Název:
Role Spojených států amerických v NATO: změny po 11. září 2001 za vlády prezidenta G. W. Bushe
Překlad názvu:
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Autoři:
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2017
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] The goal of this thesis is to examine president Bush's policy after 9/11 and its implications for the North Atlantic Treaty Organization. The shock of 9/11 attacks resulted in "war mentality" manifesting itself in the pressure of the public and media for swift radical actions. This resulted in ad hoc decisions taken without proper analyses and consideration of consequences. After 9/11, Bush Administration used black-and-white rhetoric and simplified the war on terror into war between good and evil. The U.S. under Bush did not consider international institutions to play significant role in international politics and preferred bilateral cooperation. By omitting the Alliance, Washing, however, undermined NATO. Europe was sympathetic to the U.S. and proclaimed its support for Washington since day one but European NATO members and the U.S. had different threat perception regarding Iraq, and could not agree on a common solution. The actions taken by Americans in Afghanistan and Iraq and the reluctance of European allies in supporting the U.S. war against terrorism resulted in escalation of relations in the Alliance. As the U.S. headed toward engagement in two conflicts, it increasingly appreciated the value of NATO. On the other hand, Europe never forgot that the United States is its main ally. Most...Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
Klíčová slova:
11. září; Afghánistán; G. W. Bush; Irák; NATO; Severoatlantická aliance; Spojené státy americké; transatlantické vztahy; USA; 11; 9; Afghanistan; G. W. Bush; Iraq; NATO; North Atlantic Treaty Organization; transatlantic relations; U.S; United States