|
|
Comparing reactive techniques to classical planning for intelligent virtual agents
Černý, Martin ; Gemrot, Jakub (vedoucí práce) ; Balyo, Tomáš (oponent)
Mnoho současných počítačových her lze popsat jako dynamické simulace běžící v reálném čase obývané autonomními inteligentními virtuálními agenty (IVA), kde většina struktury prostředí je neměnná a jednou z nejběžnějších činností je pohyb. Ačkoliv se techniky plánování zdají být ideálním přístupem pro ovládání takovýchto agentů, plánování je v současných hrách používáno jen zřídka. Tato práce se snaží zodpovědět, zda současné akademické techniky plánování jsou připraveny pro použití v existujících hrách a za jakých podmínek. Práce porovnává reaktivní techniky s klasickým plánováním pro řešení problému "co udělat teď" u IVA v herním prostředí. Několik hotových klasických plánovačů, které obsadily přední příčky v International Planning Competition bylo připojeno k virtuálnímu prostředí Unreal Development Kit pomocí knihovny Pogamut. Výkonnost IVA využívajících tyto plánovače a IVA s reaktivní architekturou byla změřena na třídě zkušebních prostředí vycházejících z počítačových her pod různou úrovní externích zásahů. Ukázalo se, že agenti využívající klasické plánování překonají reaktivní agenty pouze když velikost plánovacího problému je malá, nebo když změny v prostředí jsou buď nepřátelské k agentu nebo nepříliš časté.
|
|
|
Možnosti šíření sladkovodních plžů
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Sladkovodní plži (Mollusca: Gastropoda) patří do dvou tradičních taxonomických skupin: předožábří (Prosobranchia) a plicnatí (Pulmonata). Většina těchto plžů je charakteristická nízkou vagilitou, a proto se spoléhají především na pasivní dispersi. Jejich nejčastějšími vektory jsou ptáci a voda. Ţivočichové můžou plže přenášet jak externě, tak interně. Šíření můžeme sledovat pomocí metod přímých (metody zpětných odchytů, radiové sledování) a genetických. Pro genetické studie můžeme využít celou řadu markerů, z nichž v současnosti nejpoužívanější jsou mikrosatelity. Z výsledků studií z poslední doby vyplývá, že disperse sladkovodních plžů zřejmě není tak častá a rozšířená, jak se dříve předpokládalo. Klíčová slova: sladkovodní plži, disperse, vektory disperse, capture - mark - recapture, molekulární markery, populační genetika
|
|
|
Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11. a 12. století
Černý, Martin ; Drška, Václav (oponent)
Práce "Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11. a 12. století" obsahuje dějiny regionu v době od příchodu prvních normanských válečníků do nástupu štaufské dynastie. Líčí osudy normanských žoldnéřů, kteří propůjčovali vojenské služby znepřáteleným stranám jižní Itálie a postupně se stávali významnou vojenskou i politickou silou v regionu. Robert Guiscard dobyl jižní Itálii a ohrožoval byzantskou říši na Balkánském poloostrově, zatímco jeho bratr Roger I. přemohl Araby a obsadil Sicílii. Rogerův syn Roger II. ovládl ostatní normanské državy a získal královský titul, musel ale ve své zemi potlačit rozsáhlé povstání. Také za jeho nástupců bylo království postiženo vnitřními konflikty, které se ale podařilo překonat. Po smrti Viléma II. se rozpoutala válka o následnictví mezi císařem Jindřichem VI. a Tankredem z Lecce. Válku nakonec rozhodla Tankredova smrt, po které Jindřich dobyl sicilské království. Klíčová slova: Normané, středověk, Itálie, Sicílie, sicilské království, 11. století, 12. století.
|
|
|
Vývoj společenstva zooplanktonu v nově vytvořených tůních
Vondrák, Daniel ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Otázka míry vlivu lokálních a regionálních faktorů na vývoj společenstva je jedním ze základních témat současné ekologie. Práce založené na studiu nově vytvořených akvatických habitatů nám mohou pomoci těmto procesům lépe porozumět. Cílem této práce bylo sledování rychlostí kolonizace a vývoje složení společenstva zooplanktonu u souboru 20 nově vytvořených periodických tůní na území CHKO Kokořínsko. Tento region je charakteristický výskytem zahloubených údolí, extenzivním využíváním, malým ovlivněním lidskou činností, nízkou migrační aktivitou vodního ptactva a téměř úplnou absencí velkých vodních ploch. Sledované periodické tůně byly po skončení první hydroperiody dále přebudovány do permanentní podoby. Oproti očekávání jsme jak u periodických tak u permanentních tůní pozorovali okamžitou kolonizaci oběma hlavními skupinami zooplanktonu (korýši a vířníky), avšak pouze vířníci (Rotifera) byly schopni úspěšně založit životaschopné populace. Naproti tomu perloočky (Crustacea: Cladocera) a klanonožce (Crustacea: Copepoda) jsme pozorovali jen vzácně a obvykle jen v nízkých abundancích (< 1 ind-l ). 10 měsíců po naplnění permanentních tůní byl zaznamenán též jediný zástupce lasturnatek, druh Notodromas monacha (Crustacea: Ostracoda). V průběhu 8 měsíců existence periodických tůní jsme celkově...
|
|
|
Normané v jižní Itálii a na Sicílii v 11.-12. století
Černý, Martin ; Picková, Dana (oponent) ; Drška, Václav (vedoucí práce)
Problematika jihoitalských Normanů, o kterých pojednává tato práce, je v evropské historii dosti specifická. Od dějin jiných západoevropských států své doby se liší blízkým kontaktem se dvěma dalšími významnými kulturními okruhy, totiž řeckým a islámským. Vzájemné soužití těchto tří okruhů nebylo jednoduché, jak nám ukazuje příklad křižáckých států na blízkém východě, na jejichž založení měli svůj podíl také Normané. Diplomová práce si klade za cíl sledovat osudy normanské vlády v jihoitalském regionu od příchodu Normanů a jejich žoldnéřského působení přes postupné dobývání jižní Itálie a Sicílie, sjednocení normanského území a zisk královského titulu Rogerem II. až po nástup štaufské dynastie a dobytí království císařem Jindřichem VI. Obsahuje také rozbor vlivu Normanů na vztahy mezi papežstvím a císařstvím ve zmíněném období a jejich poměr k byzantské říši i křižáckým státům. Při psaní práce jsem se zaměřil především na politické dějiny, kulturu a vzdělanost jsem většinou ponechal stranou. Důvodem je přílišná obsáhlost tohoto tématu, které by samo o sobě poskytlo dostatek prostoru pro jinou diplomovou práci. I se zaměřením na politickou problematiku bylo nutné nevěnovat velkou pozornost mnohým dílčím jevům a soustředit se na výklad nejdůležitějších událostí. Přesto zůstala práce natolik podrobná, aby...
|
|
|
Pohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech (okr. Hradec Králové)
Černý, Martin ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce hodnotí nálezy z pohřebiště starší doby římské, které bylo objeveno při orbě 1,4 km jihovýchodně od obce Ohnišťany (okr. Hradec Králové). Hlavní část je uložena v Národním muzeu v Praze (56 předmětů). Dochováno je 8 hrobových celků se sponami, noži, nůžkami a zbraněmi. Rozrušené hroby poskytly řadu římsko-provinciálních importů - bronzové nádoby (např. souprava naběračky a cedníku Eggers 162 s kolkem C MANSVANNII) a spony z východních a západních provincií. Dálkové kontakty dokládá také přezka z území baltských kmenů. V místě dnešní obce je mj. doloženo povrchovými sběry současné sídliště. V oblasti východních Čech nápadně vysoký počet importů patrně souvisí s velice dobrým napojením na tehdejší obchodní síť.
|
|
|
Sewing pattern editor
Černý, Martin ; Poch, Tomáš (oponent) ; Šerý, Ondřej (vedoucí práce)
Konstrukce střihů je základní součástí oděvního návrhářství. Předmětem této práce je implementace editoru textilních střihů, který by vyhovoval potřebám nezávislých oděvních návrhářů a výrobců zakázkového šatstva. Práce v editoru je velmi blízká ručnímu navrhování střihu a program je tedy pro návrháře snadno použitelný. Implementace pokrývá nejdůležitější oblasti navrhování střihů. Střihy v programu vytvořené mohou být použity pro různé zákazníky, protože se automaticky přizpůsobují zadaným tělesným mírám.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.