|
| |
|
| |
|
|
Podoba attachmentu u potomků matek se schizofrenií
Schmiedová, Petra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem práce je nalezení odpovědi na otázku, zda má duševní onemocnění matky, konkrétně schizofrenie, vliv na připoutání dítěte v dospělosti. V teoretické části nejprve přibližuji východiska a základní pojmy teorie attachmentu, popisuji vybrané metody užívané k měření citové vazby a charakterizuji jednotlivé typy attachmentu či stavů mysli ve vztahu k attachmentu. Dále podávám přehled stěžejních informací o schizofrenii a o specifických tématech výchovy dětí matkami se schizofrenií. Zpracovávám také téma attachmentu u dětí těchto žen. V empirické části na základě stanoveného výzkumného cíle zjišťuji podobu a typ připoutání u dětí matek se schizofrenií a jejich vývoj v čase. Zajímaly mě také strategie vyrovnávání se s nemocí matky. Hlavní metodou výzkumu bylo Adult Attachment Interview (AAI), dále jsem administrovala také Škálu prožívání blízkých vztahů (ECR) a Tématicko apercepční test (TAT). Z výsledků výzkumu vyplývá, že u dětí matek se schizofrenií se výrazně častěji vyvíjí úzkostné připoutání, konkrétně úzkostně vyhýbavé a dezorientované/dezorganizované. Matčino onemocnění schizofrenií má negativní vliv na podobu vztahu s jejím dítětem.
|
|
|
Projektivní interview u onkologicky nemocných dětí
Klasová, Karolína ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zmapování sociální oblasti, konkrétně zjištění sociální kognice a objektní vztahy, u dětí s onkologickým onemocněním ve věku 10 až 12 let pomocí zadání testu Projektivní interview hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice onkologického onemocnění a s tím spojných aspektech psychosociální oblasti jedince, popisu období časné adolescence dle poznatků vývojové psychologie, charakteristice testu Projektivní interview a interpretačním systému Westena - Škála sociální kognice a objektních vztahů neboli SCORS. Cílem výzkumné části práce je ověřit hypotézu, zda děti s onkologickým onemocněním dosahují odlišných výsledků oproti zdravým dětem, případně v jakých konkrétních dimenzích škály SCORS je deficit největší. Výsledky kvantitativní statistické analýzy poukazují na skutečnost, že mezi výzkumnou skupinou dětí s onkologickou chorobou a kontrolní skupinou zdravých dětí není. Výsledky nejsou v pólech patologie a je možné považovat je za normu pro dané věkové rozpětí. Při kvalitativní analýze byly zjištěny rozdíly v pojetí oblasti rodiny, školního prostředí a kamarádů a vnímání nemoci. Klíčová slova: Onkologické onemocnění u dětí, psychoonkologie, Projektivní interview, SCORS, deficit sociální oblasti u osob se somatickým onemocněním
|
|
| |
|
|
Slyšící rodiče - neslyšící dítě
Čechová, Lucie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Resumé Diplomová práce Slyšící rodiče - neslyšící dítě je, jak už z názvu vyplývá, zaměřena na problematiku situace narození neslyšícího dítěte slyšícím rodičům. Mapuje hlavní oblasti, které ovlivňují prožívání rodiče v této situaci. Práce vymezuje teoreticky i prakticky na podkladě využití české i zahraniční literatury oblasti, které zasahují do prožívání rodičů. Jsou představeny ty, které ovlivňují prožívání rodiče u každého typu postižení dítěte se zaměřením na mapování specifické situace v případě sluchového postižení. Dále jsou popsány čistě specifické oblasti, se kterými je rodič konfrontován jen v případě narození dítěte se sluchovým postižením. Teoretická část se věnuje problematice etiologie sluchového postižení a zvláštnostem vývoje dítěte s důrazem na zvláštnosti v oblasti komunikace. Zabývá se problematikou vzdělávání a tématem kochleární implantace. Rozebíráno je téma prožívání rodiny dítěte se sluchovým postižením. Je mapován systém péče o děti se sluchovým postižením a jejich rodiny. V nepolední řadě je součástí teoretické části drobný exkurz do světa neslyšících. V praktické části jsou prezentovány výsledky, které vzešly z analýz šesti rozhovorů s rodiči neslyšících dětí. Tato část je věnována snaze zachytit, jak rodiče vnímají jednotlivé oblasti, se kterými jsou konfrontováni. Jaké jim...
|
|
|
Řešení testu Rey-Osterriethovy figury u dvanáctiletých dětí
Šplíchalová, Markéta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá zejména ústředním tématem, testem Rey-Osterriethovy figury, jeho podobou, administrací i způsoby hodnocení. Blíže se orientuje na způsob administrace i hodnocení testu v jediném českém manuálu M. Košče a J. Nováka, ale i na další používané způsoby skórování. Detailněji také představuje, některými českými psychology rovněž využívaný, způsob skórování popsaný v manuálu J. E. Meyers a K. R. Meyers. Zabývá se také psychometrickými vlastnostmi testu, s důrazem na podobu aktuálně dostupných norem. Část práce je také věnována popisu vývoje některých psychických funkcí ve věku dvanácti let, a to zejména ve vztahu k schopnostem zjišťovaným Rey-Osterriethovou figurou. V praktické části práce je představen vlastní výzkum zaměřující se na zpracování testu dvanáctiletým dítětem. Testy byly vyhodnoceny oběma výše zmíněnými systémy, s interpretací a analýzou jejich výsledků. Součástí práce jsou také nové orientační normy testu pro tuto věkovou skupinu. Test byl rovněž porovnán s výsledky jedinců v testu Číselný čtverec.
|
|
| |
|
|
Test Rey-Osterriethovy komplexní figury u desetiletých dětí
Ondřejková, Žaneta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o psychologickém testu s názvem Rey-Osterriethova komplexní figura (TKF) a zaměřuje se na možnosti jeho použití u desetiletých dětí. Cílem této práce bylo postihnout, jak desetileté děti zpracovávají TKF ve všech jeho složkách (kopie, reprodukce, oddálené reprodukce) z hlediska kvantitativního i kvalitativního. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Část teoretickou tvoří psychologická charakteristika vývojového období desetiletého dítěte s důrazem na kognitivní vývoj, dále pak test TKF a jeho aplikace u dětí a významnou složkou teoretické části je i využití TKF u dětí se specifickou poruchou učení. V části empirické je představena vlastní studie, která je založena na výzkumném zpracování TKF u desetiletých dětí. Vzhledem k povaze získaných dat bylo zvoleno kvantitativní zpracování. Byly navrženy orientační normy pro tuto věkovou skupinu, rozšířena administrace testu u dětí a výsledky porovnány se skupinou dětí se specifickou poruchou učení a s psychologickým testem s názvem Trail Making Test.
|
|
|
Tématicko apercepční test u uživatelů drog
Slavíčková, Tereza ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
SLAVÍČKOVÁ, T. Tématicko apercepční test u uživatelů drog. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2012. 140 s. Diplomová práce. Diplomová práce měla za cíl odhalit specifika použití TAT u problémových a závislých uživatelů drog a na základě srovnání s výsledky, kterých v testu dosáhla kontrolní skupina, přinést evidenci pro zhodnocení diagnostického potenciálu TAT u uživatelů drog. Výzkumné šetření bylo provedeno v Kolíně na klientech nízkoprahového kontaktního centra, které poskytuje služby harm reduction skryté populaci uživatelů nealkoholových drog. Těžiště výzkumu bezprostředně souvisí s metodou analýzy příběhů, jejichž vyprávění bylo u probandů vyvoláno předložením tabulí TAT. K analýze příběhů byl použit psychometricky zakotvený skórovací systém SCORS (Social Cognition - Object Relation Scale) současného amerického autora D. Westena. Použití TAT u uživatelů drog tak bylo zaměřeno na zhodnocení úrovně jejich fungování v sociálních vztazích. Metodologický princip diplomové práce tkví v induktivním usuzování a statistickém zpracování dat. Způsob zpracování dat, který je až na několik oblastí výhradně v režii kvantitativních metod, spolu s dostatečně velkým souborem zkoumaných osob umožňuje zobecnění důležitých rozdílů ve výsledcích TAT u výzkumné a kontrolní skupiny. V rámci analýzy...
|
host ::
RSS.