Etnologický ústav

Nejnovější přírůstky:
2017-07-21
12:45
Muzikologická bibliografická databáze
Vozková, Jana
The Musicological Bibliographical Database is a project under the auspices of the Music History Department at the CAS Institute of Ethnology, which carries on from the older bibliographical activities there, as it has been developed and updated on an ongoing basis since 2013, with the emphasis on records of current additions to domestic musicological publication output. It includes monographs, critical editions, anthologies and analytical articles in anthologies and journals, as well as articles in anthologies and journals (with 50 years of the Hudební věda journal completely processed, while other musicological journals are being processed under the VISK9 program), chapters from books, reviews and reports of any importance. This database is based on the ALEPH library cataloguing programme using RDA cataloguing standards that are currently in effect, making use of a connection to the national database of authorities at the Czech National Library. Since 2015 it has been supplemented in the form of database retroconversion by bibliographical records created by transcribing from older printed data bases. At present the database has over 8,000 entries.\n

Úplný záznam
2017-03-17
18:38
Fetiš nejstaršího zvuku. Věda, politika a fascinace počátky nahrávání zvuku
Kratochvíl, Matěj
Vynález fonografu na konci 19. století zahájil posedlost zvukovým záznamem jako historickým dokumentem. Tím se stal důležitou součástí lidské potřeby vytvářet příběhy z archivních materiálů a dívat se na ně jako na součásti objektivní pravdy, přímé spojení s budoucností. S rostoucí dostupností historických zvukových dokumentů stoupá nutnost kritického pohledu na tyto prameny a na jejich využití coby stopy vedoucí k počátkům konkrétní kapitoly v hudební historii. Tato studie ukazuje, v jakých ohledech lze fenomén zvukového záznamu chápat jako počátek čehosi nového a v jakých případech může být tento dojem zavádějící. Ať již neúmyslně, či pod vlivem politických nebo jiných motivů mohou nahrávky prezentovat hudbu v proměněné, často zkreslené podobě. Autor se snaží – se zvláštním zřetelem k tradiční hudbě – formulovat některé obecné myšlenky, jež bychom měli mít na paměti při práci s historickými nahrávkami, abychom nepropadli přílišné fascinaci „historií hovořící přímo k nám.“

Úplný záznam
2017-02-15
15:49

Úplný záznam
2017-01-20
16:14

Úplný záznam
2017-01-20
16:14
Inovace tradice: fenomén mužských sborů na Slovácku a jeho počátky
Uhlíková, Lucie
Studie se zamýšlí nad rozdílem mezi udržováním kulturního dědictví a živou, resp. inovovanou tradicí, a to na příkladu repertoáru mužských pěveckých sborů v regionu Slovácko.

Úplný záznam
2017-01-20
16:14
To Fit in the Line. Otakar Ostrčil as a Vehicle for Nejedlý’s Vision of the History of Czech Music
Kratochvílová, Markéta
The relation of Otakar Ostrčil and Zdeněk Nejedlý presents a striking case of a biographer using his subject as a vehicle for his own ideas and for presentation of a particular historiographical conception of the history of modern Czech music.

Úplný záznam
2017-01-20
16:14

Úplný záznam
2017-01-20
16:14
Na počátku byla politika: několik glos k tzv. guberniální sběratelské akci
Toncrová, Marta
Zajímavosti o vzniku, průběhu a dalších osudech nejstarší sbírky lidových písní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Úplný záznam
2017-01-20
16:14

Úplný záznam
2017-01-11
17:39
Ouvertura k první verzi opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva
Problematika autorských verzí hudebního díla je také v případě Antonína Dvořáka (1841-1904) diskutovaná a v jistém smyslu souvisí s tématem "staré a nové", kdy stará, první či raná verze bývá východiskem té nové. Těžištěm následujícího textu je jeden ze specifických případů verze, tedy ouvertura k prvnímu zpracování Dvořákovy opery Král a uhlíř z roku 1871. Ouvertura, která jako nedílná součást této opery vychází z hudebního materiálu tohoto výsledně neprovedeného díla. A zároveň ouvertura, která jako jediná část z této opery "přežila", byla později samotným autorem "povýšena" na ouverturu koncertní a stala se tak svébytným hudebním dílem, zatímco původně zhudebněnému libretu opery se dostalo nového hudebního zpracování. Je tak shrnuta vcelku komplikovaná geneze opery Král a uhlíř, během níž vykrystalizovala Koncertní ouvertura F dur jako nová kompozice vytvořená z hudebního materiálu kompozice staré.

Úplný záznam