Název: Stávat se poutníkem: Pouť jako proces konstrukce poutnického těla
Překlad názvu: The become of pilgrim: Pilgimage as a proces of the construction of pilgim body
Autoři: Picková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2018
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Tato práce se zabývá analýzou nejmasovější evropské náboženské pouti do Santiaga de Compostela, která je zde užívána jako případová studie k ilustraci toho, jakým způsobem poutníci rozumí své zkušenosti. Skrze analýzu autoetnografického deníku a devíti rozhovorů s dalšími poutníky chci ukázat, že pouti se dá rozumět jako procesu konstrukce poutnického těla. Proces "stávání se poutníkem" probíhá pomocí různých poutnických strategií (například chůze, askeze, oddělení, samota, sdílení nebo víra), které jsou hlavním předmětem analýzy. Tento habitus, nebo spíše "technika těla" (Mauss 1968) může být během pouti naučena a užívána v běžném životě po skončení pouti. Poutnické tělo se tak stává ucelenou vtělenou schopností, stávající se z fyzické, duchovní, duševní a sociální dimenze, kde každá z dimenzí vychází z dimenze prožívání pouti samotné. Tímto přístupem ke zkoumání pouti chci ukázat, že pouti lze porozumět jako zkušenosti fyzického těla s transcendentálním přesahem, zaměřené především na individuální prožitek, ovšem konstruované v přátelském prostředí poutnických communitas, představené Victorem Turnerem (Turner 2004). Přesah této zkušenosti po skončení pouti i její podoba je též předmětem analýzy. This work focuses on analysis of Europe's most massive pilgrimage to Santiago de Compostela, which I use as a case study to show how contemporary pilgrims understand their experience. Through the analysis of interviews with 9 other pilgrims and my own auto- ethnographic diary with a strong dose of reflexivity I want to show that pilgrimage can be understood as a process of constructing a pilgrim body. To gain such form of habitus, or in other words "to become a pilgrim", is achieved through several different strategies, such as walking, socialising, solitude, separation (from everyday life), asceticism, and others. This experience results in a form of gained habitus, or a technique of the body (Mauss 1968) which can be learnt and used in everyday life after the pilgrimage ends. Pilgrim body is then a complex skill, consisting of physical, psychical, spiritual and social dimension, each describing different aspect of the pilgrimage itself, all embodied in the physical body of a pilgrim. Through such approach I want to show, that we might understand pilgrimage as a form of physical experience with transcendental overlap, focused mainly on individual progress, but constructed together in friendly communitas of pilgrims, described by Victor Turner in his classic study (Turner 2004). Usage of these...
Klíčová slova: antropologie těla; autoetnografie; communitas; habitus; Pouť; anthropology of body; autoetnography; communitas; habitus; Pilgrimage

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/99173

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-383203


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce