hangár konstrukčně navazuje střední dvoupodlažní část tvořená nosnou dřevěnou rámovou konstrukcí. V 1NP je umístěn prostor stojánky dílny, který je součástí hangáru. Dále se zde nachází zázemí dílny se sklady a zázemí leteckého klubu. Zbylá plocha je určena kavárenskému zařízení. Důraz byl kladen na vizuální propojení prostoru kavárny a hangáru. Točité schodiště umožňuje výstup z kavárny na druhé podlaží. Většinu jeho plochy zaujímá terasa sloužící jako tribuna pro diváky. Dále je zde umístěna místnost dispečinku a školící centrum. Prostor kavárny v úrovni 1NP dále navazuje na poslední součást celku. Je jí jednopodlažní sekce, jejíž nosnou funkci zajišťuje dřevěná lamelová oblouková konstrukce. V této části se nachází zázemí provozu kavárny a jejích zaměstnanců, hygienické zázemí návštěvníků, technické místnosti a klubovna letců. Navržený objekt řeší absenci zázemí leteckého klubu a možnosti umístění strojů při ploše RWY. Návrh uvažuje rovněž s vybudováním zázemí klubu modelářů a ubytovacích jednotek.
Pracovní (výrobní) prostředí bez bariér
Boleslavská, Yvona ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; doc.Ing.arch.Peter Daniel,PhD. (oponent) ; Ing.Kateřina Poláčková (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Disertační práce Pracovní prostředí bez bariér se snaží upozornit a zvýraznit některé faktory, které se promítají a stále více budou promítat do architektonické tvorby - práce architekta. Otázka staveb určených k vytváření pracovního prostředí bez bariér se nyní i do budoucna bude stávat velmi exponovanou oblastí rozvoje společnosti, neboť bude nezbytné stále citlivěji reagovat na disproporce v možnostech člověka a v možnostech společnosti vytvářet nová pracovní místa, zavádět progresívní technologie, počítačové systémy a v neposlední řadě reagovat i na nové možnosti ve využívání tvůrčí invence člověka. Prezentovaná dizertační práce vychází z definic klíčových slov tohoto tématu – pojmů zdraví a handicap. Směřuje do oblasti etiky vzájemné komunikace ve společnosti a jejího vnímání člověkem s určitou odlišností – handicapem. Analyzuje také limity lidských možností v kontextu soudobých a budoucích progresívních technologií. Téma pracovního prostředí bez bariér nutně čerpá z historického vývoje prostorů pro pracovní aktivity člověka a naznačuje jeho budoucí trendy. Podstatná část dizertační práce se zabývá podmínkami vstřícného pracovního prostředí nejen po stavební stránce, ale především tvorbou interiéru a jeho vybavením flexibilním mobiliářem a kompenzačními pomůckami, a to nejen pro osoby s handicapem. Vědecká podstata a přínos práce spočívá ve vyhodnocení terénního dotazníkového průzkumu, jehož respondenty byly společnosti zaměstnávající osoby s handicapem. Analýza a následně syntéza odpovědí kompetentních osob z reálného života, snažících se zaměstnávat tuto znevýhodněnou část naší společnosti, přinesla informace, které jsou shrnuty do závěrů a doporučení.
Favorit Brno / cyklistický stadion - bikrosová dráha / - architektonická studie - design
Horčičková, Anastázie ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je vypracovat architektonický návrh stadionu pro dráhovou cyklistiku. Jedná se o krytou halu umístěnou v Brně Komárově na území sportovního areálu Hněvkovského. Současně se studií samotného objektu je zpracován i urbanistický návrh celého území. Areál nabízí široké spektrum sportovišť pro rekreační i vrcholové sportovce a nová hala velodromu by měla být dominantou celého území. Stavba poskytuje zázemí významnému cyklistickému klubu TJ Favorit Brno, reaguje na současné požadavky dráhové cyklistiky a umožňuje tak pořádání i mezinárodních závodů.
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Jaroň, Ján ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Diplomová práce má téma „Hudební scéna“ – koncertní sál pro město Brno. Práce se zabývá architektonickou studií koncertního sálu včetně foyeru, provozních a servisních prostor. Sál má kapacitu 724 díváků ve třech podlažích hlediště a dokáže hostovat až 85 hudebníků orchestru a 50 úřastníků sboru. Návrh vytváří architektonické řešení, které respektuje okolní výstabu a zároveň vytváří zajímavý prostor.
Kulturně společenské centrum u brněnské přehrady - architektonická studie objektů pro kulturně společenské i sportovní akce
Adámek, Jiří ; Boleslavská, Yvona (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Kulturně společenské centrum Jednou z nejvýznamnějších rekreačních oblastí v bezprostřední blízkosti moravské metropole je Brněnská přehrada. Přehradní nádrž s rozlohou 252 ha byla vybudována na řece Svratce v letech 1936-1940. Dnes je přehrada oblíbenou rekreační oblastí s pravidelnou lodní dopravou. Architektonická studie nabízí nové možnosti v rozvíjení území, jehož význam je pro město zásadní. Architektonické řešení navržených objektů se řídí nejméně dvěma pravidly. Akceptuje současné technické možnosti naší doby. Druhým je duch místa, čemuž dříve latinsky říkali „ genius loci“ tak, aby lidé měli důvod se vracet na dané místo. Snahou je, aby kulturně společenské centrum s místem komunikovalo a lidé se zde zastavovali na cestě. Členění a umístění stavby do krajiny akceptuje pohledy na krajinu, její ráz, její působení na architekturu stavby a urbanismus. Navržené kulturní centrum se snaží respektovat to základní – místo a jeho duch. Areál je umístěn na levém břehu Kníničské přehrady v blízkosti areálu zvaném „ Sokolák. Kulturně společenské centrum se skládá ze dvou samostatných objektů, které jsou spolu funkčně propojeny. Osy objektů respektují jak stávající terén, na němž jsou stavby, tak svojí výškou okolní vegetaci.
Městská knihovna Frýdek-Místek
Rušarová, Eva ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem budovy městské knihovny ve Frýdku-Místku. Řešená parcela se nachází v historickém centru Místku vymezeném ulicemi Hlavní třída, 8. pěšího pluku a Pivovarská. V současné době slouží území především jako plochy pro parkování a zároveň se zde nachází budova tržnice a několik malých objektů tržních stánků. Zbylé plochy pozemku nejsou využívány. Návrh knihovny (včetně mediatéky, lékotéky, fonotéky) si dává za cíl představit plně fungující instituci pro 21. století s vlídným prostředím pro další navazující aktivity, a proto ke knihovně přidává také multifunkční sál a kavárnu. Knihovna, jak je vnímána v současné době, kromě uspokojování potřeb jejích návštěvníků, plní také funkci platformy pro vzájemnou interakci různých skupin obyvatel města. Měla by být místem tichého vzdělávání, ale i živého společného setkávání bez bariér. Práce zahrnuje také návrh úpravy okolních ploch a napojení na stávající dopravní infrastrukturu.
Smuteční obřadní síň Líšeň
Žaludová, Kristýna ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Novostavba Smuteční obřadní síně Líšeň je umístěna na mírně svažitém pozemku v městské části Brno-Líšeň. Koncept řešení pozemku plynule navazuje na provoz stávajícího hřbitova. Nezastavěná část bude sloužit jako nový hřbitov s prostory pro standardní pohřbívání do země, kolumbárii, vsypovou loučkou, ale i s prostorem pro netradiční pohřbívání formou Bios Urn (popel po kremaci je umístěn do speciální urny se semenem stromu, která je vložena do země - život zesnulého tak symbolicky pokračuje v rostlině). Motiv stromu prostupuje celou stavbou: propisuje se na předsazenou fasádu z perforovaných hliníkových panelů, v interiéru se objevuje na oblé stěně ve vstupní hale, na dekoru dveří a na drobných interiérových prvcích. Celá budova je koncipovaná jako průnik tří hmot. Provozní část (technické zázemí, zázemí pro zaměstnance a pro pozůstalé) má půdorysný tvar písmene L a je nejnižší hmotou objektu, obřadní síň tvoří převýšený kvádr. Katafalk je zdůrazněn proskleným tubusem v severozápadní části síně.
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánů v Brně - Líšni
Radchenko, Mark ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je vytvoření architektonické studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánů v Brně – Líšni. Zakladatelem salesiánského řádu je italský kněz Jan Bosko. Salesiánský styl stojí na třech pilířích: rozumu, náboženství a laskavosti. Je to styl výchovné práce, postavený na preventivním systému a neustálé asistenci. Salesianská kongregace a následně celý komplex střediska se do městské čtvrti Brno-Líšeň dostaly pomoci nadačního fondu pro mládež, který v roce 1998 zahajil jeho vystavbu. Navržený objekt by měl pokrýt zbývající potřeby návštěvníků a měl by být přístupný pro širokou veřejnost. V důsledku čehož vznikla architektonická studie, která zahrňuje v sobě nárvrh kostela s farní části a komunitní centrum. Sakrální objekt má monumentální vzhled a jeho tvar tvoří dominantní krychle stojicí na monumentální a dlouhé základně, čím zapadá do současného okolí a reagují na jeho celkovou strukturu. Kompozici doplňuje vysoká betonová zvonice. Celý komplex se skladá ze dvou hmot propojených krytou kolonádou. Do první hlavní hmoty patří kostel s farou. Kostel pojme skoro tři stovky návštěvníků. Fara plní funkci ubytování pro faráře a jiné členy kongregace, a má přístup do farního atria. Druhou části komplexu je komunitní centrum s hlavním prostorem multifunkčního sálu a administrativou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 337 záznamů.   začátekpředchozí155 - 164dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.