|
Privátní letectví
Polák, Lukáš ; Zelený, Lubomír (vedoucí práce) ; Dvořák, Luboš (oponent)
Cílem bakalářské práce je vyjmenovat problémy, se kterými se musí privátní letecká doprava v současnosti potýkat a nabídnout jejich možná řešení. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je nejprve uvedena historie letectví a poté jsou popsány všechny prvky letecké infrastruktury. V rámci letecké infrastruktury jsou tak nejdříve popsány prvky regulačního systému, dále se práce zabývá rozborem letišť, leteckých navigačních služeb a jsou ucedeny základní principy fungování leteckých dopravců. V praktické části práce pokračuje s rozborem leteckých dopravců avšak již se zaměřením na privátní leteckou dopravu a popisuje jejich problémy, jež dále analyzuje a nabízí možnosti jejich řešení. V poslední části práce je jedna z možností řešení popsána v praxi na příkladu konkrétní firmy. V příloze jsou pak uvedeny grafy zobrazující vývoj letecké dopravy.
|
| |
|
Ošetřovatelská bariérová péče na oddělení intenzivní péče
DUŠKOVÁ, Ludmila
Ošetřovatelská bariérová péče je jednou z důležitých metod spadající do prevence nozokomiálních nákaz, kterou by měly sestry znát a při výkonu práce dodržovat. Teoretická část práce se věnuje nozokomiálním nákazám, charakteristice intenzivní péče a vysvětluje zásady ošetřovatelské bariérové péče. Praktická část práce se zabývá znalostmi sester o zásadách ošetřovatelské bariérové péči, dodržováním těchto zásad a pomůckami potřebnými k ošetřování bariérovou technikou. Výzkumné šetření bylo prováděno metodou kvantitativního výzkumu. Sběr dat se realizoval dotazníkem. Byly stanoveny tři cíle. Cíl 1 Zjistit, znalosti sester pracujících na odděleních intenzivní péče o zásadách ošetřovatelské bariérové péče. Cíl 2 Zjistit, jaké zásady ošetřovatelské bariérové péče dodržují sestry pracující na odděleních intenzivní péče. Cíl 3 Zjistit, jaké problémy vidí sestry pracující na odděleních intenzivní péče v rámci dodržování zásad ošetřovatelské bariérové péče. K upřesnění cílů byly vymezeny čtyři hypotézy. Hypotéza 1 Sestry na odděleních intenzivní péče znají zásady ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. Jelikož sestry při výkonu práce zásady bariérové péče nedodržují, předpokládáme, že je neznají. Hypotéza 2 Sestry na odděleních intenzivní péče vyhledávají informace o zásadách ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. O vzdělávací akce týkající se zásad ošetřovatelské bariérové péče ve své nemocnici má zájem pouze 58,5 % sester. Zbývající sestry (41,5 %) by školící akce nenavštěvovaly. Hypotéza 3 Sestry na odděleních intenzivní péče pracují dle zásad ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. Ze sedmi otázek prověřující pracovní návyky sester při ošetřování podle zásad bariérové péče, jen v jedné odpovědělo správně více než 70 % sester. Hypotéza 4 Sestry na odděleních intenzivní péče nevidí problém při ošetřování dle zásad bariérové péče v nedostatku pomůcek, byla potvrzena. Většina (89,6 %) sester si myslí, že má na svém pracovišti k dispozici dostatek pomůcek k ošetřování podle zásad bariérové péče. Výsledky výzkumného šetření také poukazují na zásady, které sestry dodržují. Mezi ně patří používaní potřebných pomůcek k ošetřování bariérovou technikou a izolování pacienta na samostatném pokoji či uzavíratelném boxu. Akutní stavy související s intenzivní péči udávají sestry jako problém, který někdy vede k porušení zásad bariérové péče při péči o pacienta Výzkum odhalil potřebu sestry motivovat k prohlubování informací v této problematice a k dodržování zásad ošetřovatelské bariérové péče. Dále je nezbytné sestry při výkonu práce více kontrolovat a na jejich pochybení včas upozornit. Výsledky budou předloženy managementu nemocnice, ve které výzkumné šetření probíhalo. Vedoucím pracovníkům je možné navrhnout naše doporučení, které by měly u sester přispět ke zvýšení zájmu o problematiku nozokomiálních nákaz a o ošetřovatelskou bariérovou péči. Dalším námětem zkoumání by mohla být příčina neinformovanosti sester a jejich nízkého zájmu při získávání znalostí o ošetřovatelské bariérové péči.
|
|
Sebepojetí u žen před plastickou estetickou operací
Karalová, Lucie ; Chloubová, Helena (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje problematice vyšších psychosociálních potřeb a konkrétně je zaměřena na potřebu sebepojetí. Cílem diplomové práce bylo pokusit se zjistit, proč ženy podstupují plastické estetické operace, z jakých pohnutek, co je tomu vede, nejvíce ovlivňuje a snažit se zachytit jejich charakteristiku. Práce obsahuje dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části jsem se pokusila obecně charakterizovat základní aspekty potřeb u člověka, specifikovat problematiku vyšších psychosociálních potřeb, hlavně sebepojetí. Dále jsem se zabývala pojmy estetika, krása a ideál ženské krásy. Zohlednila jsem psychoterapeutické přístupy, jako jeden z možných způsobů řešení nespokojenosti se sebou samým a jako další možný způsob - estetickou chirurgii. Pro empirickou část byla zvolena výzkumná metoda dotazníku, zaměřená na soubor 66 respondentek, které byly hospitalizovány na klinice plastické chirurgie ve FNKV v Praze a v soukromém sanatoriu plastické chirurgie v Kolíně. Výzkumný vzorek respondentek byl vybrán s ohledem na získání co možná nejširšího pohledu na celou problematiku daného tématu. Cílem výzkumu bylo potvrdit nebo vyvrátit stanovené hypotézy. I když nelze na základě tak malého vzorku respondentek závěry zevšeobecňovat, dospěla jsem následujícím výsledkům: ženy nebyly spokojeny se...
|
|
Vztah účetnictví a daní
Bláhová, Soňa ; Rauš, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je přehledný a stručný popis základních prvků daní, účetnictví, vzájemných vztahů a procesu stanovení základu daně z příjmu právnických a fyzických osob. Nejprve objasňuji základní pojmy v účetnictví a daňové problematice. Pak se již věnuji jednotlivým přímým daním zvlášť. U daní z příjmu fyzických i právnických osob vymezuji základní pravidla pro úpravu na základ daně. Rozsáhlou kapitolou jsou daňové náklady, které podrobně specifikuji. Další oddíly práce jsou nedaňové náklady, pravidla pro zdanění příjmů, charakteristika částek, které snižují základ daně a slevy na dani, které lze aplikovat. Práci se snažím doplnit o účetní schémata a názorné příklady. Poukazuji také na novelizace a změny, které přinesla reforma veřejných financí v roce 2008.
|
|
Řízení kvality programu podpory zdraví u specifických skupin pacientů
Macháčková, Vladimíra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Tošnarová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá řízením programu podpory zdraví v nemocničním zařízení, jehož význam v současné době stále vzrůstá. V teoretické části se snaží zmapovat podporu zdraví v celkovém kontextu, nastínit některé programy podporující zdraví, které probíhají v České republice a specifikovat nejčastější nepřenosná chronická onemocnění a rizikové faktory, které je ovlivňují. Závěr teoretické části se zabývá kvalitou zdravotní péče, nástroji pro řízení a plánování kvality a kvalitou jako výsledku procesu řízení změny. Praktická část analyzuje data z dotazníkového šetření pacientů hospitalizovaných v Nemocnici Pelhřimov s ischemickou chorobou srdeční. Výsledky ukázaly na ochotu pacientů změnit svůj životní styl, ale i na velkou skupinu pacientů, kteří nepřemýšleli o změně svého životního stylu, ale mající zájem o informace, které se týkající změn jejich životních návyků od lékařů. Jedná se o pacienty s nadváhou nebo obezitou a s délkou trvání onemocnění do 1 roku. Úroveň poskytovaných informací v Nemocnici Pelhřimov je na velmi vysoké úrovni a doporučení, která zdravotnických personál pacientům navrhuje, jsou pro ně realizovatelná. Závěr práce navrhuje doporučení, jak doplnit sběr dat během vstupních rozhovorů s pacienty a jak vést proces podpory zdraví během pobytu ve zdravotnickém zařízení a...
|
| |
|
Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem
SOUKUPOVÁ, Jiřina
Abstrakt Na rodinu nejčastěji pohlížíme jako na sociální skupinu, která je ve vzájemné interakci. Rodina je spjata řadou vztahů a současně i ovlivněna dítětem. Toto platí o každé rodině, tedy i o rodině s postiženým dítětem. Na světě žije přibližně pět milionů lidí, kteří jsou postiženi Downovým syndromem. Jde o nejrozšířenějším ze všech forem mentálních retardací. V České republice se narodí ročně přibližně sedmdesát dětí s Downovým syndromem. V diplomové práci jsem zpracovala téma {\clqq}Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem``. Diplomová práce má podat ucelené informace o specializované péči o dítě s Downovým syndromem, včetně informací o onemocněních a problémech dítěte, které v jeho vývoji a životě mohou nastat. Smyslem práce je i správné pochopení této problematiky, provázání s ošetřovatelskou péčí, léčebnými a diagnostickými postupy, ale i nalezení správného přístupu k rodině, její edukace a komunikace s rodiči. Výsledkem práce jsou informace o spolupráci sester a rodičů při ovlivňování zdraví a vývoje dítěte s Downovým syndromem. Cíle práce, zmapovat problematiku spolupráce sestry a rodičů vychovávajících dítě s Downovým syndromem a zmapovat vliv spolupráce sestry s rodiči na komplexní péči o dítě s Downovým syndromem, byly splněny. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazníku pro sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jihočeském a Plzeňském kraji. Hypotéza, že sestry edukují rodiče dětí s Downovým syndromem v oblasti ošetřovatelské péče, byla na základě vyhodnocených dotazníků zamítnuta. Pro kvalitativní výzkum byla položena otázka: {\clqq}Jaká je úloha sestry v komplexní ošetřovatelské péči o dítě s Downovým syndromem?`` Odpověď na otázku byla vyhodnocena na základě rozhovorů s rodiči vychovávajících dítě s Downovým syndromem. Úlohou sestry je role poskytovatelky péče, edukátorky, poradkyně a ochránce. Poznatky této diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro sebereflexi sester v pediatrických ordinacích a pro zkvalitnění spolupráce mezi rodiči a sestrami v komplexní péči o dítě s Downovým syndromem.
|
|
Pojištění cestovních kanceláří
Sobotová, Kateřina ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Oborilová, Mária (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je pojištění cestovních kanceláří. V úvodu jsou charakterizovány rozdíly mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou, které je nutné rozlišovat pro tento pojistný produkt. Druhá kapitola se věnuje vývoji pojištění cestovních kanceláří v České republice. Je zde popsán legislativní proces tvorby a novely zákona č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. V této kapitole jsou také specifikovány podmínky pro získání a udržení pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Část kapitoly je věnována bankovní záruce a dohledu nad cestovními kancelářemi. V následující kapitole je přehled pojišťoven, které poskytují tento typ pojištění. Poslední dvě kapitoly jsou praktické. První z nich analyzuje novelu zákona č. 159/1999 Sb. k 1. 1. 2016. Jsou zde uvedeny důvody této novely a porovnání starého a nového zákona. Druhá praktická kapitola popisuje důvod krachu CK Marine Tour a jak postupovat v případě krachu cestovní kanceláře. V závěru jsou shrnuta doporučení pro výběr vhodné cestovní kanceláře.
|
|
Problémy sexuality body image u onkologických onemocnění
WODECKÁ, Miroslava
Abstrakt Předkládaná bakalářská práce má název Sexualita a body image u onkologicky nemocných. Péče o onkologicky nemocné je multidisciplinární nejen z hlediska medicínského a ošetřovatelského, ale také z hlediska společenského. Teprve nedávno se odborná komunita v oblasti zdraví zaměřila na psychosociální potřeby onkologických pacientů a také jejich rodin. Sexualita a body image provází člověka celý život a závažné onemocnění může mít negativní dopad na uvědomování si sebe sama nebo naše prožívání. V teoretické části je specifikováno onkologické onemocnění a jeho léčba, negativní dopad a vliv léčby na organismus a také psychický stav klienta. Jsou zde zahrnuty základní ošetřovatelské intervence, strategie řešení otázek sexuality a onkologicky nemocných a nezastupitelná edukační role sestry. V závěru teoretické části je věnována pozornost psychosociálním intervencím aplikovaných u onkologicky nemocných. Vlastní práce si klade za cíl zjistit připravenost sester provádět edukaci pacientů v oblasti sexuality a body image. K tomu cíli byly stanoveny dvě pracovní hypotézy. V první hypotéze jsme předpokládaly, že sestry nejsou dostatečně připravené provádět edukační činnost u pacientů s onkologickým onemocněním v oblasti sexuality a v druhé hypotéze, že hlavní překážkou zanedbávání edukace pacientů v dané oblasti je komunikační bariéra u zdravotnických pracovníků. Dalším cílem práce bylo zmapovat míru ovlivnění vnímání vlastního těla a sexuality v důsledku léčby a zjistit, zda onkologicky nemocní lidé mají dostatek informací o dopadu onemocnění a jeho léčby na jejich sexualitu a body image. Pro tento cíl byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První výzkumná otázka se vztahovala ke vzniku pocitu zhoršené sebeúcty v důsledku nemoci. Druhá otázka se věnovala snížení sexuální přitažlivosti pacienta s onkologickým onemocněním a třetí otázka byla směřována na informovanost důsledků léčby v oblasti sexuality klienta. Na základě provedeného výzkumu byla potvrzena hypotéza H1: Sestry nejsou připraveny provádět edukaci u pacientů s onkologickými onemocněními v oblasti sexuality. H2 byla vyvrácena. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavní překážkou pro zanedbávání edukace pacientů dotýkající se oblasti sexuality není komunikace, ale neetičnost vůči nemocným klientům. Na základě stanovených výzkumných otázek byly vyvozeny další hypotézy H3, H4 a H5. H3: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou u pacientů k pocitu zhoršení sebeúcty, H4: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou k pocitu snížené sexuální přitažlivosti a H5: Pacientům s onkologickým onemocněním chybí informace o důsledcích léčby v oblasti sexuality. Klienti nejvíce postrádají informace jak komunikovat s partnerem o komplikacích. Výzkum byl proveden u zdravotníků pracujících na onkologických odděleních, gynekologickém oddělení a chirurgickém oddělení FN Plzeň a u klientů s onkologickým onemocněním. Pro získání potřebných informací u zdravotníků byla použita technika sběru dat dotazník. U pacientů byl použit kvalitativní výzkum, sběr dat byl realizován nestandardizovaným rozhovorem v domácím prostředí respondentů.
|
host ::
