Ústav pro jazyk český

Nejnovější přírůstky:
2017-03-17
18:38
Výslovnostně problematická nebo zajímavá cizí jména a přejatá slova (z pohledu pracovníků České televize)
Jílková, Lucie
Příspěvek představuje dílčí výsledky terénního průzkumu v České televizi. Výzkumníci z Ústavu pro jazyk český získali celkem 11 zhruba hodinových strukturovaných interview se zaměstnanci České televize. Tématem interview byla obecně výslovnost, resp. řešení případných výslovnostních problémů. V příspěvku je abecedně seřazeno 80 cizích vlastních jmen, 10 apelativ a 12 zkratek, jejichž výslovností se respondenti v poslední době zabývali. Pozornost je věnována principům výslovnosti přejatých slov, které respondenti při vyslovování cizích jmen uplatňují.

Úplný záznam
2017-03-10
16:12

Úplný záznam
2017-03-10
16:12

Úplný záznam
2017-03-10
16:12
Kam dospěl výzkum translace vazeb s infinitivem po 42 letech?
Štícha, František
Jaromír Spal před 42 lety ukázal, že existují určité sémantické třídy sloves, u nichž lze objektový infinitiv transformovat na vedlejší větu. Ve své studii jsem se pokusil demonstrovat, jak nás korpusový výzkum může zásobit objektivními statistickými fakty týkajícími se tohoto druhu syntaktické konkurence. Proti 18 výskytům konstrukce s infinitivem Snažím se nedělat je doložen jediný výskyt konkurenční konstrukce s vedlejší větou: Snažím se, abych nedělal.

Úplný záznam
2017-03-10
16:12
Pomístní jména s příponou -yně
Štěpán, Pavel
Příspěvek připomíná práci Jaromíra Spala věnovanou sufixu -yně v místních jménech a podává analýzu využití tohoto sufixu v pomístních jménech z území Čech. Potvrzuje Spalův závěr, že původní funkce sufixu -yně nebyla posesivní (sufix se primárně nepojil s antroponymy), jak bylo dříve všeobecně přijímáno; tento sufix se primárně využíval k tvoření pomístních jmen od apelativních základů. Cílem článku je upozornit na skutečnost, že analýza pomístních jmen může často přispět k výkladu jmen místních, který může být mnohdy modifikován nebo nahrazen výkladem pravděpodobnějším. Východiskem analýzy je Spalova interpretace vybraných místních jmen na -yně; jejich paralely ve jménech pomístních jsou identifikovány a komentovány. Pozornost je věnována i některým dalším pomístním jménům utvořeným od substantivních i adjektivních základů. Hlavním závěrem (odpovídajícím zjištěním Spalovým) je, že sufix -yně nebyl primárně využíván k tvoření deantroponymických posesivních jmen; toto užití bylo až analogické (tato analogie byla založena na kontaminaci se sufixem -ina) a značně omezené.

Úplný záznam
2017-03-10
16:12
K výzkumu výslovnosti přejatých slov
Štěpánová, Veronika ; Duběda, T. ; Havlík, Martin ; Jílková, Lucie
Přejatá slova včetně vlastních jmen tvoří specifickou lexikální kategorii vyznačující se značnou fonologickou variabilitou. V rámci grantového projektu GA ČR „Výslovnost neintegrovaného lexika v češtině“ byl uskutečněn rozsáhlý empirický průzkum výslovnostního úzu, který poskytuje podrobné informace o tom, jak jsou vybraná slova v současnosti reálně vyslovována, jaká je dynamika výslovnostní variability atp. Kromě přínosu v oblasti fonologie výpůjček jsou výsledky rovněž využitelné např. ke korekci některých již neaktuálních slovníkových údajů.

Úplný záznam
2017-03-10
16:12
Substantivizovaná adjektiva v češtině: pokladní, plzeňské, kapesné; psovití; Komenský, řeka Teplá, obec Loučná nad Desnou
Spinková, Stanislava
Příspěvek je věnován substantivům v češtině, která jsou formálními adjektivy. Jsou utvořena adjektivními sufixy a skloňují se jako adjektiva. Mezi taková jména se řadí např. pojmenování poplatků, druhů masa nebo nápojů, názvy čeledí v biologii atd., také některá příjmení a zeměpisné názvy.

Úplný záznam
2017-03-03
15:48
Účast jazykové teorie při konstituování (a raném vývoji) novodobé spisovné češtiny
Šipková, Milena
Autorka uvádí faktory extralingvistické (mimojazykové) povahy, které ovlivnily/determinovaly rozdíl mezi normou spisovné češtiny a normou češtiny běžně mluvené; mezi nimi hrála důležitou úlohu především soudobá jazyková teorie.

Úplný záznam
2016-10-23
13:05
K motivaci moravských a slezských anoikonym vzniklých z apelativa kámen
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá motivací moravských a slezských pomístních jmen odvozených od substantiva kámen, např. Kameňák (anoikonymum vzniklé připojením sufixu-ák ke sledovanému odvozovacímu základu), Kamenice (s vydělitelným sufixem -ice), Kamenička (se sufixem -ička). Byla shledána řada motivací podmiňujících vznik analyzovaných jmen, jako nejčastější se ukázal typ půdy a lokace (zvláště rozšířeno u předložkových jmen, např. Mezi kamencem, Na kamenici). Ostatní motivace jsou řídké: motivace konkrétním kamenem jakožto výrazným krajinným prvkem, materiálem užitým při stavbě nebo výskytem lomu v místě. Stav je tu odlišný od frekvence zjištěné u nederivovaných anoikonym, popř. anoikonym s plurálovou formou základového slova Kameny, u nichž se výrazněji projevila motivace konkrétním kamenem v místě. V některých případech je složité odhadnout motivační impuls, výklad jmen je navíc někdy znesnadněn působením lidové etymologie, proto je nutné zapojit do výzkumu mj. práci se starými archiváliemi, zvláště mapami.

Úplný záznam
2016-08-28
13:06
Co je Internetová jazyková příručka a jak s ní pracovat
Konečná, Hana
Internetová jazyková příručka (IJP) byla zpřístupněna v lednu 2009. Lingvisté z Ústavu pro jazyk český AV ČR (ÚJČ) při jejím vytváření vycházeli ze zkušeností s jazykověporadenské činnosti. Tato služba veřejnosti patří mezi významné aktivity ÚJČ. Slovníková část IJP dnes obsahuje přes 102 000 slovníkových hesel, výkladová část pak především ty jevy, na které se uživatelé češtiny v jazykové poradně ptají opakovaně. Začátkem roku 2014 byla IJP interaktivně propojena se Slovníkem spisovného jazyka českého (více než 192 908 hesel) a se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost (zhruba 48 000 hesel).

Úplný záznam