| |
|
In vitro and in vivo antimicrobial effect of lasioglossins on the Candida albicans
Kašperová, A. ; Turánek, J. ; Čeřovský, Václav ; Raška, M.
Lasioglossins represent a new group of amphipathic α-helical peptides with significant antimicrobial effect on the Candida albicans. This study examines the antifungal activity of two peptides LL-III and all D-LL-III as measured by the suppression of Candida proliferation and suppression of induced morphological differentiation both in in vitro and in vivo assays. In the in vitro Candida proliferation assay, the inhibitory effect of lasioglossins LL-III and all D-LL-III was more than 70% within 24 h and more than 84% after 48 h of incubation (final concentration of either peptide was 17.5 .mu.M). Delaying of blastoconidial transition to hyphae in vitro and tendency to suppress vaginal candidiasis in experimental mice were detected.
|
|
Znalosti žen o výhodách a rizicích hormonální antikoncepce
NOVÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá zjištěním znalostí dívek a žen o hormonální antikoncepci, jejích výhodách a rizicích. Kontracepce je nejčastější formou plánovaného rodičovství v jeho negativním smyslu. Jednou z nejspolehlivějších metod je hormonální antikoncepce, která má v současné době mnoho forem a je distribuována velkým množstvím výrobců. byly poučeny o její spolehlivosti, výhodách a rizicích. Úvodní, teoretická část je rozdělena do několika kapitol, kdy první je věnována historii antikoncepce od starověku po současnost a tomu, jak se postupně vyvíjely a zdokonalovaly její metody. Popsány jsou předpoklady pro výběr antikoncepční metody a jedna z částí je věnována hodnocení jejich spolehlivosti tzv. Pearlovým indexem. Formy antikoncepce jsou prvotně rozděleny na nehormonální a hormonální. V nehormonálních metodách jsou pouze stručně popsány její jednotlivé formy, a to přirozené, bariérové, IUD a sterilizace. Nechybí ani zmínka o nespecifických metodách, které si čas od času najdou své přívržence. Hormonální metody antikoncepce jsou popsány podrobněji. Gestagenní antikoncepce je rozdělena na kapitoly o minipilulkách, depotních injekcích, podkožních implantátech, dále pak o příznivých účincích těchto forem a také o jejich možných rizicích. Další části jsou věnovány nitroděložnímu systému a postkoitální antikoncepci, opět včetně jejich výhod a rizik. Kombinovaná hormonální antikoncepce, která je v podstatě nejvyužívanější metodou ochrany proti otěhotnění, je rozdělena dle způsobu aplikace. Jsou jimi perorální forma, transdermální náplasti a vaginální kroužek Nuvaring. Popsány jsou také její výhody i rizika. Závěr teoretické části je věnován edukaci, která je zaměřenana poučení dívek a žen o kontracepci porodní asistentkou. V praktické časti bakalářské práce byl pomocí rozhovorů proveden kvalitativní výzkum. Před jeho zahájením byly stanoveny tři cíle (Cíl 1: Zjistit znalosti dívek 2. ročníku Střední zdravotnické školy o výhodách a rizicích hormonální antikoncepce. Cíl 2: Zjistit znalosti o výhodách a rizicích hormonální antikoncepce u žen ve fertilním věku, které již rodily. Cíl 3: Porovnat úroveň znalostí o hormonální antikoncepci u dívek 2. ročníku Střední zdravotnické školy a u žen ve fertilním věku, které již rodily.). Pro zhodnocení cílů bylo použito kvalitativní šetření. Sběr dat byl proveden pomocí strukturovaných rozhovorů, které byly vedeny s osmi respondentkami. Z toho byly čtyři studentky druhého ročníku SZŠ a čtyři ženy ve fertilním věku, které již rodily. Výsledky výzkumu byly zpracovány do tabulky a schémat. V další části práce byla vedena diskuze nad získanými výsledky. Dívky měly obecné znalosti jak o hormonální antikoncepci, tak o jejích výhodách a rizicích. U žen ve fertilním věku byly tyto vědomosti o něco podrobnější, ale i tak bylo zaznamenáno v odpovědích několik nedostatků. Při porovnání obou skupin navzájem byly v mnoha směrech více informované respondentky ze skupiny žen po porodu, ale tyto rozdíly nejsou nikterak významně markantní. V závěru bakalářské práce byly vyhodnoceny stanovené cíle. Jelikož znalosti dívek a žen o hormonální antikoncepci, včetně jejích výhod a rizik, byly zhodnoceny jako neucelené, bylo by zapotřebí zintenzivnit edukaci o tomto tématu. A to především formou sexuální výchovy na druhém stupni základní školy nebo porodní asistentkou v ordinaci gynekologa. Tímto se nabídlo téma vhodné pro některý z dalších výzkumů, kdy navazujícím zkoumáním by mohlo být například zmapování edukace o formách ochrany před otěhotněním porodní asistentkou.
|
|
Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen
URBÁNKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá současnou úrovní dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na historii porodnictví a prenatální péče. Druhá celkově popisuje prenatální péči, organizace, cíle, předporodní přípravu porodní asistentkou, těhotenskou průkazku a úlohu porodní asistentky v prenatální poradně. Třetí kapitola se zabývá diagnózou těhotenství a poslední se věnuje vyšetření těhotných žen v jednotlivých trimestrech. Výzkumná část bakalářské práce poukazuje na současnou úroveň dodržování koncepce prenatální péče ve srovnání v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Před zpracováním práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je dodržována koncepce prenatální péče, a to z pohledu těhotných žen. Druhým cílem bylo zjistit, zda těhotné ženy chápou důležitost veškerých vyšetření, která se během prenatálních poraden provádí. Třetím cílem bylo zjistit a porovnat úroveň dodržování koncepce prenatální péče u těhotných žen v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Z těchto tří stanovených cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaká je úroveň dodržování koncepce prenatální péče o těhotné ženy? Jaká vyšetření se v prenatálních poradnách provádí během těhotenství? Jaký je rozdíl při dodržování koncepce prenatální péče v Českých Budějovicích a na Benešovsku? K vypracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Na stanovené výzkumné otázky byly vyhledávány odpovědi při získávání a zpracovávání polostrukturovaných rozhovorů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny těhotné ženy jsou spokojené s danou koncepcí prenatální péče. Takto načasované intervaly návštěv v prenatálních poradnách jim přijdou správné, důležité a potřebně, jak pro svou kontrolu, tak pro kontrolu plodu v bříšku. Koncepce prenatální péče je na dobré úrovni, vyhovující pro všechny matky. Překvapivě bylo zjištěno, že polovina žen není schopna popsat a více rozebrat, jaká vyšetření v těhotenské poradně podstoupila, v kolikátém týdnu a za jakým účelem byla provedena. Zvláště když pouze dvě respondentky si stěžovaly na nedostatečnou informovanost od lékaře o podstupovaných vyšetřeních. Jako obvyklá vyšetření nejvíce matky uvedly hlavně kontrolu tlaku, moče, váhy, natáčení CTG a dále pak vaginální vyšetření lékařem. Na základě provedeného výzkumného šetření v bakalářské práci se podařilo zjistit, že pouze u dvou žen v Českých Budějovicích je dodržována dle nových doporučených postupů ČGPS frekvence pravidelných návštěv v prenatální poradně. Na Benešovsku ani jedna z žen tento fakt nepotvrdila. Lékaři mají stanovené termíny pravidelných návštěv dle svého uvážení. Jiný rozdíl jsme nevypozorovali. Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče je podobná jak na Benešovsku, tak v Českých Budějovicích. Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál v prenatálních poradnách především pro těhotné ženy, které budou chtít znát průběh prenatální péče.
|
|
Význam probiotik a prebiotik ve výživě člověka
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá probiotiky, prebiotiky a složením střevní mikroflóry. Význam střevní mikroflóry byl dlouhou dobu velmi podceňován. S rozvojem vědy docházelo k poznatkům o jejích pozitivních přínosech a složení. Bakterie tvořící střevní mikroflóru jsou dvojí. Ty ?dobré?, které napomáhají v boji proti mnoha onemocněním, a ty ?špatné? které různá onemocnění způsobují. Zdraví prospěšné bakterie, které se zároveň používají k výrobě probiotických potravin a doplňků stravy, jsou zejména z rodů Lactobacillus, Bifodobacterium, Enterococcus a Streptococcus. Probiotika a prebiotika jsou důležitou součástí nového vědního oboru ?Funčkní potraviny?. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství, poskytují zdravotní přínos pro hostitele. Svojí funkcí napomáhají udržovat rovnováhu trávicího traktu. Nerovnováha je spojena s průjmem, infekcí močových cest, bolestí svalů a únavou. Probiotika mají také vliv na imunitní systém. Když nefunguje správně, mohou se objevit alergické reakce, autoimunitní onemocnění (např. ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc a revmatoidní artritida) a infekce (např. infekční průjem, Helicobacter pylori, kožní infekce a vaginální infekce). Dále se probiotika a prebiotika podílejí na prevenci proti obezitě, snižují hladinu cholesterolu v krvi, snižují hladinu krevního cukru a tím napomáhají v boji proti diabetu 2. typu, pomáhají předcházet vzniku rakoviny tlustého střeva. Dále ustavují či obnovují vyvážení mikroflóry tlustého střeva, zvyšují odolnost proti osídlení tlustého střeva mikroorganismy, které vyvolávají průjmy, zmírňují nesnášenlivost (intoleranci) vůči mléčnému sacharidu laktose u osob postižených touto poruchou, zvyšují vstřebávání vápníku, syntézu některých vitaminů a některá probiotika vytvářejí bakteriociny, což jsou bílkoviny a peptidy potlačující choroboplodné bakterie. Prebiotika jsou naopak nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují zdraví hostitele a selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu jednoho nebo omezeného počtu bakterií v tračníku. Nejčastěji jsou jako prebiotika používány oligosacharidy, které se přirozeně vyskytují v mnoha druzích zeleniny a ovoce.
|
| |
|
Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla
PETŘÍKOVÁ, Petra
Pohlavně přenosné infekce HPV (human papillomavirus), neboli infekce lidským papilomavirem, mají rozhodující význam v etiologii karcinomu děložního hrdla. Lidské papilomaviry jsou nejčastější pohlavně přenášenou infekcí na světě. U žen je celoživotní riziko infekce 80 %. Vysoce rizikové genotypy (high risk HR HPV 16, HPV 18) byly zařazeny mezi karcinogeny. Žena, která je HR HPV pozitivní má 100-400krát vyšší riziko vzniku karcinomu děložního hrdla než žena HR HPV negativní. V první části mé práce se teoreticky zabývám historií, strukturou a rozdělením lidských papilomavirů. V další části popisuji cesty přenosu lidských papilomavirů a inkubační dobu tohoto agens. Inkubační doba i replikační cyklus viru jsou závislé na míře infekce a stavu imunitního systému. Zvýšený výskyt papilomavirových infekcí nacházíme u osob s porušenou složkou buněčné imunity. Dále uvádím diagnostické postupy a testy, prokazující HPV infekci včetně jejích klinických projevů. Přetrvávající HPV infekce, společně s dalšími faktory (kouření, imunodeficience, nedostatek vitamínů, stres, vaginální infekce a hormonální vlivy), zvyšuje pravděpodobnost vzniku karcinomu děložního hrdla. Zde také zmiňuji histopatologickou klasifikaci, prognózu a léčbu těchto nádorů. Epidemiologická situace výskytu karcinomu děložního hrdla v České republice zatím není tak příznivá jako v jiných vyspělých zemích s efektivnějším screeningem. Pro srovnání uvádím postavení České republiky, co se týče incidence a mortality v celosvětovém měřítku. Poté se zaměřuji na důležitost primární prevence, zejména očkování. Do sekundární prevence zařazuji preventivní prohlídky, kolposkopii, onkologickou cytologii, sérologické metody a HPV test. Cílem mé práce je zdůraznit velký význam vyšetření lidských papilomavirů HPV testu u rizikové skupiny žen nad 35 let v rámci preventivních prohlídek. V současné době se však toto vyšetření provádí pouze u žen s již abnormálním cytologickým nálezem. Moje práce shrnuje kvantitativní nálezy vyšetření HPV, na základě stanovení nukleové kyseliny lidských papilomavirů, hybridizační metodou se zesíleným signálem za použití chemiluminiscenční detekce. K detekci HPV byly použity soupravy hc2 High-Risk HPV DNA Test a hc2 HPV DNA Test od firmy QIAGEN. Práce zahrnuje výsledky vyšetření vysokorizikových typů lidských papilomavirů (HPV 16/18/31/33/35/39/45/51/52/56/58/59/68) u 767 žen v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013, provedených na Oddělení lékařské mikrobiologie Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Tato skupina žen s již pozitivním cytologickým nálezem byla rozdělena do šesti věkových kategorií, aby se zviditelnily rizikové skupiny žen nad 35 let a nad 65 let. Protože i já jsem v rizikové skupině nad 35 let, snažila jsem se touto prací potvrdit hypotézu, zda příčinou těchto cytologických změn u žen ve věku nad 35 let mohou být právě nebezpečné typy lidských papilomavirů. Na závěr, po analýze dosažených výsledků, jsem se snažila navrhnout řešení, které by se dalo využít v praxi.
|
|
10 kroků k optimální porodní péči
JEŽKOVÁ, Anežka
Tématem bakalářské práce je 10 kroků k optimální porodní péči. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na obecné aspekty porodní péče, jednotlivé porodní doby, které zahrnují nejen fyziologii porodu, ale i roli porodníka v těchto dobách a kompetence porodní asistentky. Teoretická část práce se dále zaměřuje na Mezinárodní iniciativu za porodní péči pro matku a dítě (IMBCI) - 10 kroků k optimální porodní péči a podrobně popisuje jednotlivé kroky optimální péče. Prvním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou mají porodní asistentky znalost o iniciativě IMBCI. Druhým cílem bylo zjistit, jak porodní asistentky poskytují optimální porodní péči a konečně třetím cílem bylo zjistit, jaké mají šestinedělky zkušenosti s porodní péčí. K dosažení cílů bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Metodou rozhovorů, s porodními asistentkami, byl zjištěn názor porodních asistentek na iniciativu IMBCI a jednotlivé kroky optimální péče. Dotazníky se zjišťovalo, jaké mají šestinedělky zkušenosti s poskytovanou porodní péčí. Výzkumný soubor tvořily dva výzkumné vzorky, 10 porodních asistentek a 110 šestinedělek. Zjistilo se, že porodní asistentky vnímají iniciativu IMBCI jako prospěšnou, s jednotlivými body vesměs souhlasí, avšak dodávají, že kroky v ní uvedené, by měly být pro každou porodní asistentku automatické. Dle získaných výsledků vyšlo, že pouze částečně je péče poskytována optimálně. Porodní asistentky se shodly, že s jednotlivými body souhlasí a snaží se je dodržovat, problém vidí v nutnosti respektování nařízení lékařů, kteří mají tendence na porod spěchat a zasahovat do fyziologického běhu porodu. Stanovená hypotéza se potvrdila, protože se zjistilo, že existují rozdíly ve vnímání optimální porodní péče mezi porodními asistentkami a šestinedělkami. Výsledky poukazují na to, že ženám chybějí informace o péči, která je jim poskytována, ačkoli porodní asistentky tvrdí, že ženy informují. Výsledky z dotazníků od šestinedělek se shodují s tvrzením porodních asistentek o příliš častých intervencích do přirozeného běhu porodu. V souvislosti s potenciálně škodlivými postupy se porodní asistentky shodly na prospěšnosti klystýru, který doporučují v podstatě všem, ve skutečnosti byl proveden více jak polovině rodícím a skoro stejný počet žen byl neustále CTG monitorován. Většina žen potvrdila opakovaná vaginální vyšetření, provedení epiziotomie či umělé protržení vaku blan. Z toho tedy vyplývá, že tyto postupy jsou prováděny často, možná až rutinně, ačkoli nejsou dle dosavadních vědeckých výsledků nijak prospěšné, pouze ve specifických situacích, kdy jejich přínos převáží nad rizikem. Z rozhovorů s porodními asistentkami vyplynulo, že zcela automaticky naplňují deset bodů "Baby-Friendly Hospital Initiative" pro podporu úspěšného kojení, šestinedělky to vnímaly jinak, každá devátá z nich neměla umožněn neustálý kontakt s novorozencem a skoro třetina z nich nebyla dostatečně, anebo vůbec informována o metodách kojení a udržení laktace v případě oddělení od dítěte. V souvislosti s dudlíky a jinými šidítky, které by neměly být dětem nabízeny, uvedla třetina šestinedělek, že je občas z intervence zdravotníků dostávaly. Bakalářskou práci mohou využít porodní asistentky, anebo studentky daného oboru pro získání většího rozhledu v péči, která je v současnosti označována za optimální. Záleží pouze na nich, zdali se budou jednotlivých kroků iniciativy IMBCI držet, anebo se jen inspirují a najdou si svoji optimální cestu. Ženám by tyto řádky mohly pomoci ujasnit si, co mohou od péče v porodnici čekat a jak by to v ideálním případě mělo správně vypadat.
|
|
Predispoziční faktory rekurentní vulvovaginální kandidózy V.
Klomínská, Eliška ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kestřánek, Jan (oponent)
1 Souhrn V této práci jsme se zabývali problematikou rekurentní vulvovaginální kandidózy. Dodnes neexistuje dostatečné vysvětlení etipatogeneze této nemoci a vyřešení otázky její léčby. Za nejčastější etiologii dnes považujeme opakovanou antibiotickou léčbu, užívání hormonální kontracepce, poruchy imunitního systému, nepřiměřenou sexuální aktivitu a hyperglykémii. Lékem první volby jsou azolové deriváty. Tyto přípravky úspěšně léčí akutní ataky VVK, ale neřeší problém rekurence. Záměrem této práce bylo statistické zpracování dat získaných z diskuze probíhající na serveru www.doktorka.cz. Zaměřili jsme se na údaje týkající se infekce VVK. Nejvíce nás zajímala léčba dyskomfortu a RVVK. Cílem bylo nalezení nejuváděnějších registrovaných léčiv v ČR, potravních doplňků a opatření pomáhajících nebo selhávajících při léčbě dyskomfortu a RVVK. Z výsledků jsme vytvořili přehledné grafy a tabulky. V závěru jsme zdůraznili registrovaná léčiva v ČR, potravní doplňky a opatření, které podle našich výsledků byly nejúspěšnější v poměru pomáhající - selhávající při léčbě dyskomfortu. Souhrn výsledků: Jako nejlepší registrovaná léčiva v ČR v poměru pomáhající - selhávající při léčbě dyskomfortu byla: nystatin s poměrem 6:1, boraxové globule s poměrem 3:1 a léčiva obsahující mikroorganismy s poměrem 3:2. Jako nejlepší...
|
| |
host ::
