Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 106 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Study of the content of risk elements in river sediments of the Váh River
Držíková, Klára ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the analysis of selected heavy metals in the river sediment of the Váh River. The elements were selected based on their relatively frequent occurrence and adverse effects on humans, fauna, and flora. Also due to their ability of good accumulation and persistence in sediments. The selected elements have a chalcophile character, which plays a significant role in the occurrence of the elements at the sampling sites. The analysis of the collected sediment samples was carried out using atomic absorption spectroscopy. The highest concentration of zinc (386.58 mg/kg), followed by copper (57.67 mg/kg), lead (42.24 mg/kg), and the lowest concentration of mercury (0.332 mg/kg) was measured in the sediments. Sediments are used in agriculture and forestry to improve soil properties. Their application to soils is regulated by Slovak legislation, which sets limit values for risk elements in the concerned sediment and soil. These established limits were not exceeded in any of the sediment samples.
Čistírenské kaly – sekundární zdroj kontaminace životního prostředí těžkými kovy
Sysel, Petr ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elementární stopovou analýzou kalů z čistíren odpadních vod, jako možný zdroj rizikových prvků při aplikaci na zemědělské půdy. Celkem bylo analyzováno 24 vzorků, rozdělených do dvou sad s odlišnou dobou odběru. Stanovoval se celkový obsah zinku, mědi, chromu, olova, rtuti a kadmia v čistírenských kalech, a množství rizikových prvků, které se za 24 hodin extrahuje z kalů do vody. Pro analýzu byla zvolena atomová absorpční spektrometrie. Bylo zjištěno, že rizikové prvky jsou v čistírenských kalech obsaženy v množství a pořadí Zn (254,68 – 3084,53 mg/kg) > Cu (6,18 – 961,89 mg/kg) > Cr (26,95 – 387,91 mg/kg) > Pb (0,84 – 155,30 mg/kg) > Hg (0,50 – 4,12 mg/kg) > Cd (0,06 – 2,61 mg/kg). Ve vodných výluzích bylo stanoveno až o řád nižší množství analyzovaných kovů, než byl stanoven jejich celkový obsah. Koncentrace rtuti a kadmia ve vodných výluzích byla pod limity detekce. Bylo vyhodnoceno, že rizikové prvky se v čistírenských kalech nachází v málo rozpustných sloučeninách. Z výsledků je také patrné, že koncentrace rizikových prvků v kalech nezáleží na počtu ekvivalentních obyvatel, pro které je čistírna dimenzována.
Výzkum obsahu rizikových prvků v materiálu PET lahví
Kryštofová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem obsahu rizikových prvků v materiálu rPETu (recyklovaný polyetylentereftalát), dodaných z různých zemí světa a studiu různých faktorů (typ kapaliny, teplota) na migraci antimonu z tohoto materiálu. Proces recyklace má potenciál zvýšit obsah nežádoucích látek a podpořit vznik degradačních produktů chemických přísad a vedlejších produktů polymerace a tím přispět k vyšší migraci těchto látek do potravin nebo simulantů potravin [1]. Dodané vzorky rPET byly před analýzou podrobeny totálnímu rozkladu v prostředí koncentrované kyseliny sírové a dusičné za působení mikrovlnného záření. Připravené vzorky byly analyzovány technikami atomové absorpční spektrometrie (AAS). Metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) byly stanoveny obsahy Sb a Zn, metodou elektrotermické atomové absorpční spektrometrie (ETAAS) byly stanoveny hodnoty koncentrací Pb, Cu, Zn, Cd, Cr a Ni. Dále touto metodou byly stanoveny koncentrace Sb při migračních experimentech. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci autorky, ve které byly provedeny pilotní experimenty.
Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí znečištěných těkavými organickými kyselinami
Kouřil, M. ; Boháčková, T. ; Švadlena, J. ; Prošek, T. ; Strachotová, K. Ch. ; Kreislová, K. ; Fialová, P. ; Majtás, Dušan
Cílem metodiky je konkretizovat postupy určení korozní agresivity vnitřních atmosfér pro oblast památkové péče, zejména v objektech se zvýšeným rizikem výskytu těkavých organických látek, které mohou svou korozní agresivitou ohrožovat kovové i další objekty s kulturní a historickou hodnotou. Cílovými lokalitami tedy jsou například archivy, knihovny, výstavní prostory a depozitáře muzeí a kostely a cílovými předměty olověné pečetě, varhanní píšťaly obsahující olovo, vitráže, cínoolověné nádobí, technické památky s olověnými pájkami, liteřina, apod.
Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí znečištěných těkavými organickými kyselinami
Kouřil, Milan ; Boháčková, Tereza ; Švadlena, Jan ; Prošek, Tomáš ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Kreislová, Kateřina ; Fialová, Pavlína ; Majtás, Dušan
Korozní napadení kovových historických artefaktů těkavými organickými sloučeninami (VOA – volatile organic acids) je běžné ve vnitřních atmosférách, v nichž se nacházejí zdroje VOA a kde nejsou přijímána dostatečná opatření pro eliminaci agresivního působení těchto látek na kovy. Postup pro stanovení korozní agresivity vnitřních atmosfér vůči kovům definují tři části normy ČSN EN ISO 11844 „Koroze kovů a slitin - Klasifikace vnitřních atmosfér s nízkou korozní agresivitou“. Třídy korozní agresivity (IC1 až IC5) jsou založeny mimo jiné na určení hmotnostního úbytku korozních kupónů ze stříbra, mědi, oceli, zinku a olovo. Olovo bylo do první části normy ČSN EN ISO 11844-1 zařazeno v roce 2021 na základě výsledků projektu NAKI II „Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí pro sbírkové předměty ze slitin olova“ (DG18P02OVV050), jakožto kov specificky citlivý na přítomnost těkavých organických kyselin. Cílem metodiky je konkretizovat postupy určení korozní agresivity vnitřních atmosfér pro oblast památkové péče, zejména v objektech se zvýšeným rizikem výskytu těkavých organických látek, které mohou svou korozní agresivitou ohrožovat kovové památky. Cílovými lokalitami tedy jsou například archivy, knihovny, výstavní prostory a depozitáře muzeí a kostely a cílovými předměty olověné pečetě, varhanní píšťaly obsahující olovo, vitráže, cínoolověné nádobí apod. Zdrojem těkavých organických kyselin je celá řada materiálů tvořících běžné vybavení v daných vnitřních prostředích – dřevěné obložení a stropy, nábytek, skříně, vitríny, ale i další vystavované nebo uložené předměty.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Olovo v životním prostředí a jeho toxický účinek
KUŘÁTKOVÁ, Klára
Tato diplomová práce na téma "Olovo v životním prostředí a jeho toxický účinek" se zabývá charakteristikou toxických těžkých kovů, kontaminací životního prostředí olovem a také toxickými účinky olova. Diplomová práce zahrnuje i nahlédnutí do jednotlivých složek životního prostředí. V diplomové práci je uvedena i kapitola o laboratorní diagnostice a o terapii intoxikace olovem. V diplomové práci jsou zvoleny dva cíle. Prvním cílem diplomové práce je charakterizovat olovo, jeho vlastnosti, výskyt, dopady na životní prostředí a jeho toxické účinky na zdraví člověka. Druhým cílem je analyzovat data z dotazníkového šetření o povědomí laické veřejnosti o dopadech olova na životní prostředí a toxických účincích olova. Pro tuto diplomovou práci byl zvolen kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 102 respondentů. Podmínky pro účast ve výzkumné části nebyly stanoveny a sběr dat probíhal pomocí anonymních dotazníkových studií. Diplomovou práci je možné použít pro studijní účely a jako zdroj informací o olovu a jeho dopadech na životní prostředí a o jeho toxických účincích na lidský organismus. Dle výzkumu je prokazatelné, že tázaní respondenti mají dobré informace o olovu. Jsou jim známé informace o vlastnostech olova i jeho využití, o kontaminaci životního prostředí olovem, a také skutečnost, že je olovo v České republice legislativně sledováno. Respondenti mají přehled i v informacích o toxických účincích olova na lidský organismus i v příznacích intoxikací olovem.
Distribuce izotopů Pb ve vybraných profilech podzolů
Václavková, Anna ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Olovo (Pb) jakožto jeden z toxických prvků se v přírodě vyskytuje přirozeně, ale jeho využíváním během metalurgických procesů, těžby a spalování uhlí, spalováním odpadu a v minulosti i používáním jako aditiva do benzínu, ohrožujeme životní prostředí a zdraví organismů. Jeho izotopové složení jsme pomocí ICP MS zjišťovali ve dvou profilech podzolů, lesním a v blízkosti silnice. Na základě poměrů 206 Pb/207 Pb vs 208 Pb/206 Pb byl v horizontech O, Ah, Bhf a Bf obou půdních profilů a horizontu Ep z profilu P2 za hlavní zdroj olova určeno spalování uhlí. Olovo v eluviálním horizontu Ep z profilu P1 a v horizontech C s hodnotami 206 Pb/207 Pb 1,216; 1,198 a 1,193 bylo litogenního původu. Z izotopového složení Pb vyplývá, že během podzolizace se antropogenní olovo pohybuje do spodních částí půdních profilů.
Metalothioneiny jako biomarkery znečištění životního prostředí
Šestáková, Ivana ; Křivská, D. ; Navrátil, Tomáš
Sledování obsahu metalothioneinů jako biomarkeru znečištění vodního prostředí je\npředmětem řady studií i mezinárodního programu (Mediterranean Action Plan of The United\nNations Environment Program, 1999). Pro sledování vlivu kontaminace půdy jsou vhodnou\nmožností volně žijící drobní savci, kde hladiny metalothioneinů závisí na obsazích kovů\nv půdě, a i na dietních zvyklostech (omnivoři, herbivoři, karnivoři). V posledním desetiletí\nnabývají na významu studie vlivu parazitů, kde je popisován jak pozitivní, tak negativní vliv\nparazitů na obsahy kovů ve tkáních hostitele. U některých parazitů ryb byl zjištěn řádový nárůst\nobsahu kovů ve tkáních parazitu, který vedl k uvažování možnosti užití právě parazitů jako\nindikátoru znečištění.
Analýza látek s negativními účinky na zdraví člověka vyskytujících se v rtěnkách
Horáková, Kristýna ; Kučerová, Simona (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu rizikových prvků a parabenů v rtěnkách a posouzením případných negativních vlivů na zdraví člověka spojených s používáním rtěnek. Parabeny byly analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Hliník, kadmium a olovo byly analyzovány na hmotnostním spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Obsah rtuti byl stanoven pomocí atomového absorpčního spektrometru s UV detektorem (AAS-UV). Pro analýzu bylo vybráno celkem 36 vzorků rtěnek od 22 kosmetických značek, s pořizovací cenou v rozmezí 50 – 1500 Kč. Na základě naměřených koncentrací kovů byly vypočteny hazardní kvocienty (HQ) pro jednotlivé kovy a také celkový hazardní index (HI) pro sumu všech kovů. Koncentrace kovů ve rtěnkách byly dále zpracovány pomocí Kruskall-Wallisovy Anovy pro rozdělení vzorků dle cenových kategorií. Souvislost mezi obsahem jednotlivých kovů a pořizovací cenou nebyla prokázána. Dále byl na těchto datech proveden Kolmogorův-Smirnovův test pro porovnání skupin s veganským a ne veganským složením. Jako statisticky významný se pro toto rozdělení projevil obsah hliníku, který byl ve veganské kosmetice cca 2,5x nižší. Parabeny byly detekovány v minimálním počtu zkoumaných rtěnek, v některých případech však informace o obsahu parabenů chyběla na obalu výrobku.
Určení zdrojů Pb v malém povodí pomocí Pb isotopů
Krajíčková, Michaela ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Obsahy a izotopické složení olova (Pb) byly studovány v malém zalesněném povodí Lesní potok u Jevan cca 30 km JV od Prahy. Povodí Lesního potoka je od roku 1994 součástí monitorované sítě GEOMON. Tento projekt České geologické služby slouží ke sledování látkových vstupů a výstupů na vybraných povodích v České republice. Byl analyzován opad ze smrku a buku, odebraný v letech 2013 až 2014 a jeden archivní vzorek opadu smrku z roku 1997. Olovo v půdách bylo studováno na dvou profilech kambizemí v jednotlivých diagnostických horizontech. Vzorky z profilu LP 38 byly odebrány v roce 2005, z LP 39 o rok později. Vzorky povrchových vod a srážek na volné ploše byly odebírány každý měsíc po jeden hydrologický rok 2013. Koncentrace a izotopová složení Pb byly stanoveny s využitím hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS). Pro posouzení možného zdroje kontaminace Pb bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb a 208 Pb/206 Pb. U opadu smrku (3,87 mg.kg-1 ) byla změřená průměrná koncentrace Pb vyšší než u opadu buku (0,98 mg.kg-1 ). Ve svrchních vrstvách půdy byly zjištěny zvýšené koncentrace Pb (LP 38 až 100,70 mg.kg-1 ), které se snižovali směrem k hlubším horizontům. Průměrná koncentrace Pb v půdách dosahovala 61,30 mg.kg- 1. Srážky na volné ploše s průměrnou koncentrací Pb = 0,87 µg.l-1 ,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 106 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.