Název: Ruská zahraniční politika od nástupu Putina: Rusko jako eurasijská velmoc?
Překlad názvu: Russia's Foreign Policy Since Putin: Russia as a Eurasian Great Power?
Autoři: Bílý, Prokop ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2013
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Předkládaná diplomová práce pojednává o ruské zahraniční politice uskutečňované prezidenty Vladimirem Putinem a Dmitrijem Medveděvem. Studovaný fenomén je nahlížen optikou teorie neo-eurasijství ruského filosofa a politologa Alexandra Geljeviče Dugina. Výchozím bodem neo-eurasijské geopolitiky je přesvědčení o unipolaritě současného mocenského uspořádání a Amerikou řízené globalizaci jako nástroje její reprodukce. Alternativou nepřátelského, svobodný rozvoj národů omezujícího, atlantického řádu je spravedlivější multipolární mocenská konfigurace, k níž má svět dle postulátů neo-eurasijství dovést mesianistická mise eurasijského Ruska, které se však z atlantické nadvlády musí nejprve samo vymanit. Aplikace konceptu neo-eurasijství v kontextu ruské zahraniční politiky od roku 2000 pak ukazuje na zjištění, že ruskou zahraniční politiku lze v některých momentech skutečně považovat za neo-eurasijskou. This thesis deals with the Russia's foreign policy pursued by presidents Vladimir Putin and Dmitri Medvedev, respectively. The studied phenomenon is viewed through the lens of the theory of neo-Eurasianism, coined by the Russian philosopher and political scientist Alexander Gelevich Dugin. The starting point of the neo-Eurasian geopolitical theory is a conviction that the current world order is unipolar and that the U.S.-led globalization is an instrument of its reproduction. The alternative to the hostile, free development of nations curtailing, Atlantic order is represented by multipolarity which, according to the neo-Eurasian theory, will supposedly be established through the messianic mission of Russia-Eurasia, which has nevertheless first to free itself from the Atlantic bond. Application of the neo- Eurasian theory in the context of Russian foreign policy since 2000 then points to the conclusion that Russia's foreign policy can, to some extent, be considered neo-Eurasian.
Klíčová slova: geopolitika; imperialismus; neo-eurasijství; Rusko; ruská zahraniční politika; velmoc; geopolitics; great power; imperialism; neo-eursianism; Russia; Russian foreign policy

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/57746

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-327008


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce