|
|
Zhodnocení úspěšnosti strategií USA a Mexika v boji s obchodem s drogami
Primasová, Rachel ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Drhlíková, Eva (oponent) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Primasová Rachel Abstrakt Obchod s drogami je pro USA a Mexiko důležitým problémem. S nástupem Baracka Obamy se vnímání drogového obchodu změnilo. Drogová problematika začala být znímána jako spíše zdravotní problém. To se projevilo v Národní strategii na kontrolu drog. Přesto na konci jeho administrativy nebyly vytyčené cíle splněny a množství závislých občanů stejně jako úmrtí způsobená předávkováním vzrůstalo. V Mexiku Felipe Calderón zvolil silně represivní strategii prostřednictvím Národního plánu rozvoje. Jeho přístup rozpoutal "drogovou válku", čímž došlo k rozšíření konflliktu a nárůstu násilí na ulicích. Nástupce Enrique Peña Nieto slíbil návrat zpět k míru. Na konci jeho administrativy však mortalita dosáhla vrcholu a drogový obchod byl i nadále důležitým bezpečnostním problémem. Strategie USA i Mexika selhaly v naplnění svých cílů. Chybou mohlo být nenahlížení na drogový obchod jako na komplexní otázku a nezohledňování měnících se okolností. Klíčová slova: Obchod s drogami, drogy, USA, Mexiko, Barack Obama, Enrique Peña Nieto, Felipe Calderón, ONDCP
|
|
|
Mexico's Trade Policy During the Pena Nieto Administration
Ferrara Torres, Geovanna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Mexico's Trade Policy During The Pe Kryštof Kozák, Ph.D. Navzdory snahám o obchodování s jinými zeměmi, stále existuje dominantní ekonomická závislost na Spojených státech kvůli dohodě NAFTA. Diplomová práce zkoumá obchodní politiku Mexika a jeho dopady na obchod během administrativy Peña Nieto se zvláštním zřetelem na to, jak se vláda snaží diverzifikovat obchod. Popisná analýza je používána s výzkumem vývozu, dovozu a přímých zahraničních investic.
|
|
| |
|
|
Media Portrait of Enrique Peña Nieto in The New York Times and Los Angeles Times
Vicková, Tereza ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje mediální obraz Enriqua Peña Niety ve dvou amerických novinách - The New York Times a Los Angeles Times. V této práci naleznete kvantitativní a kvalitativní mediální analýzu obrazu mexického prezidenta v období od jeho zvolení v roce 2012 až do konce roku 2017. Peña Nieto je člen Institucionální Revoluční Strany (PRI), která byla u moci od roku 1929 do roku 2000. Peña Nieto je první president, který přivedl PRI zpátky k moci po dvanáctileté pauze. Během jeho volebního období došlo také k volbám nového prezidenta ve Spojených státech a Barack Obama byl vystřídán Donaldem Trumpem. Tato práce se věnuje třem tématům, které již několik let jsou hlavními předměty vztahu mezi USA a Mexikem: ilegální imigrace, válka s drogami a NAFTA. Analýza ukazuje, že Peña Nieto je v médiích zobrazován dvěma naprosto odlišnými způsoby v závislosti na probíraném tématu. V případě ilegální imigrace a znovu projednávání NAFTY je zobrazován jako kompetentní vůdce. Na druhé straně však v otázce boje s drogami se média zaměřují na jeho neschopnost vyřešit tuto otázku. Peña Nietův obraz se navíc proměňuje po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Rozdílnost toho, jak Peña Nietu zobrazují NY Times a LA Times, spočívá zejména v intenzitě, se kterou ho jednotlivé noviny popisují.
|
|
|
The Specific Role of Quebec within Canadian Fiscal Federalism
Bandžak, Richard ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Kanadský fiskální federalismus je souborem komplexních vztahů na federální i provinční úrovni. Vzhledem k tomu, že každá provincie čelí jiné geografické, ekonomické nebo demografické situaci, federální vláda provozuje vyrovnávací systém, který cílí na snížení možných ekonomických nerovností. I přes poněkud vágně definovaný účel, transfery jsou bezpodmínečné - provincie je mohou použít pro jakýkoli účel, který uznají za vhodný. To však může potenciálně způsobovat zkreslení účelu, jako například u flypaper effect ("mucholapkového" efektu), kde politici mají tendenci upravovat rozhodování o výdajích dle zdrojů příjmů. Vyrovnávací poplatky jsou distribuovány dle potenciální fiskální kapacity každé provincie vybírat příjmy. Jelikož je Québec největším příjemcem vyrovnávacích grantů, s nízkou, jestli vůbec existující, mírou konvergence ke zbytku provincií, je předmětem analýzy. Práce zkoumá období od roku 1981, který symbolizuje zásadní historické momenty pro Québec i systém vyrovnávacích plateb, až do roku 2016. Québec bývá nařčen ze zneužívání systému záměrným podhodnocováním své fiskální kapacity skrze dotované ceny elektřiny a nafukováním svých sociálních výdajů. Za využití deskriptivní statistiky a diskuze, tato práce došla k závěru, že québečtí politici nejspíše záměrně implementují fiskální kroky,...
|
|
|
U. S. Congress and the Failed Comprehensive Immigration Reform: Comparative Study of 2007 and 2013 Proposals
Kristenová, Alice ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá neschopností Kongresu Spojených států amerických prosadit komplexní imigrační reformu. Cílem práce je identifikace klíčových faktorů, které schválení brání. Pro výzkum byly vybrány dva poslední předložené návrhy reformy imigračního systému z let 2007 a 2013. Pro jejich analýzu byla použita metoda sledování procesu, která umožňuje hlubší porozumění vývoje legislativy. Jako analytický rámec byl zvolen přístup Johna W. Kingdona. Ten pro účely analýzy rozhodování Kongresu upravil popelnicový model rozhodování a definoval tři proudy, které jsou klíčové pro prosazení legislativních změn - rozpoznání problémů, předložení řešení a politická situace. Diplomová práce nejdříve popisuje Kingdonův přístup k výzkumu a následně jej aplikuje na vybranou legislativu v rámci případových studií. Při výzkumu je kladen důraz na identifikaci faktorů, které hrály klíčovou roli při vytváření a úpravách obsahu imigrační reformy a při jejím následném schvalování. Obě případové studie jsou následně porovnány, což částečně umožňuje předložit obecnější závěry. Výsledným zjištěním je, že pro prosazení komplexní imigrační reformy je klíčová politická situace, především schopnosti politických lídrů, aktuální kontext doby a načasování. Hlavním přínosem této práce je identifikace faktorů, které brání...
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
| |
|
|
Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury
Solničková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury se věnuje okolnostem, které umožnily vytvoření hiphopové subkultury v 70. letech 20. století v jižním Bronxu. S ohledem na proměnu, kterou jižní Bronx před začátkem této dekády prošel z hlediska jeho rekonstrukce a přesunu obyvatel, se práce snaží vyzkoumat, jaký tato transformace měla vliv na vytvoření kombinace faktorů, jež na začátku 70. let dala vzniknout hiphopové subkultuře. Cílem práce je tak vysvětlit vznik hiphopové subkultury prostřednictvím kritéria lokality jejího vzniku a odpovědět tak na otázku, jakými způsoby byla tato subkultura ovlivněna sociálním prostředím Bronxu.
|
|
|
Americká zahraniční politika a kolumbijský mírový proces
Svoboda, Ondřej ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato práce analyzuje americkou zahraniční politiku vzhledem ke Kolumbii v letech 2000- 2017. Základem této politiky je strategie nazvaná Plan Colombia, jejímž prvotním cílem bylo zamezit obchodu s drogami. Postupem času se ale Plan Colombia částečně přeměnil na program obnovy a budování státu. V této práci se ptám, zda americká zahraniční politika přispěla ke stabilizaci Kolumbie a vytvoření podmínek nezbytných pro zdárné vedení a ukončení mírového procesu s guerillou FARC. Tato práce je rozdělena do několika sekcí. Nejprve analyzuji situaci, v jaké se Kolumbie nacházela na přelomu tisíciletí a vysvětluji motivaci kolumbijské i americké strany pro schválení Planu Colombia. Dále uvádím historické souvislosti a události nutné pro pochopení toho, jak se situace v Kolumbii měnila. V další části se věnuji podrobnějšímu rozboru programů podpořených v rámci Planu Colombia a také politickým a ekonomickým trendům v Kolumbii. K tomuto účelu používám průzkumů veřejného mínění Latinobarómetro a indexu Fragile State Index. V závěru práce vysvětluji, proč je Plan Colombia úspěšnou politikou a zároveň, proč byl úspěch v Kolumbii vůbec možný.
|
host ::
RSS.