2025-05-24
00:00 |
Úplný záznam
|
2025-05-24
00:00 |
Krátkodobé srážky pro hydrologické modelování a navrhování drobných vodohospodářských staveb v krajině
Kavka, P. ; Kašpar, Marek ; Crhová, L. ; Pavel, M. ; Müller, Miloslav ; Bližňák, Vojtěch ; Hulec, Filip ; Strouhal, L. ; Landa, M. ; Weyskrabová, L. ; Kubát, J.-F. ; Stehlík, M. ; Pecha, M. ; Svoboda, V.
Metodika navazuje na předchozí stejnojmennou metodiku z roku 2019, přičemž zásadní inovativní přístup této nové metodiky spočívá v odvození návrhových šestihodinových úhrnů srážek na základě kombinace dvacetileté řady adjustovaných radarových měření a třiceti a víceletých řad ze srážkoměrů. Druhou důležitou inovací je stanovení pravděpodobností výskytu šesti průběhů srážek v kombinaci s vyjádřením možného výskytu zvýšeného předchozího nasycení. Metodika má sloužit jako návod pro navrhování vodohospodářských opatření v ploše povodí a na drobných vodních tocích. Hlavním nástrojem těchto návrhů je hydrologické modelování. Metodika je pomocníkem pro správnou volbu modelu, návrhových srážek a pro účelné navrhování vodohospodářských staveb v České republice. Navrhovaná opatření mimo jiné slouží k ochraně půdního fondu jako protierozní opatření, anebo k retenci či bezpečnému převádění povodňových průtoků. Realizována mohou být například v rámci komplexních pozemkových úprav.
Úplný záznam
|
2025-05-24
00:00 |
Hodnocení vlivu rozšíření kapacity skladu vyhořelého jaderného paliva na mikroklimatické charakteristiky v lokalite ETE
Sokol, Zbyněk ; Řezáčová, Daniela
Studie se zabývá vlivem skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě elektrárny Temelín (dále SVJP ETE) na okolní prostředí. SVJP ETE emituje teplo, které se šíří z horní části SVJP ETE. Tepelný výkon způsobuje, že teplo nejprve stoupá ve formě aktivní vlečky v okolním vzduchu a pak se rozptyluje do okolí. Studie odhaduje prostřednictvím výpočtů vliv SVJP ETE na změnu okamžité a průměrné teploty ve výšce 2 m nad zemí, což je standardní výška, ve které se měří přízemní teplota. Podle zadání se výpočty provádějí pro desetileté období 2013-2022, které reprezentuje podmínky současného klimatu, a pro desetileté období 2060-2069, pro budoucí klima a pro období, kdy vzhledem k postupnému naplňování SVJP ETE bude dosaženo maximálního tepelného výkonu.
Úplný záznam
|
2025-01-12
00:00 |
Result TM03000027-V3: IAP 1 - Comparison of GNSS positional inaccuracies with characteristics of ongoing ionospheric disturbances, particularly MSTID type. Výsledek TM03000027-V3: IAP 1 - Porovnání nepřesností v pozici GNSS s vlastnostmi probíhajících ionosférických poruch, převážně typu MSTID
Urbář, Jaroslav ; Roháč, J. ; Sysala, R. ; Suchánek, P.
The effect of MSTIDs and related ionospheric disturbances on the accuracy of GNSS based positioning is demonstrated by analysis using experimentally obtained data. Here we present results using by far the most common application: stand-alone GNSS receivers using SBAS (specifically EGNOS as measured in Central\nEurope). In this study we do not present positioning deviation results obtained using RTK/PPP techniques. We have undertaken comparisons with different types of GNSS receivers, some of them co-locatted or even measuring on common antenna (antenna splitter was used to distribute the signal), which was also done with scintillation monitoring receiver. \nAs the results were similar (and bigger in scale) using low-cost GNSS receivers, we focus at presenting the outcomes using measurements of advanced GNSS Septentrio Mosaic X-5 receiver providing comparison with periods having all the indicators of ionospheric disturbances available. There were found effects on EGNOS-supported GNSS positioning deviations even using advanced geodetic Septentrio and Trimble GNSS receivers to be significantly related to some ionospheric disturbances, showing trend of positioning deviations with the MSTID activity-related ionospheric disturbances monitored by the CDSS. This main result demonstrates the ionospheric HF Doppler shift to provide best indications of GNSS positioning accuracy deviations, showing higher positive GNSS altitude deviations during positive CDSS Doppler shifts dF (and vice-versa with more negative altitude deviations during negative CDSS dF)
Úplný záznam
|
2025-01-12
00:00 |
Úplný záznam
|
2024-12-14
00:13 |
Observatory Milešovka and activities related to research infrastructure ACTRIS
Sedlák, Pavel ; Pešice, Petr
Owing to its position on the top of a conical mountain and to frequent occurrence of fog, observatory Milešovka is a convenient site for special measurements of conditions within the fog or low-level clouds. Observatory Milešovka, operated by the Institute of Atmospheric Physics of the Czech Academy of Sciences, is joining European ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace gases Research InfraStructure), particularly its topical section Cloud In Situ Measurements. New instruments will be purchased and the research will be focused on the atmospheric aerosol – cloud interaction.
Úplný záznam
|
2024-02-18
00:07 |
Plošné návrhové srážky v českých povodích
Müller, Miloslav ; Kašpar, Marek ; Hulec, Filip
Data o srážkové intenzitě na území Česka s horizontálním rozlišením 1 km2 a časovým krokem 10 minut, získaná adjustací radarových odhadů daty ze srážkoměrných stanic, posloužila k odvození návrhových plošných srážek v českých povodích I. až IV. řádu a v povodích útvarů povrchových vod. Při zdvojnásobení doby akumulace srážky vzroste návrhový úhrn v jednotlivých pixelech v průměru o cca 20 %. S rostoucí plochou povodí velikost návrhových úhrnů klesá, a to především v případě kratších dob akumulace.
Úplný záznam
|
2024-02-18
00:07 |
Změna rozdělení srážek při růstu teploty vyjádřená v diagnostických a prognostických datech
Sokol, Zbyněk ; Řezáčová, Daniela
Shrnujeme hlavní výsledky, které ukazují, jak se mění rozdělení srážek s rostoucí teplotou. Hodnocení využívá hodinové úhrny z 97 srážkových stanic z území České republiky za roky 1997 až 2019. Hodnoty přízemní teploty, přízemního rosného bodu a výstupné kondenzační hladiny jsou užity pro vyjádření teplotní změny. Výsledky ukazují, jak se teplotní růst napěti nasycení (CC scaling) projevuje v rozložení hodnot srážek na studovaném území. Obecně se nárůst srážek v závislosti na sledovaných teplotách zřetelně projevuje u horních kvantilů avšak pouze pro určité intervaly teplot, což potvrzuje závěry i jiných prací. V práci jsou obdobně jako naměřená data zpracována data z reanalýz provedených modelem ALADINCLIMAT/CZ.\n
Úplný záznam
|
2024-02-18
00:07 |
Vyhodnocení plošné extremity extrémních povětrnostních událostí v Česku v období 1961–2020
Kašpar, Marek ; Müller, Miloslav
S ohledem na násobné dopady povětrnostních extrémů při zasažení většího území jsme navrhli plošný způsob jejich hodnocení. Hodnotili jsme šest typů extrémních povětrnostních událostí, které zahrnují vlny veder, studené vlny, prudká ochlazení, větrné bouře, silné srážky a silná sněžení. Využili jsme původní metodiku pracující s tzv. indexem extremity počasí odvozeným z dob opakování hodnot příslušných meteorologických veličin v zasažené oblasti. Každá událost je charakterizována nejen plošnou extremitou kvantifikovanou indexem, ale také prostorovým rozsahem a délkou trvání. Vlny veder a studené vlny ve sledovaném období dosahují ve spojitosti s větším prostorovým rozsahem obecně vyšších hodnot indexu. Růst četnosti a extremity vln veder kontrastuje s poklesem četnosti studených vln a významných silných sněžení. Četnost větrných bouří mírně klesá, přičemž nejvýznamnější z nich se koncentrují v chladném půlroce. Prudká ochlazení jsou nejčastější v teplém půlroce, nicméně tři ze čtyř nejextrémnějších událostí se vyskytly v lednu. Četnost silných srážek má tendenci kolísat. Získaná meteorologická databáze extrémních událostí může pomoci při odhadech parametrů budoucích událostí s využitím modelů klimatu.
Úplný záznam
|
2024-02-18
00:07 |
Stochastické meteorologické generátory a regionální klimatické modely: konkurence či spojenci?
Dubrovský, Martin ; Štěpánek, Petr ; Meitner, Jan ; Zahradníček, Pavel
Článek demonstruje 'spolupráci' prostorového stochastického meteorologického generátoru SPAGETTA (WG) a regionálních klimatických modelů (RCM) při analýze dopadů změny klimatu (ZK). V první části je porovnán generátor se sadou 19 RCM modelů prostřednictvím jejich schopnosti reprodukovat 11 prostorových teplotních a srážkových indexů v osmi evropských regionech: indexy jsou založeny na registraci dnů a období s prostorově významným výskytem sucha, srážek, horka, zimy, a možných teplotněsrážkových kombinací. Na základě získaných výsledků je konstatováno, že obě metodologie dávají srovnatelně kvalitní výsledky. V druhé části experimentu (ta je provedena pouze pro oblast Střední Evropy) je generátor, jehož parametry jsou modifikovány scénáři změny klimatu odvozenými z RCM simulací, použit ke generování syntetických řad reprezentujících změněné klima. V experimentu je použita sada scénářů, které zahrnují změny vybraných kombinací následujících charakteristik: (1) průměrná teplota, (2) variabilita teploty, (3) průměrný úhrn srážek (průměr pouze ze srážkových dnů), (4) četnost výskytu srážkových dnů a (5) prostorové korelace a autokorelace teplotních i srážkových časových řad. Syntetické řady pro každý scénář jsou analyzovány prostřednictvím výše uvedených indexů, přičemž je sledován (mimo jiné) vliv změn jednotlivých charakteristik zahrnutých ve scénářích změny klimatu na jednotlivé indexy. V souladu s očekáváním bylo zjištěno, že výrazně největší vliv mají změny průměrných teplot – samozřejmě vyjma ryze srážkových indexů. Druhou nejvýznamněší charakteristikou, která významně ovlivňuje validační indexy, jsou změny korelací, které dle scénářů ZK pro Střední Evropu budou převážně pozitivní.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
