|
|
Pojem pozitivní opatření v judikatuře ESD
Plachý, Robert ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Provedená analýza jednotlivých pramenů evropského práva včetně judikatury Evropského soudního dvora ve vztahu k problematice pozitivních opatření umožňuje učinit následující zobecňující závěry. Pozitivní opatření jsou v rámci právního systému Evropské unie pojímána jako jedna z přípustných výjimek ze zásady rovného zacházení, a mohou být tedy uplatňována pouze v případě, pokud jejich zavedení některé z ustanovení primárního nebo sekundárního práva výslovně připouští. Jednotlivé členské státy EU nemají povinnost institut pozitivních opatření do svých právních řádů v žádné podobě zakotvit. Pokud se však pro zavedení pozitivních opatření rozhodnou, musí být taková národní právní úprava v souladu s obecnou zásadou rovného zacházení podle evropského práva. Původně byla pozitivní opatření v právním řádu Evropské unie umožněna přijímat pouze za účelem dosažení rovných příležitostí příslušníků obou pohlaví v oblasti přístupu k zaměstnání. S postupem vývoje evropské integrace se však oblast přípustného uplatnění pozitivních opatření významně rozšířila z hlediska osobní i věcné působnosti. Pozitivní opatření je v současnosti přípustné zavádět v oblasti profesního života i ve prospěch skupin osob určité rasy, etnického původu, náboženského vyznání, věku, sexuální orientace nebo zdravotního postižení....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odpovědnost členského státu za porušení práva Evropské unie
Donné, Michal ; Král, Richard (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
K zajištění efektivního působení práva EU je nezbytné jeho řádné uplatňování členskými státy. To zahrnuje jak správné a včasné plnění implementačních povinností legislativními orgány a provádění právních aktů EU, tak respektování a správnou aplikaci přímo účinných norem práva EU vnitrostátními soudy. Imanentní součástí právního řádu EU je i úprava právních následků porušování povinností členských států plynoucích z jejich závazků přijatých ve Zřizovacích smlouvách nebo stanovených normami sekundárního práva EU, případně závaznými rozhodnutími orgánů EU. Tímto právním prostředkem, zajišťujícím dodržování a vymahatelnost práva EU je právní institut odpovědnosti členského státu za porušení práva EU. Odpovědnost členského státu je dílčím způsobem upravena Smlouvami v (i) řízení pro nesplnění povinnosti podle čl. 258 až 260 SFEU, které se v modifikované podobě podle čl. 271 písm. a) a d) SFEU uplatní i v případech neplnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky a povinností národními centrálními bankami podle Smluv a statutu ESCB a ECB, (ii) řízení pro porušení rozpočtové kázně podle čl. 126 SFEU, a (iii) řízení pro porušení hodnot na nichž je založena EU podle čl. 7 SEU. Obsah odpovědnosti členského státu je však podstatným způsobem doplňován a dotvářen judikaturou...
|
|
| |
|
|
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
|
|
|
Svobodná povolání v právu EU
Veverová, Jana ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Svobodná povolání v právu EU Tématem diplomové práce jsou Svobodná povolání v právu EU. Představují zvláštní skupinu profesí, která však hraje v každodenním životě společnosti stejně jako v hospodářském dění státu i samotné Evropské unie významnou roli. Od jiných forem podnikání se odlišují právě svou "svobodou" výkonu činnosti, tj. v nezávislostí na přímém státním dozoru. V členských státech nenalezneme totožné vymezení ani pojmu "svobodné povolání," ani kategorie profesí, která jsou za ně považovaná. Může se jednat o advokáty, notáře, medicínská povolání, architekty, ale také žurnalisty, spisovatele, umělce, apod. Státy se neshodují ani v otázce náplně jednotlivých činností, tj. v tom, které činnosti jednotlivá profese obvykle vykonává. Protože některé z těchto povolání jsou významně provázané s veřejným zájmem, členské státy mají tendenci k jejich zvýšené regulaci. První část práce pojednává o rozdílnosti koncepcí v jednotlivých členských státech, ale také o jejich společném základu. Úkolem Evropské unie je působit na překonání rozdílů národních norem a sjednocování pojetí. Shodné báze se staly inspirací pro definování svobodných povolání na evropské úrovni. Právo EU je upravuje pouze do té míry, do jaké jsou schopna narušit fungování společného trhu, zpravidla se tedy zaměřuje na regulované profese....
|
|
|
Historický vývoj pojmu volný pohyb osob v evropském právu
Vejsadová, Ivana ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Historický vývoj pojmu volný pohyb osob v evropském právu Resumé Ve své diplomové práci jsem se zabývala tím, co pro nás, občany Evropské unie znamená pojem volný pohyb osob a jak se obsah tohoto pojmu měnil a mění i nadále v závislosti na klíčových dokumentech přijatých Evropskou unií a na judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Hlavní linie tohoto vývoje je vymezena hned v první kapitole v historickém přehledu nejdůležitějších smluv a legislativních aktů Evropské unie. V dalších kapitolách se soustředím na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, na případové studie, na kterých můžeme vidět posun v chápání volného pohybu jakožto základní svobody. Původně byl tento pojem užíván pouze v souvislosti s ekonomicky aktivními osobami, tedy fyzickými osobami pracovníky, osobami samostatně výdělečně činnými a právnickými osobami, které využívaly svobody usazování na území členských států Evropské unie. Později díky právnímu institutu občanství Evropské unie byla možnost využívat svobody pohybu rozšířena na všechny občany EU, tedy i na nepracující jakými jsou např. studenti, důchodci či rodinní příslušníci občanů členských států. Svá práva získali i rodinní příslušníci pocházející ze třetích států. Účelem bylo poskytnutí svobody volně se pohybovat a pobývat na území Evropské unie všem občanům EU a jejich rodinám...
|
|
|
The Judiciary - Europa's (il)legitimate Child?
Štamberk, David ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání problému legitimity Soudního dvoru Evropské unie. Ten je pojímán v kontextu narůstajícího významu soudní moci jako takové na národní úrovni jakož i na mezinárodní úrovni. Soudci jsou stále častěji okolnostmi nuceni právo dotvářet a určovat tak jeho konečnou podobu. Tím se ale mění jejich role v soustavě orgánů států a mezinárodních organizací. Obzvláště soudy nejvyšších instancí se stávají politickými hráči s významným vlivem. Tradiční (funkční) pojetí jejich legitimity založené na požadavcích odbornosti, nezávislosti a nestrannosti se pak ukazuje jako nedostačující a musí být doplněno požadavky demokratické legitimity a prokazatelnou existencí legitimizačního řetězce s vazbou na voliče. Na mezinárodní úroveň se tento problém promítá s tím, jak narůstá vliv mezinárodních soudů. V případě Soudního dvoru Evropské unie je problém intenzivnější pro jeho supranacionální povahu a vliv, který se mu díky tomu dostává. Jeho soudní pravomoc je podstatně širší, než tomu bývá u jiných mezinárodních soudů a i prostředky, které může použít k zajištění respektování svých rozhodnutí jsou účinnější. Měl by proto stát v čele snah o zlepšení legitimity mezinárodního soudnictví. Současný stav tomu ale příliš neodpovídá. Byla proto navržena zlepšení v oblasti jmenování soudců a generálních...
|
host ::
RSS.