|
|
Nanočástice platinových kovů v životním prostředí
Berka, Michal ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice, uvolňující se převážně z automobilových katalyzátorů, představují pro životní prostředí možné riziko. Cílem této bakalářské práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic na půdní vlastnosti při různých vlhkostech. Konkrétně ovlivnění stability vodíkových můstků, stability alifatických krystalitů a zádrže vody v půdě. Pro analýzu vztahů mezi platinovými nanočásticemi, vodou a půdou byla využita metoda termické analýzy, a to diferenciální kompenzační kalorimetrie. Teoretická část práce je věnována obecnému seznámení s platinovými kovy a nanočásticemi. Dále také jejich přípravou, charakterizací a vlastnostmi. Výsledkem provedených experimentů je, že platinové nanočástice ovlivňují poměrně výrazně vlastnosti půdy.
|
|
|
Využití bioindikátorů pro posouzení znečištění životního prostředí platinovými kovy
Nedvědická, Lucie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá charakteristikou jednotlivých platinových kovů, jejich toxicitou, antropogenními zdroji a výskytem platinových kovů v životním prostředí v České republice. Dále jsou uvedeny typy bioindikátorů se zaměřením hlavně na lišejníky, mechy a jehličí, jsou popsány jednotlivé bioindikační techniky a předúprava vzorků pro stanovení platinových kovů v bioindikátorech. Předmětem experimentální části je ověření účinnosti sorpce platiny a palladia metodou SPE a stanovení aktuálního znečištění platinovými kovy na vybraných lokalitách ve městě Brně. Dále bylo předmětem ověření schopnosti sorpce vybraných bioindikátorů a stanovení znečištění životního prostředí platinovými kovy bag technikou. Pro experimentální část byly použity bioindikátory mech travník Schreberův, lišejník terčovník zední, lišejník terčovka svraštělá a jehličí z borovice černé.
|
|
| |
|
|
Platinové kovy v odpadních a povrchových vodách
Novotný, Matěj ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá podrobnějším popisem platinových kovů, jejich výskytem v povrchových a odpadních vodách a možností jejich stanovení. V současné době jsou platinové kovy hojně využívány v automobilovém průmyslu jakožto součást katalyzátorů nebo také v medicíně a šperkařství. V důsledku uvolňování těchto kovů v čisté podobě i v podobě oxidů dochází k jejich následné akumulaci, což přímo ovlivňuje faunu i floru. To má za následky zhoršení životních podmínek i zdravotního stavu některých organismů.
|
|
| |
|
|
Studium kontaminace říčních sedimentů platinovými kovy
Novotný, Matěj ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá charakteristikou platinových kovů a problematikou související s jejich toxicitou a mobilitou v životním prostředí, přesněji v akvatickém prostředí. Tyto kovy jsou do životního prostředí uvolňovány v důsledku používání automobilových katalyzátorů. Jejich funkce je založena na katalytických vlastnostech platinových kovů. V důsledku vysokých teplot mohou být tyto kovy v katalyzátoru oxidovány a následně emitovány spolu se spalnými produkty do okolní atmosféry. Cílem práce je měření reálných vzorků říčních sedimentů řeky Svratky na území města Brna a zjištění možnosti kontaminace akvatického prostředí těmito kovy.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných platinových kovů.
Kořínková, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Za posledních 20 let byla zaznamenána vyšší koncentrace platinových kovů v životním prostředí. Tyto rizikové kovy se dostávají pomocí antropogenní činnosti do akvatického a terestrického ekosystému. Je tedy nezbytné zabývat se jejich možným negativním dopadem na organismy. Tato diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické zhodnocení vybraných komplexních sloučenin platinových kovů, a to platiny a palladia. K hodnocení ekotoxicity byly využity testy na vodních organismech, kterými byly Daphnia manga, Thamnocephalus platyurus a Lemna minor. Na základě získaných výsledků byly vypočteny hodnoty LC50 a EC50.
|
|
|
Využití iontoměničů pro prekoncentraci platinových kovů
Sýkora, Jiří ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je vypracování podrobné literární rešerše na téma využití iontoměničů pro prekoncentraci platinových kovů. Tato práce obsahuje aktuální literární rešerši týkající se této problematiky. V práci naleznete informace o aktuálním výskytu platinových kovů v životním prostředí, jejich vlivu na zdraví, vlastnosti, zdroje a využití. Dále jsou popisovány způsoby rozkladu, extrakce a využití iontoměničů. V experimentální části se tato práce zabývá optimalizací iontoměničů a následnou aplikací reálných vzorků z území města Brna.
|
|
|
Aplikace elektrochemických metod pro stanovení platinových kovů
Vašátko, Jan ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací podmínek stanovení platiny pomocí elektrochemických metod, konkrétně voltametrickou analýzou. V teoretické části jsou popsány fyzikální a chemické vlastnosti platiny a platinových kovů, jejich výskyt a použití. Teoretická část se také věnuje toxicitě platinových kovů a jejich koloběhu v životním prostředí. Na závěr jsou zmiňovány další možné metody stanovení, včetně podrobného popisu voltametrické analýzy. V experimentální části je popsán postup optimalizace podmínek metody voltametrické analýzy platiny a aplikace optimalizované metody na reálné vzorky.
|
|
|
Geochemie hornin svrchního pláště lokality Mohelno-Biskoupky
Kovács, Andrea ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Tektonicky přemístěné (orogenní) a abysální (oceánické) plášťové horniny umožňují bližší pohled na kompozici a procesy probíhající ve svrchním plášti, a tak doplňují informace zprostředkované plášťovými xenolity. V rámci nejvyšší tektonické jednotky Moldanubické zóny - Gföhlské jednotky najdeme několik různých peridotitových těles reprezentující fragmenty subkontinentální litosféry, suboceánické astenosféry či různé ultramafické vrstvěné intuze. České peridotity Gföhlské jednotky byly na základě stanoveného chemismu, P-T podmínek, přítomnosti a vzájemných vztahů aluminických fází a složení ortopyroxenu rozděleny do tří skupin definované Medarisem et al. (1999). Tělesa Mohelno i Biskoupky jsou zařazené do kategorie tzv. " type I " peridotitů (definované Medarisem et al., 2005), vykazujících nejvyšší ekvilibrační teplotu a nejnižší P-T režim v rámci Gfölské jednotky (až 1335 ⁰C při 29 kbar). Těleso je složeno převážně z hrubozrnných spinelových peridotitů, granát se objevuje spíše jen na okraji obou těles, podél rozhraní s okolními felsickými granulity, které byly výrazně rekrystalizovány, převážně v podmínkách amfibolitové facie. Lokalita byla doposud studována několika autory, jimž byla zdokumentována velká množství informací týkající se chemismu a P-T historie této lokality. Přesto problematika...
|
host ::
RSS.