Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obraz amerických Indiánů v americké a evropské (české) kultuře: Maskoti a loga ve sportovním prostředí
Purkytová, Gabriela ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Šavelková, Lívia (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem kulturní apropriace a užíváním obrazu amerických Indiánů v americké a evropské kultuře. V obou kulturách jsou američtí Indiáni prezentování zkresleným obrazem univerzálního bělošského Indiána, což způsobuje, že jsou vnímáni pouze jako relikty minulosti. Ve Spojených státech se Původní obyvatelé snaží poukázat na negativní dopady tohoto obrazu, avšak dominantní bělošská společnost si odmítá nevhodnost obrazu Indiána připustit. Práce popisuje historický vývoj obrazu Indiána v obou kulturách, na jehož základě autorka objasňuje, proč ke zkreslení obrazu došlo, a z jakého důvodu tento zkreslený obraz stále přetrvává v obou kulturách. Dále je práce zasvěcena projevům apropriace obrazu Indiána v současné kultuře. Vzhledem k rozsáhlosti tématu jej autorka zúžila pouze na jeden projev kulturní apropriace, čímž je problematika indiánských maskotů a log ve sportovním prostředí. Na americkém kontinentu autorka zvolila nejvíce kontroverzní případ fotbalového týmu Washingtonských Rudokožců, kteří i přes dlouholeté protesty Původních obyvatel odmítají svůj rasistický název a logo změnit. V evropském prostředí autorka vybrala český hokejový tým HC Škoda Plzeň, přezdívaný Plzeňští Indiáni, který indiánské logo a maskota adoptoval na základě osvobození Plzně americkou armádou...
Nucené práce slovenských Maďarů v Čechách v letech 1945-1948
Purkytová, Gabriela ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Balla, Petr (oponent)
Bakalářská Nucené práce slovenských Maďarů v Čechách v letech vnitrostátních řešení likvidace maďarské menšiny Československu. V rvní části se práce zaměřuje na mezinárodní kontext řešení otázky maďarské menšiny, jednáním Maďarska a Československa a přístupem vítězných velmocí. druhé části autorka popisuje událostí, kdy byla ve třech pách od října do prosince 1945, od července do února 1947 nuceně převezena č maďarského obyvatelstva z jižního Slovenska do českého pohraničí veřejné práce. Třetí část práce je zaměřena na změnu československé politiky vůči maďarskému obyvatelstvu, Maďarů zpět na Slovensko celkové důsledky vnitřní kolonizace základě analýzy dostupných zdrojů. Nad rámec je použita metoda orální historie. věnuje rozhovorům s pamětníky Imre Lengyelem, Gabrielem Tarnolcim, Alexandrem Mokošem a Marií Jergyik, které dokreslují dopad vnitřní kolonizace na maďarské obyvatelstvo. Autorčiným cílem je zjištění důvodů akce vnitřní kolonizace, proč byla akce neúspěšná a jaké měla důsledky pro maďarskou menšinu závěru práce došlo k následujícím zjištěním. K vnitřní kolonizaci a nuceným prácím došlo kvůli nutnosti řešit otázku maďarské menšiny vnitrostátně, protože řešení na mezinárodním fóru se nezdařilo a řešení otázky s Maďarskem nepostupovalo podle představ československé vlády. Neúspěšnost akce byla...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.