|
|
Význam ochranného pásu vodního toku v zemědělské krajině
Barva, Jiří ; Forejtníková, Milena (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce poskytuje souhrn ucelených informací, které se týkají významu a zřizování ochranných pásem podél vodního toku v zemědělské krajině. Vstupní oddíl je věnován rešeršní činnosti a rozboru českých legislativních nástrojů. Hlavní část práce popisuje významné funkce ochranných pásem, které jsou podloženy zahraničními studiemi. Na závěr byl s využitím získaných informací proveden návrh ochranného pásma pro použití v našich podmínkách.
|
|
|
Časové změny vlivu vegetačního krytu na místní klima intravilánu obce pomocí metod dálkového průzkumu Země
NÁROVEC, Václav
Diplomová práce se zabývá změnami hodnot vegetačních indexů a povrchových teplot dříve nezastavěných okrajových ploch města České Budějovice a jeho blízkého okolí, které byly zastavěny po roce 1990. Do diplomové práce byly jako studované plochy vybrány plochy, které byly před rokem 1990 nezastavěné a rozprostíraly se na nich buďto trvalé travní porosty, či orná půda se zemědělskými plodinami. Tyto plochy jsou rozděleny do 4 typů - průmyslové plochy, obslužné plochy, rezidenční plochy vícebytových domů a rezidenční plochy solitérních rodinných domů. V práci jsou použity satelitní snímky Landsat za roky 1990, 1993, 1999, 2006, 2010, 2015 a 2020. Studované plochy byly zkoumány v době před výstavbou, těsně po výstavbě a s odstupem po výstavbě. V období před transformací (rok 1990) byly na většině studovaných ploch vysoké hodnoty vegetačních indexů NDVI (Normalized DifferenceVegetation Index), SAVI (Soil Adjusted Vegetation Index) a NDMI (Normalized Difference Moisture Index) a nízké hodnoty povrchových teplot. Při výstavbě však vegetace ubývala a tím docházelo ke snižování hodnot vegetačních indexů a k navýšení povrchových teplot. Následné zlepšení bylo pozorováno na plochách s vícebytovými a rodinnými domy, kde se po určité době rozrostla vegetace parčíků a přídomních zahrad. V okolí průmyslové plochy a obslužných ploch, kde se vegetace nerozrůstala, zůstávaly hodnoty sledovaných indexů nízké.
|
|
|
Spontánní sukcese a její význam v obnově vegetace těžeben a jiných disturbovaných ploch
Dobešová, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Obnova ekosystémů pro nás je životně důležitá, a proto bychom je měli po jejich zničení vrátit do původního stavu. Jako nejoptimálnější způsob se jeví spontánní sukcese, kdy se disturbovaná plocha po čase obnoví samovolně. Dojde k obnovení vegetačního krytu, interakcí mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystému, přenosu energie, koloběhů živin a dalších důležitých funkcí. V této práci jsem se zabývala vlivem charakteristik prostředí na pokryvnost vegetace během sukcese. Šlo o průměrnou roční teplotu, průměrné roční srážky, hodnotu pH a půdní druhy. Optimální průběh sukcese se jeví jako velký nárůst pokryvnosti hned v počáteční fázi a její v podstatě neměnný trend v dalších fázích sukcese. Tohoto stavu bylo dosaženo při průměrné roční teplotě do 7řC, při průměrných ročních srážkách nad 900 mm, při hodnotách pH do 5 a na lehkých a těžkých půdách. Klíčová slova: spontánní sukcese, obnova vegetace, vegetační kryt, disturbované plochy
|
|
|
Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí
Soukupová, Lenka ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
Lenka Soukupová, Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí ABSTRAKT Zvětrávání arsenopyritu (FeAsS) bylo zkoumáno v oblasti studijní plochy Načetín v Krušných horách na třech lokalitách s různým vegetačním pokryvem (porost buku lesního, smrku obecného a nezalesněná plocha). Vzorky arsenopyritu byly umístěny do jednotlivých půdních horizontů (organický horizont, A, B a C-horizont pro lesní půdy; A, B a C-horizont pro nezalesněnou plochu), kde byly po dobu jednoho roku vystaveny působení okolních podmínek. Po ročním zvětrávání byly identifikovány vzniklé sekundární minerály a stanovena míra povrchové oxidace v závislosti na prostředí, v němž k oxidaci docházelo. Přes rozdílné fyzikálně-chemické parametry a obsah hlavních i stopových prvků v půdách daných lokalit, byl jediným zjištěným krystalickým sekundárním minerálem arsenu skorodit (FeAsO4∙2H2O). Přesto měly tyto rozdíly vliv na množství vzniklého skoroditu. Nejvyšší koncentrace skoroditu vykazovala zrna arsenopyritu z bukového porostu, nejnižší naopak ta z nezalesněné plochy.
|
|
|
Klasifikace lesní vegetace pomocí dat DPZ různého prostorového rozlišení
Riedl, Martin ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Mikita, Tomáš (oponent)
Klasifikace lesní vegetace pomocí dat DPZ vysokého a velmi vysokého prostorového rozlišení Abstrakt Cílem této práce je klasifikovat lesní vegetaci a vytvořit legendu (krajinný pokryv) pomocí dat velmi vysokého (World View - 2) a vysokého (Landsat - 8) prostorového rozlišení pro část území Národního parku Šumava. První část práce se zaměřuje na popis metod per - pixel klasifikace. V praktické části jsou tyto metody aplikovány na satelitní data. U všech výsledků klasifikací je zjištěna přesnost. Další částí práce je popis lesnické legendy ÚHÚL a legendy Corine Land Cover. Pomocí družicových snímků (velkého rozlišení a velmi velkého rozlišení) klasifikovat lesní vegetaci pomocí klasifikačních metod. A dále vytvořit soubor map, který bude co nejvíce odpovídat realitě zájmového území Národního parku Šumava. Další informace jsou čerpány z lesních hospodářských plánů ÚHÚL.) Klíčová slova: klasifikace, Landsat - 8, World View - 2, Šumava, vegetační pokryv, Land Cover
|
|
|
Spontánní sukcese a její význam v obnově vegetace těžeben a jiných disturbovaných ploch
Dobešová, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Obnova ekosystémů pro nás je životně důležitá, a proto bychom je měli po jejich zničení vrátit do původního stavu. Jako nejoptimálnější způsob se jeví spontánní sukcese, kdy se disturbovaná plocha po čase obnoví samovolně. Dojde k obnovení vegetačního krytu, interakcí mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystému, přenosu energie, koloběhů živin a dalších důležitých funkcí. V této práci jsem se zabývala vlivem charakteristik prostředí na pokryvnost vegetace během sukcese. Šlo o průměrnou roční teplotu, průměrné roční srážky, hodnotu pH a půdní druhy. Optimální průběh sukcese se jeví jako velký nárůst pokryvnosti hned v počáteční fázi a její v podstatě neměnný trend v dalších fázích sukcese. Tohoto stavu bylo dosaženo při průměrné roční teplotě do 7řC, při průměrných ročních srážkách nad 900 mm, při hodnotách pH do 5 a na lehkých a těžkých půdách. Klíčová slova: spontánní sukcese, obnova vegetace, vegetační kryt, disturbované plochy
|
|
|
Rizika predace hnízd koroptve polní (Perdix perdix)
Holomek, Stanislav ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Poláková, Simona (oponent)
Koroptev polní (Perdix perdix) je skrytě žijícím ptačím druhem hnízdícím na zemi v otevřené krajině. Přes řadu známých antipredačních adaptací a strategií tohoto druhu jsou koroptví hnízda často predována, přičemž spektrum hnízdních predátorů ani okolnosti predačních událostí nebyly dosud uspokojivě popsány. Diplomová práce přináší výsledky z experimentů provedených na umělých hnízdech, je rovněž doplněna popisem hnízdního chování dvou inkubujících samic získaným z videonahrávek jejich hnízd. Práce shrnuje výsledky videozáznamů predátorů na umělých hnízdech, přičemž nejčastějším predátorem byla kuna (Martes sp.). Úspěšné přežívání hnízd ve všech experimentech bylo ovlivněno především ukrytím hnízda ve vegetaci. Přítomnost pachu z peří dospělých ptáků však zvyšovala riziko predace i u dobře zakrytých hnízd. Hnízda umístěná v travních biotopech přežívala nejlépe bez ohledu na své zakrytí. V ostatních biotopech (okrajová linie polní cesty, okrajová linie lesa či remízku a polní biotop mimo linie) záleželo na zakrytí hnízd vegetací. Hnízdění koroptví v blízkosti lesního okraje či remízu je méně bezpečné z hlediska rizik hnízdní predace. Preference obdobného mikrohabitatu hnízdícími koroptvemi a hnízdními predátory nastiňuje možnost, že se koroptev ocitá v roli ekologické pasti na úrovni mikrobiotopu....
|
|
|
Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí
Soukupová, Lenka ; Drahota, Petr (oponent) ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce)
Lenka Soukupová, Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí ABSTRAKT Zvětrávání arsenopyritu (FeAsS) bylo zkoumáno v oblasti studijní plochy Načetín v Krušných horách na třech lokalitách s různým vegetačním pokryvem (porost buku lesního, smrku obecného a nezalesněná plocha). Vzorky arsenopyritu byly umístěny do jednotlivých půdních horizontů (organický horizont, A, B a C-horizont pro lesní půdy; A, B a C-horizont pro nezalesněnou plochu), kde byly po dobu jednoho roku vystaveny působení okolních podmínek. Po ročním zvětrávání byly identifikovány vzniklé sekundární minerály a stanovena míra povrchové oxidace v závislosti na prostředí, v němž k oxidaci docházelo. Přes rozdílné fyzikálně-chemické parametry a obsah hlavních i stopových prvků v půdách daných lokalit, byl jediným zjištěným krystalickým sekundárním minerálem arsenu skorodit (FeAsO4∙2H2O). Přesto měly tyto rozdíly vliv na množství vzniklého skoroditu. Nejvyšší koncentrace skoroditu vykazovala zrna arsenopyritu z bukového porostu, nejnižší naopak ta z nezalesněné plochy.
|
|
|
Význam ochranného pásu vodního toku v zemědělské krajině
Barva, Jiří ; Forejtníková, Milena (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce poskytuje souhrn ucelených informací, které se týkají významu a zřizování ochranných pásem podél vodního toku v zemědělské krajině. Vstupní oddíl je věnován rešeršní činnosti a rozboru českých legislativních nástrojů. Hlavní část práce popisuje významné funkce ochranných pásem, které jsou podloženy zahraničními studiemi. Na závěr byl s využitím získaných informací proveden návrh ochranného pásma pro použití v našich podmínkách.
|
|
|
Evaluation of Changes in Water Regime Caused by Long-term Development of Vegetation Cover
Chlumecký, M. ; Tesař, Miroslav ; Buchtele, Josef
Long monitoring of air temperature and precipitation for three catchments with up to 100 years series has been used as the input for the modelling of rainfall-runoff process and for the re-assessments of the evapotranspiration demand (ET.sub.demand./sub.). The resulting oscillations and the random changes of vegetation cover have been pursued as the indication of fluctuations also in the evapotranspiration. The intention is to appraise this complicated time series as the long-term process. The modified implementation of the conceptual model SAC-SMA enables the quicker simulation and facilitates also the conditions for automatic calibration of parameters in the used model; separately for individual, i.e. partial time intervals, namely with the diverse expected evapotranspiration. That process is to be identified simultaneously with the optimal parameters of the mode; the resulting actual evapotranspiration (ET.sub.act./sub.) is then represented as the modelling outputs, as such values could be hardly gained as measured or computed values, e. g. from other meteo-observations.
|
host ::
RSS.