Sociologický ústav

Nejnovější přírůstky:
2018-01-11
18:42
Rodina jako hodnota a jako zdroj hodnot
Hamplová, Dana
Kapitola popisuje vývoj české rodiny od 50. let 20. století a její roli při formování hodnot.

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Důvěra názorům vybraných skupin vyjadřujících se k veřejným otázkám v ČR – říjen 2017
Hanzlová, Radka
Do říjnového šetření zahrnulo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek, ve kterých respondenti posuzovali svoji důvěru ke skupinám lidí vyjadřujících se k veřejným otázkám. Nejprve hodnotili, zda se jejich rozhodnutí řídí spíše názory odborníků nebo obyčejných lidí. V následující otázce pak uváděli, nakolik důvěřují některým konkrétním skupinám lidí vyjadřujících se k situaci v České republice.

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Občané o ekonomické situaci svých domácností – říjen 2017
Čadová, Naděžda
V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálně-ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků a kvótám na jejich přerozdělování - říjen 2017
Červenka, Jan
V říjnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k zavádění tzv. imigračních kvót pro jednotlivé státy EU, podle nichž by příchozí imigranti měli být mezi tyto státy přerozdělováni. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Nově do výzkumu byla zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo za následek ztrátu peněz z evropských fondů, a dvě otázky zjišťující povědomí a postoje ve vztahu k migračním kvótám. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Šetření rovněž zkoumalo, jak lidé v souvislosti s vývojem situace hodnotí působení Evropské unie, české vlády a českého ministerstva vnitra. Tato tisková zpráva nabízí i srovnání některých názorů veřejnosti v České republice, na Slovensku a v Polsku.

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – říjen 2017
Červenka, Jan
V říjnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností. Necelé dvě pětiny (37 %) občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, pětina (20 %) ji vnímá jako špatnou a dvě pětiny (40 %) ji pokládají za „ani dobrou, ani špatnou“. Těsně nadpoloviční většina (54 %) Čechů hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, asi třetina (34 %) ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a jen o málo více než desetina (12 %) ji vnímá jako špatnou.

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Rozdělení Československa: 25 let od vzniku samostatné ČR a SR
Tabery, Paulína
Při příležitosti výročí pětadvaceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto na tiskové konferenci budou prezentovány jak aktuální údaje, tak časové srovnání za obě země. Výzkum konkrétně zjišťoval například vnímání rozdělení federace v kontextu jiných historických událostí a to, jak je rozdělení Československa vnímáno dnešní optikou, tedy zda jej občané obou zemí považují spíše za správný či špatný krok. Respondenti ve výzkumu byli rovněž dotázáni, zda bylo správné přistoupit k rozdělení Československa bez toho, aby se občané k tomu mohli vyjádřit v referendu, a jak hodnotí to, co vznik samostatných států přinesl. V neposlední řadě se pak předmětem výzkumu stalo hodnocení současných vztahů obou zemí.

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Sympatie české veřejnosti k některým zemím - říjen 2017
Hanzlová, Radka
V rámci říjnového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – říjen 2017
Tuček, Milan
V říjnu 2017 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce.Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (66 %) a policie (64 %), nejméně lidé důvěřují církvím (24 %), tisku, televizi a neziskovým organizacím (30-35%).U soudů a bank převažuje důvěra (53 % důvěřuje), u odborů velmi mírně nedůvěra, v hodnocení rádia, výzkumů veřejného mínění a internetu je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný.Po březnovém mírném zvýšení důvěry ke všem médiím v říjnu došlo opět k poklesu důvěry k tisku. Po loňském vzestupu důvěry k odborům došlo letos k podobnému snížení. U neziskových organizací poklesla důvěra na zatím nejnižší hodnotu (důvěřuje jim jen necelá třetina dotázaných).

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Občané o konfliktu v Sýrii – září 2017
Červenka, Jan
V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje konfliktu v Sýrii. Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj konfliktu v Sýrii zajímají, jak hodnotí působení různých aktérů zapojených do tohoto konfliktu a do jeho řešení a jaké jsou jejich postoje k různým formám možného zapojení České republiky do řešení tamní situace.

Úplný záznam
2018-01-11
18:42
Daně z pohledu veřejného mínění – říjen 2017
Hanzlová, Radka
Říjnové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále zkoumalo názory na to, zda by lidé s vyššími příjmy měli v porovnání s lidmi s nízkými příjmy odvádět vyšší procento z těchto příjmů na daních, a také se dotazovalo na to, zda lidé rozumějí současnému daňovému systému.

Úplný záznam