|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe a rekonstrukce kritické teorie sportu
Ondráček, Vojtěch ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent) ; Numerato, Dino (oponent)
Předkládaná práce se zabývá kritickou teorií sportu, která vzniká v šedesátých letech 20. století ve Francii. Na základě analýzy textů hlavního představitele tohoto projektu Jean-Marie Brohma z období 1964-1978 jsou představeny její základní koncepty, teoretická východiska, zdroje, metodologie i politický aktivismus. Kritická teorie sportu je vysvětlena jako specifický druh politické teorie sportu, která aplikuje marxistické a psychoanalytické koncepce, což v důsledku vytváří zcela původní a originální přístup ke studiu sportu. Samotné těžiště práce leží v kategorizaci této teorie rozdělením na kritiku politickou, ekonomickou a ideologickou. Sport je v této teoretické perspektivě pojímán jako represivní nástroj vládnoucí třídy, která umožňuje její mocenskou reprodukci a manipulaci mas. Vnitřní fungování sportu závisí na logice kapitálu a vykořisťování, odcizení a mechanizaci sportovců. Předmětem kritiky se stává i sportovní ideologie a její funkce. V rámci práce nechybí ani představení historické geneze kritické teorie sportu v kontextu událostí Května '68, které se staly určujícím momentem nejen pro její vznik, ale i pozdější vývoj, který práce také reflektuje a vsazuje do širších souvislostí. Důraz je kladen na reflexi politické emancipační tendence, která zásadním způsobem determinuje teoretický...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sókratovské tázání jako cesta k pravdě
Procházka, Ondřej ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce je zaměřena na metodu sókratovského tázání po podstatách věcí a jevů. Tento jeho životní přístup k obtížným, až na první pohled aporetickým problémům, je založený na komplexním, strukturovaném, kritickém posouzení dané konkrétní situace. Tyto základní rysy budou demonstrovány na raných dialozích Platónových, konkrétně na spisech Prótagoras a Faidros, kde nejenže rozpoznáme základní rysy této dialektické metody, ale budeme u prvně jmenovaného dialogu schopni pochopit zásadní odlišnost Sókrata od sofistů. K tomu, abychom tuto metodu pochopili plně, je však nutné nejprve porozumět samotnému duševnímu vývoji Sókrata. Proto se kromě výše zmíněných textů bude práce opírat i o dílo Jana Patočky, který tento historický průběh a profilaci filosofova života mapuje. V čem metoda sókratovského dotazování spočívá? Jakým způsobem může být chápána jako cesta ku pravdě? A jak nám její znalost a uplatňování může proměnit náš každodenní život?
|
|
|
Problematika rozumění ve filosofii Hanse Georga Gadamera
Šupková, Lucie ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rozumění ve filozofii Hanse-Georga Gadamera, německého filozofa 20. století. Cílem této práce bylo vysvětlení problematiky porozumění a připomenutí, jak je porozumění důležité ve všech oblastech lidské činnosti. V první části je vysvětleno, co to hermeneutika je, její přechod od hermeneutiky regionální k hermeneutice obecné a dále přechod od hermeneutiky epistemologické k hermeneutice ontologické. V druhé části jsou představeni jednotliví filozofové, kteří se hermeneutikou zabývají, konkrétně Friedrich Schleiermacher, Wilhelm Dilthey, Martin Heidegger, Paul Ricoeur a Hans-Georg Gadamer. Bakalářská práce čerpá nejvíce právě z děl těchto autorů. Třetí část rozebírá základní témata hermeneutiky s ohledem na filozofii Hanse-Georga Gadamera. Poslední část vysvětluje pojem dějinného vědomí a jeho vliv na porozumění si v dialogu. Dále je zde rozebrán princip splývání horizontů a důležitost rozhovorů.
|
|
| |
host ::
RSS.