Etnologický ústav

Nejnovější přírůstky:
2017-03-17
18:38
Fetiš nejstaršího zvuku. Věda, politika a fascinace počátky nahrávání zvuku
Kratochvíl, Matěj
Vynález fonografu na konci 19. století zahájil posedlost zvukovým záznamem jako historickým dokumentem. Tím se stal důležitou součástí lidské potřeby vytvářet příběhy z archivních materiálů a dívat se na ně jako na součásti objektivní pravdy, přímé spojení s budoucností. S rostoucí dostupností historických zvukových dokumentů stoupá nutnost kritického pohledu na tyto prameny a na jejich využití coby stopy vedoucí k počátkům konkrétní kapitoly v hudební historii. Tato studie ukazuje, v jakých ohledech lze fenomén zvukového záznamu chápat jako počátek čehosi nového a v jakých případech může být tento dojem zavádějící. Ať již neúmyslně, či pod vlivem politických nebo jiných motivů mohou nahrávky prezentovat hudbu v proměněné, často zkreslené podobě. Autor se snaží – se zvláštním zřetelem k tradiční hudbě – formulovat některé obecné myšlenky, jež bychom měli mít na paměti při práci s historickými nahrávkami, abychom nepropadli přílišné fascinaci „historií hovořící přímo k nám.“

Úplný záznam
2017-02-15
15:49

Úplný záznam
2017-01-20
16:14

Úplný záznam
2017-01-20
16:14
Inovace tradice: fenomén mužských sborů na Slovácku a jeho počátky
Uhlíková, Lucie
Studie se zamýšlí nad rozdílem mezi udržováním kulturního dědictví a živou, resp. inovovanou tradicí, a to na příkladu repertoáru mužských pěveckých sborů v regionu Slovácko.

Úplný záznam
2017-01-20
16:14
To Fit in the Line. Otakar Ostrčil as a Vehicle for Nejedlý’s Vision of the History of Czech Music
Kratochvílová, Markéta
The relation of Otakar Ostrčil and Zdeněk Nejedlý presents a striking case of a biographer using his subject as a vehicle for his own ideas and for presentation of a particular historiographical conception of the history of modern Czech music.

Úplný záznam
2017-01-20
16:14

Úplný záznam
2017-01-20
16:14
Na počátku byla politika: několik glos k tzv. guberniální sběratelské akci
Toncrová, Marta
Zajímavosti o vzniku, průběhu a dalších osudech nejstarší sbírky lidových písní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Úplný záznam
2017-01-20
16:14

Úplný záznam
2017-01-11
17:39
Ouvertura k první verzi opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva
Problematika autorských verzí hudebního díla je také v případě Antonína Dvořáka (1841-1904) diskutovaná a v jistém smyslu souvisí s tématem "staré a nové", kdy stará, první či raná verze bývá východiskem té nové. Těžištěm následujícího textu je jeden ze specifických případů verze, tedy ouvertura k prvnímu zpracování Dvořákovy opery Král a uhlíř z roku 1871. Ouvertura, která jako nedílná součást této opery vychází z hudebního materiálu tohoto výsledně neprovedeného díla. A zároveň ouvertura, která jako jediná část z této opery "přežila", byla později samotným autorem "povýšena" na ouverturu koncertní a stala se tak svébytným hudebním dílem, zatímco původně zhudebněnému libretu opery se dostalo nového hudebního zpracování. Je tak shrnuta vcelku komplikovaná geneze opery Král a uhlíř, během níž vykrystalizovala Koncertní ouvertura F dur jako nová kompozice vytvořená z hudebního materiálu kompozice staré.

Úplný záznam
2017-01-04
16:16
Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Kolátorová, Petra
Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu.

Úplný záznam