|
|
Nucené práce slovenských Maďarů v Čechách v letech 1945-1948
Purkytová, Gabriela ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Balla, Petr (oponent)
Bakalářská Nucené práce slovenských Maďarů v Čechách v letech vnitrostátních řešení likvidace maďarské menšiny Československu. V rvní části se práce zaměřuje na mezinárodní kontext řešení otázky maďarské menšiny, jednáním Maďarska a Československa a přístupem vítězných velmocí. druhé části autorka popisuje událostí, kdy byla ve třech pách od října do prosince 1945, od července do února 1947 nuceně převezena č maďarského obyvatelstva z jižního Slovenska do českého pohraničí veřejné práce. Třetí část práce je zaměřena na změnu československé politiky vůči maďarskému obyvatelstvu, Maďarů zpět na Slovensko celkové důsledky vnitřní kolonizace základě analýzy dostupných zdrojů. Nad rámec je použita metoda orální historie. věnuje rozhovorům s pamětníky Imre Lengyelem, Gabrielem Tarnolcim, Alexandrem Mokošem a Marií Jergyik, které dokreslují dopad vnitřní kolonizace na maďarské obyvatelstvo. Autorčiným cílem je zjištění důvodů akce vnitřní kolonizace, proč byla akce neúspěšná a jaké měla důsledky pro maďarskou menšinu závěru práce došlo k následujícím zjištěním. K vnitřní kolonizaci a nuceným prácím došlo kvůli nutnosti řešit otázku maďarské menšiny vnitrostátně, protože řešení na mezinárodním fóru se nezdařilo a řešení otázky s Maďarskem nepostupovalo podle představ československé vlády. Neúspěšnost akce byla...
|
|
|
Československo-maďarské vztahy v letech 1945-1948
Kőrösová, Elizabeth ; Kolmanová, Simona (vedoucí práce) ; Pejša, Robert (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza československo-maďarských vztahů v období let 1945-1948, zejména z hlediska politického a národnostního vývoje na území obou států. Po ukončení 2. světové války se Československo dostalo na stranu vítězných států, zatímco Maďarsko se ocitlo mezi poraženými státy. Maďarsko, v reflexi československé politiky, neslo svou zodpovědnost za konflikty spojené například s Vídeňskou arbitráží z roku 1938, a dále za konflikty spojené s příslušností maďarské národnostní menšiny k Československu. Do popředí československo-maďarských vztahů se tak dostalo řešení menšinové otázky, kterou měl řešit Košický vládní program a dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše. Československo-maďarské vztahy se začaly vyostřovat na bilaterální úrovni i důsledkem dalších průvodních jevů - nedobrovolné deportace maďarského menšinového obyvatelstva, připravovaná a vyjednávaná výměna obyvatelstva, odsun na nucené práce do českého pohraničí, nucená reslovakizace maďarské menšiny žijící na území Československa. K postupné normalizaci těchto vztahů jak ve vnitrostátní, tak na bilaterální (mezistátní) úrovni dochází až v prvních letech upevňování lidově-demokratických režimů v rámci postupně se konstituujícího Východního bloku. Práce bude doplněna ukázkami orální historie z českého a...
|
host ::
RSS.